moje mama x moje váha

mně taky máma říká, jak...Pošli je do prdele rejpaly rejpavý, to si říkaj rodina? Že vdycky rodina musí mít nejvíc blbých keců, kdežto cizí lidi jsou v pohodě.

mně taky máma říká, jak jsem tlustá při mých 60 kg na 173 cm a jsem z toho zoufalá, neustále mě shazuje a říká, že jsem špekatá, přitom kdekdo jinej v mym okolí tvrdí opak - snad jen kromě mámy a taky ségry (54kg/181cm) a babičky ;( který mě pořád ponižujou, jak jsem tlustá

Takže: mám tlustou mámu....Na druhou stranu rodiče jsou od toho, aby své děti vedli, směrovali, usměrňovali. Mazat někomu med kolem pusy a chlácholit ho tím, že z toho jednou vyroste, je na houby. Dítě, který nezíská zdravý stravovací návyky včas, pak s tím většinou mívá problémy i v dospělosti. A vůbec - trochu kritiky nikomu neuškodí. Jasně, že nic se nemá přehánět, ale to platí i o nedostatku kritiky.

Takže: mám tlustou mámu. Co si pamatuji, od školky to bylo samé: dej si míň, abys nebyla jako já! Babičko, nedávej ji šlehačku, bude jako já! Na svačinu ti dám jenom jablíčko, abys nebyla jako já! Dnes, ve 40 letech si prohlížím fotky z mládí: štíhlá holka, snad nejhezčí ze třídy. Připadala jsem si tlustá a ošklivá. Současné fotky: tlustá, s nadváhou 30 kg! Se sklony k přejídání a obžerství. Proč? Jak jsem se dočetla v moudrých knihách - od mala do mně fixovali, že budu jako máma, tlustá, tak tlustá jsem. A nevím z toho ven. Ale jedno vím jistě: moje děti nikdy nekritizuji jak vypadají, snažila jsem se je chránit před babičkou (moji mámou) a řečmi jako: jsi hezký kluk, neboj, trochu vyrosteš a budeš vypadat skvěle (prostě vždy hodnotila postavu, vždy - vzhledem k svojí nadváze ji viděla jako možnou hrozbu u každého). PS: mám krásné, zdravé děti. Chyba často není v nás, ale v rodičích, nebo okolí, co tu "chybu" do nás vložili. Ale nevím co s tím.

Dávám Luce za pravdu.Napsala to rozumně.Opravdu nezáleží na tom,kolik kdo váží,ale jaký vlastně je.Mnoho otylých lidí je veselých,je s nimi sranda. A naopak,hubení jsou nervozní,protivní atd.Já měřím 172cm mám 72kg,mám čtyři děti,manžela a jsem spokojená.

Souhlasím s tím, že podobné rýpavé poznámky, jak je kdo tlustý, drtivé většině lidí s nadváhou nepomohou, spíš je zaženou do ještě větší deprese, kterou řeší přejídáním a dostanou se tak do začarovaného kruhu. Všimli jste si, že většinou takhle rádoby radí lidi, co sami rozhodně nejsou dokonalí a mají k dobru většinou jen to, že jsou hubení nebo v normě? Každý by se měl starat hlavně o sebe. A když takhle útočí na děti vlastní rodiče, tak to je opravdu smutné. Bude snad dcera lepším člověkem, když bude vážit 40 kg místo 80? Copak nemá jiné přednosti? Zajímat se jen o vzhled je dost povrchní a mně to tedy ke štěstí nestačí. Já mám 70 kg na 170 cm a jsem maximálně spokojená. Mám chlapa, děti, spoustu kamarádů a že nevypadám jako nějaká modelka? K čemu by mi to bylo? Na tom mi záleží nejméně ze všeho.

Má dcera má *-55kg 170 cm.Je jí 27 2 r. po prv.děcku.Stále jí říkám ať jí,že je slabá a ona na mě soptí,že se chce naopak spadnout.Tak nevím co

Ahoj jemi 22 let, od 11 bojuji z mentalni anorexii a bulimii,začla sme se lečit jen kvuli moji mamě a ostatních keří měli omě strach ,já ikdžy sem přibrala tak jak oni chtěli tak sem stale ze sebou nespokojená připadám si jak tluste prase prostě škareda ikdyž mám přitele kerej říka že sem ted akurát pěkná tak fím,že kdybch byla hubenější tak se všem hlavně mužskému pohlaví budu libit více, moje vaha ted činí 58kg při výšce 165cm a ted uznej te samy není to děs a hrůza chce semi zvracet hlavně stoho že si na sebe nemohu dát hadříky jake mohou nosit jen hubené

ahoj je mi 13 let a chtěla by sem se zeptat jestli 48 kg je v mojim věku nornální chtěla bych jestě s nějakým tim tukem pryč jak na to když rodiče mi řikaj at? nebláznim a jim normáně s nimy

me zas mama říka že sem normalní ale ja sem tlustá jak vepřř

moje máma kolem dvacítky mívala 175/65. já mám teď 180/73 a ona mi furt předhazuje, jak jsem hnusně hubená a že se čtyřmi kily navíc jsem vypadala líp, atd. Mě to tak vůbec nepřijde, myslím, že mám postavu v normě, možná by to ještě dvě tři kila sneslo dolů. Moje míry jsou 92 72 106, nic moc. Prý že pokud si nepřijdu vychrtlá, tak mám anorexii. Jak jí mám ty řeči vyvrátit? Konečně začínám být snad poprvé v životě s postavou ne spokojená, ale aspoň smířená.ještě bych dodala, že jím normálně. Klidně si večer dám po večeři něco sladkého. Když chodím do práce tak obědvám saláty, jinak ale si dám klidně i těstoviny, pizzu, omáčky... a na vánoce se taky moc nedržím, ale je fakt, že jsem letos skoro nepřibrala.

to kackatakhle mluvěj anorektičky/bulimičky, to byla fakt blbá poznámka, zamysli se nad sebou

tak to je mazeeeec takovou mamu nechtela bych

smutné

Jestli tím myslíš mě, tak skutečně hubená nejsem. A máma byla hubená celý život a sestra taky. Vyrůstali jsme v jedné rodině, stravovací návyky byly stejné. Jenže já byla cvalda už od narození a celý život se musím hlídat. Kdežto sestra snědla minimálně 2x tolik co já a máma jedla nejvíc v 10 večer a přesto byly obě hubené. Takže mám skutečný problém a je mi líto, když to musím poslouchat i od vlastní rodiny.

liso takhle mluvej ty obtloustlejsi

Mám podobný problém. Šila do mě mamka, když ještě žila a taky sestra. Nikdy jsem nebyla žádný drobeček. Ale slyšet poznámky typu jsi tlustá, nesmíš být tlustá a ty už jsi zase přibrala mě žhavily doslova doběla. Mamka už mi to bohužel nemůže říkat a sestra s tím přestala, když zakročil můj přítel. Nechápu lidi, co neustále jen řeší, jestli někdo přibral nebo zhubnul. Jsou na světě určitě důležitější problémy. A když někdo váží víc, než by chtěl, tak to o sobě sám ví a uštěpačné poznámky rozhodně nezpůsobí, že by ta kila shodil.

Nahlédněte a začněte opravdu od podlahy.www.kgdolu.estranky.cz

díky moc!jsem ráda ,když čtu vaše příspěvky, ale na druhou stranu mě mrzí,že cizí lidi mi musej takhle pomahat a radit.ja vim,ze to nemysli zle,ale uz sem ji nekolikrat rikala,at mi to furt nepřipomina,ze me to nezajima a nechci to řešit.je ale jasny ,ze si pak v duchu řikám,že teda asi sem na tom tak zle,kdyz mi to furt řika.kdyz jsme mela anorexii,tak kazdej den brecela a snažila se mi pomoct,jak jen to šlo,nechapu pak,ale ted to jeji chovani..ach jo.mejte se hezky a ještě jednou díky:-)

Andreo, s váhou v poměru k výšce jsi naprosto v pohodě, taky si myslím, že problém má tvoje máma.