KRIZE- Jak se na ní připravujete?

Naše rodinka s krizí bojuje dá se říci neustále.Skládáme se z manželovy dcery a mé dcery+ my dva.Manžel platí ještě na sestru své dcery,která žije u nás.Já na svou dceru,tak jako manžel na svou,nepobíráme výživné ani jiné dávky,které poskytuje stát,protože se nám vyplácené výživné neodečítá a tak holky nemají přídavky.Zvykli jsme si na to,že nakupujeme potraviny v akci nebo ve slevě,ovoce máme každý den/ 1 kus na osobu/půjčky si nebereme.Peču koláče na svačiny,děláme pomazánky,šetříme vodou,plynem,elektřinou,topením...Takže pro nás se nic nemění.Budeme šetřit jako doposud.Kupodivu nemáme s děvčaty žádné starosti po stránce chování-nekonzumují alkohol,drogy,ale sportují snaží se něco si přivydělat na věci na které nemáme.Má to jednu výhodu-netrpíme nadváhou ani jinými chorobami.Suma sumárum-stát nic nestojíme,zdravotní zařízení nezatěžujeme,daněmi přispíváme na pantáty,kteří sedí nahoře a neví co se děje dole.A tak mne jen napadají poznatky z pohádek-zlý král neustále zatěžoval daněmi a království upadalo do bídy,pak ho vyměnily za hodného,který snížil daně a ejhle za pár let lidé v království měli práci a i ta pokladna se naplnila.....

Tohle je hezká...Také mé a manželčiny víkendy u babičky a dědy byly veskrze pracovní. Vtávalo se v létě v 5 hod. A na zahradě a nedalekém políčku se doslova dřelo do 20 hod.To byla šedesátá léta a také mnoho let později. Jenže, my jsme mimo cukru, soli, stolního oleje,mouky a pečiva nic nekupovali.
Když se nás dnes dcery ptají, jak jsme jim oběma mohli našetřit na byty,(pravda,koupené krátce po revoluci)tak jim říkáme, těmahle rukama.Jenže to všechno už je tak dávno a nepravděpodobné, že i pohádka o Karkulce zní pravdivěji.Pokud si dobře pamatuju, to nejhorší, co mohlo člověka potkat, bylo "mít dluh".Tchyni jsme jednou dlužili 5000.Dodnes si vzpomínám na ty bezesné noci.Ano, byla jiná doba a jiní lidé.Slovo "krize"nikdo z nás neznal.Naší hlavní životní prioritou bylo zdraví nás a našich dětí.To, že naši známí jezdívali na dovolenou do Jugošky,dokonce do Itálie, odkud se vracívali dokonale rozhádaní a znechucení tím, že tu nemohou mít to co tam, nám nevadilo,či spíš, jak se u nás říkávalo, měli jsme z nich "prču".Tak nějak to zůstalo do dnešních dnů.Akorát naší vnuci už všechno poměřují výškou bankovního konta.Oba, já i manželka se jen potutelně usmíváme a říkáme si, i na vás dojde. Jak říkávala moje babička, "stařenka"."Šak vy raz budete jesť aji to, co papučů přistůpíte."

Tak si myslím, že EU už nás dlouho s..t nebude. Navzdory krizi se snad vrátíme do starých, dobrých časů, kdy rajče bylo samá chuť, nový brambor, sám o sobě byl gastronomický zážitek, o chuti doma chovaného kuřete ani nemluvím.
Když jsem byl malý kluk, "ogar", děda, tedy "staříček"mnohdy popisoval své dětství.Že si nevzpomíná na to, že by se dosyta najedl. Brambory, zelí, pohanka, hrách, fazole.Na maso si nebyl schopný vzpomenout.Navzdory tomu z něj vyrostl chlap jak hora.
Ta hlavní a podstatná krize se nebude týkat potravin, ale naší,zhovadilé pohodlnosti.Když jsem včera čekal na tramvaj, počítal jsem auta a jejich osazenstvo. Za tu krátkou chvíli jich projelo 58 a ve všech seděl pouze jeden řidič. Takový stav je neudržitelný.I takto se krize může projevit. Pokud budu chtít jíst, nebudu moci si pro cokoliv do blízké trafiky jezdit autem.Nakonec to může skončit tak, že měřítkem společenské úspěšnosti nebude značka vozu, ale počet pytlů s bramborama ve sklepě.Musím se k něčemu přiznat. Ve své, stařecké škodolibosti, se na tu chvíli docela těším.

Já jsem přesvědčená, že...Tohle je hezká představa,ale pro většinu lidí nerealizovatelná.
Já taky pamatuju tuhle vzájemnou výpomoc.Dědeček byl krejčí a byl ze 12ti dětí,jeden bratr byl řezník,druhý sedlák atd.K sedlákovi chodila celá rodina vypomáhat při žních a dostali výslužku,řezník dodal přirozeně to co kdo potřeboval,ale nebylo to každý den,děda ušil a za práci si sourozencům a jejich rodiním účtoval k režii jen málo.Všechno se to ale praktikovalo jen občas,jednak to bylo množství lidí,tak nikdo nechtěl ty druhé využívat moc,jednak by přišli jak se říká cugrunt.Ale vypomáhali si,to ano.
O nějaká léta později jsem zažila pěstování svých rodičů.Velká zahrada,kde se víkendy i celé dovolené jen dřelo.Byly vlastní brambory,květáky,jablka,okurky,česnek,cibule,ovoce a zavařeniny.Přebytky tatínek dokonce prodával na trhu,každá návštěva si odvážela domácí proviant.Se sousedkou se měnily výpěstky za vejce.Nevzpomínám na tu dobu ráda,byla to taková dřina,že to snad ani nestálo za to.Bylo toho spousta,ale jen v sezóně,na zimu zbyla jen brambory,jablka,cibule,česnek,trocha kořenové zeleniny a zavařené věci.Velká zahrada byla samá záhon a políčko,prakticky žádný prostor pro relaxaci,na kterou stejně nezbýval čas.A stejně,přes veškerou dřinu,by to nebylo na celoroční nezávislost,jen na to mít dobrý pocit ze samozásobování a "bio" úrody.Toy úvozovky jsou proto,že tenkrát se to tak nebralo,bylo to prostě domácí.
Nicméně,spousta dalších věcí se kupovat musí.Pěstování a věci s tím spojené taky něco stojí,zvlášt když člověk bydlí ve městě a navíc musí dojíždět jako to dělali rodiče.A spousta lidí nemá pozemek žádný,nebo jen malý.
Takže si myslím,že v případě nutnosti si ten kdo bude moci přilepší nějakym pěstováním,ale to bude všechno.Ti co mají pozemky velké budou prodávat svoje produkty,nebo bioprodukty za tržní cenu tak,jak se to dělá např. na farmářských trzích

Ano, to by bylo úžasné,...Však ona EU ještě přijde s nějakou směrnicí.

Já jsem přesvědčená, že...Ano, to by bylo úžasné, kdyby k tomu krize posloužila. Také si myslím, že lidé by si měli zachovat schopnost umět si vypěstovat základní plodiny a vyrobit základní věci pro přežití - tím nemyslím, že každý vše sám pro sebe - ale v rámci nějaké komunity nebo alespoň státu by soběstačnost měla fungovat. Chci mít jistotu, že když kupuji masné výrobky, že se jedná o maso - a tuto jistotu můžu mít pouze tehdy, když znám řezníka či uzenáře.
Na druhou stranu si nedovedu představit, že se nadnárodnostní koncerny vzdají jen tak dobrovolně svých zisků. Nerad bych se dožil doby, kdy budeme jíst nějakou univerzální krmnou směs, kterou nám koncerny namíchají - podobně jako je to při výkrmu obrovských stád dobytka v USA.

Já jsem přesvědčená, že krize může srovnat, i když nevím do jaké míry, ty přesuny zboží, o kterých už někdo psal výše. Jako dítěti mě nepřipadalo divné, že ten, kdo jde k dědovi, který byl stolař, pro stůl, mu pak prodá obilí pro slepice nebo látku na oblek, který mu zase ušije krejčí - jiný soused. Staletí takhle lidi fungovali a žili, měli oporu ve své komunitě. Dokud se neobjevili lidi, kterým nestačilo prodávat jen v tomto úzkém okruhu... důvody a důsledky všichni vidíme. Dokud lidi nepochopí, že "já dám vydělat tobě a ty mě" je samonosný systém, budou nás vysávat nadnárodní obchody a bude se převážet svinstvo, které se označuje za jídlo odněkud někam.

Také se bojím budoucnosti a jsem přesvědčena ,že hlavní příčinou krize je kapitalismus a s ním spojené rozkrádání,obohacování se na účet druhých a nenasytnost jednotlivců.

V tomhle máš Muriel pravdu....Jo orat, to je dobrý nápad ale čím, když nebude na naftu? Máš doma ,pluh otku a vola? :-)
Jinak změňme téma. Sledujete Hnutí rozhořčených ve Španělsku?
http://www.blisty.cz/art/58873.html

Ano podle mne se zde zatím...V tomhle máš Muriel pravdu. 83 letá babička, která byla od malička zvyklá pracovat to zvládne hravě. Naše generace ovšem manuálně pracovat neumí a když, tak se musí hodně přemáhat. Beru to podle sebe. Moje babička taky ráno vstala a vydržela makat až do večera. Každý den včetně neděle. i když v neděli samozřejmě křesťan nepracuje :-), jenže domácí zvířectvo má hlad i o víkendu, takže je to nikdy nekončící práce. A přesně jak píšeš, tyhle lidi ví kdy zastřihnout křidélko atd. Jak už jsme psal, mě dělalo problém oškubat mrtvou slepici, takže chovu zvěře se věnovat nehodlám. Připouštím ovšem, že kdybych měl hlad, tak se asi posunu do jiné roviny a začnu třeba i orat :-))

Ano podle mne se zde zatím nediskutuje o tom, jestli je možné se uživit s minimálními znalostmi v tomto oboru.
Přemýšlíme zde společně o tom, co by se stalo, kdyby přišla inflace, nezaměstnost, devalvace, jestli by si člověk mohl trochu přilepšit chovem dom. zvířectva, nepř. slepic

Jak říkal Dan, že jeho 83 babička to bravurně zvládne, to já jemu mileráda věřím, ale jeho babi v tom celý život žila. Ví, kdy zastřihnout křídla, kdy obrousit zobák, kdy oddělit kvokající slepičku a mnohé jiné "maličkosti", které však udělají neúspěšného chovatele úspěšného konzumenta vlastních žluťoučkých vajíček.
Jinak abych navázala na Antonínův příspěvek, že všichni přežili kromě zvířat, tak mám taky jednu životní zkušenost.
Prý ve 30.letech, lidé scháněli desetníky na kvasnice, to bylo prý ale taky to jediné co nakupovali, všechno ostatní měli své.
Tvarooh a tvarůžky, podmáslí museli odebírat od mlékárny, protože tam dodávali mléko. Z cukrovaru museli brát cukr, z mlýnu mouku, krupici,kroupy.
Živili ještě 2až 3 čeledíny a maoso měli 2x do týdne, jinak koláče, palačinky, krupici, žemlovku.

to, co píšete je science...Ido, ono nejde o to se úplne uživit jen sám pěstování a výrobou, vždy asi člověk bude něco potrebovat od někoho jiného, ale dnešní stav, kdy se dováží potraviny a výrobky z druhého konce světa podle mne nemůže byt dále udržitelný, jelikož nebude stále mozné někde získávat pracovninsilu témeř zadarmo a za druhé budou stále rust pohonné hmoty a ten dovoz se sakra prodraží.

No vidíš a já na chalupě...Tak to jsem ještě ani neviděla,ani neslyšela...třeba to jsou jiní

To by dle mého musela být...A nakonec by se mohla celá vesnice změnit v něco jako kibuc v Izraeli a každý ze společné produkce dostávat podle svých zásluh a potřeb. Takže vlastně vítězství komunismu anebo návrat ke společnosti prvobytně pospolné? :-D

neznám slepici která by...No vidíš a já na chalupě těma oranžovýma vykrmuju sousedovic slepice zdárně už několik let. 20 slepic zvládne jednou do týdne 60 slimáků.

to, co píšete je science fiction, ani se mi nechce věřit, že tohle myslí někdo vážně. V dnešní době se jako samoživitelé s polem a zvířectvem neuživíte. Nebo uživíte stylem z ruky do huby. Navíc málokdo z vás má představu, co to obnáší a kdybyste to chtěli dělat, pak jedině ve velkém a to třeba ve dvou lidech nezvládnete a museli byste někoho zaměstnat a tam už zas musíte někomu platit, což by se vám nelíbilo. Budete orat pole, nakoupíte stroje k tomu ? Nebo věříte, že vás uživí králíci a prodej jejich masa nebo prodej vajec ? V dnešní době už se nejde vracet takto o staletí zpět. Pokud chcete žít takto bídně z ruky do huby, jak by vám vámi popsané řešení příneslo, pak prostě pracujte, už s velmi nízkou mzdou tohle zvládnete, pokud nemáte ambice typu kino, dovolená, auto ... hlady tady ani v krizi nikdo chcípat nebude, ten,kdo bude mít vůli pracovat jistě ne...jen uskromnit se budem muset, my, co nemáme žaludky na to krást a tunelovat-ale ještě pořád bych vsadila na práci...

A ještě jednu výhodu...neznám slepici která by snědla ty velké oranžové slimáky co dokážou zlikvidovat celou úrodu na zahradě

Také bychom se mohli vrátit...To by dle mého musela být nutnost, nikdo si nevypěstuje a nevyrobí všechno sám pro sebe. Představa směnného obchodu se mi docela líbí.
Navíc ohledně masa- na každé vsi je většinou požární nádrž a u vesnice rybník-takže kachny, ryby a třeba i holuby by šlo chovat na maso ve velkém. je zde nějaký holubář?:-)

ALE ANO, LIDÉ BUDOU...Také bychom se mohli vrátit ke směnnému obchodu. V produkci se specializovat někdo na drůbež, jiný na skot, další na chov prasat atd. a navzájem si své produkty vyměňovat. :-)

já bych se bez mléka i masa...To já bez masa ne, ale proti gustu...