Když rodiče nemají rádi dítě..

Víte jak bolí když máma celé dětství dítěti říká "Raději jsem tě měla zastudit zy parchante když jsi se narodil"! Jako dítě jsem zažil první pohlazení když mě navštívil z pohotovosti lékař, protože jsem měl 40°C horečku a on mě jako dítě pohladil. Co to se mnou udělalo si asi dovedete představit. Tak se nemůže nikdo divit, že nemám pro ní jiné oslovení než ta svině!

Bohužel je to dost časté,...to je hodně smutné,takové ženy nejde nazvat ani matkami.

Bohužel je to dost časté, že máma nemá ráda některé dítě.Sám jsem to zažil.Měl jsem bratra o 4 roky staršího. Toho si máma oblíbila, přestože to byl hajz. On něco provedl svedl to na mě a já dostal nářez důtkama z řemínků od šicího stroje a měl jsem jelita až do krve. Když se máma mazlila s bratrem a já jako malinký kluk se chtěl taky přitulit tak jsem byl mámou vždy tak brutálně odstrčen až jsem si jednou rozsekl hlavu o stoličku. Stejně jsem byl pro ní jenom zmetek, který jí zkazil kariéru. Mockrát jsem to zkoušel a vždy se stejným účinkem. Jak jsem trošičku začal chápat, tak jsem raději někam zalezl do pokoje a tiše plakal. Ale mámě to nikdy nezapomenu! Bratr tragicky zahynul a tak jsem si myslel, že se to zlepší, když zůstala na mě závisla. Opět chyba.Bratra si ještě z idealizovala, ale co jsem mohl od ní čekat. Ale dočkal jsem se a asi půl roku před její smrtí se mě povedlo na toto téma zavézt řeč s matkou, že nepamatuji od ní pohlazení a ta se jen vymlouvala, že jsem o to nestál. a tak mě zbyly po ní jenom dvě památky. První je jizva na hlavě a druhá, když zaslechnu jak někdo říká moje maminka, tak mě přeběhne mráz po zádech. Nejsem věřící ale doufám, že se ta mrcha dosud smaží v pekle!

těžkým porodem to zcela určitě nebylo.Ten jsem měla i já,sám doktor to říkal mé sestře,když za mnou přišla a já nejštastnější člověk na světě.Spíš bych řekla,jak kdo byl vychovávaný,tak i potom sám vychovává.Málokomu to vede k pokoře,jako jsi ty,že dnes máš sama se svými dětmi pěkný vztah.Jak rodič nemůže přát štěstí svému dítěti,to nikdy nepochopím,ale věřím,že každému se to jednou vrátí.Dáš lásku,bude ti vrácena.Sama bych mohla napsat knihu,kolik toho mám za sebou.Dřív jsem kvůli tomu hodně brečela,dnes už vůbec,protože slyším i odcizích,jací jsou,do jaké rodiny jsem se to dostala,ale chtěla bych to přijmout a jít dál a to mi nejde,je tam pořád jako nenávist.Ona všechno otočí proti mě,i když dobře ví,že mám pravdu já,ale své si dokáže obhájit,přitom oni ve své rodině jsou ti problémový,konfliktní a je úplně jedno,jestli jdou na svatbu,nebo na pohřeb,soudí všechny,ale co je u nich,to už neříká.V rodině měli paní,která měla roztroušenou sklerozu,bylo jí řečeno,aby neměla děti a ona tak moc chtěla,že porodila synka a sama zůstala ochrnutá-šla do toho rizika.V den pohřbu to ještě tchýně řešila,že byla nezodpovědná a jeden x jí řekl,že nemá pravdu,kdepak,jela si to své.Tato žena u mě dokázala něco,co nikdo jiný nedokázal,byla to máma s velikým M.Radko,nejezdi k rodičům aspon tak často,když ti nepřejí štěstí,bud ráda za to,co máš doma,oni se nikdy nezmění.A co táta? Většinou se přidá k máme,když ona je taková,málokdy je ten druhý jiný.

těžkým porodem to zcela určitě nebylo.Ten jsem měla i já,sám doktor to říkal mé sestře,když za mnou přišla a já nejštastnější člověk na světě.Spíš bych řekla,jak kdo byl vychovávaný,tak i potom sám vychovává.Málokomu to vede k pokoře,jako jsi ty,že dnes máš sama se svými dětmi pěkný vztah.Jak rodič nemůže přát štěstí svému dítěti,to nikdy nepochopím,ale věřím,že každému se to jednou vrátí.Dáš lásku,bude ti vrácena.Sama bych mohla napsat knihu,kolik toho mám za sebou.Dřív jsem kvůli tomu hodně brečela,dnes už vůbec,protože slyším i odcizích,jací jsou,do jaké rodiny jsem se to dostala,ale chtěla bych to přijmout a jít dál a to mi nejde,je tam pořád jako nenávist.Ona všechno otočí proti mě,i když dobře ví,že mám pravdu já,ale své si dokáže obhájit,přitom oni ve své rodině jsou ti problémový,konfliktní a je úplně jedno,jestli jdou na svatbu,nebo na pohřeb,soudí všechny,ale co je u nich,to už neříká.V rodině měli paní,která měla roztroušenou sklerozu,bylo jí řečeno,aby neměla děti a ona tak moc chtěla,že porodila synka a sama zůstala ochrnutá-šla do toho rizika.V den pohřbu to ještě tchýně řešila,že byla nezodpovědná a jeden x jí řekl,že nemá pravdu,kdepak,jela si to své.Tato žena u mě dokázala něco,co nikdo jiný nedokázal,byla to máma s velikým M.Radko,nejezdi k rodičům aspon tak často,když ti nepřejí štěstí,bud ráda za to,co máš doma,oni se nikdy nezmění.A co táta? Většinou se přidá k máme,když ona je taková,málokdy je ten druhý jiný.

mám rodiče ráda i když, a to hlavně od mámy, jsem takovou tu maminkovskou lásku nikdy nedostala a nedostávám. Prostě jsou to rodiče chovám se k nim slušně vždy. Ale takové holčičí povídání jako mám pořád se svojí dcerou to nikdy a když jsem to někdy udělala tak vše vykecala kdekomu. S mojí dcerou prostě co si řekneme to tam končí a i partnerky kluků jsou super ale je fakt že dcera je v mém případě dcera. Kluci jsou úžasní fakt máme super děti . Co jsme si sami vychovali to máme. Nebylo to jednoduché ale ohýbali jsme stromečky když byli mladé a to se vyplatilo.

no a jednou jsme si povídaly s mámou a ona řekla že když jí její máma rodila že měla strašně těžký porod a mamka si myslí že kvůli tomu jí její máma, tedy moje babička , celý život neměla ráda. A já jí řekla tak to pokračuje dál a ona jo a celý život jsem tím trpěla. Myslím si že to předávala vztahem ke mě dál. Má to pokračování a já se mamky zeptala jak to bylo s mým narozením co prožívala. A ona, že měla se mnou těžký porod (stejný porod jsem měla já s mým prvním dítětem, ale byla jsem nejšťastnjší člověk na světě - prostě poprvé maminkou) a že jsem jí kousala do bradavek a že jí to bolelo. Je možné aby mě nenáviděla stejně jako její matka mojí mamku? Nechce se mi tomu věřit, ale jinak to nevidím.

nemůžu a ani nechci tu vše...já vím,jsou to rodiče,ale nezlob se,pokud je sestra rozvedená,i když dnes ve vztahu,ale tobě nepřejí,tak je to opravdu nenormální.Nejsi v tom sama,hodně je to u nás podobné-s tou tchýní,obě dcery rozvedené,žádná nemohla mít děti a ta jedna po umělém oplodnění jedno dítě má,ale to s tím nesouvisí.Pro dcery udělá hodně,přeje jim,ale pro syna nic a ted co jsi napsala,tak už mi i někdo řekl,abych se nedivila,obě holky rozvedené a jediný syn v manželství přes 20 let.Je to nad mé chápání,protože já bych své děti jako milovala všechny.Oni jsou celkově divní,vlastně nikdy jsem je neměla moc ráda a jejich syn sám řekl,že mé rodiče má raději,než své vlastní,tak to už je hodně smutné.Jemu matka i do telefonu řekla,až umřou,aby nechodil na pohřeb,no já jsem taková,že když se rozčílím,tak to stojí za to a tak jsem si jí vzala k telefonu a řekla jsem jí,že to zase půjdeme,ale stát budeme někde v zadu))))) A taky přesně jak píšeš,oni se k lidem chovají jinak,chtějí být jako ti dobří,ale jak mě bylo už řečeno,že oni prý sice mají hodně přátel,ale hodně i nepřátel.Ono určité věci se skrýt nedají,každý je jednou prokoukne,toho se neboj.Radko,je to hodně smutné,ale nemůžeš mít ráda někoho,kdo tebe rád nemá.Ty bys to asi utnout nechtěla,vid? Ale pak jak píšeš,zbytečně na tom budeš po psychické stránce špatně.Bud ráda,že vám to s manželem klape a nenechte se rozhodit rodiči.

nemůžu a ani nechci tu vše popisovat, ale je fakt že mě si zotročili /a to už od mého dětství/ a to samé by chtěli udělat s mým manželem. To se jim nedaří a tak máma brojí proti němu mě to připadá že nás chce rozeštvat protože ségra je rozvedená, i když na psí knížku žije s partnerem už deset let, a tak máma nemůže přenést přes srdce že my máme šťastnou rodinu. Ale vždy sluníčko nebylo, to je jasné, to ani nejde, ale ona do toho pořád vrtá. Prostě je to nad moje chápání. Nechápou to ani naše děti. Musím to vydržet, ale vždy když od nich přijdu domů tak celou noc nespím, když volám mámě jak je jim tak se stočí řeč na ségru a její nezbednou dceru, což je případ sám pro sebe, a i takové telefonáty mě dost psychicky rozhodí. Manžel řekne nevolej jim jenže já se vždy ptám jak je jim jak se cítí co dělají ale pak nastane vždy ten flašinet. Před cizími lidmi se dělá a já při tom vím jaká je ale říkej to někomu. Nikdo by tomu nevěřil ale dožene mě asi brzy do blázince a myslím že mi tam bude dobře. Nevím. Říká se že je to tam hrozný ale možná mi tam bude líp.

o tom už strašně dlouho...a to počítej s tím, že až budou rodiče se zdravím a soběstačností na tom blbě, přijdou oni nebo tvoje ségra a řeknou tak hezky péče fifty fifty. Jste obě naše dcery. A ty zase půjdeš . A možná i íc než tvoje ségra, ale počítej s tím že ona bude vždy ten chudák a ty se od nich vděku nikdy nedočkáš.Zasloužíš si svatozář a tvůj manžel také.

je nejhorší,pokud už jsou v tom i intriky,lži.Já si neumím představit,že bych měla takové rodiče,ale znám to od tchýně,ta je přesně taková.A její děti jsou jí velkou podobou.To se mi neskutečně protiví,vlastně takové lidi cizí ani neznám,s takovou komplikovanou povahou.Nedokážu poradit,ale já jsem taková,že bych se s nimi nestýkala,i kdyby to byli moje rodiče.

Mají ráďi jinak, každý...o tom už strašně dlouho proč je tomu i v mém případě a případě mojí mladší sestry.Přikláním se k tomu, že psychický stav rodičů v mém raném dětství s tím jejich vztahem ke mně, hlavně matky, může souviset. Nejde o jejich psych. diagnózu, ale když vypráví tak zpočátku měli problémy s bydlením, mámu citově vydírala její matka, moje babička, takže plnili její přání, ona byla náboženská fanatička. Když o tom vypráví jak jsem byla malá a jaké měli problémy ale ne se mnou, já jako bych byla vytěsněna,ale o ségře se mluví hned jak se ptám na sebe, hned se stočí řeč na ségru. A navíc máma lže, intrikuje, vymýšlí si , moje resp. naše děti a teď už i vnoučata jako by nebyly ale ségra a její rodina je chudák a vždy byla. Já jsem pořád ta starší, která problémy neměla a nemá, finance vždy vyjdu, nikdy jsem si u nich neřekla o peníze i když někdy bylo dost blbě. Naopak ségra si pořád naříká, co má starostí a vydání když naši něco na ní chtějí tak má hned 150 výmluv proč nemůže a já prostě jdu a bez řečí udělám. Ono je to tak že ta jejich péče o ni a její rodinu a to dosud, a o mě by se dala vyjádřit 80 ku 2O možná 15. Psychicky mě to strašně dlouho deptá, s manželem řešíme jen moje rodiče a já obdivuju jeho trpělivost i když on k nim už pár roků nejde protože ty jejich intriky - hlavně mámy, nesnese. Já taky ne, ale jsou to rodiče tak to dusím v sobě . Jinak ségra je strašně na peníze a hospodařit neumí protože vždy dostala co chtěla a máma mi to nejednou řekla. Ty umíš hospodařit (protože jsme se s manželem museli spolehnout vždy jen na sebe - ze strany jeho rodičů opravdu nic nám ani našim dětem ) a navíc řekne že ségra je špatná máma. Ničí mě to a je to zároveň i tak, že naše děti bereme stejným dílem, nenutíme je aby se měly rádi (což naši stále dělají . je to ale kontraproduktivní), aby se setkávaly. To není třeba, jsou moc fajn, mají všechny VŠ dobré povolání partnery zdravé prcky a vycházíme spolu moc fajn. Já vím, že všude je něco. Manžel říká tak se ozvi, nechoď tam, ale máma je schopná nahrát zdravotní příhodu a nechat se odvézt do špitálu. KVůli mně by to bylo. Možná tam dřív ale skončím já. Radka

Mají ráďi jinak, každý sourozenec odráží psychický stav rodičů z jeho dětství (1-3-6 let klíčové ve ormování osobnosti).
Markantní je rozdíl mezi předrevolučními dětmi a těsně porevolučními rozmazlenci kapitalismu.

takove rodice bych nechal zmrskat a potom zavrit ! Kdo nemiluje svoje deti a ublizuje jim nema pravo zit !!

Dobrý den

Me také nemaji rádi,driv me bili ale ted mi jen nadavaji akdyz zapomenu neco udelat hned je ohen na strese. Vetsinou jsou nastvani z prace a na me si tu zlost vybijeji. Také mam nevlastniho otce,od narozeni, nikdo mi o tom ale nerekl a babicka nenapadne rekla ze se potkali az po mem narozeni. Ten uprednostnuje svoji dceru a moji castecnou sestru. A ja ji musim poslouchat i kdyz je o 5 let mladsi nez ja.

asi chodíš tak do druhé třídy, protože neznáš príavopis. Ale jinak jsi prima holka. Rodiče vědí co dělají. Ty asi musíš rodiče poslouchat viď a to se ti nelíbí. Až budeš dospělá tak jejich výchovu oceníš a ještě jim poděkuješ.
strýček Váňa

Mí rodiče mě asi nemají vůbec rádi jsou na mě hnusní pořád mi něco vyčítají a divně na mě koukají opravdu mi to vadí. Musím chodit spát v 7 hodin a všichni ve škole se mi za to smějí poradíte mi? Abych zabránila tomu, aby se mi děti ve třídě nesmáli ? :)

Ahoj potřebuji pomoc táta...Prosím poraďte dnes táta u oběda jedl a mě přivázali řetězy a nejedla jsem a musela jsem se dívat ajk ji m to padá na zem poraďte Díky D.