klaustrofobie

Dobrý den je mi 15...no a chtěla bych říci strasne se bojím uzavřených prostorů,malych místnosti bez oken,lesů,výtahu atd..děla se mi v této situaci blbě..skoro až se cítim na to že omdlím..je to asi klaustrofobie???newim..berou se na to nejake leky??Trapí me to opravdu casto:(prosim odepiste dekuji..po pripade na e-mail [email protected] dekuji

Já myslim, že se spíš jedná o agorafobii.

Míšo, klaustrofobie to asi nebude, ono se tomu celkově říká sociální fobie a pak jsou různé poddruhy. Někomu vadí volné prostranství, někomu naopak fronty, nášvihy v MHD.
Mě vadí výtahy, do nějaké jeskyně, když vím, že není únik taky nemůžu, tunely taky ne...ani busy, vlaky - musím mít jistotu, že můžu uniknout, když na mě ta tíseň přijde..

ja take mam klaustrofibii na internetu jsem se dozvěděl žeji vyvolává vzpomínka z dětství a taky ano jako sedmileteho mě tata položil na postel kleklsi namé nohy aruky mě držel ajá nemohl jsem se hýbat bylo to příšerná a tet mi va dí vítah a záchod a další

Já mám poslední dobou spíše KLAUSOFOBII! tzn. strach z našeho pana prezidenta

http://fotoalba.cz/fotky/15675776 Toto je xicht Yossarian.Dejte pokročilé vyhledávání.

no asi ja mam klaustrofobii od detstvi a taky silenou.Vytahem jsem nejela 10 let, na zachodcich se muzu ztezi zavrit natoz zamknout a to pouze obcas,vetsinou mam pouze privrene dvere,ve vlaku kdyz jedu sama v kupe nemohu mit zavrene dvere,jelikoz se bojim,ze by se zasekly.Uz dlouho uvazuji,ze se pujdu lecit,ale porad to odkladam.Nyni jsem se rozhodla,ze v lete zacnu dochazet k doktorce na lecbu.

Taky mám ten problém.Klaustrofobií jsem občas trpěl v noci,když jsem se probudil tak to na mě občas přišlo.To jsem musel okamžitě jít z pokoje ven,někdy mě stačilo se jen tak projít po kvartýru,nebo si otevřu dveře a čučím ven do dvorka.Ale ted v poslední době to na mě dolehne v koupelně,když se koupu.To mě začne bužit srdce s toho že je tam horko a že nemužu dýchat že je tam málo kysliku.To musím ihned otevřít dveře a chvíli počkat aby se tam dostal čerství vzduch.Taky bych potřeboval vědět jak se to léčit,protože to je fakt hruza!!

Ahoj všem, moc vám rozumím,také mám takové špatné pocity.Zažila jsem v životě pár ošklivých věcí a tím se u mě postupně projevil strach z uzavřených prostor.Výtahem nejezdím,v práci chodím denně několik pater pěšky,na to už jsem si zvykla.Vždy když někam přijdu,tak sleduju okna,jestli je někde možnost úniku,vadí mi na oknech mříže.Nejhorší pro mě je to,že denně jezdím do práce vlakem,ale už pomalu začínají dojíždět staré soupravy a nastupují vozy s klimatizací,kde nejdou vůbec otvírat okna,myslím třeba elefanty,ještě jsem tímto vlakem nikdy nejela,ale bohužel to budu muset nějak překonat, ale vůbec nevím jak, protože staré vozy dosluhují a s novým jízdním řádem, budou další nové vlaky.Také mi vadí ty vlaky,které mají jen ty úzké vyklápečky.Já prostě potřebuji mít ten pocit,že mohu alespoň vystrčit hlavu z okna a to mi stačí.Protože dveře jsou blokovány. Prosím poradťe mi nějak ,jak se toho zbavit a překonat to,metrem už taky dlouho nejezdím,když potřebuji někam jet,tak přemýšlím,jak se tam nejlépe dostat a když to jde a není to daleko, tak jdu radši pěšky.Hrozně mi to překáží v životě a stydím se za to.Prosím pomozte mi.Děkuji

Ahoj,reaguji na tvůj...to je vidět že možná nevíš o čem píšeš.nechat se ovlivnit myšlenkou je slabost?sou určité věci které zkrátka neovlivníš i když seš největší frajer.mozek si pamatuje a dá vědět když se mu něco nelíbí.nejdřív to chce zažít a pak o to diskutovat.je to jako by někdo řekl že je třeba cigareta špatná když to v životě párkrát nevyzkoušel.ano zrovna cigareta je špatná a prodává se legálně,ale když začneš kouřit a kouříš nějaký čas tak proč všichni mají problém s tím přestat? hmmm

Dobrý den, potřebovala bych...Jano, zkuste si dojít na neurologii. Mně se takhle začínala projevovat epilepsie. Zkuste, jestli je Vám lépe když sedíte ve tmě nebo jestli když na Vás svítí světlo. Epileptici nejčastěji reagují na světlo a je jim potom špatně. Nejhorší jsou zářivky a blikající světlo. Na tu neurologii určitě běžte a co nejdříve, tam Vám pomůžou.

Je mi taky 12 let, klaustrofóbií trpím dlouho, ale nikdfy jsem neměla záchvat.Když jsem byla malá a někdo mě třeba fržel hlavu pod polštářem, tak jsem kopala nohama a tak, ale nikdy se mi nestalo to, co dneska. Brácha mě ze srandy vzal pod krkem a za hrudník, křičela jsem néé, ale on nepřestával a pak jsem se začala smát. A on zase ze srandy ty se budeš smát a udělal to znova a najednou mi vytryskly slzy z očí.A on prosimtě hlavně nebreč a pak si toho všiml a říká:,,Ty fakt brečíš?" Já mu na to odpověděla: ,,Jo!!" Hned mě pustil a začal se mi omlouvat, že nevěděl, že je to tak hrozný, on sám žídnou fobií netrpí. Já jsem poříd brečela i když jsem nechtěla. A to mě zajíma... Nevím proč u záchvatu musím brečet, protože jedna moje kamarádka měla taky záchvat, ale bála se lezení po žebříku na stromě, když jsme byli na lanových aktivitách a taky u toho brečela. Tenkrát jsem si ymslela, že to nemůže bejt tak hrozný a dneska jsem poznala, že jo. Brácha mi poradil, ať se podívám na net, že tam o tom třeba něco najdu.Jestli se to andá i léčit.

Natašo..........moc mi není jasné,jestli se léčíš,či ne?
U mě to také začalo klaustrofobií.lety se to změnilo v agorafobii,ale sama jak popisuješ,se z toho nedostaneš,chce to psychiatra,terapeunta,sama mám také astma,takže vím,jak ti je,užíváš nějaké léky?Já už jsem také tonoucí se stébla chytá zkusila i EFT,držím palce

trpim fobii,je to hruza nemužu nikam navic mam do toho astma nemužu byt sama doma nemužu do aut a autobusu taky ten vytah nemužu neumim se překonat nejde to mam rodinu v Kanadě a vubec za nima nemužu letět mislim si že to nezvladnu,už jsem ležela v nemocnici s tim mislela jsem že mam asmaticki zachvat ale vubec se to neprokazalo,je prosimvas nějaka lečba ? zatim jsem se tu nevyčetla žadnou pomoc a ni radu ,děkuji zdravim Nataša

Ahoj.Mam problem.Jednou jsem byla s kamaradkou v jedne malinke kavarne.Byla po zemi a bez oken.A me to delalo strasny problem tam sedet.Mam strach kdyz se zavru v pokoji.Mamka rika ze to prejde ale u me to trva uz pekne dlouho...ja uz proste nemuzu skoro nikam.prosim poradte nejak dekuji

10.7.2001-Tomáš to popsal a to je 7roků,dnes už je to naprostá prkotina a výše uvedeno jde vlastně o normál.stav,netřeba léčit, naopak léčit DOBU!!

10.7.2001-Tomáš to popsal a to je 7roků,dnes už je to naprostá prkotina a výše uvedeno jde vlastně o normál.stav,netřeba léčit, naopak léčit DOBU!!

Ahojky,taky mám takové problémy,ale píšete,že tam jednoduše nechodíte,tak to nejde,rozšířilo se mi to tak,že nemůžu skoro nikam..Na psych.mi radí-pořád to pomalu zkoušet znova,ale nedaří se mi to.Navíc mám problémy se střevama,kde mi pořád hlasitě kručí a nutí mě to vyhledat záchod.Mám to už od střední školy,kde jsem prožila první trapas a tek nemůžu chodit nikam mezi lidi,kde se sedí a je tam ticho.Vydržím to asi tak pět minut a začne se mi chtít na wc..pak to zdržuji a je to ještě horší-mé střeva začnou vydávat takové zvuky,že se lidi začnou ohlížet a já bych se propadla.Nevím co mám dělat,potřebuju navštěvovat kurzy a různé přednášky ,ale nevim jak-všude je ticho a hodně lidí.Prosím,poraďte.Díky

Já to ani za nemoc nepovažuji, mám to taky. V kině se mi dělá mdlo, je tam vedro a lidé natěsnaní, představa, že bych musela na záchod to násobí, nechodím tam a mám pokoj. Některé situace, holt někomu nevyhovují. Někdy se mi rozbuší srdce a je mi vedro i ve frontě v supermarketu, ale nechám to klidně tak, Jsem slitá a říkám si, že mě asi jednou vynesou. Nebudu to léčit, přijde mi to normální, spíš to druhé je nenormální - velké supermarkety, uzavřené kina, davy lidí,...atd Zdar!