Reklama

Moudry Kokrouc

Zdenek (Út, 9. 11. 2004 - 01:11)

Kokrouči tak s tím zapomenutím tohoto druhu zážitků souhlasím. Taky bych potřeboval některé zížitky z mého dětství vymazat, aby mě teď v dospělosti nepronásledovaly. Ještě k té revoluci: to, že si ji teď v konzumu neumíme představit, ještě neznamená, že se radikálně nezmění situace třeba za 100 let. Může přijít impulz (nechci tipovat, co by to mohlo být), který může spustit pro nás nemyslitelné. Dovolil bych si jednu poznámku. Ty máš nějaký recept na zlepšení vývoje lidstva? Já se bojím, že není v silách řadového jednotlivce zásadně ovlivnit směrování lidstva. Dokonce si poslední dobou kladu otázku, nakolik např. válka v Iráku bylo Bushovo rozhodnutí (samozřejmě podporované úzkou špičkou stejně smýšlejících spolupracovníků) "jeho" nebo zda i on je jen určitou loutkou v rukách konkrétní lobby. Ten příběh známého a syna s motorovou tříkolkou mě opět zahnal do stavu zvažování, zda jsem připraven v životě na "úplně všechno". Nemyslím, že pořádný výprask by toho známého ušetřil dalších nepříjemných zážitků, které ho asi stejně budou čekat. Bez znalosti konkrétní situace v té rodině nejsem stejně schopen na dálku říci v čem je příčina chování toho malého vyděrače.

Klarka (Po, 8. 11. 2004 - 21:11)

Ahoj Demi,mam rada tvoje prispevky,je videt,ze jsi dost pozitivni clovek.Moc me zaujal tvuj prispevek Spolu to dokazem,do boje,musela jsem si to vytisknout,z 26.9.a docela se ted tim ridim.A fakt je,ze uz bez boje.No ale to je na jine tema,tady me zaujaly ty potreby.Myslim,ze uz dnes nejde nic nepotrebovat.Pokud se nestanes mnichem,co je ziv z milodaru,tak nevim,jak toho v dnesni dobe lze dosahnout.

kokrouč (Po, 8. 11. 2004 - 13:11)

Napsal jsem to docela nešikovně, ono to zapomínání s tím ostatním v podstatě přímo nesouvisí. Pro příklad můžu uvést gestapácké žárlivé vyšetřovací metody svého otce, ty máminy rozšlapané brýle vidím na zemi tak často, že už se začínám ptát : proč. Tohle, třeba, bych zapomenout chtěl, i když mi to také něco dalo

Demi (So, 6. 11. 2004 - 09:11)

Nevim,nevim,jestli jsem te uplne pochopila.Pises,ze mas za sebou horke zkusenosti,za ktere jsi v podstate rad,protoze te posunuli a pomohli ti pochopit jine skutecnosti. Ale to opravdu nejde dohromady s tim,ze bys rad umel zapomenout.Vzdyt prave ony skutecnosti nas museji zakonite posouvat kupredu,jinak by hrozil bludny kruh.Pises,ze jaksi uz nemas potreby,ale definuj vlastne slovo POTREBA?. Neni nahodou to malo,jak se zminujes,take potreba mit? Ver tomu ze je,uz jen,ze mas to auto. Ja se nestydim priznat,ze potrebuji. Ano potrebuji,potrebuji,ale mam sve hranice,pres ktere netouzim jit dal.Take mi to staci,ale rozhodne nemohu tvrdit,ze treba nepotrebuji lasku. Ja na ni nechci a nejsem zavisla,ale potebuji TO citit.A davat ji tomu druhemu me take cini stastnou.Taky potrebuji penize na cestovani,ktere me velmi obohacuje,a nemenila bych svoje zkusenosti z cest za pocit,nic nepotrebovat. Samozrejme i tady to muze mit sve hranice,ale patrim mezi lidi,kteri jednou za rok musi vytahnout kotvu a vyplout.Pokud to nebude mozne,tak me to neublizi,ale branit se tomu nechci.Vis,strach je energie,ktera omezuje,uzavira,skryva,hromadi a poskozuje.Ale laska,to je energie,ktera rozsiruje,otevira,odhaluje,sdili a leci.Toto je z knihy take od pana N.D.Walsche,mimochodem cetla jsem obe knihy,ale ve vsem take nemohu naprosto souhlasit.Nejsem verici tak jak si to predstavuje nabozenstvi,ale urcita vira tam je,a v tech knihach je napsano mnoho pravdivych slov.Vcetne toho,ze nabozenstvi popsano v Bibli,to vlastne neni BUH,takovy jaky opravdu je. Zajimal by me nazor vericiho cloveka na tyto knihy.Zda se mi,a citim,ze aniz by sis to pripoustel,tak tve minule ciny maji na tebe vliv takovy,ze tam citim mozna trochu jakousi citovou vyprahlost. Tyto vztahy urcite neco davaji,ale take odebiraji.Priznejme si to.Obcas se nachazim v urcite apatii k zivotu,ale nastesti me to trva chvilinku. Ja chci zivot prozit se vsim vsudy,a je mi jedno,jestli na nekoho budu pusobit jako neskromny clovek,ktery ma sve potreby. Nebranim se jim,ale stale citim ty svoje hranice potreb.A ty jsem si take stanovila sama.Vase lidske vztahy jsou v tak hroznem stavu proto,ze se vzdycky snazite zjistit,co chteji druzi,misto toho,abyste mysleli na to,co chcete VY. /to je napano spise pro zeny/.Zacal me silne ovladat hlad,a myslim,ze moje mozkove bunky zacinaji pomalu odumirat,takze se bezim najist,protoze to moje telo potrebuje. A uz jsem zase u tech potreb:-)

Zdenek (Pá, 5. 11. 2004 - 22:11)

kokrouči, Tvá přání korespondují asi s řadou lidí na celém světě a asi v celé historii lidstva. A je dost možné, že to bylo (a asi i bude) příčinou všech revolucí, které měly lidstvu přinést blaho na zemi. Ale přemýšlím, co by ti mohlo přinést umění "zapomenout". Na jedné straně možná život bez starostí, na straně druhé neustálé opakování stejných chyb.

kokrouč (Pá, 5. 11. 2004 - 21:11)

Nějak, nevím jak, někdy, nevím kdy, jsem v sobě objevil určitou schopnost, schopnost vnímat bolest druhých a současně si nepřipouštět bolest vlastní. Když se dneska podívám tak čtyři roky zpátky, na všechny průšvihy, které jsem nezavinil, ale které jsem musel doslova vyžrat, tak mě mrazí v zádech a přece jsem rád, že to bylo, protože mi to dalo možnost pochopit něco, co jsem do té doby nevěděl

Demi (Pá, 5. 11. 2004 - 19:11)

Asi se ta moudra naucim jako basen,a pokazde kdyz budou moji pratele nestastni,nespokojeni a neuspokojeni,budu ji recitovat:-)Moc hezke a jak vystizne!!! Jenze jak pravil basnik: ,,lidska nespokojenost je neukojitelna"Dnes jsem zaslechla v jednom dokumentu zajimavou vec.Kdyby jsme vice vnimali kazdickou minutu naseho zivota,nepotrebovali by jsme zadne nabozenstvi a dokonce ani skoly.Jedina skola je zivot sam,a tahle skola nas jednou dovede k cili. Nevyhybejte se bolesti a trapeni.Vzdy si vas najdou,at jste kdokoliv. Nestavte se k nim zady, snazte se k nim postavit vzdy celem.Bylo to z ust 50 az 60 letych zen,a musim rict,ze jejich pravdy o zivote me dost silne dojaly.Tak silne,ze mi tekly slzy.

kokrouč (Čt, 4. 11. 2004 - 07:11)

OK, asi jsem zrovna v ten okamžik nebyl v dobrém rozpoložení :-)Kdysi mi dávno mi moje neznámá virtuální guru (žena je to jen podle toho, že o sobě píše v ženském rodě) poslala mail, ve kterém je tolik pravdy, až to bolí, doslova :Jestliže jsi dnes ráno vstal z postele spíše zdráv než nemocen, jsi šťastnější než 1 milión lidí, kteří se nedožijí příštího týdne.Jestliže jsi nikdy nezažil boj ve válce, nepocítil osamělost ve vězení, agónii týraných nebo hlad, pak jsi šťastnější než 500 miliónů lidí našeho světa.Jestliže můžeš vyznávat náboženství beze strachu z hrozby, že budeš zatčen nebo zabit, jsi šťastnější než 3 miliardy lidí na Zemi.Jestliže máš jídlo v ledničce, jsi oblečen, máš střechu nad hlavou a svou postel, jsi bohatší než 75% obyvatel tohoto světa.Jestliže máš konto v bance, nějaké peníze v peněžence a hromádku drobných v krabičce, patříš k 8% blahobytných lidí na světě.Jestliže čteš tuto zprávu, jsi požehnán dvojnásobně, vždyť :Někdo na tebe myslel.Nepatříš ke 2 miliardám lidí, kteří neumí číst.A ... máš počítač!Někdo jednou řekl:Pracujte, jako byste nepotřebovali žádné peníze;Milujte, jako by vás nikdy nikdo nezranil;Tančete, jako by se nikdo nedíval;Zpívejte, jako kdyby nikdo neposlouchal;Žijte, jako kdyby byl Ráj na Zemi.

Demi (St, 3. 11. 2004 - 18:11)

Mily Kokrouci,nejsem hadavy protivnik. Nebavi me to, ubira mi to energii a nemam to zapotrebi. Nejsem ale nejspis ani dobry diskutujici.To rypnuti,jak jsi psal,bylo mysleno velmi ciste, mozna s ironickym privlastkem,ale v dobrem umyslu.To ze si moji ironii okamzite vztahnes jako dloubnuti do tve osoby,je mozne,obcas se mi to stava i v mem zivote.Holt nechci byt vazna holka,smich je pro me lekem a nehodlam byt ten vecne nestastnej ranecek,co se potrebuje vyplakat.Rada si ze svych problemu delam legraci,ty asi ne. Myliti se je lidske.Neumim byt jenom vazna. Ty tady tak pusobis, vazne,ale muzes byt uplny opak. Osobne mam kamarada,ktery je take velmi chytry,dokaze logicky rozebrat snad uplne vse,ale jeho zivot je jeden velkej maler.Ale probuh, neber si to hned na sebe,protoze krom tvych prispevku a malych popisku o tobe nevim zhola nic.Nepotrebuji nekoho soudit ci odsuzovat,soudim predevsim sama sebe.A jeste jedno,nemyslim si,ze zivot je fraska. Dekuji,moc dekuji,ze tady jsem,ze jsem tu mozna uz nekolikrat byla,a ze tady zase jednou budu.Zivot je krasnej,a kdo to nevidi,o moc se pripravuje.Nikdy nebudu patrit mezi lidi,kteri si jen stale stezuji.Okolo je jich mnoho,a ja bych jim vsem jednou rada dala treba letenku do Afriky,at se podivaji,jak tam zijou nektere deti.A jak maji tezky zivot.Aby pochopili,ze nase problemy se s nekterymi nedaji vubec nikdy,ale opravdu NIKDY srovnavat.No jo,ale to je na jine tema,a chapu,ze kazdy se se svoji bolistkou vyporadat neumi.Od toho tady jsi Ty,tvoje tema,a ver,ze proti tobe nemam absolutne nic.Nemam duvod si myslet neco spatneho,spis naopak.

kokrouč (St, 3. 11. 2004 - 12:11)

Demi, víš co nepotřebuju ? Soudce, který si na základě několika řádků dělá obrázek o autorovi. Nevím proč se tak snažíš, ale začínám chápat tvou zvědavost z minulého týdne. Kdybych měl napsat, co chci, tak partnera k diskuzi, ne protivníka k dohadování.Konečně - o vztahovačnosti se domnívám, že o ní lze mluvit v případě vyslovené narážky neurčitým směrem, třeba k několika lidem současně. Větu - Treba by se nasla rada i pro moudreho... - jsem pochopil jako rýpnutí, ono to dost dobře jinak být nemohlo. Jednak je určena mně a potom je zcela konkrétní.Osobně si myslím, když už to tady padlo, že vztahovačný nejsem a to hned z několika důvodů, jen nevím má-li smysl je rozebírat, protože obyčejně bývám nařčen hned z několika nedobrých vlastností.A legraci sám ze sebe ? Copak tak nežijem všichni celý život ? Vždyť se podívej na tu frašku kolem sebe, to by snad ani jinak nešlo.

Demi (St, 3. 11. 2004 - 06:11)

Takhle to vidis Ty. Rekla bych,ze budes vztahovacny.Je mi lito,ze takhle to chapes!!! Asi nepatris mezi lidi,ktreri si umeji udelat legraci i ze sebe samotnych.Ver tomu,ze tem se zivot zije daleko snadneji.

kokrouč (Út, 2. 11. 2004 - 21:11)

Demi, snažíš se rýpat a na to já nehraju. Je mi líto.

Demi (Út, 2. 11. 2004 - 21:11)

Hmm,prekvapive...Dokazal bys vubec ty nekdy prijmout radu od jinych? Skoro mi prijde,ze to jeste nikomu u tebe neproslo.Zkus se sverit,kdyz mas trapeni v takove mire. Treba by se nasla rada i pro moudreho...

kokrouč (Út, 2. 11. 2004 - 14:11)

Jano, tvůj problém mě zaujal už když jsi ho napsala. Nemohl jsem na něj reagovat tehdy a obávám se, že nemohu ani teď. V podobné situaci, když se týká člověka osobně, jde veškerý nadhled stranou.Sám za sebe můžu říct, že se klaním a zůstávám v němém úžasu přede všemi, co se dokáží obětovat pro druhého a není důležité je-li to nemocný partner nebo postižené dítě.Člověk obecně má hrůzu ze všeho, co je konečné, proto se bojí smrti a ono vědomí, že, v tvém případě, to už nikdy nebude lepší, nebudu-li spoléhat na zázrak, je určitě velmi frustrující a současně vyžaduje ohromný kus statečnosti, sebezapření a vnitřní síly. Když už pro nic jiného, tak proto abys to jednoduše přežila s relativně zdravým rozumem.Jistě, existuje několik variant řešení problému "v druhém sledu" - mít děti. Umělé oplodnění, adopce, ale to ty určitě víš a určitě jsi přemýšlela i tom. Samozřejmě takto můžeš přemýšlet jedině tehdy, pokud budeš pevně přesvědčená se svým partnerem zůstat. A tady bych si dovolil úvahu - podle toho, jak jsi ten příspěvek napsala a pokud TO i nadále trvá, tak od něj neodejdeš, protože i kdybys odešla, tak už ho máš v sobě tak hluboko, že se toho nikdy nezbavíš a jestli by sis někdy něco vyčítala, tak jedině to, že jsi odešla.Díky svým ženským genům vím, že já bych neodešel a situaci bych se snažil řešit tak, jak to umím já - karty jsou na stole a musím s nimi hrát, protože jiné nejsou a nebudou, takže bych se nějak zařídil podle toho. Těžko říkat jak, to víš ty mnohem lépe, než kdokoli jiný, protože předně v tom jsi a potom jsi žena. V těchto ohledech je žena vždycky mnohem silnější než muž.Určitě jsem ti nepomohl, ono to dost dobře nejde, ale myslím, že to není smyslem.A co mě trápí ? Je toho tolik !

Jana (Ne, 31. 10. 2004 - 01:10)

Take ackoliv jsem zena,mam mnoho nazoru stejnych jako kokrouc..co je mi sympaticke,je,ze je lidsky.Nic nezastira,nezkrasluje,neomlouva se..vsechno na rovinu a to otevrene a uprimne.Malokdo to dokaze.Docela by me zajimalo,jestli ho taky nekdy trapi(krome problemu se zenami..)neco v jeho zivote..Me uz pres rok trapi v partnerskem vztahu jedna zalezitost.Pokud kokrouci zavitas na stranky Nevera,nahledni do datumu 15.8.03.Staci mi od Tebe par radek.Zajima me nazor cloveka s nadhledem jako jsi Ty.Ahoj a hezky den.Jana

Jana (Ne, 31. 10. 2004 - 01:10)

Take ackoliv jsem zena,mam mnoho nazoru stejnych jako kokrouc..co je mi sympaticke,je,ze je lidsky.Nic nezastira,nezkrasluje,neomlouva se..vsechno na rovinu a to otevrene a uprimne.Malokdo to dokaze.Docela by me zajimalo,jestli ho taky nekdy trapi(krome problemu se zenami..)neco v jeho zivote..Me uz pres rok trapi v partnerskem vztahu jedna zalezitost.Pokud kokrouci zavitas na stranky Nevera,nahledni do datumu 15.8.03.Staci mi od Tebe par radek.Zajima me nazor cloveka s nadhledem jako jsi Ty.Ahoj a hezky den.Jana

Demi (Pá, 29. 10. 2004 - 14:10)

Ta moje zvedavost nebyla jen tak.Inspirovala me debata v mimomanzelskych vztazich.Nemohu napsat bohudik,ale spise bohuzel,v nekterych myslenkach a pohledech na zivot mame cosi stejneho.Presto,ze ja jsem zena a ty muz.S jednim rozdilem,ze me samotnou muj odraz v zrcadle nekdy vydesi.Konkretne svedomi.Nastesti se v zracadle svedomi neodrazi,takze brzy je tam opet muj klidny usmev.Ale to je take na jine tema.Patrim mezi lidi,kteri i presto,ze si vyslechnou radu od moudreho cloveka,se nakonec podridi svym myslenkam a napadum.Tedy take ten selsky rozum,ktery u me funguje naprosto dokonale.Zivot mi posle par kopancu,a jeste se mi nestalo,ze by me to odrovnalo,spise naopak.Pozitivne me nabiji kazda krivda,myslim,ze jich zatim moc nebylo,blizim se k 30 tce,nicmene obcas mnou proletne pocit,ze jsem se narodila pod stastnymi hvezdami.To se vsak nema vyslovovat nahlas,ze?Co s tyka podrobnych popisu,nechtela jsem jmeno s rodnym cislem,a i kdybys byl muj soused,asi bych spojitost nehledala.Ze zasady se lidem v soukromi nestouram.Presto dekuji,moje predstavivost byla uspokojena.Samozrejme existuji jista reseni,jak se dozvedet vice,ale pak uz by to asi nebylo ono,ze ano. Myslim...A ten hezky vikend preji az dnes,ctvrtek jsem omylem promenila za dnesek.Demi

Jarka (Pá, 29. 10. 2004 - 13:10)

Kokrouci díky za odpověď. Můj problém není z okruhu, že něco nebo někoho chci, ale jedině v tomto jsi se mýlil, pokud ovšem to patřilo na mně, psal jsi to všeobecně. Můj problém - na to bych potřebovala zkušeného člověka, asi nejlépe psychologa (měla jsem chvílemi dojem, že jsi psycholog, ale zřejmě si jen do určité míry krátíš prac. dobu na netu odněkud z kanceláře - nic ve zlém fakt). Zklamal jsi mě, že ti bude teprve čtyřicet. Nemůžeš mi proto poradit, ani kdybys k tomu byl ochotný. Měj se hezky, budu si tvé myšlenky číst dál a možná někdy k tomu taky něco povím. Ahoj J.

kokrouč (Pá, 29. 10. 2004 - 11:10)

Demi, ať se popíšu sebe líp, tak se obávám, že ti to stejně moc neřekne, ona fantazie pracuje nezávisle na tvém vědomí, takže když, například, napíšu, že jsem podobný Bradu Pittovi, tak dokud mě neuvidíš budeš si pod mým neurčitem představovat Brada Pitta, a i když bys mě viděla, tak bys musela mít stejnou, nebo přinejmenším podobnou, představivost jako ten, co to o mě řekl. Je to samozřejmě JEN příklad.Konečně, mám dojem, že jsem se už v některém tématu popsal, ono je s tou anonymitou relativní, osobně mám pocit, že právě pro to, co tu píšu, mi anonymita vyhovuje, můžu psát otevřeně například o věrách nebo nevěrách, což bych logicky jinak nikdy neventiloval a pokud bych chtěl zde uvádět nějaké popisy vlastní osoby, tak riskuju nějaké

Jarka (Čt, 28. 10. 2004 - 11:10)

Tak tohle je krásné téma. Mně je úplně jedno, jak tento pán vypadá, zajímá mě, co píše. Pro mne jsou jeho příspěvky ty nej, z toho, co jsem četla, a že už toho bylo hodně. Vadí mi pouze to, že je to tady hodně anonymní a každý se může vydávat za každého nebo za nikoho, je to jedno. Pan Kokrouc by se dobře uplatnil na Zpovednici.cz, jsou to podobné stránky, ale s registrací. Sama bych od něj potřebovala radu, jenže, co když mi jeho jménem odpoví kdosi jiný. Asi bych to poznala, ale závažnost problému mi nedovoluje to dát sem k veřejné debatě. Mě by spíš zajímalo, kolik roků má pan Kokrouc, že je takový, jaký je. Souhlasím s tím, že je to moudrý člověk a to už jsem ženská v letech, takových jsem moc nepoznala za celý život. Nebo, že by jen hezky psal? To těžko, musí to být v něm. Přeji hezký slunečný den a dobrou pohodu. Jarka (to je mé pravé jméno).

Reklama

Přidat komentář