Pocit štěstí

Dostat se do Božího...Co je to tu za jehovisty? Kam až vlezou?

PF 2014!

Proč ten pocit takového...Život jsou dlouhé plochy smutku a radosti jen okamžiky.

Dostat se do Božího království.

pro mě je i takový obyčejný pocit štěstí,že momentálně nemusím nic řešit ,ale jakmile jen pomyslím,že je nějaký klid v duši,už to přijde a můžu odhánět takovou myšlenku jak chci.Kdoví co má v těch genech zakodované.Ale G.má pravdu,ikdyby jsme si to nepřipouštěli,tak to prostě je a platí.

Tak to máte možná zkreslenou přestavu o tom, co to je štěstí. Pro většinu lidí je jsou to výrazné emoce, zážitky..a přesně tohle vůbec není štěstí, jenom jeho náhražka a je logické, že z těhle výšin se pak propadáte hluboko dolů (to je ta sprcha nebo rána), protože když vyšplháte na kopec, tak výš už prostě nemůžete a musíte zas dolů.
Štěstí je naopak úplné odprostění se od vypjatých emocí. Když nebudete prožívat ani radost, smutek, vztek, touhu atd, dostanete se do stavu naprosté vnitřní spokojenosti, vyrovnanosti a pocitu štěstí. Z tohoto stavu vám pád do hlubin nehrozí už jen proto, že je to stav trvalý. To, co nazýváte štěstím vy, trvá jen velmi omezenou dobu a platí se za něj dost tvrdě - těmi ranami.

Houby,přivoláš..takhle to zkrátka je,v bytí štěstí není,štěstí ti může zajistit pouze neomezený bankovní kredit,protože s nevyčerpatelným zdrojem peněz si můžeš dovolit cokoliv a nemít starosti s prachama to je bohužel v dnešní době jediné možné štěstí..je lepší být nezdravý s fůrou prachů,nežli nezdravý bez fůry prachů..

Mám ten samý pocit, Andreo...třeba si to takhle přivoláváme.

No právě, já mám taky pocit, že za každým okamžikem štěstí čeká rána....

Baty
To je jasný, nesmíš se na ten pocit poutat...

já,když jsem v životě měla pocit,že jsem štastná,tak přišla sprcha taková,že jsem šla do kolen.Mám strach mit pocit štěstí a vůbec vyslovit ho nahlas

Taky by mě zajímalo, jak si tenhle pocit štěstí přivolat...

Ve způsobu žití dnešní doby pocit štěstí totiž už existovat nemůže.Jsme zdegenerovaní..a to co některý z jedinců snad považuje za štěstí je jen podsunutý pocit do okolnostmi zmanipulovaného mozku.

Myslim si ze samota je dobra vec a ja som tiez jednou z tych, ktorym vadia navstevy, som rada sama so sebou, citim sa vtedy v bezpeci a som rada, ze si sama sebe vystacim

Jak se dá přivolat tenhle pocit štěstí?

Samota je fajn jenze me je 32 let a jak tu nekdo psal-na zacatku-hrozi ze se tilibi a pak uz te bude spolecnost lidi obtezovat.Presne!Ja nikdy nemusela vetsi pocet lidi ale mezi svyma mi bylo fajn.Mam kolem sebe urcity okruh lidi vazne jen par :-)2-3 uz od 15 let, ty same a posledni 4 roky me to nebavi ani s nima.Komunikuju jen s partnerem a zjistuju ze mi vadi i rodinne navstevy.To je dost blby.Navic je to ovlivneno poctem lidi takze jet na hory treba ve ctyrech udela se mi zle:-) No vlastne neco takoveho bych nikdy nepodnikla ale kdyz takove situace byli driv ze se , spis nahodne" seslo vic lidi nakonec to bylo i fajn ale dnes mam uplne "krec".A vazne se nebavim.Smutne.Ale pak s tim svym partnerem pripadne s nekym z tech 2,3 pratel , ale ne dohromady dokazu neuveritelne blbnout a bavit se.

Stesti lze opravdu najit jen v nejhlubsim nitru, ale ta cesta je tak strasne dlouha a tolik rusivych elementu po ceste.

Samota je hezká, stejně tak jako je hezké naslouchat tichu. Zní to šíleně? Vůbec ne, uklidňuje duši. Nedávno mi jeden okouzlující člověk řekl, že ticho je božské a jedině v něm se ukrývá čistá krása. Zajímavý ne?

d.Máš pravdu,ale i to k tomu patří.

Rita,
to by ale nebolo naozajstne Stastie (to je nezavisle na vonkajsich okolnostiach, je to stav mysle)
Ty by si bola iba spokojna.
Nasa nespokojnost vyviera iba z pocitu, ze veci nejdu tak, ako by sme chceli...