mam asi depresi.....

Mám-li se odhadnout, jsem introvert, sice trochu ukecaný, ale nerad dávám své pocity na povrch. Asi bych si tam připadal trapně, jsou horší případy, ne? Ještě si to rozmyslím. Dík za radu.

Slume, k psychiatrovi můžeš jít přímo, nepotřebuješ žádné doporučení. A psychiatr je vázán mlčenlivostí, myslím, že se to nemusí dozvědět ani tvůj praktický lékař - tedy pokud nejsi schizofrenik :-).
Ale pánové, vy potřebujete spíš psychologa - ale nějakého dobrého a ty jsou těžko k sehnání.

Ahoj Luboši.
Vystihl jsi to přesně. Měl jsem taky přítelkyni s dítětem, a za tu dobu se nic podstatného nezměnilo, až na to,že z přítelkyně se stala manželka a že mému synovi je 7.let. Mám pocit, že nic nestíhám, práce, rodina, zase práce,pro jednu věc nestíhám druhé, věčný stereotyp, že mi v životě něco utíká, že bych měl být mnohem dál. Mám výčitky, že syna trochu zanedbávám. Poslední dobou se to na mě přímo valí, kluci rostou a já přešlapuji na místě. Bývám často podrážděný a vadí mi i nepodstatné věci. O psychol./psychiatrovi jsem neuvažoval, a ani nemám představu co to obnáší a jak by mi mohl pomoci. Co bych mu řekl a kdy bych k němu chodil.Starší syn je teď v tom správném věku a nevím jak ty jeho pubertální výboje řešit! Taky mám práci a slušné rodinné zázemí. Možná to chce facku od života, která by mě srazila k zemi. Prý v zemi musíš rýpat nosem, ať se můžeš o co odrazit.
Na Leníka mám dotaz ohledně toho psychiatra, dá se to zařídit, aby okolí nic nevědělo? Nějak na něj moc navěřím. Vím že může být hůř, ale není to nic platné.
Luboši, tobě bych chtěl vzkázat, jak můžeš uvažovat o smrti, když sis život nedal, navíc máš dítě, které se bude v tobě a ty v něm vidět. Bude tě potřebovat a vidět jej jak roste není špatné!

Jeste P.S.: Da se zit i nepoklidnym rodinnym zivotem! Nenech se zavlect do stereotypu, ve kterym zije vetsina tatku a mamek. Brrrrr!

Houbicky, psychiatr netreba. Jsem podobnyho veku a mel jsem podobne starosti. Spravila to zmena... prestehovani do jineho mesta, totalni zmena prace (rozjel jsem firmu, ale myslim ze postaci i zmenit obor nebo pozici), naplanoval jsem par dlohodobych veci, na kterych je treba zamakat...... a prezivani je konec. Jo, jeste predtim jsem vyrazili na 6 nedel do Asie, to taky helflo.

Jasne, Lubosi, utikej za psychiatrem, nez bude pozde!

Ahoj Luboši,loni jsem měla skvěle pracenou práci. Šlo navíc o místo, které bylo mým snem a já jsem ho dosáhla už v 21 letech. Našla jsem si skvělého partnera, doma mám u rodičů úžasné zázemí, mám spoustu kamarádů... ale přesto jsem se jednoho dne složila a skončila u psychiatra, který mi píchal nějaký sajrajt do žíly, abych se uklidnila. Pak jsem několik měsíců marodila a brala antidepresiva. Víš, ono nezáleží na tom, co máš, ale jak se cítíš. Stačí několik maličkostí, pak poslední kapka a najednou ti připadá, že je život úplně nanic. Ani nevíš, kolikrát jsem si řekla, že kdybych na tomhle světě nebyla, nikdo by si toho ani nevšiml. Že by bylo mnohem lepší, kdybych umřela a nebyla tu. Odvahu zabít se jsem ale nenašla a dneska jsem za to ráda. Doporučuji ti navštívit psychiatra, ne psychologa. Nech si napsat antidepresiva, která ti aspoň udělají pořádek v hlavě. Já jsem je brala jen dva nebo tři měsíce a už je neberu. Tak to opravdu zkus. Držím palce.

Ahoj, rad bych se s Vami podelil o sve trapeni. Kdyz se nekdo diva na muj zivot, musim mu pripadat jako rozmlazeny fracek, na co si vlastne stezuji. Mam dobre placenou praci, mam pritelkyni, s kterou cekam dite (a ktera jiz jedno ma z predesleho manzelstvi), mam kde bydlet. Presto mam pocit, ze doba pohodoveho mladi skoncila, ze jsem otrokem rodiny, prace, starych rodicu ke kterym dochazim a o ktere se staram, ze uz to v mem veku nemuze byt ani jinak (je mi 33), ze veskera legrace skoncila. Zacinam nenavidet sve blizke a kreslim si predstavy o zivote, kdy bych byl sam a mohl si delat co chci. Vim, ale ze by mi bylo asi zachvili smutno, zvlast kdyz mi vrstevnici a kamaradi take ziji poklidnym rodinnym zivotem. Muj zivot nema smysl, je to jen prezivani a cekani na to az budu stary a umru. Proc to tedy nepreskocit a neumrit hned???????Jiz rok navstevuji psychologa, ale prijde mi ze vse je jen takove teoreticke povidani, ktere nelze v realite uskutecnit. Zjistil jste nekdo nekdy ve svem zivote ze uz nema cenu na smrt cekat????? Diky za odpoved. Lubos