NEÚCTA, NADÁVKY MEZI PARTNERY - JE TO NORMÁLNÍ?

hele pokavad chlap sem tam pocastuje marenu nakym vystiznym sluvkem neni to problem. Teda pokavad si ta marena neplni svoje povinosti tak jak chlap chce samozrejme jinak sem proti kazdymu bezduvodnymu trestani nebo nadavkam.
Jina vec je pokavad si marena otevre hubu na chlapa to je pak docela velkej pruser kterej se musi okamzite resit. Proste v kazdym vztahu i tom chvilkovym by mel bejt nakej rad a poradek. V podstate zalezi jenom na tom jak si chlap dokaze zjednat poradek. Proste jaky si to udelas takovy to mas jak zpivaj naky ty kluci.

To, že se někomu něco nepovede snad nesouvisí s něčí naivitou, nebo ano ? Pak se nedivím, že jsem tak naivní :-)

pozorovatel má pravdu a xxcd je hrozně naivní.ale na to přijde až za pár let.
Marie,mám doma to samý a vím,jak ti je.jako kdyby byli bratři.prostě hrůza

ubozaci ,nemate ani tuseni co znamena mit se rad a jak e to hezky!!!

řekl jsem své ženě píčo,ona mi řekla čůráku.nelíbí se mi to,že mi nadává,mám ji kopnout do prdele?

Jsem rád, že to víš :)

Ale Jakoubku,
venku bylo nádherně .. ty asi fakt u toho PC zblbneš úplně .. chichi

????? :-))

Jaké si to uděláš, takové to máš :) (Neovlivnitelné faktory nepočítám) Když je odečteš, i tak je hodně věcí na každém z nás. Kdo prohraje, ještě než se zúčastní je jeho problém ... Váš obdiv a Vaši závist nehledám :-)

Ahoj pozorovateli,
souhlasím s tebou, jedna věc je, jaké to je teď a druhá, jaké to bude za dalších pár desítek let .. to ukáže až čas, ale to asi xxcd nikdo nevysvětlí, on si jen mele svou, že on je jiný a on takový už zůstane, nic se přeci na jeho životě a vztazích nezmění.. čas v tom nehraje roli..
Já mu prostě nevěřím a nakonec může být ještě horší, než to co tu lidé píší.. lidi jsou potvory, nejdříve by se láskou snědli a potom se div nepovraždí!

Ano jsou to hezké řeči..hezké ideály, ale však čas ukáže, kdo má pravdu .. asi se hošánek bude divit, jak se věci můžou změnit.

Nezáleží jen vždy na něm .. jsou tu i jiné faktory .. takže až opravdu bude ženat a to několik roků, či desetiletí .. teprve pak může něco povídat o vztazích muž a žena .. plus děti.
Co ví člověk ve 22letech .. svobodný a bez starostí????
Má hezké představy o životě a přál bych mu takové jaké si přeje, ze srdce mu to přeji..
Ale pak ať nám napíše, jak se má a uvidíme :-)))

mila Marie,tvuj pribeh je slozity a jednoduchy zaroven.Me je 43let,mam velke deti a jedno dvacetimesicni s muzem,se kterym ziju pet let.Ma nektere rysy,ktere popisujes u sveho muze,ale ja nebudu srovnavat.Chtela jsem jen rict,ze pokud bych se nechtela z nejakeho duvodu s takovym chlapem rozvest,tak bych si ve svem veku zaridila svuj zivot,rodina o tolika clenech se rozhodne o sebe umi postarat,takze te kazdy den nepotrebuji a kdyby ano,tak bych jim to nalezite vysvetlila a udelala si cas a prostor na veci,ktere me zajimaji,na lidi,ktere mam rada a rozhodne bych travila cas prijemneji.Je docela mozny,ze by to manzelovi docvaklo a zmenil by se.A pokud ne,vedela bych,ze to byla spravna volba.Ja treba resim jiny problem a velky problem je nas maly synek,nebyt nej,jsme davno od sebe.Jenze takto udrzujeme vztah,ktery ani vztahem snad neni a ublizujeme si.Kdyby muj pritel odesel,bylo by mi to sice lito,ale samoty se nebojim,na rozdil od nej ja mam pratele a deti,ktere mi pomuzou v nouzi.Rozhodne by se mi ulevilo na dusi a jemu urcite taky.Jenze on ten krok nechce udelat,ale zaroven nedela nic proto,aby souziti bylo lepsi.A tak ja jsem smirena s tim,ze takto zestarneme,ale me ziti bude plnohodnotne,protoze od pritele uz nic neocekavam a ridim si zivot podle sveho mineni.On bohuzel stale neco ocekava a tak se bude trapit,protoze s tim nic nedela.
A tak bych i tobe radila,najdi si v takovem neutesenem zivote svoji cestu a prestan doufat,ze napr.spravi barak,prestane hrat hry atd.a uvidis,jak ti najednou bude lehce,protoze uz od nej nic nebudes potrebovat.

nevím, zda můj příběh patří zrovna sem - jsem vdaná 25 let, ale žiju v partnerský samotě. Během dne z manželovy strany maximálně 10 slov za den, pokud ho sama oslovím, z 10 pokusů vyjde tak 1 ke komunikaci, jinak lituju, že jsem něco řekla. Totální nezájem o mne, o naše děti jak kdy, podle toho, jak je naložený. Preferuje svoje koníčky a záliby, před pěti lety jsme koupili 55 let starý domek, práce je na něm jak na katedrále, ale práce počká, dříve nám spadne domek na hlavu. Hlavně, aby se projel na kole, přečetl určitý počet knížek a odseděl počet hodin v lehátku venku a odehrál mise na PC hrách,jo a ještě posekaná zahrada, to ano. Vůbec nevadí haldy suti a jiného, hlavně, že mezi nima je pažit. Práce v takovémhle prostředí mě nebaví, přesto denně, až na vyjímky vařím, peru a o naši velkou (4 děti)rodinu se starám. Barák máme mokrý, nábytek i věci v něm uložené, plesnivé, mokré, smradlavé, ale to se neřeší, hlavně, aby byla dlažba kolem baráku. Její položení trvalo rok. Pokud se zmíním, že bych raději, než dlažbu kolem baráku, teplo v domě, suché koberce a prádlo, které nemusím několikrát prát, aby ztratilo zápach ze skříně, jsem chytrá, nebo blbá, dle nálady, nebo jen brebta, nebo jen melu nesmysly. Každý máme chyby, ale pokud si je člověk u sebe uvědomí a toho druhého, nebo ty další, co s ním žijí, miluje, tak se snaží, aby jeho chybama co nejméně trpěly. U nás je to opačně, cokoliv řeknu, že mi vadí, vím jistě, že se to bude zveličovat, abych byla co nejvíce namíchnutá. My jsme pak potrestáni tátovým mlčením, vrčením a vůbec. Nejhorší na tom je to, že u nejmladšího (15let) syna už začalo platit to, že to, co řekne máma, neplatí, platí jen tátův názor. Tak mi doma roste tátova kopie, prosedí všechen volný čas na počítací, stejně, jako táta, čte stejné knihy jako táta a má stejnou komunikaci, či spíše nekomunikaci, jako táta. Vidím, a nemám sílu, tomu zabránit, platí tátův názor. A to i nyní, kdy se pro stálé sezení na PC nedostal na školu, nevadí, nic se přeci neděje, půjde jinam.
Nevím, co je horší, zda nadávky mezi partnery, nebo míjení se a nekomunikace mezi nimi. Manžel nikam do poradny nepůjde, on je MUŽ, VŠ, úspěšný v práci (ale i tam si na jeho lidské jednání stěžují, že se s ním těžko vychází) a nějaká zakoplexovaná kráva mu nebude radit, jak žít, když on to ví!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Pusu jsem nedostala ani nepatuju, pohlazení taky neznám. Sex několikrát do roka.Od loňského léta jsem měla problém se zdravím, vypadalo to na roztoušenou sklerozu, od manžela ani zmínka o tom, co a jak mi je, co mi našli, nějaká účast, nebo zájem. Když jsem sama začala, řekl jen Stěžuješ si?
Je mi 46 let, děti máme už samostatné, oba máme dobrou práci, jsme relativně zdraví, tak by nám nic nemuselo chybět. Slzy do očí mi vhání, když vidím, že se dva staří manželé drží za ruce, to vím, že už nikdy nezažiju.
Od samého počátku to také u nás takovéhle nebylo, tchán byl těžký despota, manžel ho odsuzoval, dokonce se s ním přestal stýkat, protože nás urážel. Tenkrát to bylo asi naposledy, co při nás stál. Mám často nutkání s ním zatřást, aby se konečně probudil a vnímal nás. Je jak hráč pokeru, kamenný obličej, naprosto bez emocí. Přeju Vám všem, co máte krásnou lásku, opatrujte si ji a hýčkejte, je to to nejlepší, co život dá. Já Vám závidím.

No, tak v první části jsi napsal to stejné, co já :) Jestli mám být detailista, tak na mě nemá vliv čas, ale údálosti a okolnosti v čase probíhající. Víš, někomu stačí půl roku a někomu nestačí ani 50 let, aby se k sobě dva lidí nechovali jako lidé, ale jako zvířátka. Přítelkyni neznám jen jako přítelkyni, ale jako člověka. Rozvedený nikdy nebudu, to vím. Je to má osudová láska a pokud mi to nepřeješ, tak to řekni narovinu (ocením to :-), ale neokecávej to jinýma věcma. :) A hlavně prosím neříkej

xxxd, zkus si znovu precist to, co jsem napsal v poslednim prispevku a vyjadri se pripadne k tomu co jsem napsal a ne k tomu, co si ty myslis, ze jsem napsal :)

souhlasím s xxcd. Také máme s manželem takový vztah a doufám, že nám to vydrží (jsme spolu 5 let). Myslím, že pro dobré vztahy je typické soužití dvou lidí, kteří si vzájemně naplňují svá očekávání od vztahu. To je dobré si vyjasnit hned na začátku. Potom to může fungovat.

Jestli si podle Tebe všichni lezou na nervy, pak Ti gratuluji. Čekal jsem přesně Tvou první větu. Jednoduše každý strůjcem svého štěstí, tak se toho také drž :)

Haha, ale jak si dedecek z babickou doma nadavaji a lezou si na nervy, to uz nevidis:))
Tim prirovnanim s novou veci jsi presne jen dokazal pointu toho, co jsem rikal, zname to uplne vsichni a ty zrovna tak. Novy pocitac, auto ci jen vytouzena drobnost - nejen po 20 letech, ale po mnohem kratsi dobe uz tu vec nelestime, nekoukame se na ni kazdou chvili, nebereme ji do ruky atd, jako to delame zpocatku. A ze cas na tebe nama vliv je od tebe jednoduse hloupe tvrzeni, protoze jsi jeste s jednou partnerkou 20 let nebyl a popisujes to, co jsi jeste neprozil a dlouho neprozijes. Az s ni budes tech 20 let a budes na Bohyni porad jak cukrousek a zamilovany jako ted, tak se k tomu hrde prihlas a neco povidej, ale ne ted, kdyz tech 20 let mas pred sebou.
Take za tu dobu muzes byt 3x rozvedeny a jestli budes tvrdit, ze urcite ne ani jednou, tak mi posli cisla na sportku, protoze praveho jasnovidce jsem zatim jeste nepotkal.

No jasan, ale nadávat ženě ? :) Já vím, že je tuna lidí, co si nadávají. Je to jejich věc, ale já k nim nepatřím ... A to, až budu s přítelkyní 20 let na úctě k ní nic nezmění. Nebo si myslíš, že čím delší vztah, tím zároveň už mohou jít některé věci do háje ? (u lidí, co se zpočátku přetvařují, tuto strategii a pozdější úpadek chápu) :) Asi zase srovnám hloupou věc (pro některé), ale kolik z nás se chová s opatrností a s vážením si nové věci. Až je ta věc s nimi delší dobu, třeba s ní hází a už si jí tolik neváží a to lze vidět i ve vztazích. Ze začátku sladkosti a něžnosti atd. a s postupem času nadávky. U mě prostě čas na některé stránky věci nemá vliv, ať se to někomu líbí, nebo ne. A jsou i páry dědečků s babičkama, kteří si šťastně a zamilovaně vykračují a vypadá to, jako by se teprve poznali a snažili si navzájem zamotat hlavu.

xxcd nejde o omlouvani nebo "pravo" nekomu nadavat, jde o to, ze lidi jsou miliardy a nejsou vsichni stejni. Nad cim se jeden desi, to druhemu pripada normalni a tak to proste je.
Az si tu svoji Bohyni vezmes a budete spolu 20 let, HODNE toho bude vypadat ponekud jinak, nez dnes. A ze tech lidi, kteri maji doma "italii" je plno, tomu ver taky. Hadaji se, kdyz tn to prijde, tak jsou jak kocka a pes, vynadaji si buhvi do ceho a pritom jsou spolu spokojeni. Je to proste takovy typ lidi a vztahu a pokud jim to funguje, tak to neni PRO NE o nic horsi, nez jake to mas ty s Bohyni. Takovy vztah je ovsem neco jineho, nez je jednostranne dusevni tyrani, ktere zde nekteri popisuji a nelze to zamenovat.

Meli jsme hodne velkych a nekonecnych problemu v manzelstvi, a tak jsem se o tohle vsechno dost zajimala.
Co me dost prekvapilo, byla informace o tom, proc se nekteri lide snazi o neustale sproste hadky, pry jde o jejich jediny zpusob, jak se citove "vybourit" a priblizit se k tomu druhemu, je to jakesi vnitrni volani o pomoc. Myslim ze uz tu nekdo napsal ze jde o uvolneni potlacovanych emoci.
Tohle mi velmi pomohlo, nyni kdyz vidim ze se blizi mezi mnou a manzelem boure (u nas jde o italii oboustrannou), staci si uvedomit ze jde pouze o to, ze se jeden z nas citi vselijak, a tak si vyleva vztek na tom druhem.
Dnes nerikam ze jsme v klidnem perfektnim vztahu (a kdo je, ze?) ale kolikrat staci toho druheho obejmout, pohladit, a nadavky se uz neopakuji.
Vlastne velmi jednoduche vysvetleni... Pamatuji si ze i u nas byly nejvetsi hadky prave v dobe meho tehotenstvi a po diteti, dnes si myslim ze se manzel najednou ocitl na druhe koleji a ze tenkrat stacilo dat mu najevo trochu vic lasky, nez se jen nervozne hadat a premyslet proc se najednou zmenil a co jsem si to vzala za nasilnika.