Platit napůl?

Počkej ta poslední věta - není to snesitelné ani ekonomicky, myslím, že se ted budeš mít úplně stejně ne?? Píšeš, že Ti nic neopraví a peníze žádně nepřispívá. Tak v čem je to ted jiný, když je pryč???

Udělala jsi dobře, po každý výplatě jsi mu hned měla jasně naznačit, že jestli u Tebe míní bydlet a strvovat se at ti dá půl peněz na domácnost a to hned na stůl, nebo si stanovit nějaký termín.
Prostě at Ti přispívá třeba 5000 na domácnost, jídlo, drogerii a na vše co u Tebe doma používá.

To byla chyba, že jsi to neudělala hned na začátku, když se k Tobě přistěhoval, takhle se nechat využívat je hrozný, a nejhorší je ten chlap s takovou povahou, promin, ale když ho to nenapadlo samo, tak stojí za h....
Pokud se bude chtít vrátit, stanov hned jasná pravidla. Když chce platit vše napůl, tak snad i domácnost i bydlení.
Hlavně se nenechej zas ukolíbat, že to pak napraví, nenapraví, a stanov si částku sama, a nebud hloupá.

taky bych se ráda zeptala. Mám přítele který bee asi 25 tisíc. Já zhruba stejně, ale mám syna kterému je už 16 a žije samozřejmě se mnou. Když někam jeme přítel se se mnou střdáá v placen útraty. Dohlíží na to kdo platil naposledy, nechává mě platit přesně půlku techle výdajů po zábavu. Ale veškerý chod mé domácnosti hadím jen já. Přitom u mne bydlí, jí, peru mu, dělám svačiny na cestu do práce, nakupuji jídlo, drogerii a tak /hospodyně vědí co vše je třeba, aby bylo uklizeno a uvařeno./ Asi třikrát jsem mu řekla, že potřebuju opravit vypadlý šoubek z polohovací postele, nic, je vypadlý už asi dva měsíce. Prostě nechopí se ani problému tohoto typu. Přesto, že ho miluji připadám si využívaná, už jsem mu jednou řekla, že to takhle táhnout nemůžu a nechci, řekl mi že to chápe a že to napraví, ale uplynulo 14 a nepřispěl mi ani korunou. Včera jsem ho odporoučela. S bolavým srdcem,ale není to snesitelné ani ekonomicky. Udělala sem chybu?

No já momentálně (z různých důvodů) vydělávám víc než přítel. Ale on má svou hrdost - v restauracích, kinech, zábavu apod. platí jen on. Napůl platíme jen jídlo a drobnosti do domácnosti. Chtěla bych přispívat víc, ale on to odmítá. Takže vyrazit někam můžeme jen, když on na to má. Teď budeme u něj doma zařizovat společné bydlení. Asi bude problém ho přesvědčit, že raději něco koupím za své (a bude to oficiálně mé), než čekat, až on na to vydělá nebo to kupovat v bazaru. Taky to není ideální...

Není nic divného na tom, že ti neřekl, kolik přesně vydělává, ale že ti vyčítá, když za tebe platí v hospodě častěji, ačkoliv jsi studentka a máš mnohem méně peněz, to už se mi tak v pořádku nezdá.

Když jsem byla ještě studentka, řešili jsme podobný problém, přítel bydlel o víkendech u mě a já chodila na brigády, abych zaplatila nájem a jídlo, on už vydělával, ale bylo mu "blbé" mi dávat peníze, že by to vypadalo, že si mě vydržuje. Tak jsme se dohodli na poukazování určité částky na vlkadní knížku s tím, že si buď pak koupím něco zajímavého nebo peníze použiji, když bude nouze a budu je potřebovat. Kupodivu mu to bylo dosti nepříjemné, ale bylo to v pozici, že jinak by to tedy nešlo, rozešli bychom se. Nyní máme společný sporožirový účet, odkud se hradí společné výdaje, kam každý přispívá dle výše svých příjmům a zbytek výplaty a prémie jsou každého k libovolnému použití. Je to sice drsné, ale dobře funkční, než se přetahovat, jestli prací prášek byl moc drahý ap. Má to také své slabiny, ale je to životaschopné. Dost to prověří i morální vlastnosti partnerů. Překvapilo mě ale, jak to šlo ztuha a dost to dráždí ke kašli i po letech. Chce to projednat v klidu, ale s argumenty rozmyšlenými a zavést hned od začátku, tak nějak s citem a spravedlivě proobě strany.

krásně napsaný.jeden z mála normálně myslících chlapů.gratuluji!

Je tu také nějaká žena, která naopak vydělává více než partner? Jak fungujete? Nebudete za těchto okolností také 'škrtičky'?

Nechápu dnešní lidi.Pořád chtějí žít na psí knížku,být nezávislí a podobný kecy a vlastně je to jen a jen jedno velké sobectví. Mazánkové se servisem u maminky potkají děvče a diví se, že by pro něj měli něco dělat, že by se o něj měli starat, že život není o tom, válet se u TV, být obskakovaný a maximálně jít s přáteli zachlastat.
Dívky zase neženou kluka k oltáři a pak se diví, že se na ně vysere. Ono je to sice hezké žít bez papíru (jak se dnes moderně říká manželství),ale ona taková zastaralá instituce, jakou to manželství je zná takové pojmy jako je společné jmění manželů nebo povinná výživa manželky a dítěte. Prostě prachy, které oba vydělají jsou stejným dílem obou,ať se mu to líbí nebo ne.Pokud už se takto projevuje ještě před tím, než s tebou založí rodinu, pošli ho do prdelky, dokud je ještě čas.Člověk, kterej neví,co je to starání se o svou holku, občasné její rozmazlování a plnění jejích tužeb a základních potřeb je obyčejnej kretén zralej pro pořádné kopnutí do řítě.

Také jsem měla hodně podobného partnera, pořád šetřil, chtěl vše platit nejlépe napůl...mluvil věčně jen o penězích...bylo to to nejhorší, co jsem asi zažila..šla bych od něho, nemá to cenu být s takovým člověkem.

.....okay, kudy se tam k Vam na tu masaz jede? Chtel bych se objednat u sestricky Pamely na jeden "rucne delany darek".

Richard

u nás v ordinaci dr.Chocholouška můžete platit i napůl, nám to nevadí.
Některé procedury jako dýchání z úst do úst, nebo masáže ztuhlých údů provádí sestřička Pamela sama,
složitější procedury, jako klystýry apod. provádí dr.Chocholoušek.

já mám raději ty dražší dárky, ale mě je kupuje tatínek..
Richarde, ty rád ručně dělané?
všehoschopná sestřička Pamela

....."rucne delane?", myslis jako kdyz Te rucne udela, ze?!

Richard

Jo, ale ještě jedno ponaučení: nekupovat ženě jen tak drahé dárky. Ne snad proto, že bychom je nemilovali. Ale proto, že pak mají pocit, že si je kupujeme.

Mám zkušenost, že věnování času, pozornosti a lásky udělá více než koupě drahého dárku.

Já si od nich taky vážím více drobnosti z lásky (třeba ručně dělané) než drahého dárku.

Vydělával jsem vždy o HODNĚ víc než moje přítelkyně, ale NIKDY v tom problém. Jsem podnikatel, přítelkyně byly studentky.

Dovolené a cestování jsem vždy platil ze svého. Kdysi dávno, když jsem ještě moc nevydělával, zaplatila přítelkyně svoji polovičku (a já pak platil útratu na místě).

Ke vztahu patří důvěra a já nemám problém říct: vydělávám tolik a tolik. Většinu věcí platím já, ale když jde třeba přítelkyně nakoupit, platí ona. Nebo když jsem u pokladny, kdo má volné ruce nebo blíže peněženku, platí.

Naopak se stávalo, že přítelkyně chtěly, aby mohly věci platit samy.

Mám takhle zkušenost ze dvou vztahů: prostě, když je tam láska a důvěra, nikdy nejsou peníze problém. Až je fantastické, že se o tom nemusí tolik bavit, že je všechno automatické, harmonické. :-)

....."chytrosti jako Kaktuska"?
I narozene deti jiz predcily chytrost Te smysluplne slecny!
....sem se prave vratil z tennisu.

Richard

jdi od něj.vím,že láska je slepá a srdci neporučíš,ale jednou můžeš litovat.dobře ti to napala verča,tak to nebudu opakovat.když jsem kdysi chodila se svým mužem,tak vydělával dost a já taky dost,ale nikdy jsem nemusela otevřít peněženku.NIKDY!mám mladou sousedku,která chodí s klukem,který hodně vydělává,ale určitě ne 150 tisíc,jak ten tvůj škrtič,ona vydělává normálně,ale nikdy nic neplatí.její plat jí zůstává jako kapesný.platí jí totálně všechno.od jídla až po dovolený a drahý dárky.a to že si ten tvůj škrtič s jeho platem nechá zaplatit kino a divadlo,tak to je s prominutím na blití.ty přispíváš s tvým asi průměrným platem stejnou měrou,jako on se svým 150.000-ti tisícovým.tak to bych zase zvracela.uteč od něho!!!

ríšo,zase jsi na netu?zase se neučíš?sakramentskej studente. :-)
takovým přístupem ke studiu nikdy nedosáhneš chytrosti jako Kaktuska :-)))

.....jsem na studium "trochu stary", ale to je Ok, bez vzdelani jsem zde "bezcenny".....
Kolik budu vydelavat? To jse moc nehodi to tu psat.

Richard