Reklama

Nevěra a jak dál?

Veru (Ne, 4. 12. 2011 - 20:12)

A proc to jako nedokazes? To...Je mi sice 17 let, ale není náhodou manžel ,,od toho,, aby byl věrný? Manželství je přeci závazek...?
Mě nedávno podvedl přítel... Vím že těch kluků ještě bude, to mi pořád říká mamka, ale právě teď jsem zamilovaná do něj a i když jsem mu tenhle úlet odpustila a přešli jsme to, pořád to vě mně někde podvědomě zůstalo a rozežírá mě to.. Jako kyselina..

apexx (Čt, 28. 9. 2006 - 11:09)

jak dál?pokud máte přítelkyni/přítele svini,rychle ukončit.
http://www.apexx.estranky.cz/clanky/prolhana-svine

Návštěvník (Ne, 25. 6. 2006 - 18:06)

žádné

L (So, 26. 2. 2005 - 15:02)

Já už skoro nevěřím, že existuje něco, jako věrnost. Můj manžel mě celý život podváděl, někdy jsem věděla, někdy tušila. Jen tak prostě ho baví poznávat cizí ženy. Nedá se říct, že by mi to bylo jedno, ale měli jsme malé děti. Kdyby to šlo vrátit a měla bych tenkrát kam jít, tak bych to skončila. Myslím si, že narušený vztah se dá těžko slepit. Jedině jiným přístupem k problému, k partnerovi, ale i tak nezapomenete. Záleží na tom, jaký je náš život s takovým partnerem, jestli je ještě něco jiného, pro co stojí za to s ním žít dál. Můžete mít třeba všechno, ale nikdy nebudete mít jistotu a důvěru. I tak se dá žít, ale občas to není k životu

Hanzi (Pá, 25. 2. 2005 - 09:02)

Souhlasím s Věrou. Mám potvrzené jak u sebe tak u jiných, že pevný vstah je vědčinou udržen u normálních lidí. U lidí kterým záleží spíše na "prestiži" to většinou nevychází a nebo kompenzují některé nedostatky např. nevěrou.

Věra (Pá, 25. 2. 2005 - 07:02)

Kdo chce příliš, nezbyde mu nakonec většinou nic....ať brácha zkusí hledat něco jiného než dokonalé míry a make-up, pak třeba uvěří, že věrnost není jen výmysl...chlapi, hledejte NORMÁLNÍ ženskou, ona se bude snažit vypadat co nejlépe(pro vás) a vy jí to oplaťte láskou a věrností- utopie? Doufám, že ne....

Hanzi (Čt, 24. 2. 2005 - 09:02)

Souhlasím s Honzou, já mám taktéž dlouholetý vztah, který je pevný. Musím říct, že kdyby byla moje žena modelka, tak určitý druh nejistoty by tam byl. Věřím tomu, že když žena ví, že je atraktivní, tak dříve a snáze podlehne chtíči. Je zajimavé, že většina těchto holek podléha hlavně penězům a potažmo blahobytu. U těchto vztahů to bývá dost nejisté.Můj bratr je vcelku náročný při výběru partnerky a tak se nedivím, že pokud se mu podaří ulovit nějakou fešnou robku, tak ho ráno vyhodí. On sám je z takového chování zdrcen a strácí iluze o věrnosti.

Honza (Čt, 24. 2. 2005 - 07:02)

Nevim, ale treba ja dokazu byt sve milovne zene 100% verny (8 let), ale mezi dvouma musi byt dokonala laska. Je to ciste o odrikani. Pokud neni laska stoji vztah vzdy za hov**. Koho si kdo vybere, toho mam, cim je partner hezci (objektivni dojem), tim vice problemu muze nastat... Jo, holky vzpamatujte se a nekoukejte jen na svaly a vzhled...

sylva (Čt, 2. 12. 2004 - 10:12)

Vztah máme fungující, ale bohužel jsem to zjistila , bylo mi to předneseno na podnose od nějakého dobráka jako anonym, co mám dělat, trápí mě to ,ale vím, že do doby něž jsem to věděla bylo vše OK...tak a ted babo raď..

webmaster (St, 1. 12. 2004 - 23:12)

Předmět: Dávná nevěra-co s ní? Autor: Sylva Datum: 1.12. 2004 19:53:06 Zjistila jsem teď po 3 letém manželství, že mi manžel byl nevěrný hned na počátku manželství.Klapalo nám to do této doby, ale nevím jak se nyní zachovat, ví že to už vím a já nevím co s tím.POdvedl mě, ale miluje mě, a nevím jestli to někdy třeba neudělá znova. Rozcházet se nechci, jen bych ráda, aby věděl,že mě to hodně ranilo. Předmět: Dávná nevěra-co s ní? Autor: I Datum: 1.12. 2004 20:33:51 Je to těžké, mně se to přihodilo před šesti lety a nemůžu to vygumovat z paměti. Vztah nemáme nic moc a ráda bych z toho vycouvala. Ale po 25 letech? Je to moc těžké...a mám nešťastnou povahu, myslím, že to nikdy nezapomenu.

Eva (Po, 16. 8. 2004 - 16:08)

...já taky nevím, jak dál, ale zkouším to. I když ta kára, kterou spolu táhnem, je teď o moc těžší. Občas to vzdávám, sednu si na ní a nechám se vléct, ale to by se "můj milý" strhal.Ty uvozovky jsou snad jasné. Kdyby si před čtyřmi měsíci nevybral riskantní románek s mojí kamarádkou, který měl být vlastně velká láska a byl připraven se kvůli ní rozvést, jen hledal vhodnou záminku, bývala bych sem dnes nemusela přispívat. Jenže jsem mu stála za ten risk, pět let našeho společného života (z toho 4 roky manželského) položil na oltář krásných nocí s "novým objektem". Pak to ruplo, šli spolu bydlet, jenže za týden pochopili svůj omyl. Další tři týdny se styděli mezi čtyřmi stěnami za to, co udělali a nakonec přilezli s prosíkem. On za mnou, ona za svým mužem. Ten můj šanci dostal, ona ne. Jsou rozvedení. Navzdory veškeré logice jsem se při obnoveném kontaktu s manželem znovu zamilovala. I když mi nesmírně ublížil (o tom, jak se ke mně choval, když to prasklo, se nebudu zmiňovat), prožívali jsme totéž, co před pěti lety. Domů jsem ho ale zpátky vzít nemohla, ne hned. Jeho přítomnost v našem bytě mi příliš všechno připomínala. Pronajal si byt hned v sousední ulici, aby měl ke mně blízko... Dnes je zpátky se vším všudy, ale jak říkám... Je to kruté. Kdyby lidi předem odhadnuli následky svých činů, možná by bylo nevěry o něco méně. Pořád se z toho nemůžu vzpamatovat a náš vztah má jednou pro vždy narušenou statiku. To pak stačí málo a spadne jako domeček z karet.

Olina (Út, 27. 7. 2004 - 00:07)

Teda 32, tys uzrál pro psychiatra, víš o tom? Už by jen scházelo, abys chodil za JEHO ženou a povídal jí o tom, co tvá bývalá jednička provádí s jejím manželem. Hodně štěstí, až budeš na terapii... :-)

Ctitel zenskych (So, 3. 7. 2004 - 07:07)

Podivejte se na "Salon intimnich sluzeb" v tematu "Nezarazene"Dekuji

Jarda (Pá, 2. 7. 2004 - 22:07)

32:40 mi neni, ale jsem ve veku kdy uz se to priblizuje pomalu ale jiste a je desne si uvedomovat pro kolik lidi uz jsi staroch, kdyz ti v te palici je porad dvacet. Nevim, kolik je tobe ale jestli uz alepon kolem tricitky tak uz bys take mel pomalu chapat, o cem mluvim.Ale nechme toho, nemyslel jsem to zle a nechci jitrit tvou bolest. Rekni ale, cim ji ON tak uchvatil? On mnohem starsi, doma spokojena rodina a milujici manzel, taky je to trochu divne. Z tve strany spatneho nic? Smysl to nedava. Kdyz se zeny zamiluji, tak bori mosty to je znama zkusenost, ale taky proto ze jim tam v tom jejich neco nehraje a uplne idealni manzelstvi si vetsinou nekazi.Mluvi s tebe horkozt a nenavist, asi pochopitelna, ale preci jen je tve podani prilis jednostranne aby nekdo jiny mohl posoudit co se stalo. Cau a snaz se najit nejaky vnitrni mir nebo te to uzere, to myslim uprimne. Jarda

32 (Pá, 2. 7. 2004 - 21:07)

Tak mám pocit milý Jardo, že ti je kolem 40 a ze všeho nejvíc tě irituje právě ta 40. Jestli ano, kolik bylo tvým dětem před 10-ti lety?Před 10-ti lety, snesl bys fakt, že na výchově také tvého syna se podílí pracující důchodce "PRDUCH", který ještě navíc ač ženat, rozbil (nebo se účastnil rozbití) fungujícího manželství?Předpokládejme, že před deseti lety jsi miloval svou ženu, děti, byl jsi šťastný, že máš prima rodinu. Předpokládejme, že se ti stalo to samé. Tvoje jednička se pomalu s NÍM stává nulou. Nejde to opravdu ji přestat milovat. Nejde to ji nenávidět a nejde to nevidět, co se velmi pravděpodobně stane. Slepá láskou, pod vlivem kdovíjakého komplexu bude možná opravdu prožívat nej, nej pocity. Co pak? Co pak bude s tvým synem? Jak to vysvětlíš své dceři? Jak jí vysvětlíš, že máma je s někým, kdo je starší, než její dědeček?Pořád ti ještě připadá, že si myslím, že člověk kolem čtyřicítky je živou fosilií?Ano?Tak tos to tedy nepochopil, a ja jsem další mlaďoch frajírek.

Katka (Po, 28. 6. 2004 - 13:06)

Ahoj,taky řeším nevěru. Žiji s přítelem rok a půl, posledních několik měsíců je strašně chladný, odtažitý, nechce se milovat, vadí mu, když se ho dotknu. Ale rozejít se nechce a když chci já odejít, tak mě přemlouvá, ať zůstanu.Jednou jsem se mu podívala do mobilu a zjistila, že rozhazuje sítě na všechny strany - píše bývalým přítelkyním i současným kamarádkám.Byla jsem z toho smutná, ale to ještě nic neznamenalo, tak jsem to neřešila.Pak se vztah jen zhoršoval, podívala jsem se mu do mobilu znovu a zjistila jsem, že měl pravděpodobně vztah s nějakou holkou - byla tam od ní sms, že ho už nechce. To už docela bolelo. Jenže v té době jsem už i já měla jiného - bohužel ženatého. Pár týdnů to šlo takto dál. Doma hrůza a pak pár hezkých chvil s milencem. Příteli už nevěřím a zjisila jsem, že i já můžu být taková (nikdy předtím jsem nikomu nezahla). Má nevěra mi ale aspoň otevřela oči a uviděla jsem, jak je to opravdu mezi mnou a mým partnerem hrozné. Tak jsem se od něj odstěhovala.Teď bydlím s rodiči a přítel mě chce zpět. Sice to zní pro mě lákavě, mám ho pořád ráda, ale už mu nevěřím. On už mi vlastně taky věřit nemusí(i když o mém milenci neví) Tak nevím, jak to všechno dopadne.Ale zjistila jsem, že bez důvěry je vztah katastrofální.Ahoj Katka

Jarda (So, 26. 6. 2004 - 02:06)

32, pises:"Dožije-li se toho ten ON, bude mu za deset let 72. A ona s ním ztratí 10 krásných let svého života. Jemu bude kupovat plínky, starat se o jeho chátrající prostatu a až jí bude 45 let, bude za sebou možná mít neuvěřitelně krásný, plnohodnotný a kdovíjaký ještě vztah, ale dalšího partnera si bude muset hledat v domově důchodců."Tomu odstavci nerozumim. Na ednu stranu s nim ztrati 10 nejkrasnejsich let zivota a na druhou stranu rikas, ze ona za sebou mozna bude mit neuveritelne krasny a plnohodnotny vztah. Tak jak je to? A proc by si pak ve 45 hledat musela hledat partnera v domove duchodcu? To jsi dalsi mladoch frajirek, ktery povazuje cloveka ve ctyriceti za zivou fosilii?

32 (So, 26. 6. 2004 - 01:06)

Milá Julie, nepopiratelný fakt je, že musí chtít oba. Asi před rokem jsem si tu položil otázku jak dál. Dnes už vím, že žádné dál není. Jsme rozvedeni, jí zůstal náš tříletý synek a v mé péči je naše dvanáctiletá dcera. Stejně mi nejde zahodit za hlavu ta léta, kdy nám spolu bylo fajn a okolnosti rozvodu na tom nic nemění.Stále toužím po JEHO krvi a teď ještě víc než předtím - jenom představa, že ten vetchý stařec s pomočenýma kalhotama a náhradním chrupem má na klíně našeho mrňouska mě vytáčí do bezvědomí. Nejvtipnější na tom je, že on sám je ženatý. Cha, cha.Upřímně lituju jeho manželku - dokážu si představit, kolikátá v pořadí je matka našich dětí. A přeju jí to. (matce našich dětí) Dožije-li se toho ten ON, bude mu za deset let 72. A ona s ním ztratí 10 krásných let svého života. Jemu bude kupovat plínky, starat se o jeho chátrající prostatu a až jí bude 45 let, bude za sebou možná mít neuvěřitelně krásný, plnohodnotný a kdovíjaký ještě vztah, ale dalšího partnera si bude muset hledat v domově důchodců.Neumím nezaujatě zhodnotit situaci - stále mám v srdci hořko jako po Fernetu. Jedno ale vím jistě. Moje bývalá žena ho miluje. Člověk je tak hloupě zařízen, že může mít rád víc dalších lidí najednou, i když jinak.A já neumím milovat svou bývalou ženu bez podmínek.Potřebuji cítit, že jsem milován a potřebuji mít komu dát ten samý cit.Potřebuji být oporou, o kterou bude možné se opřít.A ať si říká kdo chce co chce, o tu kterou miluji se neumím a nehodlám dělit s žádným dalším samečkem. Děkuji tobě i všem ostatním za zajímavé příspěvky a budete-li řešit podobné trable, přeju všem pevné nervy a pořádný rozhled, abyste nepřehlédli nějakou maličkost, která dokáže zavřít cestu ke štěstí a spokojenosti.

zuza (Pá, 25. 6. 2004 - 22:06)

MTF: rozumu mdleho budes sam, na me to nesvadej, zachoval ses priserne, at jsou duvody jakekoliv.

Astrie (Pá, 25. 6. 2004 - 20:06)

Jsem vdaná 30let.Můj mimomanželský vztah trvá 24 let.Dá se říct,že je to již takové stínové manželství.S manželem máme společné problémy,děti,dnes i vnoučata. S přítelem máme společné všechno co dělá život krásný.Ani po těch 24 letech mě neomrzel a to se vidíme skoro denně

Reklama

Přidat komentář