Reklama

následky stresu

Pro Kamču (Pá, 3. 8. 2007 - 09:08)

Ano, nejspíš to tak bude. Také jsem měl dlouhou dobu potíže se správně odreagovat od nepříjemných záležitostí (stále jsem na to myslel). Pokud máš krevní testy v pořádku, může být velmi vhodným východiskem homeopatie. Pomocí homeopatie se mi vyřešily různé problémy související se stresem a od té doby se s ním lépe vyrovnávám. Mám s touto léčbou velmi dobré zkušenosti, je na tyto potíže velmi účinná a nemá žádné vedlejší účinky. Najdi si vhodného homeopata ( měl by být vystudovaný doktor, pak máš jistotu).
Myslím, že toto Ti rozhodně pomůže a přispěje to k celkovému uvolnění a uklidnění.
Měj se krásně.'

Nyjknejm (Ne, 29. 7. 2007 - 20:07)

Chce to pozitivní myšlení, vyjet na kole do přírody, radovat se z maličkostí, trvalý stres má vliv na zdraví a to máme jen jedno..'

Kamča (Ne, 29. 7. 2007 - 20:07)

Prosím o radu Vás, co už jste prožily hodně stresu.
Je mi 23, mám za sebou rozvod mých pravých rodičů, rozvod mamky s otčímem, jedno přepadení, jednu krádež dokladů, soudy o výživné a po přepadení o náhradu škody, úmrtí babičky, konec školy, rok práce na interně. Mám zřejmě tetanie, které mi ještě nepotvrdily, EEG, které bylo před rokem normální. trpím neustále vnitřním stresem, napětím, často mám pocity na omdelní, krevní tetsty jsou naprosto v pořádku, mívám bolesti hlavy občas takové brnění v hlavě až divné pálení. neumím ventilovat problémy a pocity. Myslíte, že veškeré problémy, co mě trápí jsou od neschopnosti odreagovat se a neschopnosti vyrovnat se se stresem? Děkuji'

miky (Čt, 18. 1. 2007 - 15:01)

Ahoj Michaelo,myslim si,ze by Ti pomohlo napsat si plusy a minusy,co Ti takova situace nebo ten vas vztah-nevztah dava.Pises,ze jsi vystresovana i z prace a navic doma nemas take klid.Ja to znam,ja jsem shodou okolnosti take z Kromerizska ale bydlim jiz 8 let v Nemecku.Take jsem tu prisla kvuli praci,potom se vdala no a ted je to peklo.Clovek si musi rozmyslet ,cemu dava prednost.Ono vydelavat penize vpraci ,ktera mne stresuje ajeste stres doma je velka zatez.Rozmysli si to dobre,radsi se vrat domu,kde mas zazemi a kamarady,kde se zklidnis a ziskas treba i ztracenou sebejistotu a pak se Ti treba podari neco sehnat.Ale nenech se tyrat,nebot to jsi si nezaslouzila

Helena (Út, 16. 1. 2007 - 13:01)

pro 16. 1. 2007 07:59:03, michaela
Milá michaelo, ani nevíte, jak jste mi připomněla příběh mého kamaráda. Začátek jejich manželského krachu byl velmi podobný vašemu. On navíc ještě nechtěl odejít kvůli dítěti. Ona (jeho žena) měla milence, se kterým obývali až na jeden pokoj celý dům, začali ho omezovat v užívání koupelny, kuchyně, vadilo jí používání společných spotřebičů (pračka, lednička), prostě ho chtěli vyštvat. Můj kamarád se ve chvíli zoufalství svěřil naší společné kamarádce, ta zrovna dostala výpověď z podnájmu, slovo dalo slovo a nastěhovala se k němu. Milenec jeho manželky to soužití, ze kterého naše kamarádka měla spíš srandu, psychicky nevydržel - odstěhoval se po 2měs. i s manželkou kamaráda (dítě nechali kamarádovi). Nakonec se rozvedli, dům prodali, ale majetkově se vypořádali, a to by asi tak neproběhlo, kdyby odešel.'

koko (Út, 16. 1. 2007 - 12:01)

Je to hrozný,ale teď vím z vlastní zkušenosti,že jsou i horší věci. Zbytečně si stresem ničíš zdraví a ještě mu nahráváš.Dotáhni si dom nějakýho pořádního frajera,kterej ho vypakuje a máš klid.'

michaela (Út, 16. 1. 2007 - 07:01)

Ahoj Miky, bohužel jsem se večer už nedostala k PC, takže ti odpovídám až teď ráno. Já k rodičům samozřejmě můžu jít, ale je to až na druhým konci republiky. Pocházíme totiž z Moravy a do Čech jsme se přistěhovali společně s přítelem kvůli práci. Takže, kdybych se chtěla vrátit, tak bych si musela najít i novou práci u nás doma. Což je problém, protože je na Kroměřížsku, odkud jsem, velká nezaměstnanost. Jsem v totální pasti. Je to nápor na psychiku, což se samozřejmě projeví i na fyzické zdraví. Nejsem vůbec schopná nic sníst. Ráno už mám depky z práce, večer když ocházím už mám bobky co bude doma. Jestli tam zas bude rozházené její spodní prádlo (samozřejmě naschval zakopávám o její podprdy) a umyvadlo plný blond vlasů ( já jsem černovláska). Nejhorší je ale používání společných spotřebičů. Už se to táhne 2 roky. Samozřejmě tenkrát jsme si všechno platili napůl. A logicky jsme si nikde nepsali kolik kdo dal např. na lednici!! Takže je to děs. Přitom ta jeho fuchtle má kousek od nás dům s rodiči, kde by mohli klidně bydlet. Jenže chtějí mít svůj byt a tak absolutně neberou ohledy na to, že já nemám kde žít. Když je chci vypakovat tak na mě kříčí ať táhnu na Moravu. Je strašný jak jsou lidi sobečtí a zlý, jak se může s člověka, kterého jsem milovala, a který snad miloval i mě, stát takový hajzl????'

miky (Po, 15. 1. 2007 - 19:01)

Miso,ja si hodne varim zeleninove polevky a do toho pridavam ovesne vlocky,na ten ztazeny zaludek jsou vhodne teple byl.caje a celkove nejist moc studene potraviny.Mas moznost jit k rodicum nebo tak?Jak dlouho uz to tak mas?Ja ziju v tomto pekle jiz 7 let a je to na mne hodne videt

michaela (Po, 15. 1. 2007 - 18:01)

Já jsem na tom taky tak. Bydlím s přítelem ve společném bytě a vztah prochází krizí. On má přítelkyni, kterou si do bytu přede mnou vodí. A chtějí mě odtud vyštvat. Byt je ve společném vlastnictví a zažívám tu peklo. V práci mám zase otřesnýho šéfa. Takže na jídlo nemám ani pomyšlení. Takže v tom se rozcházíme. Ty jíš pravidelně a zdravě to máš dobré, ale se mnou je to dost zlý...'

miky (Po, 15. 1. 2007 - 18:01)

Ja se snazim jist pravidelne a zdrave.Asi by jsme mila Michaelo,mely zkoncovat s tim ,co nas stresuje,je to ,ale nekdy tezke.Vim,ze kdybych od mojeho chlapa odesla ,tak mi bude lip,jenomze zatim nemam kam jit,jsem v zacarovanem kruhu

michaela (Po, 15. 1. 2007 - 18:01)

miky jsem na tom úplně stejně. Měřím 162 cm a vážím 43 kg. Je mi 25 let, ale vypadám na 13. Je to strašný, toužím mít aspoň 50 kg, ale nejde to. Mám ohromný stresy v práci i s přítelem. Takže celý den mám stažený žalůdek a nemám sílu a ani chuť něco pozřít. Říká se tomu žalůdeční neuróza ale nevím co s tím.'

miky (Po, 15. 1. 2007 - 18:01)

Chtela bych pribrat,ale mam jit dost let strasne problemy ve vztahu a praci.Merim 170 kg a mam 52 kg,jsem nehezky hubena,nevite nekdo co mam delat,abych pribrala.Jidlo ,ale nepomaha,jim kolik chci a presto stale hubnu

Hanzí (So, 23. 12. 2006 - 20:12)

Holky, nevím proč se s tím trápíte samy, pokud se tomu samy neumíte postavit, což ani moc nejde, tak je potřeba vyhledat odbornou pomoc, psycholga, nebo spíš nejdřív psychiatra.
Oni toho řeší denně moc, tak už mají zkušenosti a na špatnou psychiku jsou různá antidepresiva. Já tam chodím s přestávkama několik let a ty antidepresiva mi moc pomohly z těch těžkých situací, co jsem nedokázal normálně zvládat.
Teď už je to v pohodě a beru už jen půl tablety. Jen je potřeba najít ten správný druh léku zrovna pro vaše potíže, ale nenechávejte to s tím ,ž e to samo přejde... Nepřejde a vrazí se to jinak do těla a pak se to projeví fyzicky i psychicky a to je potom zlé. Psychické problémy není dobré podceňovat a pokud je nebudete řešit a pořád budete ve stresu, tak to tělo nevydží.'

elis (So, 23. 12. 2006 - 19:12)

Ja to bohuzel take zazivam-psychicky stres a to jiz celych 6 let.Nasledky toho nesu jak psychicke ,tak i fyzicke.Psychicke:deprese,strach,uzavrenost pred okolim,zadna sebeduvera a ty fyzicke:padaji mi vlasy,kazdodenni bolesti hlavy,zatuhle sijove svaly.Manzel je alkoholik,cela rodina se ode mne odvratila i pratele.Driv jsem byla krasna holka ated je ze mne znicena,vyhubla troska.Bohuzel jsem se nechala zlomit a jsem ted ,dle meho citeni jen polovicni clovek

Lena (Pá, 24. 11. 2006 - 17:11)

Ahoj Jari,díky za podporu,asi jsi už sama prošla lecčím zlým,protože už máš nadhled.Manžel se teď velmi snaží a já hledám rady v knihách jak mu pomoct,porozumět jeho chování.Teď mám tedy klid(doufám že né před bouří)a hned mě je i zdravotně líp.Co mě čeká zítra,za týden,za rok,nevím,ale vím že čerta ďáblem nevyženu.Ač to zní divně mám pocit,spíš jistotu že to špatný co jsem prožila mě posunuje dál, k tomu abych vyzrála v něco lepšího než je ublížená chudinka,posunul se mi žebříček hodnot,a i když není o co stát možná jsem díky tomu duševně zralejší,ovšem s tělem je to horší,musím na něj být hodná protože stres na něm napáchal velké škody.Jsem zastáncem názoru že tak víc jak polovina nemocí je od nervů,poruší se imunita a už to jede,a proto se musíme snažit hledat cesty za tím hezkým a vidět to co je dobrý,ne jen to špatný.A to je moje cesta,můj cíl.'

JARKA (St, 22. 11. 2006 - 09:11)

Leni, pozorně jsem přečetla co píšeš a můžu říct, že Tvůj příběh je dojemný a zároveň hrozný. Buď silná a věř, že tak jako se vrací zlo, tak se vrací i dobro. Na každého čeká ten jeho příděl štěstí a Ty se dočkáš, vlastně ho už máš ve svém báječném synovi. Píšeš, že už je dost velký na to, aby si uvědomoval co se vedle něho děje a věř, že bude v pohodě a ta zkušenost, kterou teď prochází mu do života něco dá. Uvidíš, že jednou až vyroste úplně Ti vynahradí všechno zlé, co jsi doposud prožila a potom si uvědomíš to svoje štěstí... Moc moc Ti držím palečky....'

Dana (Út, 21. 11. 2006 - 12:11)

Pomůže vám čaj z rozmarýny a gingo biloby.Pít 2roky 1l deně.Pomáhají taky nootropika.Měla jsem vaše problémi a postraumatický sindrom po úraze ze strátou paměti.'

Lena (Čt, 16. 11. 2006 - 21:11)

Zdravím Petru,máš pravdu ale jen částečně,naštěstí syn v tomhle žije teprve rok,a je už dost velký a inteligentní aby věděl že z tohoto si vzor brat nemá,navíc to považuje za nemoc a ona to v jistém smyslu nemoc je.Proto chodí manžel k psycholožce a léčil se i sedativy.Bohužel mi uniklo když jsem si ho brala že má tento problém v klidovém období je totiž velmi hodný a obětavý.Ještě k tomu vzoru co dávaj rodiče dětem, moje matka pila a byla hysterická a zlá ajá bych ju nikdy nemohla kopírovat.Nepiju,dokonce ani kafe,nekouřím protože když si na ni vzpomenu, jak sedávala s pivem a cigárem v kuchyni a jen nás buzerovala, je mi na nic.Ona mě a sestru neměla ráda,sama nám to řekla, trápila nás,ožírala se,trápila otce,ale taky na ňu došlo jak píše Jarka,kterou tímto zdravím,vrátilo se jí to :je z ní troska s baipassem na srdci a za to, že mě hulila jako děcku pod nos a já mám díky ní astma ho má na starý kolena taky.No a mě se to co jsem já dělala jiným taky vrací,svatá pravda Jari.Tak se snažím k lidem chovat hezky a svýho syna miluju a on je ke mě neskutečně hodný,skvěle se učí a tak jen aby se podařilo manžela usměrnit,protože mám pak nervy vždycky v řiti a to mému tělu dělá zle aono pak dělá zle mě a pak se v tom ráchám a v tu chvíli bych toho svýho raplíka zamordovala,ale to by se mě, dle Jarky vrátilo a tak na něj musím něco vymyslet, aby s tím něco dělal a já nemusela obracet sobě a klukovi život vzhůru nohama,Jsem totiž už jednou rozvedená a jak je vidno všude je něco .Tak tentokrát musím víc zvažovat jestli to,,potom,, by nebylo horší než to ,,teď,,Nikdy není tak špatně aby nemohlo být ještě hůř.Mějte se a pište návody jak zvládat stres a nástrahy života,aby z nás nebyli duševně i fyzicky mrzáci.'

Jarka (Čt, 16. 11. 2006 - 11:11)

Holky,nebojte se nic..píšete tady, že se trápíte máte zdravotní problémy v noci nespíte a ten "faktor" je v pohodě a v klidu, ale jak se říká na každé prase se vaří voda. Moje životní krédo je, že všechno se vrací a ještě ve větší míře. Poznala jsem to už i sama na sobě..kdysi jsem někomu ublížila a vrátilo se mi to o 300% zpátky, sice od někoho jiného, ale vrátilo. Dneska už vím, jak to bolí a taky vím, že tomu dotyčnému, který teď ubližuje mi se to taky jednoho dne od někoho vrátí...tímhle se uklidňuju a říkám si, že se v podstatě nemusím ani snažit o tzv. zpětnou ránu, protože vím, že jednou bude taky na dně...Vím, že tomu nemusíte věřit, ale já jsem se už několikrát přesvědčila, že je to velká pravda....Takže hlavy vzhůru a nedovolte, aby Vám ničil zdraví někdo, kdo za to absolutně nestojí...'

Petra (St, 15. 11. 2006 - 22:11)

Leno, obávám se, že Tvůj synek se v budoucnu bude chovat tak, jak to vidí doma, u svého nevlastního otce, převezme si to jako "vzor", jak se má muž chovat k ženě.
Čili nejde ani tak o to, aby netrpěl ( ikdyž to je taky důvod ), ale o to, že převezme jeho chování za své...'

Reklama

Přidat komentář