Nosíte rádi korkové dřeváky?

Kdysi dávno jsem do této debaty nahlížel a hledal spřízněné duše. Moc jich tu nebylo, zato lidí, co chtěli kázat, co je přípustné a co ne, tady bylo plno. Teď převažují slova těch, kdo dostali do vínku slabost či náklonnost ke korkáčům.
Ujíždím na nich léta, pravda, dostal jsem se k nim přes staré Snahy. Pamatuji nejstarší korky se špičkou, tehdy snad převládaly v tmavě hnědé barvě. V obchodech byly jen Protetiky, za to ale byly k dostání snad v každé drogerii. Když se špička zaoblila, začala se měnit i barevná nabídka, Bílé, béžové, světle hnědé, tmavě hnědé, pak i červené, žluté, bylo se na co dívat. Ve třídě je minimálně polovina spolužaček měla. To byla podívaná…
Do práce, kam jsem nastoupil, pak přijali mladou kočku. Přinesla si tmavě hnědé. Nádherné. Byly to skvělé časy. Korkáče byly všude, ve školách, nemocnicích, obchodech. To už byly doby, kdy – alespoň u nás, převládaly Protetiky a korkáče Míša, výrobce Rapid Duchcov. Ten nabízel mnohé barvy. Několik vzoru kytek, včetně růžových, pásek s vzorem korku, hadí kůže, tygřím, a mnoha barevnými variantami. V potravinách, kam jsem chodil nakupovat, bylo hned několik prodavaček s páskou vzor korek a růžové kytky. Fakt mě bavilo chodit do obchodu.
Bohužel, Rapid Duchcov skončil. Díru trochu zacelil Kordan, ale i ten je minulostí. Vanimary jsou fajn, ale nemám rád gumu na jejich podrážce. Prostě, je mi milejší ta původní, měkká a pružná proti vanimarové tvrdé klouzající bílé gumě. Pegresy nejsou špatné, jen nabídka barev je omezená a nevýrazná – pastelová. Barevně je nyní nejzajímavější Bochtex a samozřejmě v malosériové výrobě mistr Cobra.
Asi jsem za ta léta fajnšmekr. No, možná i proto mám sbírku několika desítek párů…

Ale mám radost z každého človíčka, kterého v korkáčích potkám, hltám jeho nohy… Škoda, že převládají laciné náhražky. Lidé v korkáčích nejsou moc často k vidění. Alespoň tady čtu, že stále existují.
P.S. jsem fakt pamětník... 56 let

Na úvod, korkáče nosím od školy, kdy mě naprosto dostaly a největší podíl na tom měly spolužačky, které v nich chodily snad všechny , střední školu jsem také prochodil v korkáčích v prváku osamocen a v dalších ročnících nás bylo podstatně více a tato záliba se mnou jde celým životem. Moje poslední jsou na klínku s mechovou vrstvou, vyměkčené a s haluxovou úpravou. Pás slov k těmto výtečným korkáčům. Dá se říci, že je nosím každý den a podrážka vypadá dnes po 16 měsících stále jako nová a minimálně se sešlapává. Výška je báječná a kožená stélka perfektně hladká se stálou hnědou barvou. Samotná úprava pro halux, ten dolík na vnitřní straně pod palcem naprosto dokonale podrží celou nohu na stélce tak, že maximálně můžete vychutnávat dobré vytvarování a především vám prsty nevyjíždí stále z korkáčů ven. Toto mě dost vadilo u předchozích korkáčů, ač pásek byl maximálně utažen a nějaká dírka ještě přidaná ,prsty byly skoro pořád i 3 cm venku a nějak ty korkáče přidržovaly. Toto vlastně dělá 3 velikostní čísla a noha byla tam, kde být nemá, takže ze zdravotního hlediska špatně. Pro všechny nositele korkáčů, můžu ty se stélkou upravenou pro halux doporučit, protože, tato úprava je už dokonalá, nohu drží na správném místě, prsty stále na stélce ve výborné poloze pro maximální požitek z korkáčů. Toto jsou pro zajímavost moje asi dvanácté korkáče.

Korkáče nosíme doma všichni a je to vlastně naše domací obuv. Strůjcem všeho jsem já korkáče nosím od školy a jsem v nich naprosto spokojený a tak trochu maniak. Svitky jsem si občas půjčoval od mámy, ale koupit mě je nechtěla. Jednou jsem se rozhodnul, že korkáče koupím i ženě, moc jsem chtěl, aby je měla, začala s jejich nošením a časem je vzala za své a souhlasila jak dobré a především pohodlné je to přezutí. Dcera se synem je také časem začali nosit a stala se z toho naše tradice. Teď si kupujeme po čase vždy nové korkáče společně a těšíme na to, jak se postupně budou tvarovat a kdo první dosáhne dokonalé stélky. Když tento zvyk zhodnotím, budeme na těch korkáčích, již všichni závislý .Ty staré nosíme na chalupě a chodíme v nich třeba pořád i týden a se ženou v nich prochodíme celou dovolenou. Je to jen o zvyku. Kvalita korkáčů, však velmi roste a je opravdu problém je za dva roky ochodit nebo zlomit. To dříve některé Protetiky nevydržely ani půl roku. A poslední máme také vysoké haluxáčky, jako mnozí z vás, je to opravdu bomba a snad nejpovedenější korkáče. Haluxáčky tady uvedla Jana a myslím, že tento výraz se stane možná tradicí pro výborné korkáče. Alespoň pro ty, kdo tuto obuv mají ještě v oblibě. Dcera to okomentovala, že noha v nich sedí, jak prd.. na hrnci a méně vyjíždí ven. Můžu s tím jen souhlasit máme je všichni k neuvěřitelné spokojenosti. A ještě malá poznámka, pleskání o paty ke korkáčům zcela určitě patří a dotváří pěkný zvukový efekt při jejich jejich nošení. Ondra.

Po celem dni v praci se tesim na pohodlne korkace od Vanimaru. Opravdu balzam pro nohy. Kdo nezkusi nepochopi. Nosi stale nekdo Svitky?