Mohu v 15. letech bydlet sama?

To si myslím, že by asi ani nemohla zvládnout finančně. Já jsem se stěhovala hned po střední, našla si práci a musela jsem v podstatě obracet každou korunu. Díky tomu jsem se ale naučila s penězi hospodařit a začala jsem pak i víc vydělávat. Teď jsem se v minulém roce stěhovala do většího bytu a jsem už finančně úplně v pohodě. Dokonce jsem si i na stěhování zvládla zaplatit firmu vyklizenihradeckralove .cz, která mi stěhování kompletně zařídila a dokonce jsem si od nich nechala nový byt vymalovat před nastěhováním.

Dobrý den všem je mi 15 a když až půjdu na střední bude mi 16 v říjnu 17 bydlíme v prdeli světa nic tady není není to ani město a poblíž je město kde nic není taky prdel světa no a já se rozhodla že bych šla do Prahy na střední jenže nevím jestli je možnost aby mi rodiče pronajali byt abych nemusela byt na intru nedala bych to tam a dojíždění je vyloučeno protože z meho bydliště nejede přímí spoj vždy bych musela minimálně 2x přestupovat a tak se ptám jestli je to reálný nebo ne predem Dekuju za odpovědi

Pokud není člověk vyloženě blb s mobilem, tak v 16 by už měl zvládnout hodně věcí a vyřešit problémy. Je to už 8 let, co jsem se sebral, sehnal si podnájem, přežil, odmaturoval a už máme rodinku. Tenkrát v tom bytě byla už holka stejně stará a tak jestli se nebojím, tak se klidně můžu nastěhovat. Vzal jsem to. Za měsíc se nastěhovala její kamarádka ze třídy. Takhle jsme tam bydleli sami a o vše se museli starat. Holky uvařily a naučily mě hodně věcí kolem vaření. Někdy to s nimi bylo na mrtvici, ale jinak celkem pohoda. Chodili jsme na brigády, aby bylo na nájem a na jídlo. Občas si přivedli kluky a když zrovna neměly nikoho po ruce, tak jsem posloužil já. Ty dvě většinou spaly spolu v jedné posteli, ale po měsíci přisunuli dvě k sobě a chodil jsem spát k nim. Holky se nijak nestyděly a musel jsem nahý chodit i já, ale co by ne, když v posteli bylo tak hezky. V koupelně jsme se myli společně, to jsme dělali rádi. Holky mě jinak přivedli nějaké nadržené kamarádky, abych prý neměl jen je a poznal další. Takže soužití v pohodě až nečekaně, taky se stalo, že něco zadrhlo, ale to nás brzy přešlo, většinou hned večer. A takhle jsme žili až do maturity. Sehnali jsme si už normální práci a v bytě zůstali dál. Protože jsme nikdy nedělali žádné večírky a brajgl, tak bylo lehké přesvědčit majitele, aby nás tady nechal. Na večírky a oslavy jsme chodili jinam a díky holkám jsem toho kupu poznal a taky se nám vše líp platilo, než kdybych byl sám. Rodinku s hezkou holčičku, už jí budou dva roky, mám s tou holkou, co byla v nájmu, prostě jsme se do sebe později zamilovali. Na sex mě ovšem vodila holky dál a i sama si kluky přivedla. Myslím si, jestli za to neměla prachy, ale to mě nevadilo, hlavně, že bylo z čeho vše zaplatit. Ono kupu věcí musíte skousnout a mávnout nad tím rukou. Postupně tohle ale přestalo, asi tak dva roky po maturitě. Její kamarádka se odstěhovala k jednomu blbovi, ale brzo se rozešli a teď žije zatím sama. Tak tolik k osamostatnění v 16. V rezervě ale byly stále rodiče, jen jsem chtěl dokázat, že vše zvládnu a povedlo se.

Ono taky na to koukejte z druhé strany.
Já sem si prožil doma to nebylo ideální tak sem utíkal ke známým.
K nevlastní dceři sem se 10 let choval slušně, našla si idiota, teď jen platíme za azilák ve kterém otěhotněla.
Takže 99% lidí v 15, 16 neni se schopno o sebe samo postarat, ale bohužel když např. 16. letá holka otěhotní, rodičům se nic neřekne, ty můžou jen platit.

Ono taky na to koukejte z druhé strany.
Já sem si prožil doma to nebylo ideální tak sem utíkal ke známým.
K nevlastní dceři sem se 10 let choval slušně, našla si idiota, teď jen platíme za azilák ve kterém otěhotněla.
Takže 99% lidí v 15, 16 neni se schopno o sebe samo postarat, ale bohužel když např. 16. letá holka otěhotní, rodičům se nic neřekne, ty můžou jen platit.

Znal jsem jednu, která byla tak slušná, že jí "zletili" a bydlela sama. K maturitě šla s více než ročním dítětem.

Já jsem potkal holku, které rodiče nedovolují skoro nic, nemůže mít kamarády, které by mohla vídat, nemůže chodit ven bez toho, aby ji doprovázel minimálně jeden rodič, doma ji zamykají, když jsou oba v práci a je mi jí opravdu líto, sice je jí teď skoro 14, ale kdyby se v 15 dalo odejít legálně od rodičů, mohla by být něco jako spolubydlící, táta má chatu, která není zrovna moc používaná, je tam jedině, když jsme tam my a jsme tam jednou do měsíce, ale o to nejde, že kdybychom mohli být v té chatce, myslíte si, že by šlo, aby mohla být po 15 spolubydlící? Nebo naděje na záchranu jsou pryč? Mám jí rád, je prima kámoška, i když jsme se neviděli naživo, jsem o 3-4 roky sice starší, ale to je fuk.
Táta by stále vlastnil chatu, ale starali bychom se o ní my, on teď bude mít byt s jeho přítelkyní (rodiče jsou rozvedení), takže se o chatu nejspíš starat nebude, tudíž by platil on, my bychom si nakupovali jídlo a věci z brigád a práce, dodělali školy a pokud by chtěla takhle žít i dál, nebyl by s tím problém, teď je jen jediná otázka
JDE ODEJÍT OD RODIČŮ PŘED 18 narozeninami?
Ps: Jméno je přezdívka, kterou mi dali spolužáci na základce, už ani nevím proč. Takže se nebojte.

Od 16 let bydlím sám, sice v nájmu u mladé rodiny, ještě nemají děti a tak jsem zatím u nich za opravdu malý nájem. Nechtěl jsem bydlet na internátu. A už tam měli v nájmu 17 letou holku. Vzali mě k nim, když viděli moje skoro zoufalství a s podmínkou, že si nebudeme dělat problémy a naschvály. Teď je ovšem problém, že škola není a brigádu je také problém sehnat, zachránila mě ta holka, sehnala mi brigádu a tak je vše už v pohodě. Už jsem se chtěl totiž vrátit domů a tak mě v té zoufalé situaci podpořila a v pohodě spolu vycházíme a stala se z ní skvělá kamarádka, pomáháme si se vším a když nevím něco za školy, tak mi to vysvětlí. Fak není jednoduché a ještě v mém věku se o sebe postarat. Jinak ze začátku, jelikož máme společný pokoj, jsem se jí pokoušel šmírovat, asi jako každý kluk holku. Jak si toho všimla, tak mi řekla, hele, přestaň s tím, oba se svlíknem do naha, jestli se nestydíš, prohlédnem se navzájem a od teď se chovej normálně, nebudem se před sebou schovávat a očumovat se, já jsem zvyklá spát a být jen v tričku a nemám moc radost se kvůli tobě strojit. Od toho dne fakt chodila jen v tričku a nic jiného na sobě kolikrát neměla. Já vždy poctivě aspoň trenky nebo boxerky. Těm co nám pronajímají ten pokoj je to jedno a oba byli dost často i nazí, no hlavně ona. Teď, když už jsem u nich delší dobu, tak je stud pryč a i v koupelně se v pohodě potkáváme a bereme vše jako normální věc. Nic jsem ale jinak s žádnou neměl a musím poctivě pracovat rukou. Doma bych tohle asi nezažil, ale to píšu jen tak pro informaci, jak vše funguje i z trochu jiné strany, ne jen jak s penězi, na čem ušetřit, co si koupit a jak se o sebe postarat a přežít. Po pravdě, nebýt té holky, tak jsem už skončil a jsem doma, to nejde nijak popřít. Hlavně, abych došel k maturitě a odmaturoval.

Ahoj, chci se zeptat. Je mi 13. Matka mi nadává do šmejdů a trapek. (a mnoho dalšího)
Vyhrožuje mi, že mě dá do ústavu. Bije mě a křičí na mě, kvůli ničemu.Příklad: Já si chci jen zavřít dveře, abych se třeba za ty dveře vešla a dala něco do poličky, co mám za nimi. Ona na mě vletí, že co si to dovoluju, že jsem drzá, trapka a že jsem sobecká a líná. Nevím proč na mě řve tohle, ale já to tu nevydržím. Tátu nemám. Co mám dělat?

Ahoj, mám dotaz zda se nějakým způsobem dá dřív jak v osmnácti odstěhovat od rodičů? Mě totiž nebaví jak na mě pořád řvou a nadávání mi a za vše samozřejmě můžu já. Jestli by se nedalo už od patnácti nebo šestnácti pár let to ješt3e ekousnu tak tři roky do šestnácti max. Vážně se mi nechce poslouchat mého věčně opilého otce co na mě pořàd řve. Nejednou tu kvůli sporům byla policie a rodiče mám bohužel rozvedené. Tak se ptám sestra mi nabýzela jelikož je dospělá že by si mě vzala k sobě než si našetřím na nějaký byt a dochodím školu. Nejde to tedy nějakou dohodou nebo soudem já totiž už nechci víc propadnou depresím. Ptám se zda tu není někdo zkušenější a nepomohl by mi. Děkuji.

Ahoj, je mi 15, a chtěla jsem se zeptat jestli mohu odejít z domu, jelikož každý den na mě řvou a já jsem pak z toho zbytecne v depresi a stresu, přítele mám a ma byt takže si myslím že by nebyl problém jít k němu..

Kdyžtak facebook: Aimi Yuki

Vy jste všichni padlý na hlavu? Mně je třeba dvanáct a dějou se mi doma strašné věci už od osmi let.....někdo prostě nemusí mít doma skvělé rodiče, mně mamka stále nádává..pořád pije, hází po mně věci a mlátí mě. Takže se uklidněte nemusí to být pubertálním vzdorem....mamka mi zakazuje kamarádky, ikdyž je zná a má je ráda...např. ani se sousedkou mě ven nepustí, jsem hodná..známky špatné nemám, chodím na soutěže...učitelé mě jenom chválí ale mé rodině to nestačí...škrkám si dny na papíře kdy mi bude 15 let....takže mi to nerozmlouvejte prosím...chci se jenom zeptat jestli to vůbec jde? Protože pokud ne tak je vše zbytečné...jediné co chci je vědět jestli to jde a jak to popřípadě jde..děkuji přeji krásný den

Ahoj!
Už nějakou chvilku se zabývám právem. Existuje jedna vyhláška, která dovoluje bydlet od 15ti let samostatně. Musela by jsi ale prokázat, že jsi schopná se o sebe postarat (platit nájem, stravu a vše s tím spojené). Pokud rodiče souhlasí s tím, že by jsi bydlela sama, musí podepsat písemný souhlas, a tak se zdát přídavků na tebe. Samozřejmě se to pak táhne přes soudní proces a chvilku to trvá. Ovšem myslím, že pokud k tomu nemáš pádný důvod, asi bych to zbytečně "neriskovala". Sama si teď takto hledám cestu o vlastnímu bydlení, abych mohla pryč od rodičů, ale mám k tomu pár, pro mě, důležitých důvodů. Pokud ti to však rodiče nechtějí dovolit, je pak ještě jedna možnost. Lze to udělat přes otspot, táhlo by se to přes sociálku a soudy. Pokud by otspot a sociálka označila tvůj důvod z domovu jako nutnou fázi, předalo by se to zase k soudu a tam se to dořešilo. Ale zase by jsi musela ukázat samostatnost a samozřejmě by jsi musela být schopna platit nájem a vše kolem toho.
S pozdravem K.

Mohl bych se v 15 odstěhovat k přítelkyni? její rodiče mě berou jako svého ale za to moje rodina jsou...ale vím že by mi to nedovolili....dá se to nějak udělat?