Malý vzrůst

[email protected] Mé jméno je ulia, Jsem mladá krásná dívka s plnou lásky, péče a romantické. Byl jsem dojem, když jsem viděl váš profil i () a miluji ho, myslím, že můžeme společně klikněte. Budu rád, kdybyste mi odpovědět prostřednictvím těchto [email protected] svou emailovou adresu a já vám ukážu mou fotku, pak se budete vědět více o mně. prosím kontaktujte mě přímo na můj e-mailovou adresu [email protected], takže budu mít dost prostoru připojit můj obrázek a odeslat vám jej tam si budete vědět více o mně. Věku, vzdálenost a jazyková nevadí, ale rád věci v životě. Čekám na Vaši odpověď na můj e-mailovou adresu [email protected] My name is ulia, I am a young beautiful girl with full of love,caring and romantic. I was impress when i saw your profile i( )and i love it, i think we can click together. I will like you to reply me through this my email address [email protected] and i will show you my picture then you will know more about me. please contact me direct to my email address [email protected] so that i will have enough space to attach my picture and send it to you from there you will know more about me. Age,distance and language does not matter but love matters in life. Waiting for your reply to my email address soon.ulia .

jorge:
Jsem takový amatérský...Hmm.. posilovat psychiku... pod tímto si bohužel nedovedu nic představit. Právě že lidem, které jsem delší dobu neviděl, se teď spíše vyhýbám právě proto, že na pořad dne se pak dostanou věci jako ženy, děti, bydlení atd... A to jsou věci, které jsou pro mě v tuto chvíli úplně neaktuální. Každý se akorát pochlubí svými úspěchy a to mě nyní vážně nějak zvlášť nezajímá. Abych to upřesnil s tím vztahem, byl to pouze jeden jediný za celý můj život a rozhodně to nebylo něco, co by vzniklo z nějakého náhlého vzplanutí. Byla tam delší fáze "rozběhu", pak "stability" a poslední rok dva spíše "útlum". Nechci to moc rozebírat, pouze řeknu, že se hodně věcí změnilo po jejím několikaměsíčním pobytu v zahraničí a tam se v ní něco zlomilo. Na toto zjištění jsem tedy potřeboval nějakou chvíli, ale už bylo pozdě. O nějaké dominanci se nedalo mluvit, z mého pohledu to byl rovnocenný vztah (což je možná špatně). Každopádně co jsem se dočetl i jinde, po čtyřech pěti letech začíná obecně vztah uvadat a po těch několika letech jsme už asi byli ze sebe navzájem unaveni. Vem si, že v dnešní době tak dlouho nevydrží ani mnoho manželství. Tak si říkám, že možná za chvíli tu budou kolem pobíhat samé rozvedené ženy... Takže jsem se nemohl předtím z žádného jiného vztahu poučit a když mi radíš "dát si voraz" od ženských - tak až donedávna jsem měl minimálně roční pauzu, kdy jsem se na ženy úplně vykašlal a říkal jsem si, že to nechám na osudu. Ten ale nic nezařídil :) a protože jsem prostě chlap, tak mi tato situace už vážně vůbec nevyhovuje. Jenomže co jsem se dočetl i jinde, muž nesmí dát ženě najevo, že ji chce sbalit (tedy pokud to není její "vysněný"), protože se ona jinak zablokuje. Tzv. ochranný mechanismus ženy. A protože když pominu onen jeden vztah jsem vlastně bez zkušeností, tak opravdu už nevím, jak na to. A když jsem si navíc vědom toho, že moc trumfů v ruce nemám a vzhledem ke své třicítce... Už to asi tady sklouzává do off topic, že?

jorge:
Jsem takový amatérský psycholog, neboť s bílým plášťem mám jisté zkušenosti:-). Každopádně myslím, že se shodneme na tom, že tohle je otázka sebevědomí a výška v tom hraje zcela nepodstatnou roli. Když sebevědomí klesne, prostě se jindy skryté komplexy dostanou ven a ty je začneš řešit jako něco, na čem stojí svět. Musíš, hochu, posilovat stabilitu své psychiky – to je křehčí organismus, než si myslíš. Ber to z té lepší stránky. Když nejsi zrovna ve vztahu, máš třeba více času na rozvíjení sebe sama, na pomáhání svým blízkým, na hospu s kamarády, které jsi dlouho neviděl, no a v poslední řadě také na přemýšlení o tom, proč to sakra s tou ženskou nevyšlo... Víš, ono to chodí tak, že žena zachytává z chlápka jisté signály, které může vyhodnotit jako negativní, a když se tyto signály nakupí, je to pro ni nesnesitelné a konec je nevyhnutelný...Nic mi do toho není, ale zkus si odpovědět na tyto otázky: Kdo byl ve vztahu dominantní a kdo se podřizoval, vyhovovalo ti toto nastavení, kdy jsi zachytil první signály její nespokojenosti (i náznaky) a v důsledku čeho se tak stalo, udělal jsi nějakou chybu z předchozího vztahu, kterou jsi třeba omylem udělal i v současném vztahu (chlápek má tendenci chyby opakovat, protože se má obecně za to, že je MÉNĚ inteligentní než žena, a neumí se dostatečně poučit – holt chlapské ego, že:-)) a v neposlední řadě, abych to zbytečně nenatahoval, kdy došlo z tvé strany k prvnímu signálu, že tato žena asi nebude ta pravá a že bude lepší to ukončit (stalo se to po nějaké události, byl tam nějaký hmatatelný impuls k tomu...), mluvili jste o problémech už při prvním náznaku neshod, jinými slovy probíhala o sporných záležitostech nějaká komunikace? Atd. atd. Jak jistě uznáš, tvoje výška hrála ve vztazích pramalou roli a bude to prostě o nečem jiném. Jinak doporučuju si dát od ženských chvíli pauzu, je to očistný proces, který prospívá stabilitě psychiky:-).

Ado, díky moc za snahu o povzbuzení, ale musíš si uvědomit, že aby žena poznala to "vnútro", tak musí dát k tomu taky příležitost. Jinak uvidí vždy jenom tu tělesnou schránku... A to je rozhodující. U mně je taky problém asi i v tom, že tím, jak jsem již dlouho sám (čtyři roky), tak už ani nemám představu, kde a jak bych nějakou tu "pravou" našel. Člověk postupem času upadá do jakési agónie. Naneštěstí u nás v práci je 90 procent mužů a ten zbytek jsou většinou již zadané anebo starší ženy. Bohužel syndrom dnešní doby - internet - přenesl většinu lidí za obrazovky počítačů a již nejednou jsem zjistil, že slova takhle "na dálku" mají úplně jiný význam než když by to dotyčná měla říct osobně. Takže na internet coby seznamovací prostředek jsem absolutně zanevřel. Dokonce jsem včera zrušil všechny profily na seznamkách, protože nejenom že téměř žádné ženy na vzkazy neodpovídaly, ale když už si začaly psát, tak z ničeho nic jako když utne... Tento způsob poznávání nových lidí se mi jeví jako totálně nešťastný. A jinak k Tvému druhému příspěvku, resp. známému rčení - asi tedy nejsem to "pěkné", jinak bych s tím zřejmě neměl potíže...

A inac hovori sa!S pekneho vela nenarastie!

Urcite si nenarazil na tu pravu!Zenam na vyske ani tak nezalezi.Dôlezite je,aky si vo vnutri!Potrebuju chapaveho partneta s dobrym srdieckom.Mam manzela ktory meria 170cm.No a co?ja meriam160.Vies kolko beha po svete nizsich zien?Len sa pozri okolo seba.Na vyske fakt nezalezi!

Tohle asi bude nekonečný...Pro začátek :)) 166cm. Takže ve srovnání s průměrem dost málo. Napadá mě také jedna věc a sice ta, že zadaní muži jsou pro ženy (bohužel) mnohem přitažlivější. Pamatuju si dobu, kdy jsem sám nebyl a sebevědomí jsem měl na vyšší úrovni. Dokonce jsem měl možnost jednoho reálného záletu, ale tak nějak mi to svědomí nedovolilo (ovšem bylo to tak v průběhu posledního roku mého již zmíněného vztahu). Ale jakmile jsem se s přítelkyní rozešel (tak nějak spíše z její strany, ale víceméně jsme to ukončili společně) a kompletně jsem změnil prostředí (město, práce), tak se něco pokazilo. Původně jsem si myslel, že po letité zkušenosti s holkou již nebude tak těžké nějakou jinou najít. A ejhle... už teď mi připadá, jako bych žádnou ani nikdy neměl... Přirovnal bych to ke spirále - když máš u žen úspěch, tak ti to posiluje sebevědomí a pořád jsi úspěšnější. Ale v opačném případě... Člověče, jinak píšeš, jako by psychologie byla tvou profesí ;-)

Tohle asi bude nekonečný příběh, kamaráde:-). Za prvé, jestli to není tajné, kolik vlastně měříš (stačí na cm pro začátek). Za druhé, a to je důležitější, píšeš o "nějakém nepříjemném pocitu", který údajně mívá tobě sympatická žena. A jsme u toho. Ty vidíš kauzální souvislost mezi tvojí výškou a tím "nepříjemným pocitem", dáváš to prostě dohromady, ačkoliv patrně neexistuje důkaz, že tyto jevy spolu jakkoli souvisí! Je to jen tvůj pocit, který je způsoben nastavením tvých vzorců myšlení, a tyto vzorce promítáš do mysli někoho jiného. Kapišto? Opravdu je to jen v té hlavě, jorge, ovšem když mi podáš vědecký důkaz o tom, že mezi tvojí výškou a oním záhadným pocitem existuje logická vazba, možná na tvém mindráku přece jen něco bude:-). Poslouchej, zdáš se mi jako sympatická osoba, která nemá problém bavit ostatní, a ve společnosti je jako ryba ve vodě. To já o sobě nemohu, ale opravdu nemohu v žádném případě říct, bo jsem totální introvert, víme? Takže klid, zaměř svou pozornost mimo svou osobu, věnuj se svým blízkým, koníčkům a slovo "výška" tě dlouho nenapadne, věř tomu. A věř taky tomu, že jsem si se svou výškou užil své...

Tak si zřejmě nenarazil na tu...Řešit nájem, dovolené a podobné věci se dají řešit, až se vztah naváže. Ale právě v tom asi vidím ten největší problém. Protože už předem cítím, jak se ženy na mě dívají. Tedy alespoň ty, o které bych stál. I v mém okolí se občas objeví rádoby "vtipné" narážky na mou postavu, což mi zrovna na sebevědomí nepřidává. Je to bohužel asi takový ten společenský předsudek. Kolikrát vidím páry, ve kterých chlap není zrovna nijak krásný, klidně tlustý nebo naopak moc hubený, ale zaručeně vysoký. Já můžu vytvářet dojem jakýkoli, oblíkám se snad dobře, jsem čistotný :)) dokonce nedávno se mě kolegyně v práci (pozn. asi o deset let starší, abys na něco nenarážel) ptala, co že to používám za vůni, že je hezká. Nevím, co bych měl víc na sobě měnit nebo řešit, ale mám prostě takový nepříjemný pocit, kdykoli se na mě nějaká sympatická slečna podívá. Protože už předem vím, jak si mě přeměřuje. Jako mít tuhle výšku jakou mám, to jsem rovnou mohl měřit metr padesát a vyšlo by to stejně. Co budu povídat, dost mě to štve, ale lámat kosti kvůli prodlužování si opravdu nebudu... Achjo, nějak depresivní večer..

Tak si zřejmě nenarazil na tu správnou ženu, to je celé. Myslím, že se v tom prostě plácáš, a úplně zbytečně. Možná je odpuzuje to, že nějak dáváš najevo tenhle mindrák, ať vědomě či nevědomě. Zdravě sebevědomá žena a její zdravě sebevědomý protějšek opravdu výšku neřeší. Řeší, jak se bude jejich vztah vyvíjet, kdo zaplatí nájem na příští měsíc, kam půjdou o víkendu atd. Mimochodem to, že existuje nespočet žen menších než si ty, to snad uznáváš? Mimochodem #2, už ti nějaká řekla, že jsi pro ni malý a nejsi pro ni "dost chlap"?

jorge,
nic proti tobě, ale...Mindrák nemindrák - drtivá většina žen chce mít prostě vyššího chlapa asi tak, jako já bych nechtěl mít vyšší holku. A zkus si jen představit, že by vedle mě byla byť stejně vysoká holka, ale jde se na ples, vezme si podpatky a rázem tu máš rozdíl. A to se ženám nelíbí a navíc to ani není praktické. Měl jsem jeden dlouhodobý vztah (cca 7let), ale tam stačilo, že jsem z "šedé myšky" postupně udělal docela přitažlivou holku a měl jsem po ní. Abych to řekl na rovinu - mně by i bylo celkem fuk, kolik měřím. Jsem dost extrovertní člověk, myslím, že smyslem pro humor jsem nikdy nestrádal, ale když se podívám kolem sebe (a myslím tím i své známé a kamarády), tak nikdo není v takové situaci. Tzn. každý dosáhl normální výšky, kterou ženy akceptují a o tom to je. Nevím, jak bych se měl lépe prezentovat. Mám myslím si dobrou práci, chodím sportovat, společnosti se nestraním, ale asi je to prostě tím, že ve mně není něco, co by ženám imponovalo. Děkuju za radu, ale tohle mi fakt asi moc nepomůže. Vyzkoušel jsem kde co (i seznamky jsou absolutně na nic) a nedaří se.

Mít o těch pár cm navíc, dal...jorge,
nic proti tobě, ale mám pocit, že si pěstuješ mindrák. Podle toho, co jsem četl, je tvoje výška +- 165 cm, a to určitě není tak málo, jak si myslíš. Průměrná dnešní žena měří zhruba 167,5 cm, přičemž rozmezí nejběžnějších "ženských" výšek je asi 160–170. V tomto pásmu se nachází drtivá většina ženské části populace. Pokud ženy někdy výšku vůbec řeší, chtějí, aby byl partner o něco vyšší, což ovšem neimplikuje závěr, že chlápek musí mít 185 a žena 175cm, že. Je spousta žen drobnější postavy, které jsou přitažlivé (viz moje matka třeba), jen člověk musí mít dost štěstí, aby na ně narazil. Nechápu, co tady, chlape, řešíš. Mám známé, co jsou podobné výšky jako ty, a ve vztazích se ženami nemají "tělesné" potíže (nebo mi to neřekli:-)). Myslím, že se potřebuješ odpoutat od svého domnělého problému a přestat se sžírat a zaměřit se na pozitivní prezentaci sebe sama... Toť má rada. Hodně štěstí!

Mít o těch pár cm navíc, dal bych za to i několik svých výplat. Jakmile je kluk pod 170, tak je out a pokud nemá pekelné štěstí, tak s tím opravdu nic nenadělá. Navíc po překročení třicítky je to už všechno totálně v pytli. Představa, že by mě "klofla" nějaká žena jenom proto, že ji bimbají biohodiny a ze všech sil se snaží najít partnera na splození dítěte, mě odrazuje... A mladší zase už nemají zájem. Pokud teda chlap není při penězích, ale milionář rozhodně nejsem. Jenomže takových bych se taky stranil... Takže vlastně bezvýchodná situace. Opravdu mě pak může akorát naštvat, když mi přátelé s výškou kolem 180cm tvrdí, jak na ní vůbec nezáleží. Větší lež jsem snad nikdy neslyšel. Pociťuju to totiž celý život.

Nevím, co tu proboha řešíte....171 cm pro mě není u kluka vůbec žádná malá výška, naopak se mi to zdá docela solidní, když uvážím, že já mám jen nasi 152 cm. Moji rodiče jsou oba také malí, nejvyšší z rodiny je bratr, který má kolem 170 cm. Mně opravdu na výšce kohokoli nezáleží a vystihl jste to skvěle: člověk musí zaujmout něčím jiným. (Ovšem někdy zaujme, aniž by se o to snažil a aniž by mu to zrovna bylo milé, i takové zkušenosti mám.) Sama jsem svou výšku nikdy neřešila, jen je někdy problém s kupováním oblečení.

Nevím, co tu proboha řešíte. Na výšce rozumnému protějšku nezáleží. Sám jsem měl dlouho mindrák z menší postavy – 1,71m a k tomu směšných 57kg , přitom otec měří cca 1,78-79m/78kg, matka 1,62-63m, strýc 1,85m atd., ale nic se s tím nedá dělat, i kdybyste se na skřipec natáhli. Musíte zaujmout jinak, například svým vysokým intelektem, vtipem, jiskrou v oku... Je tolik možností. Takže, trpaslíci, nezoufejte, musíte si jen věřit a zaujmout svým jedinečným způsobem!

Mám 150 cm, dřív se mi líbili...Náhoda - po pár dnech jsem se sem podíval a už jsou tu dva příspěvky :) Nicméně Tvému příspěvku bohužel moc nerozumím. Na jednu stranu uvádíš, že se Ti líbí kluci vyšší postavy (což je samozřejmě většinový názor) a přitom píšeš, že výška nerozhoduje. To je jako bych prohlásil, že mám rád rychlá auta, ale na motoru vlastně ani tak nezáleží... Možná jsem moc rejpavej...

Mám 150 cm, dřív se mi líbili kluci ne moc vysocí. Teď jsem 5 let s přítelem který měří 185 cm. Už jsem si zvykla a líbí se mi spíše vysocí. Ale výška rozhodne rozhodující není.

Já jsem sice taky malá, ale...pro "c": Přesně jak píšeš - Tobě jako ženě Ti menší vzrůst vadit vůbec nemusí, někdy naopak spíše přidá body. U kluků je to mnohem horší, protože se stačí projít po ulici a člověk velmi rychle pozná, jaké partnery si holky hledají. Možná jseš čestná výjimka, ovšem potvrzující pravidlo.

Já jsem sice taky malá, ale nikdy mi to nijak zvlášť nevadilo a kluky/muže posuzuji podle jiných kvalit než jejich výšky, takže mě zaujal tu nižší, tu vyšší... A poprvé zde čtu, že ať je holka/žena sebemenší, hledá si vysoký protějšek. Já jsem asi tedy výjimka (potvrzující pravidlo?). Setkala jsem se s muži vysokými a přehlíživými, ale i normálními a s nižšími téměř zamindrákovanými, kteří si mysleli, že snad každá žena menší než oni čeká jen na ně, alw naopak i se solidními - nelze tedy pašalizovat, že ti vysocí jsou takoví a ti menší makoví. V posledních letech mě však spíš zaujali muži středního vzrůstu tj. ne zrovna 180 cm.

Přečetl jsem si ještě pár dalších příspěvků a má tvrzení se mi jen a jen potvrzují. Holka může být obecně úplně v klidu, protože ať je vysoká jakkoli, kluka si vždycky najde. A protože to tady v diskusi řeší spousta holek, tak je vidět, že NA VÝŠCE ZÁLEŽÍ. Takže slečny, až budete někdy polemizovat o výšce kluků, prosím nelžete, že je vám to jedno.