Nenávidím Vánoce

Veselé Vánoce přejí Děda Mráz, Vašek, Santa a Franta Klausovi.

Lidi, děkuji Vám za komentáře. Mějte se všichni pěkně.

Tradičnímu pěknému pohledu se nic nevyrovná - žádný mail nebo SMS.

Tak já jsem naopak blbé pohledy poslal, protože mě to přijde osobnější než rozeslat stejnou sms nebo mejl na x adres.
Je pravda, že zdejší pošta nabízí odeslání pohledu přes net- na stránkách pošty je mnoho pohlednic, člověk si je vybere, napíše text a zaplatí kartou odeslání. Pošta pohled vytiskne i s textem a doručí.
Stojí to víc času a peněz, ale mě to prostě přijde takové osobnější na svátky, pokud se s tím člověkem nemohu setkat osobně. A s rodičema či tím jedním přítelem v Česku to prostě nejde, když tam již nebydlím.

Popřát můžeš i přes jiné cesty a zadarmo.

Emailem, SMS v síti z brány, přez Skypa, Facebook atd. Česká pošta je tučně drahá, tu taky nechci podporovat. Blbej pohled a kolik to dnes stojí!

Přesně tak, kvalitní přátelé se poznají dle toho, že ti v nouzi pomůžou. (nemyslím finančně) ale psychicky, se zájmem, příjdou a navštíví když jseš v nemocnici nebo doma marodíš atd. napíšou povzbudivý text.

Kdepak peníze a majetek - ten naopak jenom kazí!

to: :-(
Zase je dobré vědět, že oni na Tebe sejří, takže můžeš v klidu a bez výčitek svědomí i Ty na ně.
Znám to, poté co jsem se odstěhoval do Skandinávie, jsem měl najednou moc kamarádů (jako bývalých spolužáků, kolegů z předchozích zaměstnání v ČR), ale ve skutečnosti to byla taková ta "falešná přízeň". Jako, že bych jim půjčil prachy nebo rovnou sehnal flek tady.
Opravdového přítele (nemyslím sexuálně) v ČR mám vlastně už jen jednoho.
Ale vše špatné je pro něco dobré, věnuje se sama sobě, praví přátelé přijdou sami časem. A v přátelství není potřeba kvantita, ale kvalita.

Taky znám takový případy. Pokud nenapíšu, zpět nedostanu jinak nic. Samo je nikdy nic nenapadne ... To je neštěstí takoví případi. Hlavně že maj sami pořád po mě nějaké nároky - proč to a tohle.

Možná. Za jiných...Nebo je možný, že dycky každej čeká, že napiše ten druhej. To ve finále znamená, že tim pádem nenapiše nikdo nikomu, he he.

Možná bys to nemusela brát...Možná. Za jiných okolností. Ale víš, hodně jich jsou lidé, které třeba pár měsíců ani nevidím- kvůli mojí náročné práci, jsme v kontaktu třeba přes emaily, SMS a tak a občas se sejdeme. Když oni něco chtějí, tak si čas ale vždy udělám, třeba i zruším důležitý program. Nejméně měsíc jsem se před Vánocema s nikým neviděla, tak jsem alespoň čekala, že si někdo vzpomene a alespoň napíše 1 větu. Sám od sebe a kdyby jenom ze slušnosti. A kdyby to bylo jen pár lidí, ale neozval se mi vůbec vůbec nikdo. Když tak o tom přemýšlím, tohle asi byla ta poslední kapka. Když jsem si dala do souvislosti i jiné věci, tak jsem pochopila, že jsem dobrá jen pro to, abych každého tahala ze sraček a aby se mi každý vybrečel, nebo si napůjčoval. Ale nic víc. Ale to bychom se dostali úplně jinam, není to ani k tomuto tématu.

Zkušenost z letošních...Možná bys to nemusela brát zas tak vážně, že ti nikdo nenapsal. To nemusí znamenat vůbec nic.

Mně taky nenapsal nikdo kromě strejce, kerej posílá každej rok pohled. Takže jemu já potom pošlu emajl. Emajly sou zadarmo.

Pokud by mi někdo napsal esemesku, tak by mi to dokonce i svym způsobem vadilo, protože to je znamení, že já mu musim napsat taky. A to se mi nikdy nechce.

Já na ňáký blahopřání nejsem. Já beru každej den v roce stejně a nevim, proč bych Vánoce a Novej rok měl brát jinak.

Takže letos to dopadlo dobře.

Zkušenost z letošních Vánoc: každý rok jsem vždy rozesílala přání všech svým známým a kamarádům. Oni na oplátku zase mně. Letos jsem byla na svátky v zahraničí, kvůli prac. povinnostem a k rozeslání jsem se nedostala. Když jsem se vrátila do Čech, myslíte, že jsem měla na mobilu nějaké přání? Správně, všichni se na mně vys*ali. Tak si říkám, kde je chyba, jesli jsem tak hrozná, že nikomu mnestojím ani za pár slov. Kamarádství beru hodně vážně a toto mi dost otevřelo oči.

Ne tyhle chtěj bejt...Ano, je mi přes padesát a k životu přistupuji opatrněji než mladí, rozvod beru jako poslední řešení.
Já jsem jenom chtěla říci, že nemám ráda vánoce a co je toho důvodem. Nic víc, nic míň. Nechci, aby mě někdo litoval.

Ne tyhle chtěj bejt...Taky to tak na mně působí.

Výmluvy, nechceš se svým...No já počitám, že tý paní je přes 50.

To už se málokomu chce eště něco dělat se svym životem. Na to bejvá chut' vokolo dvaceti.

Cha, tchýni je 78 a její...Výmluvy, nechceš se svým životem nic dělat. Je to pro tebe pohodnlnější, tak si to přiznej a potom neremcej.

A to tchyně eště žije? A...Cha, tchýni je 78 a její matka se dožila devadesáti. No, je to normální?
Rozvod by mnohé vyřešil, ale...... nikoho už nemám, na nový byt taky ne, nikde mě v mém věku nezaměstnají, byť mám vysokou školu a dalšího despotu si na krk rozhodně nehodlám pověsit a do důchodu skoro 9 let. Tedy, ne, že bych po něm toužila, pořád žiju v bludu, že mám ještě dost času.

to: dost divný

no, taky...Nebylo to slovo "bezdotykáč" ale slovo "socka".

to: dost divný

no, taky mě to překvapilo, že slovo bezdotykáč zná, ale nenaděláme nic. Nikdo z nás nežije ve vzduchoprázdnu. A pokaždé, když dceru vidím, jsem překvapen, co nového zná jak v kladném, tak i bohužel v záporném slova smyslu. Dceru vídám 3-4x ročně. Navíc v mém předposledním bydlišti jsem měl hned za barákem školku a už 5ti letí caparti si všímali rozdílů v oblečení. Nevím, je to asi touhle konzumní dobou a mě se tohle nelíbí.
A v kraji, kde dcera s exmanželkou bydlí je sice velká nezaměstnanost a platy nízké, to však nebrání si na dárky půjčit (přece nebudeme šetřit a ten dětský úsměv pod stromečkem za to stojí) no a pokud mám špatně placenou práci či rovnou žádnou, tak různé nebankovní společnosti rády půjčí- o tom, že je to cesta do pekel přeci nikdo nepřemýšlí, vždyť je to jen pětikilo měsíčně, říkali, že žádný problém.... a nepošlete jednu splátku a zjistíte, že jste v loji.
Ale i tak chci vést dceru k tomu, že značka mobilu, oblečení a auta a adresa bydliště o lidech nic nevypovídá. To, co je důležité, jsou skutky prováděné v životě. A třeba po smrti fakt něco je a bude nám to pak spočítáno v kladném či záporném slova smyslu.

Mína: Tak at' si jede nebo at' si požádá o rozvod. Když je sobec a vidí jen svoje potřeby, tak na něho kašli. Vánoce se mají slavit opravdu doma a né jinde. Na návštěvy se chodí až na Hod boží.