Nemuzu na ni prestat myslet

Jak zaseješ tak sklidíš.

Milý Michale, něco podobného se stalo i mě. Už uplynula nějáká doba cos tu zanechal tenhle článek tak by mě docela zajímalo jak jsi to vyřešil?? Pořád na ní myslíš?? Máš někoho jiného?? Nebo už tě to přestalo bavit?? :o))
Já jsem to vyřešil následovně: Práce (jakákoliv) a čas řeší většinu problémů.. Mě se na základní škole líbila jedna holčina, která chodila o rok níž...Byla i ze stejného města, ale nikdy jsem jí to nedokázal říct ani naznačit...líbila se mi 8let na základce... Pak jsem odešel na střední školu do jiného města...ale to nic neřešilo...když jsem se dostal na vysokou školu, tak jsem se omylem seznámil s klukem oé slečny na kterou jsem tak dlouho myslel, stačil mi jediný den s ním strávený ve škole, abych přišel na to, že ta slečna nebyla vůbec pro mě.... Když jsem ji poznal "osobně" akorád to mou pravdu utvrdilo... Byl jsem tak zklamaný, že jsem se ponořil jen a jen do učení, měl jsem dokonce i práci při škole...Snažil jsem se dělat cokoliv proto, abych na ni nemyslel....Prostě a jednoduše..pracovat, pracovat, pracovat... Práce totiž "prý" léčí... Při promoci jsem poznal dívku, která mi všecno to čekání vynahradila...žijeme spolu bez mála 40 let a já si nedákáži představit, co by se stalo, když bych byl v mládí odvážnější a oslovil tu nesprávnou....Protože teď jsem ten nejšťastnější člověk na světě...

Milý Michale, něco podobného se stalo i mě. Už uplynula nějáká doba cos tu zanechal tenhle článek tak by mě docela zajímalo jak jsi to vyřešil?? Pořád na ní myslíš?? Máš někoho jiného?? Nebo už tě to přestalo bavit?? :o))
Já jsem to vyřešil následovně: Práce (jakákoliv) a čas řeší většinu problémů.. Mě se na základní škole líbila jedna holčina, která chodila o rok níž...Byla i ze stejného města, ale nikdy jsem jí to nedokázal říct ani naznačit...líbila se mi 8let na základce... Pak jsem odešel na střední školu do jiného města...ale to nic neřešilo...když jsem se dostal na vysokou školu, tak jsem se omylem seznámil s klukem oé slečny na kterou jsem tak dlouho myslel, stačil mi jediný den s ním strávený ve škole, abych přišel na to, že ta slečna nebyla vůbec pro mě.... Když jsem ji poznal "osobně" akorád to mou pravdu utvrdilo... Byl jsem tak zklamaný, že jsem se ponořil jen a jen do učení, měl jsem dokonce i práci při škole...Snažil jsem se dělat cokoliv proto, abych na ni nemyslel....Prostě a jednoduše..pracovat, pracovat, pracovat... Práce totiž "prý" léčí... Při promoci jsem poznal dívku, která mi všecno to čekání vynahradila...žijeme spolu bez mála 40 let a já si nedákáži představit, co by se stalo, když bych byl v mládí odvážnější a oslovil tu nesprávnou....Protože teď jsem ten nejšťastnější člověk na světě...

Milý Michale, něco podobného se stalo i mě. Už uplynula nějáká doba cos tu zanechal tenhle článek tak by mě docela zajímalo jak jsi to vyřešil?? Pořád na ní myslíš?? Máš někoho jiného?? Nebo už tě to přestalo bavit?? :o))
Já jsem to vyřešil následovně: Práce (jakákoliv) a čas řeší většinu problémů.. Mě se na základní škole líbila jedna holčina, která chodila o rok níž...Byla i ze stejného města, ale nikdy jsem jí to nedokázal říct ani naznačit...líbila se mi 8let na základce... Pak jsem odešel na střední školu do jiného města...ale to nic neřešilo...když jsem se dostal na vysokou školu, tak jsem se omylem seznámil s klukem oé slečny na kterou jsem tak dlouho myslel, stačil mi jediný den s ním strávený ve škole, abych přišel na to, že ta slečna nebyla vůbec pro mě.... Když jsem ji poznal "osobně" akorád to mou pravdu utvrdilo... Byl jsem tak zklamaný, že jsem se ponořil jen a jen do učení, měl jsem dokonce i práci při škole...Snažil jsem se dělat cokoliv proto, abych na ni nemyslel....Prostě a jednoduše..pracovat, pracovat, pracovat... Práce totiž "prý" léčí... Při promoci jsem poznal dívku, která mi všecno to čekání vynahradila...žijeme spolu bez mála 40 let a já si nedákáži představit, co by se stalo, když bych byl v mládí odvážnější a oslovil tu nesprávnou....Protože teď jsem ten nejšťastnější člověk na světě...

Ahoj,díky za odpověď.Mě taky nic lepšího nenapadá,než počkat a doufat,že se stane nějaká souhra šťastných okolností a ještě budu mít šanci.Je to ale hrozně deprimující,o cokoliv se teď pokoušet je samozřejmě blbost,to vím.Ale to čekání a doufání,že to někdy vyjde....to deprimuje taky.Ahoj

Michale já bych s ní udržoval takový občasný kontakt a asi bych čekal. Protože pokud se s tím současným rozejde, tak Ti to určitě dá vědět. A není nikde napsané, že při tom čekání si najdeš někoho jiného a bude problém vyřešen.

Ahoj,moc bych potreboval poradit.Uz delsi dobu jsem moc zamilovany do jedne holky.Dlouho jsem se nedokazal odhodlat ji to dat jakkoliv najevo.Je mi sice uz pres 25let,ale na tohle jsem hrozne levej.Az nedavno jsem ji napsal mailika /protoze jsem ji dlouho nepotkal/,ze je moc fajn holka a jestli bych ji nemohl nekam pozvat.Odpovedela,ze ji to moc potesilo,ale ze je momentalne zadana.Mel jsem strach,jestli treba se mi ted nebude vyhybat,ale nedavno mi napsala maila,normalne se rozepsala,jak se ma,co ted dela atd.,uplne v pohode,ale k tomu,jak jsem se ji sveril,co k ni citim,se vubec nezminovala.Respektuju,ze ma nekoho jineho,rozhodne se ji nechci vnucovat,jenze na ni proste nebokazu prestat myslet.Tak ted nevim,co mam delat.Pustit ji z hlavy nedokazu.Jestli je s tim klukem stastna,tak ji to preju a nejak se s tim budu muset smirit.Ale rikam si,co kdyz se treba casem rozejdou? Mam jeste nejakou sanci? Navic,jak bych se to dozvedel,ze je volna? Casem ji zase skusit nekam pozvat,to uz by ted asi vypadalo blbe,kdyz mi rekla,ze nekoho ma.Zkusil jsem svoji situaci popsat co nejlip,nevim,jestli se to podarilo. Znali byste nekdo nejakou radu.Predem moc diky.