Reklama

POMOCnejen vNEMOCI-duchovní,psychol.,alternativní

Martina (Ne, 1. 2. 2004 - 16:02)

To forum není už podle mého gusta, mám jiné priority v duchovnu i v komunikaci s lidmi. Doktorka mě v mnohém sklamala, není to vhodné místo k dojítí poznání v "hluboké cestě".M.

Hanka (Pá, 30. 1. 2004 - 17:01)

Na foru,které jste doporučovala Alenko se nic nezvrtlo,spíše bych řekla,že se tam Vaše jmenovkyně na ženu dost nechutně vyjadřuje,ale bohužel i tací lidé jsou mezi námi.I když doba pokročila také si dovolím všem popřát mnoho lásky,klidu,spokojenosti po celý tento rok.

Alena (Čt, 29. 1. 2004 - 17:01)

Martino, na tom mnou doporučeném fóru se to pěkně zvrtlo, tak jsem měla zase jednou špatný odhad.Už se tam také nedá diskutovat tak, aby to k něčemu smysluplnému směřovalo.

Martina (Čt, 22. 1. 2004 - 20:01)

Ali,děkuji Ti za srdečné přání. I já Tobě přeji klid na duši prožívaný s láskou a vnímavostí v celém novém roce.Po duchovní stránce se mám krásně nebo spíše nádherně - je to ale hl. díky mým milovaným nejbližším.Přála bych taková cítění všem hledajícím.Moc Tebe i ostatní zdravíMartina

LenkaD (St, 21. 1. 2004 - 15:01)

JVS,přeji ti hodně božího požehnání. Upřímně ti říkám, že pokud budu někdy potřebovat péči zdravotníků, přeji si aby alespon jedna jediná osoba byla jako ty.Máš můj obdiv za velmi smysluplně formulované myšlenky ve svém posledním příspěvku.Lenka

Aknel (So, 8. 11. 2003 - 15:11)

Pokud to není ze zdravotních důvodů Martino nedělěj to prosím

Martina (So, 8. 11. 2003 - 10:11)

Definitivně na této diskuzi končím, kdo chce má k dispozici můj mail mati.h"seznam.czVšem přeji hodně silMartina

JVS (So, 8. 11. 2003 - 09:11)

Milý SVJ, jsem ráda, že ses ozval. To, o čem a jak píšeš, je zajímavé a rozumné. Zajímalo by mě, jestli bys nechtěl zavést hlubší "filozofickou" konverzaci, protože ani při své nejlepší vůli nedokážu do jednoho příspěvku "vecpat" všechny aspekty toho, co se snažím popsat, a z toho pak vznikají různé omyly a nedorozumění. Pokusím se probrat Tvůj poslední příspěvek (parafrázuji volně) :"nemá cenu vzájemně se přesvědčovat o své víře, každý má svá dogmata a jejich vyvracení nevede k ničemu dobrému" a "šok pro těžce nemocné, kteří si přečtou krásné povídání, jak si za všechno můžou sami" - jak už jsem psala, je závratný rozdíl mezi "víra" a víra. Moje současné názory nejsou založené na "víře", ale na osobních zkušenostech. Prošla jsem fází "pomoc, zachraňte mě!", přes zklamání a zoufalství, že to nejde, přes naštvání a odvržení, přes přijetí a pochopení až sem. V podstatě je to typický průběh přístupu k nemoci, přesně podle E. K.-Rossové. Závěr je, že teď pracuju ve zdravotnictví, a možná Tě to překvapí,nikomu svoje názory nevnucuju. Jenom je prostě říkám a světe div se, někdy a někomu pomáhají. Samozřejmě, že neříkám každému na potkání "můžeš si za to sám, tak si to vyžer až do dna".Ale jsou lidé, kteří jsou ochotni sami si připustit, že svůj život mají jen ve svých rukou, a těm pak má smysl vysvětlovat i to, proč možná zrovna oni dostali tu rakovinu (neber mě za slovo, tohle je příklad!)"neléčit, nedělat operace, aby se nenarušila karma" - milý SVJ, to je nesmysl a nic takového neříkám. Lékaři jsou tady proto, aby léčili a dělali operace, je to JEJICH KARMA a záleží na jejich přístupu, jestli z ní udělají karmu dobrou nebo zlou. Stejně tak lidé, kteří tato léčení podstupují, tak činí proto, že je k tomu JEJICH KARMA a jejich způsob života přivedl. Tak se v praxi projevuje zákon "stejné přitahuje stejné" a také "podobné se léčí podobným", což je, jak jistě víš základní a nepochopený princip homeopatie. Teď opět přikročím k tzv. duchovnu: ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, připustí a prožije (např.)to, čemu katolická církev říká hřích, a upřímně požádá Boha o odpuštění a uzdravení, může nastat tzv. zázrak, a ke klasickému léčení už nemusí dojít (příklady jsou v literatuře, takže teď se o nich nebudu dál rozepisovat).Toto prožití se děje nejdřív ve hmotné rovině (tělo, které potřebuje operaci), pochopením zasahuje rovinu duševní a uzdravení se děje v rovině duchovní. Duchovní rovina (Bůh, Duch svatý)má moc měnit hmotu, a ne, to není moje víra ani dogma, pouze osobní zkušenost. "děti - andělé" - ano, myslím to zcela vážně a nemám to vyčtené z pokoutní a brakové literatury, opět mluvím o vlastní zkušenosti. Promiň, že pominu děti v Africe, myslím, že ty, co někteří z nás mají doma, úplně stačí k vysvětlení toho, co říkám. Zkus si na chvíli představit, že Tvoje podstata je duchovní. Tato podstata si už před svým sestupem do hmotného těla (početím) vybírá své rodiče, místo svého budoucího života a tak dál. Všechny bytosti se rodí proto, aby se učily, aby vyrovnávaly své dluhy (se svými rodiči, přáteli, nepřáteli....), a některé proto, aby přivedly jiné výš, aby jim pomohly v jejich vývoji. To je obrovská oběť, což Ti bohužel asi teď nedokážu správně vysvětlit, chce to víc času a prostoru. Takže opět oklikou do Afriky: pokud cítíš, že chceš pomoct zrovna těmhle dětem a že na to máš (fyzicky, morálně, finančně...), můžeš udělat jedinou smysluplnou věc -odjet do Afriky, zabývat se každým jednotlivým dítětem, které má hlad, léčit ho, krmit ho, pomáhat mu, žít s ním, a v závěru sám vyhořet, protože tohle není úkol pro člověka, ale pro celé generace hluboce věřících lidí, kteří dokážou čerpat energii pro takovou práci přímo shora a chápou, že na světě jsou věci, které nelze změnit. Pokud tohle všechno neuděláš (protože to není Tvůj úkol, nepřipadáš si na to dost silný...), pak Ti nezbývá než se za ty děti modlit, prosit Boha, aby jim pomohl ve všem, čím musejí projít, a doufat, že Tvoje přímluva pomůže. Jestli si myslíš, že tohle je málo, pak nevíš nic o tom, co je motlitba a síla z ní vycházející. "kdo má pravdu - já nebo katolíci?" - Rozpor mezi jedním životem a mnoha životy v řadě je pouze zdánlivý. Kdybychom dokázali to, co učil Ježíš, tzn. odevzdat svůj život jemu a žít jen to, co je v jednotě s ním, pak bychom žili jen jeden život a smrtí bychom se spojili s Bohem. Znáš někoho, kdo to tak v současnosti dělá ? Máme svobodnou vůli, takže se svobodně rozhodujeme, že nebudeme žít v jednotě s tím, co učí katolická církev, i když to navenek prohlašujeme za jediné a svaté. To je "víra", o které mluvím. Každým odchýlením od Ježíšova učení, tj. každým hříchem se vzdalujeme od jednoty, a proto se musíme znova a znova vracet, abychom to zkoušeli znova a znova.Mimochodem, nauka o reinkarnaci byla z křesťanství vypuštěna někdy v 5. století, na nátlak pyšné císařovny, která chtěla být po smrti uctívaná jako bohyně. Tak. Teď Ti asi připadám jako zmíněná nafoukaná císařovna. Je na Tobě, jestli chceš ještě konverzovat nebo to ukončit.Zatím se měj fajn JVS

SVJ (Pá, 7. 11. 2003 - 23:11)

Milá JVS, předně musím za sebe říci, že nemám potřebu "si bouchnout" a ani se nebudu zvedat ze židle, pokud budeš psát Tvé teorie, protože tak jak je staré lidstvo, tak staré jsou snahy si vysvětlit nějak tento svět. Přesvědčovat se navzájem nemá cenu, protože každý má svou víru, která je založena na dogmatech a těch mrtvých v historii bylo dost a bohužel ještě bude. Proto Tvé přesvědčení Ti nemíním vyvracet, ale v okamžiku, kdy začneš věřejně vyjadřovat názory, cítím potřebu dát najevo nesouhlas. Dělám to mimo jiné i pro řadu vážně nemocných, kteří nesdílí Tvůj filozofický názor na svět a pro které to bývá šok, když si přečtou krásné povídání o tom, jak si v podstatě mohou za všechno sami. Když tu myšlenku dovedu ad absurdum, tak by neměli lékaři ani léčit a provádět životně důležité operace, protože přeruší karmu tohoto člověka. Protože pokud napíšeš o nemocných dětech, že jsou to andělé .... atd viz výše, tak přemýšlím, kde člověk může přijít k takovému názoru - jestli to vůbec myslí vážně, zda to má vyčtené z literatury tohoto ražení, pak je před sebou vidím (ty děti) a je mi tak nějak smutno. Smutno proto, že člověk který se ohání duchovnem neví jak těmto dětem pomoci - snad jedině motlitbou. To je to krásné, několik minut motlitby a mám vystaráno. Vidíš to, a já si přesto myslím jako duševně nízký člověk (který se podle jednoho příspěvku musí zbláznit, protože jsem neprošel tou správnou výchovou), že se toho tolik dá dělat.Upřímně řečeno, taky přemýšlím o tom, proč bys měla mít pravdu Ty a ne katolická církev, která jednoznačně říká, že jsme na světě pouze jednou a že je to příprava na život věčný.

JVS (Pá, 7. 11. 2003 - 20:11)

Ahoj všichni, zvláště Šárí,upřímně řečeno, hladovějících dětí v Africe je mi sice líto, ale jejich osud nemůžu nijak ovlivnit (snad kromě pomoci motlitbou), takže se tímto tématem běžně nezabývám. (Tato narážka byla určena pro SVJ)Každý z nás má v sobě a kolem sebe obrovské množství příležitostí k vyrovnání - a jednou z nich je nemoc, vlastní nebo někoho z našich blízkých.Nemoc je cesta a mně osobně tohle vědomí velmi pomáhá, a to i k uzdravování. Chápu, že takové pomyšlení hodně lidí štve, protože celý jejich dosavadní život je všichni přesvědčovali, že nemoci jsou zlovolné náhody způsobené zákeřnými bakteriemi a klíšťaty, a že lékařská věda je tu od toho, aby nás před nimi zachránila. Dlouho jsem se krotila, než jsem tomuhle názoru začala veřejně oponovat, ale poslední doboumě k tomu okolnosti dostrkaly. Takže teď jsem tady a bourám a provokuju. Mějte se fajn a někdy napište.JVS

Martina (Pá, 7. 11. 2003 - 18:11)

Šárí,už 9. rok mám stále stejné zkušenosti dnes a denně, že se něco napraví a druhé pokazí. Nějaké výsledky přišly po 5-ti letech stálého utrpení v nemoci, a tím byla duchovní pomoc

Šárí (Út, 4. 11. 2003 - 14:11)

JVS, moc se mi zamlouvá tvá otevřenost. Nevím, snad ji v téhle diskusi ocení víc lidí.Jsem taky přesvědčená, že za své nemoci a problémy máme zodpovědnost jen my sami. Jenže já v situaci, kdy mám vzdělání, čas a prostředky pomáhat si sama, nemůžu nic vědět o situaci např. hladovějících dětí v Africe. Nesedí mi vysvětlení, že se narodily jen proto, aby mi ukázaly, jak si vlastně žiju dobře-to jsem taky někde v duch. literatuře četla. Možná to ale prostě není věc, kterou bych se měla teď ve svém životě zabývat a proto to nechápu. Naším zrcadlem má být asi hlavně nejbližší okolí. Děti v Africe jsou prostě pro mně příliš daleko. Mně alespoň otevřel oči případ méně drastický, zato z mé blízkosti.Nejhorší byl pro mně ten začátek léčby vlastními silami, kdy my se sice už dobře snažíme, ale ještě dlouho dobíhají naše negativní programy z minula. I když už přišly první výsledky, někdy mně malý zádrhel vrátí na čas zase zpátky. Co vy ostatní, máte podobné zkušenosti?

JVS (So, 1. 11. 2003 - 07:11)

No, nebyl to sice můj úmysl, ale vidím, že vás to pěkně nadzvedlo. Takže : spoustu let jsem si pěstovalatakt a slušné chování, abych byla hodná maminčina holčička. Přesto jsemsi užila hodně nemocí (nikoliv rým),z nichž některé stále přetrvávají.Léčili mě vzdělaní a inteligentní lékaři, já jsem dělala, co jsem mohla, aby si nemysleli, že nedodržuju jejich doporučení, ale přesto nemoci pokračovaly a některé nabíraly na síle. Nezachránila mě víra, naděje a láska, ale pořádné namíchnutí. Možná, že některé z Vás semi do podobného stavu podařilo přivést...Danielo, docela chápu Tvé znechucení.Jedna z mých nemocí byla taktéž duševní a projevila se asi v mých pěti nebo šesti letech. Žila jsem s nídalších osm let a pak jsem si ji vyléčila (s pomocí něčeho, čemu Ty zjevně nevěříš, takže se o tom nebudu rozepisovat). Tebe ta Tvá nemoc neštve, nejsi z ní znechucená ? Co s ní děláš ? Proč s ní žiješ ? Co Tě naučila? Od čeho Tě odtrhla ? Jestli si na to dokážeš upřímně odpovědět, jsi na cestě k uzdravení.SVJ, předpokládám, že pokud Ti začnu psát o řadě životů, ve kterých děláme pitomosti,takže se stále znovu vracíme na hmotnou úroveň (ne za trest, ale abychom se naučili žít jinak), tak Tě opět nadzvednu ze židle. Vím, že pohled na nemocné děti je strašný. Možná právě proto sem přišly, aby Tě (potažmo nás všechny, a zejména své rodiče a nejbližší okolí)vytrhly z pohody a klidu a ukázaly nám, že existuje daleko horšízpůsob existence, než je ta naše, vekteré naříkáme, jak se pořád zdražuje chleba. Teď pozor, chystám se říct něco, z čeho by se slabší povahy mohly osypat : děti jsou andělé, kteřínám přišli pomoct (a vychovat nás).Duchovno : podle Junga je cílem a smyslem našeho života smrt. Smrt je sjednocením dvou během života oddělených polarit - Ducha (křesťané by dodali "svatého") a pudu ("ďábla").V každém případě dojdeš k tomu, čemu říkáš duchovno, dojdou k němu i ty děti, rozdíl je v tom, že někdo se kesmrti (sjednocení, duchovnu)nechá životem dokopat, aniž by se zamyslel nad tím, co dělá, a někdo jiný se bude snažit, aby každý jeho čin byl VĚDOMÝ. Život je absolutní svoboda výběru bezpodmínečně spojená s odpovědností. Pokud tohle nedokážeš nebo nechceš pochopit, nemám co dodat.O třech cestách, které nás nevyvedou ke zdraví, ale kde víra znamená naději: připadá mi děsivé, jak si lidi pletou a míchají dohromady víru a "víru". I na boží zázrak musí být člověk připravený, aby byl schopen ho přijmout. I božímu zázraku se můžeš bránit, můžeš se ho bát, můžeš ho odmítnout jako "mámení". Je to tvoje svobodná vůle, která postaví zátarasy čemukoliv, co vede k uzdravení a jentvoje svobodná vůle je může zase odstranit. Jsme na světě proto, abychom se učili, rozvíjeli, a je na nás, jak to uděláme. Nemyslím si, že je potřeba přestat mluvit, když se schyluje k hádce. Taky jsem to tak dělala, ale k ničemu to nevedlo. Ve vzduchu zůstane viset všechno to, co jsme chtěli říct, ale neřekli. Navzájem se neznáme, internet je v tomhle smyslu bezpečné prostředí, takže proč bychom si nemohli dopřát pořádnou "vichřici s krupobitím"? Kdo chcete, bouchněte si! Přeju vám všem hodně štěstí JVS

Martina (Čt, 30. 10. 2003 - 22:10)

BLÁZENbude za chvíli téměř každý, kdo neprocitne, a to proto že jsme nikdy neprošli KVALITNÍ DUCHOVNÍ VÝCHOVOU! Naše dosavadní AUTORITY, které nás

Jarca K. (Út, 28. 10. 2003 - 18:10)

SONJI já byla taky taková, pocit, že beze mne se zastaví vše, domácnost, práce, rodina.Až teď vidím, že to musí fungovat i beze mne, protože když je mi mizerně prostě lehnu a spím.Mám babičku, která takto podobně žila od svých asi 40 let. V mládí zastávala zodpovědnou funkci ve zdravotnictví. Pak jí začali zdrv. problémy naštěstí je potlačovala až do důchodu a pak konečně mohla pracovat ode toho jak jí bylo. Nikdy lékaři nepřišli na příčinu jejích potíží. Až teď vidím, že musí mít děsný stavy (bolest hlavy z nezjištěných důvodů). Rodina ji podezřívala, že je simulant, hypochondr apod. My jako děti tento všeobecný názor nevědomky přejímali. Dnes jí věřím, a spoustu věcí jsem pochopila a vidím jinak.Naštěstí není pozdě s babičkou se vídáme, takže jsem jí to i řekla. Viděla jsem na ní úlevu, že někdo chápe.Proto se snažím vysvětlovat, aby se mí přátelé a rodina šetřily, že jin nic neuteče, že když je skolí nemoc pak se z toho hrabe velice složitě. Někdo pochopí, někdo nechce.Nic vím s tím neudělám. V pondělí jdu do té nem., bojím, bojím, snad to dopadne tak jak má.Mějte se fajn, moje odmlka znamená léčení.Marti ten vtip je vtipnej.Vyberte si z příspěvků to co vás posílí, ne to co vás podupe. K tomu tento chat je, pomáhat si ne házet klacky pod nohy a obviňovat sebe i druhé.Přeji všem sílu v boji s nemocí. Ahoj všichni Jarča K.

Sonja (Út, 28. 10. 2003 - 12:10)

Já k tomu chci napsat jen tolik. Člověk se může narodit do životní situace, kterou by si rozhodně podle pozemských měřítek sám nevybral. (Místo narození, rodiče, zdr.postižení

Daniela (Po, 27. 10. 2003 - 13:10)

Odpoved pre JVS. Ak som si sama na vine ze som dusevne chora, tak potom diki pekne, neviem cim som sa previnila ako dieta,ked sa to zacalo. Po druhe, som z teba znechutena.

SVJ (Ne, 26. 10. 2003 - 23:10)

No tyto názory zde ještě chyběly, zvláště bod 2. Skoč se podívat do některého z ústavů na postižené děti od narození, případně o tom pohovoř s dětmi v Africe, které se již narodily s AIDS.To je perfektní sjednocení. Některé potom ani to duchovno nestihnou.

JVS (Ne, 26. 10. 2003 - 20:10)

Připojuji se k tématu, protože si myslím, že k němu mám co říct. Pokud to někoho zajímá, ať si počte.1.nelze dlouhodobě zůstávat ve sféře školní medicíny a pokoušet se v ní praktikovat alternativní medicínu. Není způsob, jak zabránit klientovi,nadšenému (nebo zhnusenému) Vaším netradičním postupem, vylít si srdcena všechny světové strany. Dřív nebo později se dostanete do konfliktu s autoritami, a při dnešním stavu zákonodárství to musíte projet - viz doktor Vogeltanz. Pak máte úplně jiné problémy, ale jedním z nich už není život ve lži a poloviční ilegalitě.2. zamysleli jste se vážně nad tím, PROČ jsme nemocní ? Svět i my jako jeho součást, jsme byli vytvořeni v dokonalé rovnováze. Během života se vlastním přičiněním z této rovnováhy vychylujeme. Nemoc nás do ní opět vrací svými příznaky, tedy fyzickou manifestací potlačovaného nevědomí.Přírodě (nebo Bohu) je jedno, jakým způsobem se v této rovnováze udržujeme. Cílem našeho života je dosáhnout sjednocení - nejsrozumitelnější vyjádření je monáda, pokud znáte C. G. Junga, jde o pojmy "Duch" a "pud". Můžeme to udělat vědomě, jít "nahoru", žít "duchovně" (nenapadá mě výstižnější a méně zprofanovaný výraz)a být zdraví. Nebo můžeme sbírat nemoci, jíst prášky, vztekat se na zlý osud a dojít ke smrti zcela nevědomí. Ke sjednocení dojde V KAŽDÉM PŘÍPADĚ. Nevím, jestli to z výše popsaného vyplynulo, takže jasně a srozumitelně : za svoje nemoci si "můžeme" sami, a to tak, že úplně a za všechny. (nicméně hledání příčiny může být skutečnou poutí údolím stínu smrti...)srdečně zdraví JVS

Sonja (So, 25. 10. 2003 - 11:10)

Je mi docela blbě a když jsem si přečetla po sobě text, cítím, že musím dodat dvě důležité věci:1/mluvila jsem obecně, k nikomu konkrétnímu...protože každý je v nějaké své jedinečné neopakovatelné životní situaci a stejně tak ji musí i řešit2/v PS jsem v uvozovkách citovala Ježíše z Nazaréta. Proto uvozovky.

Reklama

Přidat komentář