Reklama

KOŇSKÁ INJEKCE

Aleš (Ne, 3. 4. 2022 - 12:04)

Ahoj žiji s přítelkyní Janou a ta dostala pozvánku na gyndu na prohlídku. Zašla si tam, doktorka ji prohlídla a nabrala stěry, řekli jí když bude nález tak jí zavolaji.Za tři dny volala sestra ať přijde že ji našli nález.Jana se vyděsila tak jsem šel sní. Počkal jsem venku u střediska a čekal až přijde, Přišla za půl hodiny s tím že má zánět abych sní zajel do lekarny vyzvednout injekce a pak zpět na středisko dát si píchnou první včelku. Vyzvedla si v lekárně krabičku ampulemi a jeli jsme zpět ta středisko. Čekal jsem v autě až se objeví, za chvilku byla zpátky že má jednu za sebou a že do pěkně štíplo. Doma mi ukázala vpich a požádala abych je očistil zadek od náplasti, to jsem ji udělal a teď pojď do ložnice mě politovat a pofoukat bebí, Hezky jsme si to oba užily a řekla mi že jich ještě bude 9 a pokaždé bude chtít politovat. Tak jsem ji každý den litoval a když byla na poslední , že ji docela vadí že je konec injekcí. Že ta bolest stála za tolitování.Od té doby nemá problem jít na ijekci do zadku a i se těší jak ji polituji

stefan (Pá, 24. 12. 2021 - 13:12)

Je piatok popoludní. Nuda ako keď bývate v činžiaku. Rodičia na poobednej v telke len pár programov. Počítač nula takisto mobil.
Ležal som na gauči a listoval nejaký časopis.
Zrazu zaznel zvonček. Kto si zas zabudol kľúče od vchodu blislo mi hlavou. Zodvihol som slúchadlo a podráždeným hlasom som sa ozval.
To som ja ozvalo sa z poza dverý. Kamoška Gabika. Hneď sa mi zlepšila nálada. Otvoril som dvere ahoj. Vaši sú doma. Spýtala sa kamoška. Nie, sú v práci. Aj naši . Počúvaj ségra sa drvvy s kamoškou na maturu. Čo tak segru s kamoškou vyrušiť a spraviť si malé lekárske vyšetrenie. To by bolo super , odpovedal som. V duchu som sa strašne tešil. Lebo tieto hry mám rád.Tak poď ideme k nám zavelila Gabika. Dve poschodia sme zbehli ako nič. Zapadli sme kamoške do izby. Chvíľu sme preberali ako bude hra na lekárky prebiehať a čo nám bude pani lekárka robiť.. Asi po polhodinovom rozhodovaní sa Gabika rozhodla ísť za sestrou do izby. Neviem ako dlho tam bola ale mne sa to videlo strašne dlho. Otvorili sa dvere a do izby vošla Gabika so sestrou.
Gabi hovorí že by ste mali chuť na nejaké vyšetrenie. Povedala Gabikina ségra. A pokračovala tak to spravíme tak že sestra bude ako tvoja Mati a príde s tebou k lekárke. Ja tam mám aj kamošku a tá tiež nie proti. Takže budeme dve na vás. My si ideme pripraviť potrebné veci a zvolané vás.
Ja sa trochu boj8m hovorí Gabi tichým hlasom. Ja tiež sa bojím. Ale vo vnútri so mňov lomcovalo vzrušenie.
Prosím nech sa páči poďte ďalej .Ozvalo sa zo susednej izby. Vykročili sme so strachom k ambulancii v ktoréj sme nevedeli čo nás čaká.
Strede izby stôl prikrytý bielym platnom a na ňom poukladané injekčné striekačky s ihlami. Boli ešte zabalené ale vzrušovalima. Pri ich boli aj ampulky s injekciami. Nechýbali tampóny.vatove tyčinky ale aj vyšetrovacie rukavice. Budeme dostávať injekcie blislo mi hlavou.
Tak vy ste prišli na prehliadku povedala kamoška Gabikinej sestry. Áno odpovedala Gabi.Najskôr vyšetrme mládenca a potom vás pani Gabika. Gabikina sestra si začala naťahovať vyšetrovacie rukavice so slovami : mladencovy vyšetríme popíja .Stiahnite mu nohavice s trenirkamy.
Pipíka! To už mi robila decká lekárka .Ale teraz sa mám ukázať pred babami ktoré poznám okrem jednej.
Gabika sa postavila za mňa a stiahla mi dole nohavice s trenirkami. Neboj sa pošuškala mi do ucha.
Neboj sa pristúpila so slovami pani doktorka. Očami som hladal druhu lekárku. Tá pripravovala pri stole injekciu.
Pani doktorka ma chytila za vajička do každej ruky jedno. Začala ich ťahať .Ťah sa stale stupňoval až som sa mykol od miernej bolesti.
Dobre Vajka povedala lekárka. Pani doktorka ,ozvala sa druhá lekárka od stola, pozrite sa aj na paličku.
Chytila mi ho do ruky a mierne stíska bolí? Spytalada s úsmevom a pozrela sa mi do očí. Ja som odvracal pohľad od nej lebo som začal cítiť jemné chvenie v rozkroku. Ešte chvíľku a bude tvrdí pomyslel som si. V poriadku aj palička a pustila mi penis z ruky. Teraz nech si ľahne na posteľ pichnem mu injekciu .Ozvala sa druhá lekárka.
Zodvihol som si nohavice aby so si mohol lahnut na posteľ na ktorej bol natiahnutý igelit. Položil som sa na posteľ hore zadkom. Igeli má dosť chladí na vajíčkach.
Lekárka pristupila so striekačkou k posteli a začala tampón dezinfikovať miesto vpichu.
Teraz ťa to trochu pichne povedala lekárka.
Pi hlo dosť. Predstavoval som si ako ihla vniká do môjho zadku.Predstavy prerušil tlak v zadku keď začala injekcia opúšťať striekačku a vnikala do môjho zadku. Nestiskaj zadok povedala lekarka. Ale nedalo sa inak lebo to bolo od ejakulacie.
Zacitil so ako ihla opustila môj sval. Lekárka chvíľu mi masíroval tampón miesto vpichu.
Dobrá môžeš sa obliecť.
Teraz pani Gabika vyšetruje vás.
Vyzlečte si nohavičky a pani doktorka vám pozrie šušurku. Povedala Gabikina sestra . Keď som toto počul bol so v siedmom nebi.
A mladenec počká za dverami. Vyprevadili má pani lekárka z ambulancie a zavrela dvere.
No nevadí veď Gabi mi porozpráva čo jej robili.

Stefan (So, 18. 9. 2021 - 06:09)

Chodil som do siedmej triedy ZDŠ.Strašne som sa bál injekcii. Keď nás prišli očkovať do školy strach som mal veľký. Ale zase som vždy túžil vidieť ako pichajú injekciu dievčatám do zadočku.
V našom dome nebolo chalanovi v mojich rokoch. Tak so sa kamaràtil so susedovov Gabikou. Táto moja kamoška mala sestru ktorá chodila na zdravotku.
Raz keď sme išli zo škoy Gabika navrhla že aby som prišiel k nim keď sa najem. Nikto nieje doma. Šikovno som sa najedol a išiel som kamoške. Vedel som že sa zas budeme hrať na doktorkou a budeme ošetrovať bábiky. Nakoľko jej sestra študovala na zdavotke tak mali doma injekčnu striekačku. A to ma dosť hecovalo.
Keď sme boli zaujatý hrou nečakane sa vrátila sestra.
Vidím že ste zas v nemocnici. Čo keď to teraz spravyme tak ja budem lekárka a vy budete pacienti. Okamžite sme súhlasili.
Poďte do mojej izby tam bude ambulancia.
Zo skrine poukladala na stôl rôzne striekačky,fonendoskop,špachtličky,tampóny ďalšie veci. Teraz si vás trochu popočuvam.
Vyzliecť do pol pása. Šup šup nedržovat. Vyzliekli sme sa najskôr som išiel na vyšetrenie ja a potom Gabika.
V poriadku môžete sa obliecť.
Teraz vám zameriam teplotu a spravým výter z konečníka. Taže segra nohavičky pod kolená zodvihnúť sukňu a hlboko sa pedkloniť. Števko sa otočí. Otočil som sa ale oproti bolo na stene zrkadlo a tam som videl celý priebeh vyšetrenia. Netušil so čo sa so mnou deje. V rozkroku so citil taky šimravy pocit a penis sa mi postavil. Neviem či ma vzrušil Gabikyn zadoček alebo teplomer vynikajúci do jej riťky.
V poriadku poď teraz ty a Gabika otočí.
Podišiel som so strachom k doktorke.
Strašné som sa bal a zároveň ma to veľmi vzrušovalo.
No tak nohavice dole trenírky na kolená nezdržuj.
Hanbiť sa nemusíš ja už som videla dosť zadkov.
Tak to verím prebehlo mi mysľou. S trasucim rukami som si spustil nohavice s trenirkami. No vidíš teraz sa hlboko predkloň a rotiahni si zadok.
Keď som bol v predklone zacítil som na konečníku niečo chladivé a pomaly to do mňa vznikalo. Cítil som ako mi začína ešte viac tuhnúť penis.
V poriadku teplota teraz spravyme výter. Akeď mi do mojej riťky vnikla barová tyčinka tak vtedy mi penisu niečo vystreklo. Nevedel som čo je to ale bolo to pekné. Môže sa obliecť. V tedy Gabika odbehla na wecko. Ostal som sám s jej segrou v izbe. Tebe sa to páčilo a ukázala na môj rozkrok a fľak na koberci.
Nesmelo som povedal že áno.
Na budúce sa dohodneme a môžem ti pichnúť injekciu do zadočku. Aj tà injekcia bola vzrušujúca. Od tejto doby màm rád klinik praktiky.

Nikoletta (So, 2. 10. 2021 - 15:10)

Bude pokračování??? :))

Nela T. (Čt, 25. 2. 2021 - 01:02)

Rozhodla jsem se zde podělit o příběh z mého ranného dětství- je založen na skutečné události.
Když jsem navštěvovala Základní školu, v 6. Ročníku nám začínali povinné lékařské kontroli.
Den před kontrolou jsem na to byli upozorněni, abychom věděli co nás čeká a donesli souhlas rodičů a očkovací průkaz.
Když nastalo ráno, hned při první hodině spolu s třídní učitelkou přišel i postarší muž v bílém plášti.
Představil se a řekl ať se mu všichni skvéknene do spodního prádla a své oblečení odložíme každý na svou lavici.
Dìvky při prohlídce dohromady s chlapci.
Přišlo nám to zvláštní ale nic jsme nanamítali.
Museli jsme se postavit do řady vedle sebe a doktor nám jednotlivě poslouchal srdce a tep.
U nikoho nic zvláštního nepronesl.
Poté nám nakázal, abychom si odložili i své spodní prádlo.
Opět nikdo nic neřekl ale všichni jsme se zastavili a nevěřícně ho pozorovali.
Dívky si na své hromádky oblečení pokládali podprsenky a kalhotky, chlapci trenky či slipy.
Nyní jsme se museli postavit ke svým lavicím - otočit a předklonit.
Doktor nás začal obcházet a měřit teplotu, k našemu překvapení - rektálně!
Teplotu měřil po jednom, tudíž všichni měli výhled na všechny.
Když přišel ke mě, rychle jsem se otočila, jen abych to už měla za sebou. Seděla jsem v první lavici!
Doktor zasunul rychloběžku hluboko do mého análního otvoru. Celou dobu hlídal aby teploměr ani trochu nevyklouzl.
Po pěti minutách mi ho rychle vyškubl a konstatoval - zvýšená teplota!
Nic více neřekl a obešel celou třídu. U všech konstatoval buď zvýšenou nebo normální teplotu.
Žáky se zvýšenou si zapsal do papíru na školní katedře.
"Tak! Nyní si zkontroluji vaše zadečky!"
Řekl hlasitě.
"Všichni zaujmete stejné pozice jako před chvilkou!"
Opět jsem se opřela lotky o svou lavici.
Doktor ke mě přistoupil a strčil prst do análního otvoru! Po chvilce ho vytáhl a zasunul dovnitř dlouhou vatovou tyčinku! Nekolikrat v ní ve mě otočil a já zakřičela bolestí. Pak přešel k dalšímu žákovi.
Všechny vzorky dával do krabičky s našim jménem.
Po odebrání vzorků celé třídě nám oznámil že už nás čeká jen kontrola vyvinutí pohlavních orgánů a pak injekce.
Četl nás po jménech. Všichni jsme si museli sednout na židli a dát nohy nahoru.
Když jsem přišla na řadu lékař mi strčil prst do vagíny a vyšetřil pohmatem. Udělal stěr a pak jsem se musela postavit.
Stále před celou třídou mi kontroloval teprve rostoucí prsa.
Prohmatával ňadra a bradavky.
Musela jsem dát ruce nahoru a on mi prsa stále kontroloval.
Když svou práci dokončil, řekl že teď všichni dostaneme injekce do zadečku. Ten kdo měl zvýšenou teplotu ještě dvě navíc!!
Seřadili jsme se do řady a předklonili.
Všichni jsme co nejvíce špulili zadečky.
Injekce moc nebolela.
To jsem ovšem nevěděla co mě ještě čeká.
Po tom co všechny doočkoval přečetl jména žáků kteří měli teplotu. Zbytek poslal na oběd.
Ve třídě nás zbylo 5.
Postavil si nás do řady vedle sebe. Byli jsme čtyři dívky a jen jeden kluk.
Všem nám potřel desinfekcí místo vpichu.
"První injekci píchneme do stehna!"
"Bude to bolet?" Ozvala se tiše vyděšená spolužačka.
"je to olejíček, ten bolí více než jiné injekce! Měli by jste to zvládnout."
Tímto tvrzením mě neuklidnil.
Byla jsem opět jako první v řadě. Všichni kolem mě stáli.
Ležela jsem na lavici položené před tabulí jako provizorní lehátko.
Lékař mi desinfikoval stehno a rychle zabodnul jehlu! Křičela jsem bolestí! Bylo to nesnesitelné!!
Po nekonečně dlouhé době ze mě jehlu vytáhnul a na lavici se položil mého spolužáka.
Při vpichu začal plakat, stejně jako všechny ostatní dívky.
Na poslední injekci jsme museli roztáhnout nohy od sebe...píchal nám ji přímo do vaginy a spolužákovi do p****u!!
Tímto prohlídka skončila....

Jana (anonym) (St, 24. 2. 2021 - 03:02)

❗❗ PŘÍBĚH JE SMYŠLENÝ ❗❗
Můj příběh se odehrává v posledním ročníku na základní škole.
Začínala jsem mít velký problém s menstruací, velmi bolela a neměla přirozenou barvu... matka se mě i přes mé protesty rozhodla objednat ke gynekologovi...
O týden později mě již matka vlekla z auta aby jsme Gynekologa stihli včas, ovšem to co mělo následovat pak se mi nezdálo ani v nejhorších nočních můrách ...
Čekárna byla prázdná a tak nás doktor pozval rovnou do ordinace...
Po krátké anamnéze poslal mou matku do čekárny a začalo to...
"Skvélni se!" Nařídil rázně doktor a prsten ukázal na bílí závěs v rohu místnosti...
Když jsem ze sebe sundala krátké bílé třičko a modré jeany vyšla jsem opět do prosvětlené místnosti.
Doktor si mě ihned prohlédl naštvaným a netrpělivím pohledem
"Tak na co čekáš??! Řekl jsem ať se svlékneš !!!" Zakřičel po mě.
"Vy m...myslíte do naha?"
"Mám ti snad pomoct?"
Dál hystericky řval doktor.
Raději jsem rychle a vyděšeně zaplula zpět za závěs a sundala ze sebe své zbylé svršky.
Když jsem již před doktorem stála nahá, prohlížel si mě jako kus masa.
Rázným hlasem rozkázal "lehni si na kozu a pořádně roztáhni nohy!!"
Byla jsem velmi vyděšená a tak jsem radši udělala co mi řekl.
Roztáhla jsem nohy od sebe a čekala co se stane.
Najednou jsem cítila doktorovi velké tlusté prsty u mého vaginálního otvoru.
Po chvilce to začalo moc bolet. Po tom co do mě lékař vnikl i druhým prstem jsem několikrát po sobě vykřikla, ovšem sestra mi zakryla pusu šátkem.
Bylo to hnusné, to jsem ovšem nevěděla že si mám šetřit dech...
Když ze mě vytáhl své obrovské prsty, vjel mi doktor do vagíny dlouhou vatovou tyčinkou. Jel stále dál a bolest sílila, nemít zakrytou pusu tak křičím bolestí!!
Po nekonečných vteřinách tyčinku vytáhl, myslela jsem že mám vyhráno ovšem proces se opakoval. Tedy kromě vaty a štětičky, měla jsem pocit že byla tak dvakrát větší než předchozí... cítila jsem obrovskou bolest v pochvě... po nekonečné době byla tyčinka z mého těla vytáhnuta.
"Sestři píchneme jí zatím Béčko, prosím připrav to."
Po chvilce klapání ampulí ke mě přistoupil lékař s jehlou v ruce...
Injekci mi zabodl přimo do vagíny a nekonečně dlouho jí uvnitř držel, byla to obrovská bolest.... po chvilce jehlu konečně vytáhl...
Najednou mi sestra řekla ať se otočím, lehnu si na břicho a lotky se opřu o lehátko... při mém protestu mě ovšem dohromady s druhou sesrtrou dostali do vytoužné polohy a kvůli mé spolupráci svázaly nohy k lehátku...
Když jsem ležela, měla jsem celou zadnici vyšpulenou do vzduchu.
Lékař vzal opět vatovou tyčinku, vjel jí do mého zadečku...po tom co ji vytahl byla tyčinka celá hnědá, moc jsem se styděla...
Lékář ke mě přišel a prstem mi vjel do análního otvoru...
Po chvilce prst vytáhl a sestra mu podala teploměr... strčil mi ho do zadečku celý! Ani špička nebyla vidět!!
Teploměř mi zarazili ještě hlouběji a otočil se k sestře
"Sestři připrav mi tetanovku a dva glycerynové čípky..."
Kdybych nebyla připoutaná tak z ordinace asi uteču...!!
Ovšem protestovat jsem nemohla..
Sestra ke mě přistoupila a rychle vytáhla teploměr ven..
Rychle ho zkontrolovala a odložila zpět do pouzdra.
V tom už ke mě přicházeli další dvě sestry.
V ordinaci byly celkem tři.
Jedna mi roztáhla půlky od sebe a druhá zasouvala čípky...
Byla to ukrutná bolest!!!
Měla jsem pocit že se mi zadek roztrhá...
Dva čípky zasouvala do zadečku... snad co nejdále to šlo!! A třetí přímo do vagíny...!!
Když dokončila svou práci stála už u mě třetí sestra.
Vedle sebe měla položený tácek s hrozivě vypadající naostřenou jehlou...
Vzala do ruky gázu a potřela mi desinfekcí místo na horní části levé půlky zadečku...po chvíli zabodla jehlu!! Hluboko do svalu!! Stále tlačila na píst...bolest se nedala vydržet!!!
Sestra stále nepolevovala, jehlu do mě drtila i přes obrovskou sílu pístu...
Konečně jehlu vytáhla a místo vpichu přelepila.
Doktor promluvil...
"Anno! Dnes tě čeká poslední vyšetření! A to vyšetření prsou!!"
Pronesl až veselým hlasem.
Sestra mě vzala za ramena a posunula blíže k oknu, čelem stranou ke zdi.
Doktor ke mě přišla a prohmatávala mi ňadra. Pak důkladně i bradavky..
Vyfesinfikoval místo a v mém levém prsu přistála injekce!! Nečekala jsem ji a pálilo to jako čert!!
Poté co lékař injekci vytáhla nalepil mi náplast a řekl ať se obleču...od té chvíle dostávám doma šestrkát denně injekce do zadečku...
KONEC
❗❗ PŘÍBĚH JE SMYŠLENÝ ❗❗

Skeptik (Út, 25. 5. 2010 - 16:05)

Jmenuji se Robert a jsem...Názorný důkaz, že i lékař může být fanatický pošuk.

Retard (Út, 25. 5. 2010 - 16:05)

Při podávání koňské injekce do řiti je potřeba píchačkou neustále pohybovat, kývat, kvrdlat a točit v ráně, aby churavěnec co nejvíc řval. Když řve málo, vbodneme mu ještě jednu malou trestnou injekci aspirinu s kysličníkem, což příšerně bolí. Proto se vstřikem do svalu nepospícháme. Užijeme si lví řev a pak vpich zalepíme kanagomem!

Petr (Ne, 4. 10. 2009 - 13:10)

Felčar, dobrý, oceňuji tvůj humor. Akorát se správně píše lžicí a ne žicí. Ať žije hysteramin.

Felčar (Ne, 4. 10. 2009 - 12:10)

to Irena: Tak to ti můžu...Proti hysterickým záškubúm se vbodává konská injekce hysteraminu H do řiti. Je to slušná dávka. asi 250 ml přípravku, který při vstřikování pálí, protože obsahuje kapsicin (v pálivých paprikách) Navíc je třeba píchačku pomalu zabodávat hlouběji a hlouběji a občas s ní zakvrdlat, aby se ve svalu vytvořžily kaverny, do kterých se musí všechen hysteramin vejít. Někdy to nevyjde a vbodávání se musí opakovat. Děsivě to bolí. Bolest je součást terapie, která hysterika většinou zklidní svým bolestivě přehlušujícím účinkem. Lék je drahý a nehradí jej pojištovna. (1200,- kč).Největšího efektu dosáhneme, když churavěnci těsně po procesu vbodávání, kdy jej bolí řit, sdělíme i cenu za zákrok. Churavěnec má tendenci až propadnout depresi. To pak řešíme podáním antidepresiva v injekci do druhé půlky. Hysteramin H má tu výhodu, že se prodává v šumivé formě,tedy effervescens. Tabletu, kžerá vydrží až 5 let od data výroby, stačí před podáním jen rozklechtat v hrníčku v destilované vodě žicí.

jira (So, 10. 12. 2011 - 23:12)

Opravdu vzrušující, jeden...když se Ti to nelíbí tak naprosto nechápu, co na těchto stránkách pohledáváš.

Felčar (St, 23. 3. 2011 - 15:03)

A to jsem chtěl ještě napsat "žlící", jak se říká u nás v Jihočesku, ale nakonec jsem přípravek zamíchal žicí, poněvadž to zní přeci jen diletantštěji. Lžící mohu jíst třeba česnekovou polévku, nebo kulajdu, kdežto žicí je možno míchat i maltu. Ta představa, že k injekci hysteraminu lze použít i zednické nástroje mne samotného děsí. I když k zamíchání instantní injekce v hrnečku je možné použít i lžíci, kterou jsme bezprostředně před tím jedli špenát. Zásadně takovou lžíci neomýváme, nýbrž mícháme rovnou. Využijeme tak minerálů ze špenátu, hlavně železa. To je veliká výhoda, poněvadž nedostatek železa nyní v dietách řešíme chroupáním vodovodních trubek, což je poněkud nepraktické. Nechutnají nikterak zvláštně ani pokapané citrónem. Proto je jakýkoli alternativní způsob jak dostat železo do organizmu vítán. V naší laboratoři nyní pracujeme dokonce na špenátových injekcích. Ale zatím nám dobrovolní pacienti utíkají z ordinace při pouhém spatření brčálově zelené emulze, kterou jim chceme vbodnout do řiti. A tak nezbývá, než zatím pořádně proklechtávat železité injekce v kádince nebo i v kastrólu žicí...

Robert (Ne, 5. 8. 2007 - 02:08)

Jmenuji se Robert a jsem lékař. Chtěl bych se podělit o své svědectví , jak Bůh vstoupil do mého života.
Dá se říci, že pocházím z nevěřící rodiny. Oba moji rodiče (kterých si velmi vážím) prožili v dětství jakousi křesťanskou výchovu, ale po svatbě svoji víru ani v nejmenším nežili, takže jsem z jejich úst o Bohu nikdy neslyšel. Smyslem, na který se zaměřila výchova v naší rodině, bylo vzdělání (oba rodiče jsou vysokoškoláci) , a zejména sport. Já sám jsem hrál závodně 10 let fotbal, déle hokej, plaval jsem, lyžoval.....
Materiální zabezpečení naší rodiny bylo nadprůměrné (zejména díky tátově poctivé pracovní píli) -v podstatě jsme v ničem neměli nedostatek. Přesto musím říct, že mi v dětství něco podstatného chybělo. Kdybych to měl nějak formulovat, nazval bych to nedostatek lásky zadarmo. Chyběl mi prožitek, že si lásku nemusím zasluhovat. Že jsem milován i tehdy, když nepodávám zrovna nejlepší "synovský výkon". Když jsem se dobře učil a nosil domů samé jedničky, tak bylo všechno dobré. Když jsem však náhodou nebyl perfektní, dostal jsem to pocítit. Myslím, že mě to vedlo k tomu, že jsem se ve škole vybičoval k nošení samých jedniček, měl jsem je prakticky stále jak na základní škole, tak i na gymnáziu.

(pozn. Pro úplnost musím říci, že těch dobrých věcí, které jsem dostal od svých rodičů, bylo neskonale víc než těch negativních a že jsem jim za jejich výchovu vděčný. Určitě mě vychovali podle svých nejlepších představ a i dnes máme spolu pěkné vztahy).
Moje přesvědčení, že si lásku druhých musím zasloužit, však šlo se mnou i dále. Hrál jsem závodně fotbal a často jsem musel dělat všechno možné, abych se zajistil respekt starších kluků, kteří se mnou hráli - aby mě "brali", abych měl v jejich očích nějakou cenu....... Snažil jsem se tento svůj pocit nedostatečnosti nějak potlačit, ale moc to nešlo. Stále jsem toužil po ocenění od druhých. V pubertě jsem chodil na diskotéky, snažil jsem se budit dojem, že jsem "king" (hlavně před svými vrstevníky) , i když jsem v skrytu duše věděl, že je to jenom taková maska, že uvnitř mě je velká nejistota a skrytá touha být milován. Tuto lásku jsem však stále nenacházel.
Moje obrácení se datuje do druháku na vysoké škole. Nepřišlo vlastně skrze žádného člověka, který by mi o Bohu povyprávěl (v podstatě nebyl ani kdo...) Je to pro mě svědectví o tom, že Bůh si dokáže člověka najít kdykoli a kdekoli.

K tomu okamžiku došlo doma, o samotě. Četl jsem tehdy jakousi knížku (tady bych chtěl upozornit ty, kdo budou toto vyprávění číst, aby si nepředstavovali nějaký "mystický" zážitek. Už předtím totiž byla ve mně touha po něčem novém, touha najít něco, co by změnilo můj stav, který jsem před chvílí popsal).
Když jsem si četl tu knížku, tak jsem najednou uslyšel takový vnitřní hlas, který mě vedl k tomu, abych řekl: "Věřím v Ježíše Krista." Dodneška nechápu, odkud se to vzalo, byla to taková myšlenka, jakých člověka za den napadne spousta (nebojte se, schizofrenními hlasy netrpím). V tu chvíli ve mně bojovaly dvě věci. Jednak rozum, který mi říkal: "Neblbni, takových hloupostí se člověku za den urodí v hlavě, vzpamatuj se......". A jednak ta druhá věc, kterou jsem cítil v srdci- ta touha po změně, naděje, že by můj život mohlo něco opravdu naplnit.....
Věděl jsem, že tuhle větu "Věřím v Ježíše Krista" nemohu říci "jen tak". Vnitřně jsem cítil, že když tuhle "hloupost" vyslovím, že se něco změní. Jen jsem nevěděl co. Ještě asi 20 minut jsme s tím bojoval a pak jsem to řekl. Řekl jsem: "Věřím v Ježíše Krista". V tu chvíli jsem nevěděl, co to znamená, ale prožil jsem radost, jakou jsem nikdy předtím nezažil. V tu chvíli jsem věděl jedno: "Už nejsem nevěřící, jsem věřící!!!"
Od toho okamžiku jsem s tím Ježíšem Kristem začal mluvit (tenkrát jsem ještě nevěděl, že se tomu říká modlitba), začal jsem ho prosit za svoje potřeby, začal jsem děkovat za úplně obyčejný věci, které mi dělaly radost. A on mi začal "odpovídat" -třeba tím, že ty moje prosby, které byly často úplně dětinské, trpělivě plnil........
Poté jsem si v knihkupectví koupil "dětskou" Bibli a začal jsem ji sám číst. Zdaleka ne všem textům jsem rozuměl, ale přesto jsem v ní začal Boha stále více poznávat. Vždycky, když jsem Bibli otevřel, tak jsem řekl: "Bože, co mi teď chceš říct?" No a on mi vždycky "něco" řekl. Bylo to takové krásné období, trvalo asi půl roku.
Potom přišla doba, kdy jsem zatoužil se o své prožitky s někým podělit a vyjsnit si některé otazníky. Žádného věřícího kamaráda jsem však neměl. Jediný, na koho jsem si vzpomněl, byl můj spolužák z gymnázia. Byl to velikánský trapas, protože toho kluka téměř nikdo ze třídy moc nebral- nevynikal ani v "balení holek", ani ve sportu. V mnoha věcech, které se nosily, byl naprosto "out". Jediné, co jsem věděl, že byl věřící. Byla to pro mě hrozná lekce pokory, protože jsem za ním musel jít a vyklopit mu, co právě prožívám. Bylo to však ve mně tak silné, že mi to i za tu lekci pokory stálo. Musím říci, že způsob, jak vlídně a s pochopením mě ten spolužák přijal, byl pro mě novou zkušeností.
Byl to první člověk, který se mnou mluvil o Ježíši. Prožil jsem onu lásku zadarmo, o které jsem již mluvil. Tento spolužák ode mě za celou dobu studia nepoznal nic dobrého, a přesto dokázal ke mně být dobrý. ( I takový je Bůh - je dobrý i když my jsme s láskou na štíru.....)
Díky tomuto spolužákovi jsem se dostal do modlitebního společenství u sv.Tomáše v Brně, kam chodili hlavně vysokoškoláci. Tam jsem poznal, že víra má nejen osobní, ale i společnou dimenzi. A že obě jsou stejně důležité. Ve společenství jsem poznal spoustu opravdových přátel včetně svého budoucího kmotra. Pro tyto lidi (křesťany)vztah s Bohem nebyl jen nějaký "folklór". Oni s ním skutečně počítali a Bůh byl pro ně opravdu jejich Otcem (jak se říká v modlitbě Otčenáš). Prožíval jsem zde prakticky stoprocentní přijetí od ostatních, cítil jsem se být milován a moje sebevědomí šlo rapidně nahoru........Za rok a půl jsem byl pokřtěn v katolické církvi.
Také jsem se u sv.Tomáše seznámil se svojí budoucí manželkou, dnes spolu máme již 3 děti, a nikdy bych nevěřil, že s Boží pomocí může být vztah dvou lidí tak krásný. I po několika letech manželství se cítím být svojí manželkou milován a myslím si, že i mě to vede k tomu, dávat ze sebe to lepší, co ve mě je......
Než jsem uvěřil, měl jsem vztahy s různými děvčaty. Po určité době tyto vztahy vždy sklouzly k tomu, že jsme jeden i druhý začali žít spíše pro sebe než pro druhého, svět toho druhého nás po určité době přestal zajímat a vztah šel k ledu. Láska nám po určité době "došla" (jako když dojde v autě benzín a nemáte jej odkud doplnit- takže auto už prostě nejede....)

Ve vztahu s mojí manželkou je však i přes naše chyby po letech láska a důvěra, můžeme spolu mluvit prakticky o všem, dokonce i o našich slabostech, o tom, v čem člověk padá, v čem je trapný...
Velkou věcí, která drží náš vztah, je společná modlitba vlastními slovy. Na začátku, když jsme se takto začali modlit, to pro nás oba byl "velký" trapas. Dali jsme se tím jeden druhému vlastně všanc. Když však jeden odhalil při modlitbě své srdce, povzbudilo to toho druhého k stejnému kroku a naopak. A naše vzájemná důvěra (a tím i náš vztah) tím paradoxně rostly. I díky společné modlitbě je náš vztah dnes mnohem lepší než na začátku.

Chci se ještě vrátit k době našeho "předmanželského chození". Během této doby nám dal Bůh poznat smysl sexuální předmanželské čistoty. My s manželkou máme podobnou výchovu a do našeho vztahu jsme v této oblasti padli téměř po hlavě. Poznali jsme však, že i když je sex veliký Boží dar, ale je to taky "silná věc". V době, kdy ti dva ještě neví, jestli jsou stvořeni jeden pro druhého, kdy neví, jestli mají jít společně životem, tak v té době může sex přebít všechno ostatní, takže ti dva vůbec nemohou poznat, jestli k sobe patří. Nemohou náležitě poznat jeden druhého, ani dobré stránky ani chyby. A ani nemají chuť poznávat, protože jediné, co je zajímá, co přebije v tu chvíli všechno ostatní, je postel. Chyby partnera se projeví až později, a to je většinou už pozdě. Pokud to neskončí rovnou nechtěným miminem, tak přinejmenším hlubokou jizvou v srdci.

Poznali jsme, že Bůh nechce tím, že nám sex nějakou dobu nedopřává, o nic obrat, ale chce nás "sexuálním půstem" před manželstvím naučit jedno: aby v manželství byl sex něco, co nás dva spojuje a co není jenom takové sobectví ve dvou. (No, snad jsem to nějak vyjádřil.)
Na závěr bych chtěl povzbudit ty, kdo toto svědectví četli: v Bibli v 1.Janově listu, hned na začátku, je napsáno: "Co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme". Je to pro mě slovo, které mi hodně pomohlo. To slovo říká, že člověk nemusí být nějaký vzdělaný teolog k tomu, aby mohl ukazovat, že Bůh je dobrý. Stačí vidět věci, které Bůh vykonal v jeho živote. Bůh nechce, abychom vykládali věci, které neznáme, kterým nerozumíme, ale chce, abychom říkali věci, které známe, kterých se naše ruce dotýkaly.

Návštěvník (Ne, 5. 8. 2007 - 01:08)

13.kolik kg byste chtěla zhubnout
14.kolik peněz chcete nebo si můžete dovolit věnovat denně na doplňky ( na 99% můžete předpokládat, že postupně utratíte za jídlo méně peněz )
15.proč jste se dostala na svou dnešní váhu - Váš laický názor

Hula Hop (Po, 28. 8. 2006 - 16:08)

Opravdu vzrušující, jeden úchyl opráskne S/M povídku z Lea.

xxcd (Pá, 25. 8. 2006 - 19:08)

tak kurva co je?

popo (Pá, 12. 8. 2005 - 10:08)

Pěkný odkaz, ale nefunguje...

zkus (Čt, 24. 3. 2005 - 03:03)

tuhle adresu:http://groups.yahoo.com/group/injekce/

Josef (Pá, 25. 2. 2005 - 21:02)

Pozdravujem.S velkym zaujmom som si precital vas zazitok s injekciou.Neviem preco ma to tak velmi vzrusuje.Rad by som si o tom s vami vymenil par mailikov.Prosim,napiste par slov,budem rad,ak sa budem aspon takto moct rozpravat s clovekom podobnych zazitkov. Vdaka.Josef

irena (St, 12. 1. 2005 - 13:01)

sem s ní

Reklama

Přidat komentář