Už mě nechce do postele

Tak co, holky? Co nového po roce?

Karin a Lenik jsou kamarádky - to je moc hezké. Když jsem to četl, tak jsem měl radost, jak se podporují a svět mi zase připadá trošku hezčí

Jéje, teď byla taková krize, že jsem neměla ani sílu psát. Něco podobného - restaurace, film, sklenka vína, koupel... a pak usnul. Jenže já vidím, čím to je. Nevím, jak je to u tvého muže, ale můj přítel je workoholik. Chybí jim v práci asi tři lidé a je toho hodně na něm, je tam 7 dní v týdnu, většinou do večera. Ale já jsem už pevně rozhodnutá, že vydržím, zvlášť, když je teď na tom takhle. Včera byl úplně vydeptanej z práce, že si snad půjde hledat větev...

Tak včera navečer se mi manžel vrátil domů. Když jsme ulozili potomka, tak jsme si chvíli povídali a pak jsme se dívali společně na film. Byla to taková romantická komedie, takže jsme se docela nasmáli a já jsem z toho všeho měla takovej fajn pocit. Pak se šel manžel osprchovat a já si říkala, že to vypadá docela nadějně... jenže on se šel umejt, aby se pak v klidu mohl dívat na televizi. Takže jsme si daly pusu na dobrou noc a já jsem mohla jít spát...sama jako skoro vždycky....Měla jsem chuť mu říct, jestli ví jak jsem se na něj těšila, ale pak jsem se překonala a byla jsem zticha...A jak Ty Leniku? Jseš na tom líp aspoň Ty?

Leniku, já vím, že to ještě nemusí nic znamenat, po těch letech si už nedělám planý naděje - jedině mě může příjemně překvapit. A ještě k tý rezignaci - taky si vždycky říkám, že rezignuju, protože přeci tohle nemám zapotřebí, ale stejně ve skrytu dušičky to hlodá... a bolí...Víš, já jsem si myslela, že k takovýhle frekvenci milování se dopracujem někdy v padesáti nebo v šedesáti a ne už ve třiceti... ALE hlavu vzhůru - musíme se snažit na to nemyslet nebo je těma našima nešťastnejma obličejema odradíme ještě víc :-) Pa

Díky. Připrav se ale na všechno. Taky bylo pár takových světlých bodů, kdy jsem si říkala "On to pochopil, bude to lepší". A pak jsme byli zase jinde. No dneska přijde, tak uvidíme. Já už na to sama prdím, rezignuju.

Leniku, však já jsem na tom stejně - mě by taky stačila něha a mazlení (nebo prostě nějaký jiný projev zájmu) a taky jsem se mu to už kolikrát snažila říct, aby si nemyslel, že po něm chci nějaký bůhví jaký sexuální výkony. Ale nikdy žádná moc reakce nebyla akorát to odkejval. To předvčerejší hlazení bylo poprvé, tak snad jsme na dobrý cestě. Takže tě úplně chápu, jak ti je. Nebo aspoň já z toho mám v sobě tak trochu zmatek a trápí mě to.....

Díky Karin :-) Když bych ale měla tu něhu a mazlení, asi bych ani tak často nechtěla to milování. Bohužel ubývá všeho.

Leniku, však já jsem taky šťastná jako blecha - skoro po třech týdnech aspoň nějakej náznak náklonnosti. Já vím, že mě má rád - jinak se ke mě chová moc pěkně a hodně mi pomáhá, ale je fakt, že jakmile poslední dobou zpozoroval byť i jen náznak sexuálního zájmu z mý strany tak byl pak i chvílema protivnej. Teď už snad vím jak na něj - hlavně nesmím spěchat a nechám aktivitu na něm. Snad se všechno zase spraví - jinak je to totiž nejbáječnější chlap na světě. Dneska odjeli s naším mrňouskem na pánskou jízdu na hory tak uvidíme až se vrátí... Přeju tobě i nám všem ostatním co nejvíc něhy, mazlení a třeba časem i toho milování.... :-)

Karin, buď šťastná. Má tě rád, jen by to sám asi nezvládl, a tak dělal dobře aspoň tobě. To je taky hezké :-)

Leniku, me je taky smutno, včera to už vypadalo celkem nadějne a když jsem se k němu přitulila tak se neozvalo ono známé nechci nebo dobrou noc a tak moje dušička zajásala, že nebude odmítnutá. Ale nakonec to nedopadlo úplně tak jak jsem si představovala - manžel ně sice hladil ale ode mě dotyky na intimních místech nechtěl že prý na to dneska nemá náladu. Já jsem teda byla vděčná i za to i když to tak úplně nechápu... Musím Ti říct že mi moc psychicky pomáhá že v tom nejsem sama a o to víc se snažím abych na to tolik nemyslela a tím pádem s tím i neotravovala.A ještě k té aktivitě - u nás to bylo vždycky vyrovnané ale za poslední roky jsem aktivnější já, takže si myslím že u nás to rozhodně únavou není - manžel je aktivní sportovec takže žádná třasořidka určitě není...

Jitko, tak tohle jde bohužel trochu mimo moje chápání. Vůbec nehledej vinu v sobě, chtěla jsi jen oplácet stejnou mincí. A on udělal tu chybu. Je mi líto, ale s takovým chlapem bych nebyla. A to jsem tady myslím dost otevřená a upřímná.Jinak k tomu přetěžování v sexu: Myslím, že se namáháme tak stejně :-) Když už k něčemu dojde... Je mi nějak smutno.

A proč sis ho brala? To jsi nevěděla, co je zač? Ach jo, co všechno se chce množit...

Ahoj,jsem vdaná 4 měsíce a už mě nechce do postele,ze začátku po mě chtěl věci které se mi nelíbily.Jako např.nevím zda to můžu napsat tak otevřeně ale chtěl polykat sperma,stříkat mi ho na obličej a dělat anální styk i když ví,že mě to moc bolí.V některých věcech se mu snažím vyjít stříc,ale nestačí mu to.Je doslova jako bejk,může to dělat pořád a nejraději to má stále pervezně a mě chybí něha a romantika.Tak si našel přítelkyni po telefonu - sms, nehodlá se jí vzdát,tak moc mě to ponižovalo a zranovalo a nevěděla jsem co mám dělat tak jsem na něho narafičila,že mi napsal jeden kamarád sms s erotickým podtextem aby věděl jaké to je,když to bolí.Jenže jsem ublížila jen sobě,ted si myslí,že jsem proradná mrcha ale není to tak,tak ho miluji ale nevím jak ho mám získat zpátky,protože jsem mu včera lhala(záměrně)že mi někdo psal a už mi nevěří.myslela jsem to dobře ale výsledek je špatný,chce si s ní stále psát a se mnou se už nemilovat a nevím co mám dělat abych mu dokázala, že jsem mu věrná a nechtěla jsem mu lhát záměrně,mám strach že to už nemohu zachránit.co mi radíš prosím?

Tak mě napadá a není pro vaše partnery ten sex příliš těžký, namáhavý? To myslím v plné vážnosti. Je jasné, že ani žena ani muž po čase neprovádějí ani nepodávají takové atletické výkony jako ve dvaceti ale způsob a techniku jsme si většinou ponechali. Tak co převzít víc té fyzické dřiny na sebe, holky? Ten chlap to fakt má těžké. Ženě se prakticky stačí rozkročit, ale tomu chlapovi časem dá práci ho postavit a chvíli tak udržet. To fakt nemyslím jako výsměch. Je to příroda, je to normální. Co vy na to?

Tak nic. Přišel už odpoledne s tím, že jeden kolega je na dovolené na tři týdny a další kolegyně náhle na týden onemocněla a všechno je teď na něm. Večer se oprchoval, já připravená, on zalehl a za 2 minuty spal. Naprosto vás chápu, když zažíváte to samé a pak vedle ležíte, v hlavě se vám honí myšlenky PROČ a přesto ho nechcete zranit... je mi z toho smutno, ale vydržela jsem.

Ahoj, minule jsem zapomněla napsat, že je nám oboum 33.Leniku, taky se budu snažit před svým manželem o sexu nemluvit a nemyslet na něj tolik. Ale když ono je to fakt docela těžký když večer vedle sebe usínáme a já vím, že kdybych ho začala hladit, tak ve většině případů místo mnou očekávané reakce se ozve : DOBROU NOC !!! A mě je pak smutno z toho že mě pořád takhle odmítá. Ale příští týden máme dovolenou tak si budeme užívat společně ztrávených chvil - budeme sportovat (chystáme se na vodu a na kola) a budu se fakt snažit se sexem neotravovat abych ho neodradila a třeba začne sám... :-)

Je vidět, že je nás čím dál víc a že to je tedy normální. No normální... aspoň víme, že v tom nejsme sami a že nejde o nevěru, ale důvody jsou opravdu stejné a věřím, že pravdivé.Rubiku - moc hezký příspěvek. Tvoje žena je ti podle mě taky věrná, jen ten sex tolik nepotřebuje. V párech většinou chce méně žena, ale ten sexuolog mi řekl, že se ten trend už začíná obracet. A proto jsme my ženy tak překvapené :-) Jinak souhlasím také s tím, že masturbace je sice fajn, ale nenahradí pocity při sexu s partnerem. To ani nejde, jaksi Robertek neoplývá už vůbec žádnými city :-) Určitě souhlasím i s tím to šetrně partnerovi sdělit, že nám to chybí, ale neopakovat se a netýrat ho tím. On to tak totiž fakt pociťuje. Jak tu někdo říkal, taky si nedokážu jednou za čas odpustit nejapnou poznámku a prostě se neudržím, ale slibuju vám tu, že se o to budu moc moc moc snažit, protože mám svého přítele moc ráda a vztah si kvůli sexu nerozbiju :-) U mě funguje promluva v koutku v hospůdce, kde si dáme pivo-vino a nálada a pocity se uvolní a s úsměvem si o tom promluvíme. Dokonce nám pomohlo si promluvit tak, že chyba je asi ve mně, že chci pořád a že jsem si vědoma, že na něj mám moc vysoké nároky. S těmito slovy jsem zašla i k sexuologovi a můj partner tím nebyl frustrovaný. Dneska je to týden, co nic nebylo a partner u mě dnes spí.... tak uvidíme. Ale když nic, budu mlčet, spát a pokusím se o tom moc NEPŘEMÝŠLET, protože to je nejhorší :-)

Ahoj, po narození našeho syna (je mu teď 5 roků) se intervaly mezi naším milováním začaly postupně prodlužovat až jsme se dopracovali k 1 max. 2x za měsíc. Manželovi to očividně stačí ale mě ne. Snažila jsem se o tom s ním promluvit, ale jak už se psalo v předchozích příspěvcích mělo to spíš opačnej účinek a tak jsem se rozhodla, že to nechám na něm až bude chtít on. Jenže to bych se taky nemusela dočkat a tak stejně vždycky po čase nevydržím a nějakým způsobem se připomenu. Někdy to pomůže jindy ne.... Když už se milujeme tak je to vždycky moc pěkný a o to víc mě to mrzí že to není častěji. Já dokážu pochopit, že může někdy bejt fakt utahanej, ale ne pořád... Jinak si nemyslím, že by měl nějakou jinou a říká že mě má pořád rád tak nevím. Vždyť já taky pracuju, starám se o domácnost. No nic budu trpělivá a snad Vám brzy budu moct napsat nějakou pozitivní zprávu. Držím nám všem pěsti :-)

Rubiku, mám jednu poznámku: plně souhlasím s myšlenkou, že vlastní uspokojování není schopno nahradit hlobku prožitku sexuálního aktu s partnerem. Já sám za sebe říkám, že kdybych měl zcela zásadní problémy (např. manželka by neměla zájem pomalu ani jednou měsíčně), tak si najdu na sex nějakou milenku. Nevím, do jaké míry je to běžné, ale ženy, které nechtějí rozbít svůj vztah, ale přitom sex potřebují, tak ty existují.