2.míza u muže

To je legrační, jak je všechno relativní. Věta "někdy je to i jen třeba 10-15 minut" mě opravdu zaujala. Tak dlouho jsme to asi ani jednou za těch 27 let, co jsme spolu, s manželkou nedělali. Shodli jsme se v tom, že nás to nebaví, tak to dost šidíme :-) Jsme totiž stejně naladění a našli jsme se.

mína: No, my taky ten sexik nebereme jako mistrovství světa.... Nejsme žádní sexualní atleti, děláme to pro potěšení a proto, že nám to je moc příjemný, někdy je to i jen třeba 10-15 minut....Není to snad k závidění, je to přirozenost lidí, jen se musí najít dva stejně naladění.....

Jmesser: Myslím, že jestli sexuješ 5x v týdnu, tak ani na nějakou druhou mízu čekat nemusíš. Myslím, že by ti mnozí mohli závidět. Já tedy zrovna ne, protože jsem s manžou 18 let je mi 35let a máme to 7-9x za týden.Zkrátka někdy to stihnem i ráno. Ale jinak ostatní ti určitě tiše závidí a to jak ženy tvé ženě, tak chlapy tobě.

Pajka : Jo jo, byl to vtip.... Nicméně sexuju tak 5x v tydnu, pouze se svou ženou( 35). Děti mám jen ja, ale 17/20, navíc nežijí s námi. Popravdě už to se mnou není zdaleka tak jako ve 30ti... Ale baví nás to moc, jsme spolu 8let. Pokud nějaká ta míza přijde, budu rád....
Někdy taky k nám přijde ženy kamarádka, nebo muj kamoš. 3 to je takové koření, a je pak o čem mluvit a vzrušovat se... Tak tak to mám já...

Máme , ale já bych moc chtěla a ten můj už nechce.Ach jo

mína : taky jsem to tak měla, věk mezi 30 - 40 je asi nejaktivnější po všech stránkách, proto jsem psala, že kolem té 50tky je to už třetí míza:))
Ale to, co popisuješ ty, je ta lepší varianta "mízy". Ta druhá je pak realizovaná mimo domov, vlastně to tak nějak souvisí s krizí středního a staršího věku, dokazování si vlastních hodnot a sil - doma to většinou nebývá potřeba dokazovat...

Nevím, jak funguje druhá míza u mužů a kdy, ale mě je 35let a mám ji asi právě teď. Když jsem byla mladá, tak jsem si sexu užívala, pak přišli děti a bylo po sexu. Teda on byl ale nebylo to ono. Člověk neměl čas se na to těšit, připravovat. Prostě večer rychlovka a rychle spát než se vzbudí děti. Ale teď? Děti už odrostli, jsou samostatnější, nespí nám v ložnici ani nevyžadují stálou pozornost a já najednou chci sex, myslím na sex a opravdu si ho denně užívám. Myslím, že jsem si ho nikdy takhle neužívala jako teď. Tak jen doufám, že mi to dlouho vydrží. Máte někdo taky takovou zkušenost?

Jmesser : že ty si děláš srandu? :)))
Celkem mě překvapují reakce mužů - v tom smyslu že se žádná další míza nekonná a ani jí nepředpokládájí a nedočkavě nevyhlíží..
Že by chlapi nebyli až tak velký proutníci?

Tak mě je 45 , a tuhle jsem se ptal doktora , kdy že se mi dostaví ta druhá míza.... Řekl mi, že kdy mám čekat druhou mízu neví, ale že asi dříve přijde první infarkt. Tak nevím, zda se mám těšit... :-(

Tak mě je 45 , a tuhle jsem se ptal doktora , kdy že se mi dostaví ta druhá míza.... Řekl mi, že kdy mám čekat druhou mízu neví, ale že asi dříve přijde první infarkt. Tak nevím, zda se mám těšit... :-(

Jestli tě moje slova přivedou k zamyšlení nad svým životem a začneš se z něho víc radovat, budu opravdu moc ráda.
Napiš zase někdy, jak se máš, a hlavně NEDOKLEPÁVEJ :) !!!

Pajka: Díky za slova povzbuzení, pokusím se nad sebou zamyslet. Přehnaná kritičnost je mi vlastní, to je pravda, ale na druhou stranu, termín "suchar" je velmi milosrdný. Onehdá jsem se někde přiznal, že nemám žádné sexuální fantazie a nikdy se mi nezdál žádný erotický sen, takže nevím, jaké to je, a řekli mi, že jsem "magor"! :-) A kdo ví, jestli neměli pravdu. Občas o tom teď špekuluju.

A ještě Jáchyme taková maličkost: ve 47 letech NEJSI starý a není tedy co DOKLEPÁVAT!!!
Promin, nic mi do toho není - tvůj život, jenom je mi líto, když si ho někdo zbytečně ztrpčuje, většinou bývá dost trpký i bez vlastního přičinění.

Jáchym : ten stav ohledně ženatý/rozvedený bylo myšleno na ten příspěvek po tobě:)
Ale nejsi k sobě přehnaně kritický s tím ohodnocením SUCHAR?
Víš, taky mám hodně práce a starostí, kolikrát bych nejradši jen tak seděla a nic nedělala, ale pak si řeknu, že život je krátký, dokopu se k nějaké činnosti a mám pak z ní radost.
Tím tě nechci povzbouzet k nějaké "druhé míze", mám na mysli sport, kulturu-koncert, divadlo, kino,... cokoliv, nejlépe společně s manželkou, když vám to spolu funguje.
Když vyjedem na víkend lyžovat, jsou ty dva dny jakoby delší, než když je strávím doma pasivním odpočinkem a nicneděláním.

Pajka: Děkuji za pochopení. Asi jsem to neformuloval právě šťastně, ale potenciální utržený pes, to já tedy opravdu nejsem. Vůbec nevím, jak bych takové "utržení" realizoval, když pro to nemám žádné předpoklady. Nekouřím, nepiju, netančím, vztahy se ženami nenavazuji (ani s muži :-), v hospodě jsem byl naposled tak možná před deseti lety..prostě jsem suchar a to už se k stáru těžko změní, leda k horšímu. Možná ze mně nakonec vyroste vzteklý zatrpklý důchodce - ale utržený pes už asi ne. A rodinný stav na to nemá žádný vliv, i kdybych byl svobodný nebo rozvedený, choval bych se úplně stejně. Jenom bych měl méně starostí o rodinu a víc času na práci.

Jáchym: naprosto chápu, že budování kariéry, zabezpečení rodiny atd. je velmi vyčerpávající a odsává to energii i pro to užívání. Ale trošku mi k celému tvému příspěvku nesedí ta poslední věta: "Být pořád...je velmi zničující." Nevím, ale působí to na mě dojmem, že zrovna ty jsi potenciální "pes utržený z řetězu".
muž 45 let: ono je rozdíl prožívat tohle období jako ženatý/vdaná nebo rozvedený. Když je člověk sám nebo vážně nezadaný, nic ho samozřejmě neomezuje v tom smyslu: nesmím, nemám, musím vysvětlovat,... Ale vše se přejí, i ta volnost.

Jáchyma chápu, je mi 46 a znám to. Chápající partnerka jakou má Jáchym je výhra, člověk
spíš pochopí kdy dochází síly. Svým způsobem je to ulehčující pocit

No..záleží jak u koho. Spíš si myslím, že je to blbost. Jsem rozvedený, docela atraktivní ale chtěl bych najít už spíš něco trvalého a vyváženého věkově. Taky člověk pozná, že mladým ženským jde hlavně o zajištění a životní úroveň, řečeno dilomaticky. Už jsem toho najel docela dost a chtěl bych mít klid
a souznění. Případnou změnu partnera po 5 letech nepovažuji za druhou mízu

Mně je 47 let a žádné projevy druhé ani třetí mízy u sebe nepozoruji. Rozhodně nemám pocit, že bych měl potřebu nějak užívat života. Snažím se to nějak doklepat, než děti dospějí a těším se, že potom snad nenápadně v tichosti umřu. Jsem zdravý, vzdělaný, snad docela pohledný, v práci úspěšný, mám milou ženu, dvě nadané děti, dva domy, několik aut.. celkem idylka. Jenže to všechno jsem si pořídil z ničeho úmornou poctivou prací a kdo to nezažil, neuvěří, jak neuvěřitelně to je vyčerpávající. Už toho mám prostě všeho dost. Být pořád hodný, čestný, věrný, ochotný a pracovitý je velmi zničující.

Tak naštěstí tohle už neřešíme - myslím děti doma. Spíš máme ted tolik aktivit, že na sex není až tak moc času. Což je chyba, na tohle je třeba si čas udělat, obzvlášt když nechybí chut. A ta naštěstí nechybí.