Reklama

POMOCnejen vNEMOCI-duchovní,psychol.,alternativní

Sonja (So, 25. 10. 2003 - 11:10)

Vážíme si zdraví? Chci navázat na to, o čem jste se bavily na CFS.Rozhodla jsem se napsat pár řádek sem, protože moje úvahy už hodně odběhnou od CFS tématu. Jarčo, já s Tebou souhlasím. A sebekriticky musím říct, že jsem byla taky taková. Sice jsem se snažila žít zdravě, ale na druhou stranu kvůli (pocitu?) vlastní nepostradatelnosti v práci a (falešně?) špatnému svědomí, že za mě někdo druhý musí udělat moji práci, jsem přechodila kde co. Kdybych něco simulovala, potom by špatné svědomí bylo na místě, ale když je člověk skutečně nemocný, potom si tímto způsobem myšlení a jednání hrozně škodí. Vlastní nepostradatelnost je pěkná blbina! Už dva roky nepracuju a nic se nestalo. Všechno běží dál. Vysoká nezaměstnanost tlačí lidi, aby nezůstávali s nemocí doma, většina se bojí marodit. Každý si nějaký důvod, proč nevyležet nemoc, najde. Lidé si neuvědomují, že jsou na fungování tělesné schránky v trojrozměrném světě závislí. Jednáme nelogicky. Někde jsem četla, že své tělo by měl člověk vnímat jako dítě. Rodič

Martina (Pá, 24. 10. 2003 - 18:10)

Sonji,v říjnu je nejvíc zatížený žaludek, tak se ani nedivím, že je Ti tak zle. Zkus moxovat body žaludku. Posílám Ti mentální pomoc ke zlepšení stavu!Teď na dané téma:

Sonja (St, 22. 10. 2003 - 21:10)

Chci Vás tu jen krátce pozdravit, zdraví se mi zhoršilo, tak stíhám jen jednu diskusi. Marti, ten vtip je silná káva.Věrko,...všimla. Je to šokující. S.

Věra (Po, 20. 10. 2003 - 16:10)

Mimochodem, všiml si někdo, kolik chatů původně zřízených málem pod heslem "ve jménu lásky, porozumění (tolerance) apod." skončilo po čase u vzájemného osočování a nechutného napadání účastníků? Čím to asi je?

Martina (Ne, 19. 10. 2003 - 22:10)

VTIPManzelsky par se rozhodne na chvili uniknout tuhe zime a stravit tyden na jihu u more. Z pracovnich duvodu se stane, ze manzelka muze odletet az o den pozdeji. Manzel odleti podle planu. Po prijezdu se ubytuje v hotelovem pokoji, vytahne svuj laptop a ihned posila mail sve zene. Prihodi se mu ale hloupa chyba a pri zadavani e-mailove adresy vynecha jedno pismeno a mail se tak dostane do e-mailove schranky jedne vdovy, ktera prave ulozila sveho muze do hrobu. Vdova si prave procita svoji postu, zda ji neprisla nejaka soustrastna vyjadreni od pratel a znamych... Ve chvili, kdy jeji syn vstoupi do pokoje, zena uz lezi v bezvedomi na zemi. Zrak mu padne na monitor pocitace, kde stoji: Komu: Me opustene zene Od: Tveho muze, ktery odesel drive Vec: Dorazil jsem Nejdrazsi, prave jsem v poradku dorazil. Uz jsem se tu celkem zabydlel a vidim, ze je vse pripravene na Tvuj zitrejsi prichod. Preji Ti stastnou cestu a cekam na Tebe. Miluji Te, tvuj manzel. P.S. Tady dole je po certech horko!!!M.

Beruška (Út, 7. 10. 2003 - 18:10)

A ještě,Sonjo!!!Samozřejmě máš pravdu,kdybychomměli přímou linku na Boha,asi bychom se nikdy nenaučili řešit si své problémy sami a hlavně bychom si toho ani nevážili,kdybychom to měli tak jednoduché.A věřím tomu,že by se našli i lidé,kteří by za všechny svoje problémy vinili právě Boha,už i bez přímé linky to mnozí dělají a nechtějí si přiznat,že si za to mohou sami.

Beruška (Út, 7. 10. 2003 - 18:10)

Marti,máš pravdu,taky si myslím,že to u nich tak je.Jenže problémem je,že jsou oba upnuti na svoje děti a nechtějí jim ublížit,což samozřejmě chápu.Ale z druhé strany si myslím,že obě ty děti vidí,co se doma děje a vědí svoje.Jistě není bez pžíčiny,že mají problémy se zánětem ucha a to dost často.vypadá to,že nechtějí doma něco slyšet...Děkuji Vám všem za milá slova,moc si jich vážím a zkusím si něco z toho vzít k srdci.

Sonja (Po, 6. 10. 2003 - 18:10)

Výtah z článku RNDr.Petra Fořta Csc.Starejte se o svoje zdraví - nebudete muset připlácet na léčbu.Lidstvo se vypořádalo s infekčními nemocemi? Ani náhodou! Dožíváme se stále vyššího věku, takže jsme zdraví? Nikoliv, nikdo není dokonale zdravý. Medicína vyléčí všechno, nebo téměř všechno? Rozhodně nikoliv. Naopak, otevřeně se publikují odborné články o nebezpečí polyterapie. Co to je? Situace, kdy si pacienta předávají lékaři - specialisté a každý předepíše léky ze svého oboru. Tak se stává, že (především starší lidé) pacient užívá 8-10 různých léků, jejichž vzájemné negativní působení a jednotlivé vedlejší účinky nikoho z lékařů netrápí. Nemuselo by tomu tak být pokud bychom si my "potencionální pacienti" včas uvědomili, že s e m u s í m e o v l a s t n í z d r a v í s t a r a t s a m i . Péče o zdraví by dokonce měla začínat již obdobím před početím a měla by pokračovat celý život. Se zdravím nelze hazardovat. Jistě, takováto péče by mohla vést ke zbytečným obavám, protože jakmile se o něco úzkostlivě snažíte, nedopadne to dobře. Nicméně je jasné, že člověk si uvědomí co znamená zdraví až když ho ztrácí. Proto bychom se měli důsledně starat o vlastní zdraví. Na Západě je PREVENCE chápána jako naprostá samozřejmost. Kdo je zdravý platí nižší pojistku, má větší šanci na dobré zaměstnání. V mnoha státech je k dispozici nejenom klasická, tzv. západní medicína, ale také medicína přírodní (zvaná naturopatie), homeopatie, ajúrvéda, tradiční čínská medicína, osteopatie, což jsou všechno obory, které dohromady tvoří tzv. komplementární (doplňkovou) medicínu.Lidstvo trápí nemoci navzdory pokrokům v medicíně. Hlavní příčinou není výhradně neschopnost medicíny, nýbrž lidský faktor. Současný trend přístupu k životu,

Sonja (Po, 6. 10. 2003 - 18:10)

Beruško, díky za slovní pohlazení. Jak jste se bavili s Coronerem o přímé lince tam nahoru... byla to legrace. Ale soudím, že ani tak bychom to neměli na světě o moc jednodušší. Když si představím člověka, který tohle spojení měl přímé...a přesto se ve světě něco natrpěl. (Ano, myslím Ježíše.) Tak asi stejně musíme žít každý sám za sebe a prožít si to své. I vítězství i prohry. S.

Martina (Ne, 5. 10. 2003 - 18:10)

Berundo,žijte spolu opět v jedné domácnosti a o péči dětí přítele se oba dva rázem dělte s matkou dětí. Myslím si, že ona již lásku k muži necítí, když už žili odděleně, že je jejich soužití pro oba jen nutným zlem. Skutečnost je třeba jiná, mé rady nenaplnitelné, nevím.Drží pěstiM.

Beruška (Ne, 5. 10. 2003 - 15:10)

Sonjo!Máš pravdu,je to tak,teprve činama asi člověk dokáže svou opravdovou lásku.Musím říct,že svému partnerovi nezávidím jeho rozhodování.Kdyby šlo jen o manželku a o mě,tak bych byla klidnější,ale jak je to rozhodování mezi mnou a jeho dětmi,je to težší.Tak uvidíme.Nechám to zatím osudu,stejně jinou volbu nemám.Buď to dopadne podle mých představ nebo ne,ale protože je mezi námi láska a z mé strany tam není jiný potencionální partner,nebudu to zatím nijak radikálně řešit.Děkuju za milá slova.Sonjo,myslím,že jsi prostě úžasná žena,plna tolerance a trpělivosti,takových znám málo.Přeji příjemný zbytek neděle.

Sonja (Ne, 5. 10. 2003 - 13:10)

Milá Beruško, čtyři roky je dlouhá doba. To už jeden druhého musíte dobře znát. Něco jste společně prožili. Je dobré, že se snažíš měnit svoje myšlení. Bez toho to asi nejde. Moje zkušenost je taková, že nejlépe se člověk zorientuje podle činů. Nikoli podle slov. Slovíčka jsou někdy zavádějící. Není to z mé hlavy. Je to psáno v Evangeliu

Beruška (Ne, 5. 10. 2003 - 11:10)

Jéé.to by bylo krásně jednoduché žít,kdyby člověk mohl zvednout telefon a zavolat právě tomu Nejvyššímu.A ON by řekl,ano,takhle to bude a jestli ne,tak Ti pošlu pomoc.Ono to tak možná je,bohužel až na ten telefon...:)

coroner (So, 4. 10. 2003 - 19:10)

Beruško, tak tohle rozřešit bude asi problém. To by opravdu chtělo mít známosti u toho Nejvyššího, který by se podíval do Knihy života a případně varovně zvedl prst...Nemá s ním kontakty třeba Martina???Jinak Ti přeji, aby to Ti to vyšlo.

Beruška (So, 4. 10. 2003 - 17:10)

Ahoh Coronere,já vlastně nevím,co nás k sobě přitahuje,protože zájmy společné moc nemáme,povolání taky různé,co sew týče postele,tak to bych taky neřekla,že to je hlavní důvod,proč jsme spolu,protože já mám sex ráda hodně a můj partner ho zrovna moc nevyhledává-ani se mnou,ani doma.Tak nevím.Možná máme společné jen to,že oba milujeme děti a v tom je také ten problém,protože on má dvě a je na nich hodně závislý.Tak nevím,je to osud nebo co???Prostě je nám spolu dobře,a když jsme spolu díky jeho práci svého času skoro žili,tak nám to klapalo více než když se vídáme jen občas.

coroner (So, 4. 10. 2003 - 17:10)

Beruško, já bych po svých zkušenostech spíše uvažoval, co vás k sobě vlastně přitahuje, a zda je reálné, abyste s tím v případném manželství vydrželi.Ono je vždycky něco jiného, když se vidíte třeba dvakrát týdně a nejste oba naplno zataženi do běžného životního koloběhu.Já jsem svého času "chodil" také se dvěma dívkami naráz.V hlavě chlapa se pak z této vztahové schizofrenie odehrává ledacos.Pro milenku to někdy může dopadnout tak, že se partner rozvede, ale tak se mu to zalíbí, že si vás nevezme.Při tom rozhodování bych mírně ponechal city stranou, protože citová polarita je vždy maximální, pokud se dotyční vidí jen občas. Pak se city zvolna začínají vytrácet a zbyde všední realita, kdy si lidé - pokud nejsou dostatečně tolerantní - začnou lézt na nervy.To je typické zejména pro dnešní dobu, kdy institut rodiny narušují různá lákadla profesní seberealizace, bezpočtu zájmů a podobně.Bude to znít třeba trochu materialisticky, ale já bych dost vsázel na nějaký společný - třeba pracovní - zájem, který by vás nenápadně trvale sbližoval.City pak vydrží déle, protože když to řeknu trochu hruběji, tak pokud vám trochu zevšední postel, zbude ještě to další, v čem si budete rozumět.Něco jiného je případ, kdy se opravdu jedná o lásku s velkým "L", ale to je spíše otázka hoolywoodského scenáře, protože realita bývá trochu méně přitažlivá.

Beruška (So, 4. 10. 2003 - 15:10)

Ahoj Sonjo a ostatní!!!Dovolená byla báječná,ale opět se mi potvrdilo,že když jsem se cítila nejšťastnější,stalo se něco,co mě opět srazilo trochu níž,naštěstí už ne k zemi.Já věřím,že každý člověk má takový život,jaký si ho udělá,pracuji na sobě,tvořím si myšlenkami i události ve svém životě a vím,že to tak opravdu funguje.Jen občas mě přepadne myšlenka,jestli si to jen nenamlouvám,jestli to opravdu tak je...Asi bych měla být konkrétnější.Mám 4 letý vztah a za sebou několik nepodařených.Až při tomhle jsem ale konečně došla k poznání,že všechny ty hořké konce jsem si zavinila sama.Tak dlouho jsem většinou myslela na to,jak ten vztah špatně skončí,žě mi určitě bude nevěrný apod,až se to opravdu stalo.Ne nadarmo se teď dočítám,že toho,čeho se člověk nejvíce bojí,to k sobě přitahuje o to více.Proto když jsem tuhle pravdu objevila,začala jsem se snažit změnit své myšlení a opravdu,ten poslední vztah je jiný,takový klidnější a většinou šťastnější.Ale má to háček,on je totiž ženatý a bohužel asi můj karmický partner.Už několikrát jsme se zkoušeli rozejít,ale neovladatelně nás to táhne k sobě zpět.Tak jsme se začali bavit o budoucnosti,po velké hádce asi před dvěma lety,když si to probral v hlavě,začal slibovat nejen rozvod,protože u nich v manželství to skutečně nefunguje,ale i založení společné rodiny.Snažím se být pozitivní,věřit jak všem možným předpovědím,ale hlavně svému srdci a skutečně si většinu doby myslím,že to dopadne podle mých představ.U něj už si tolik jistá nejsem.Ale bojím se.Co když si tyhle Myšlenky,které mají udělat život podle mých přání a představ jen namlouvám?Poraďte mi někdo.Máte s tímhle zkušenosti?Beruška

Sonja (So, 4. 10. 2003 - 13:10)

Marti, já myslím, že hodně lidí (hlavně žen) v sobě problémy a nespokojenost udusí a nebo uhýbá před řešením naléhavých problémů. Má to za následek, že časem už nespokojenost nejsme schopni vnímat a rozeznat a ona se nám tahle emoce, která nás informuje, že je třeba na něčem zapracovat

Sonja (Pá, 3. 10. 2003 - 18:10)

Ahoj Jarčo a ostatní,vlastně by se dalo říct, že manžel paní, co propadla nakupovací mánii, nadsadil zájmy dětí a rodiny nad ty vlastní. Když nechce přijmout návrh nějakých opatření

Beruška (Pá, 3. 10. 2003 - 13:10)

Ahoj Sonjo!!!Tak jsem se vrátila z dovolené,a když jsem si přečetla Tvůj příspěvek,zahřálo mě to u srdce,protože co se týče diskuze na Panické poruše,už jsem opravdu jednu chvíli začala propadat zoufalství.Já opravdu chtěla pomoci,ale buď jsem to špatně podala,nebo jsem měla dojem,že mě nikdo ani pochopit nechce a docela mi vadila ta atmosféra,která se začala rozvíjet.Nemám ráda nedorozumění a tohle bylo velké.Naštěstí to dobře dopadlo a já si velmi oddychla.Já jsem prostě toho názoru,že většina nemocí má duševní příčinu,a že sposta věcí by šla léčit od počátku.Nádody podle mě nejsou a každá věc má svůj smysl,tak si myslí,že i to,že jsem objevila tendle diskusní program náhoda nebyla.A jestli bych mohla pomoci svými názory a zkušenostmi jen jedinému člověku,pak to ten smysl mělo.Souhlasím s Tebou,že o těhle věcech by stálo za to rozjet diskusi,asi se do toho dám,ale až později,ted musím jít pracovat a nemůžu se soustředit,když mě tlačí čas.Jinak já si myslím,že tyhle nedorozumění taky asi nejsou náhoda,jen je třeba si to prostě vysvětlit za každou cenu.Chápu Tě,že Tě to pak mrzelo,ale třeba ne všichni si o Tobě mysleli,že uznáváš jen svoje názory.Protože podle toho,co tu od Tebe čtu,jsi velmi vstřícná a inteligentní a Tvoje názory se mi opravdu líbí.Tak zatím ahoj.

Reklama

Přidat komentář