Péče o seniora - psychická porucha

To já jsem v domově pro seniory, protože mám paranoidní schizofrenii. Příznaky, které se píší, nemám. Ale mám zase jiné, o kterých se nepíše. A proto tu jsem.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na naši babičku a její psychicky narušený stav. Je jí 77 let. Byla dlouhodobě nemocná se zápalem plic, zjistili ji rakovinu žlučníku s prorůstáním do jater. Byla dva týdny v nemocnici a poslední dva měsíce už jen leží, nezvládá na záchod, takže má plíny, sama se nenapije, nenají, vstane akorát s pomocí 2 lidí) na toaletní židli u postele (i když už je většinou pozdě), má neustálou únavu a potřebuje nepřetržitou péči. Máme ji v rodinné péči a za tu dobu, co je z nemocnice zpátky doma, by se dalo říct, že se její fyzický stav o trochu zlepšil(co se týče únavy a kašle). Ale poslední dva týdny se u ní začaly objevovat nezvyklé psychické projevy. Pravděpodobně to začalo tím, že nedokázala překousnout to, že se o ni musíme neustále starat.Začala odmítat naši péči a tvrdit nám,že to nemá cenu,že je vše zbytečné, že už nechce žít, že jí máme dát nějaké jedy, injekci, nebo přinést přístroj, který ji usmrtí.nTyto stavy se začaly doplňovat bludy. Např. v noci nás úpěnlivě prosila, abychom odnesly ty krabice (i když v pokoji žádné krabice nebyly), prosila, že je mamé zničit, jinak se zblázní a vyskočí z okna. Krabicové sny se ji neusále vracejí.. Vidí je na stěnách a říká nám, abychom je probodali a zničili. Destruktivní představy má i tehdy, když nám říká, abychom zapálili barák, pak mluví o tom, že máme utéct pryč, že toho budeme litovat a že všechno vybouchne. V podstatě už není schopná normální konverzace. Na většinou otázek odpovídá, následovně: to je špatně, to je dobře, to je málo, to je zbytečný, děláš chybu.. Nebo z ničeho nic nám říká, abychom se dotýkali něčeho v místnosti, vyžaduje změnu světla, změnu tváře, chce, abychom rozstříhali kabáty, sedli si na zem, když to začneme dělat, tak říká buď že to je málo, že to je zbytečný, že budem litovat,že děláme chybu. Neustále chce vypínat nesmyslné věci. Např. mi jednou řekla: vypni tu trampolínu (i když žádnou nemáme). Zkoušli jsme její paměť, jestli to nemůže být Alzheimer, ale i přesto, jak jsme velká rodina, tak si všechny pořád pamatuje jménem, na fotkách pozná místa, kde byla, své přátele, pamatuje si, kdo ji byl navštívit a co dělala ten den. Zkoušeli jsme jestli je schopná něco napsat a namalovat - zvádla jen čmáranice. Její slovní zásoba je pořád dobrá, ale většinou používá nesmyslné kombinace slov. Vůbec nechápeme její stav. Vždycky bylá rozumně smýšlející a racionální. Nestalo se někdy někomu v rodině něco podobného? Co to může být za poruchu, je možné to nejak léčit?