Jakákoliv antikoncepce je svinstvo

Mateřství rozhodně není...Tak proč šukáš, když se tak bojíš, že budeš těhotná. Proč by ti ze zdravotního pojištění měl někdo hradit tvůj sex, to nechápu. Já jsem zásadně proti. Mám dvě krásné děti, víc nechci, tak beru antikoncepci a máme spokojené manželství, nemusím kvůli tomu chodit na podvázání vaječníku nebo jinou pičovinu. Jsi normální kráva.

bože, ty jsi ale parazit...

Mateřství rozhodně není to nejhezčí v životě, naopak tě okrade o svobodu na prožívání krásných věcí.Nejsem ochotná se přizpůsobovat společnosti, a protože jsem se o plodnost neprosila, tak má společnost POVINNOST mi platit sterilizaci (která se samozřejmě týká mého zdraví, protože jít za život třeba na 80 interrupcí je nezdravé). Těch padesát tisíc si na téhle společnosti zase vezmu, stačí když se nechám 25x zbytečně (bez rizikového chování) otestovat na pohlavní choroby - nikdo mi nedokáže že jsem neměla rizikový sex, takže to udělat musí, a serologie syfilis stojí 2000 kč.

Lia: a to je to, o čem jsem psala - nedostatek respektu k tomu, že někdo to cítí jinak.Helena: myslím, že je zcela normální a běžné, že jedinec se přizpůsobuje společnosti, nikoliv společnost jedinci. Ve zkratce - máš smůlu.Zdravotní pojištění neslouží na výlohy spojené s tvým názorem, ale s tvým zdravím.

Nevíš, co meleš, okrádáš se o to nejhezčí v životě, mateřství, budeš nemocná, i zvířata se starají o mláďata, příroda ví své, Ty jsi hloupá, bez citu, budeš sama, zlá, zahořklá.

Já, já, já jenom já a můj uspokojivý pocit je pro mě priorita.A ta arogantní mamina si nemá co myslet, že všechny zajímá její skrček. Cizí děti zajímají jen minimum lidí, ale většina radši dělá "ťuti ňuni" než by řekla "hele, dej to pryč, to je děsná nuda". Rozhodnutí svojí mámy nerespektuju, protože měla děti, ačkoli neměla dost peněz na to, aby nám zajistila pořádný životní standart (vlastní pokoj, sportovní kroužky, boty a oblečení v odpovídající velikosti). Těhotné ženy jsou tlustoprdky. Bříško má být ploché nebo raději propadlé, a ne taková hnusná koule.Až budu žít v normální společnosti, kde je sterilizace a ablace endometria na přání od osmnácti let, kde je řvoucí dítě v tramvaji nebo v domě trestáno stejně jako každý jiný hluk, a kde se kolegyně nemůžou válet na ošetřovačkách a utíkat předčasně z práce "já musím do školky", tak budu držet hubu. Do té doby je třeba bojovat za slušné životní podmínky.Opravdu mi nepřijde normální, že jsem nucená utratit padesát tisíc (zákrok + cesta + ubytování) za sterilizaci když mám zdravotní pojištění.

Mnohem taktnější by bylo prostě odejít nebo slušně říct, že chceš dělat něco jiného, než se stýkat s dítětem. Dochází ti, jak se asi musí cítit to dítě, které rozumí tomu, co říkáš (pokud je větší)? Myslíš taky na někoho jiného, než na sebe a na svůj uspokojivý pocit?Proč nejsi lepší než ti lidé, kteří ohrnují na bezdětnými nos a nesnaží se je chápat? Já tě chápu, prostě máš jiné priority, ale proč se ty chováš tak nesnesitelně arogantně a absolutně se nesnažíš respektovat rozhodnutí své mámy, protože tě prostě chtěla, těšila se na tebe a rodičovství si užívala?Těhotné ženy nejsou tlustoprdky, stejně jako ty jsi v dětském věku nebyla zakrslý záprtek a stejně jako staří lidé nejsou vysušené tresky. Tvoje nechuť a nezájem o děti je normální, ale tvoje potřeba se pořád na diskuzích takhle ventilovat a být hrdá na to, že se štítíš něčeho co je běžnou součástí života normální není.A nelze se divit, že tvoje nesnesitelnost, arogance a sebestřednost lidi popouzí.To je asi tak vše.

Ano, jsem dítě svých rodičů. A už jako malá jsem strašně litovala svojí mámu, když jsem viděla jak se místo literatuře a hudbě věnuje péči o mě a o sestru, a jak si nemůže zajít ke kadeřníkovi, protože děti pořád rostou a jí to stojí peníze.Kdybych mohla vrátit čas a radit svojí matce, tak bych jí poradila aby nás obě potratila. Ale myslím, že by to stejně neudělala. Jí totiž z nějakého zvláštního důvodu vyhovovalo zahodit peníze, čas, energii i soukromí a všechno to nalít do dětí.A nevidím důvod proč se tajit tím, že se štítím dětí a březí tlustoprdky jsou mi odporné. Je to pravda, tak proč bych lhala? Přišla bych vám nějaká lepší, kdybych dělala "ťuťu ňuňu, krásné miminečko" a pak utíkala na záchod zvracet? Lepší je přeci jednat upřímně a rovnou říct "dej to dítě pryč, je mi odporné" a být v pohodě.

Ale to zas ne, P.P., takových žen je až překvapivé množství - těch, co děti rozhodně nechtějí, ale těch, co se štítí těhotných žen a dětí, to už mi přijde jako osobnostní porucha, nemyslím, že je normální štítit se lidí.A ani jedna skupina se s tím nijak netají, ta druhá se s tím dokonce hrdě a poněkud agresivně s prominutím chvástá - vlastní zkušenost.

No vidíš, a mě vůbec...Helo, ty jsi také jenom dítě svých rodičů, které je okrádá o čas a peníze ?

Helenko mi víme, že by sis děťátko moc přála a jen nás tady tak škádlíš.Vážení, pokud by vůbec kdy jaká žena měla takové pocity jako někdo pod nickem Helana, jistě by je skrýval, protože by se za ně styděl.Je mi osobně té osoby moc líto, protože si myslím,že sem tam po dítěti velmi zatouží.

No vidíš, a mě vůbec nepřijde, že by bylo nějak extrémní, že se člověku hnusí těhotenské břicho. Naopak jsem kdysi žasla, když jsem zjistila, že existují lidé, kteří se toho neštítí dotknout. Já se na těhotnou ženu nemůžu ani dívat, jsou mi odporné - valící se koule, tlusťošky. A promiň, jestli si myslíš, že se v sobě člověk nemůže vyznat, aby mohl jasně říct jestli děti bude chtít nebo ne, tak to mluví o nevyspělosti a nedostatku životních zkušeností - ovšem na TVOJÍ straně. Jelikož hodlám dál brát antikoncepci (kvůli vylepšení pleti a proti menstruaci), tak mi žádná hormonální bouře nehrozí... a i kdyby, tak je velmi tragické, pokud si žena pořídí dítě jen kvůli šílícím hormonům (a předtím ho výslovně nechtěla) - protože to je jen krátké období, jako při zamilovaném poblouznění, a až po dvou letech prohlédne a zjistí, že jí dítě jenom okrádá o čas a peníze a nic z něj nemá, tak tu máme nešťastnou ženu a (citově) zanedbávané dítě.

Heleno, promiň, ale pokud si myslíš, že člověk se nemění, nemění svoje názory a náhled na život a myslíš si to v 23 letech, pak se v sobě nevyznáš a nejsi dospělá. Neříkám, že tenhle názor ohledně dětí můžeš mít i za 20 let, ale taky je dost možné, že budeš mít úplně jiný pohled na věc, to je totiž běžná součást života. A taky podceňuješ sílu hormonů.Ale klidně, udělej to, potom ti přeju, aby ti jako jedné z mála tenhle názor vydržel a ty jsi pak netrpěla jak zvíře do konce života.Je fakt, že když se ti hnusí těhotenské břicho, tak to už je asi opravdu extrém.

Nevidím důvod proč bych čekala.Některé ženy sice kolem pětadvaceti potká zlom, ale já se v sobě vyznám a vím, že to u mě nenastane... tak proč čekat? Toužím po sterilizaci už osm let, teď se mi konečně moje přání vyplní.Děti jsou mi protivné, vypouklé těhotenské břicho se mi hnusí, a jsem si jistá že v pětadvaceti nebo čtyřiceti budu mít pořád stejný názor... tak na co čekat? Žádné riziko lítosti nebo změny názoru mi nehrozí, již jsem na zbytek života rozhodnutá, tak proč...?

To už záleží jen na její...Heleno, pokud nejsi ta Helena, co tu po diskuzích plive po všem, co souvisí s dětmi, poradila bych ti, abys aspoň 2 - 3 roky počkala, zlom přichází velmi často okolo 25, věř mi, bylo to tak u mě, u mých kamarádek a je to velmi časté. Lepší pár let počkat, než pak několik desetiletí hodně trpce litovat.Sterilizaci jsem sice neřešila, ale děti jsem ráda neměla, byly mi protivné. Teď mám na to jiný názor, změnilo se to během dvou let.

Jasně že to myslím vážně.Nikdy žádné děti nechci ani chtít nebudu, tak proč bych byla plodná? Abych musela zbytečně běhat na interrupce a aby se na mě lepili chlapi, kteří mi po dvaceti letech manželství řeknou "ale co miminečko, já pořád myslel že ti začnou tikat biologické hodiny, prosím prosím prosím já nechci zemřít bez dítěte" a podobné radosti?Znám dost bezdětných žen nad padesát let, které jsou v životě velmi spokojené... a mají naplněnější a zajímavější život než matky, takže z mé strany jasná volba.Umělé oplodnění je sice možné, ale já později doplním ablaci endometria (která je dražší), takže to u mě nepůjde.

Holky hloupý to nemyslíte vážně, že se chcete ve dvaceti zbavit možnosti mít děti.Vždyť kolem 35-40 roku většina žen nabývá pocit, že bez dítěte život nemá žádný smysl. Jsou ochotné udělat cokoliv od osvojení si malého Roma, až po to někomu ukrást kočárek.Mateřský cit je velmi silný a navíc se vyvíjí a není stále stejný.Jsem několik let po sterilizaci po 4 dětech, a někdy je mi smutno, že nebudu moct mít další a když vidím nějaké malinké, je mi do pláče.Nevím jestli se to dělá, ale snad i po sterilizaci je možné umělé oplodnění, ale zřejmě za své.

To už záleží jen na její osobní zodpovědnosti.Osobně si myslím, že pokud je dost vyzrálá na to aby ušetřila 40 000 (tzn. neprobendila všechno co vydělá), tak je dost vyzrálá i na celoživotní rozhodnutí o sterilizaci.Já se pro sterilizaci rozhodla v patnácti letech, letos (kdy jí budu realizovat) je mi 23 a celou dobu jsem si 100% jistá, že nikdy názor nezměním...Samozřejmě existují i ženy, které v padesáti nevědí co chtějí.

V 18-ti ovšem podle mě nemá holka dost rozumu na to, aby dokážila zodpovědně zvážit takové závažné rozhodnutí na celý život. Většina holek nemá v 18-ti k dětem žádný vztah a mění se to věkem...

Klinika Marie Stopes International ve Velké Británii provádí bez problémů sterilizace všem ženám starším 18-ti let, bez ohledu na občanství, počet dětí nebo zdravotní stav. Jen si to musíte zaplatit, vyjde to cca na 40 000 korun, ale pokud to bude v mladém věku, tak je to zdaleka nejlevnější antikoncepce (kromě těch "pseudoantikoncepcí" typu neplodné dny).