Reklama

Pocity v těhotenství

danuselokovicov (Po, 30. 3. 2015 - 17:03)

Ahoj holky,pred 2 dny jsem...To převládá každou začínající maminku. :)

Andy (Po, 30. 3. 2015 - 12:03)

já mám 24 a necítím se na těhu mladá. naopak jsem ráda, že budu mladá maminka a můžu dítěti věnovat svou energii. pred týdnem jsme se zrovna s manželem byli fotit a těšíme se, až budou i fotky čerstvě narozeného miminka. Co vy, půjdete zvěčnit své mimi v bříšku?

Lenka (Čt, 2. 9. 2010 - 09:09)

Leono, mám ty samé pocity a co jsem se ptala, není to až tak nenormální a mělo by se to spravit. Taky jsem na začátku těhotenství a že prý po UTZ nebo až mrně začne kopat, tak je to úplně o něčem jiném :-)
Tak uvidíme, já věřím, že to je jen počáteční strach z neznámého a z velké životní změny (je mi 25 a taky mám pocit, že jsem na to ještě mladá).

simča (Čt, 2. 9. 2010 - 06:09)

Dobrý den chtěla jsem se poradit jestli je možné mit při mentruační natekle břicho když jsem to dostala .

jn (Čt, 27. 10. 2005 - 18:10)

Kvitko ma pravdu, predevsim ty hormony. Jezisi co ja jsem mela za stavy! A jestli se citis divne ted, tak si pockej na to az se maly narodi. Ja jsem sand brecela kazdych 5 minut. Nejdriv kdyz jsem se podivala kazdy rano do zrcadla (jo po porodu jsi nejenom koule ale jeste k tomu rozbredla), pak jsem brecela kdyz jsem byla stastna ze mam miminko, pak jsem brecela ze me to miminko vadi, pak mi bylo lito ze jsem hnusna mama kdyz mi to miminko vadi a pak.... atd. atd. Pry je to normalka. Taky ja jsem pribrala 30 kilo jo? Ale ted to najednou je vsechno pryc, ani jsem se nemusela moc snazit, obcas vynecham veceri anebo si jdu zabehat a to je vse, tak neboj. Samozrejme se nemuzes cpat babovkou celej den. Taky je pravda ze se tvuj zivot zmeni, z toho jsem taky mela sok! Ja byla naposledy v kine (v blbym kine) asi pred 100 lety. Ale na druhou stranu uvidis, ze to dozravani v poradnou zenskou ma taky neco do sebe, budes na sebe pysna! Ja jsem si pripadala v 26 mlada na dite a citila se stejne jako ty a tak jsem cekala az doted, mela jsem dite ve 34 letech, a moc to nikomu nedoporucuju. Rekla bych cim driv tim lip, pokud na to je zazemi. Napriklad ty v mojem veku budes uz mit dite odrostly a budes zit tak jako driv ale ja jeste v 35ti prebaluju plinky. (i kdyz si nestezuju).

Leona (Čt, 27. 10. 2005 - 18:10)

Podpora v rodine je dostatecna-prave az moc,vsichni se tesi vic nez ja a to je asi to,co me prave desi-ze asi nejsem ta spravna matka,kdyz necitim /snad jen zatim/ to co mam...Mozna mate pravdu v tom, ze je to tim ze se bojim neznamyho, ted jsem mela 26 let svuj zivot, ted ale to, co mam v nekterych vecech skonci /kamaradky,flamy,sport,navic ty obavy,jaka budu neforemna koule-samozrejme se mi libi tehulky-ale ja mam sklony k tloustnuti,tak se desim,ze se spravim tak,ze uz to nepujde zpatky/ a tak nejak "opravdu dospeju"...Zkratka asi strach z tohohle vseho...Mely jste teda na zacatku aspon podobny pocity?Manzelovi to rikat nechci,ne ze by me nepochopil,ale nechci mu zbytecne ublizovat,kdyz vidim,jak on se strasne tesi...

Kvítko (Čt, 27. 10. 2005 - 17:10)

Taky gratuluju a neboj. Psychika se v těhotenství hodně mění - hormony si s námi dělají co chtějí ... Přejde to. Člověk to moc chce a najednou když se tak stane - přemýšlí, co bude dál. Jsme teď o hodně citlivější a vše na nás má silné vlivy - já jsem taky těhulka 21tt. Držím palečky, ať se vše brzo srovná, soustřeď se na miminko - na sebe, ať je vše v pořádku. Ostatní nějak dopadne. Já se těším na každý ultrazvuk, kontrolu, kdy ho vidím. Je to krása a zázrak. A poradíš si s ním - to my věř :). Hodně štěstí K.

jn (Čt, 27. 10. 2005 - 16:10)

Leonko, gratuluju! To je to co asi slysis vsude, a na to musis udelat stastny oblicej i kdyz se ti nechce vid? Mozna ze spis mas strach z neznamyho anebo nemas pocit dostatecny podpory v rodine? Jako proc se necitis dobre, neco te asi strasi? Velka zmena? Penize? Ztrata svobody? Zkus se zeptat sama sebe.

Leona (Čt, 27. 10. 2005 - 10:10)

Ahoj holky,pred 2 dny jsem zjistila,ze jsem tehotna.Bylo to planovany miminko,s manzelem jsme ho opravdu chteli.Ale ted,kdyz to mam potvrzeny,tak u me kupovidu prevladaji takovy rozpacity pocity,mam chvilema pocit,ze na to jeste nemam,ze nejsem pripravena atd.Manzel se hrozne tesi,moje pocity nechape a rika,ze je to asi tou zmenou a ze se to zmeni.Ale ja se za to az stydim,ze najednou nejsem "nadsena a v sedmym nebi" z toho,ze to miminko uz ve mne je...Myslite,ze tyhle pocity jsou normalni?Ze me to opravdu prejde?Vzdyt ja se na to detatko tesim,ale to samotne tehotenstvi me ted spis desi...

Reklama

Přidat komentář