POMOCnejen vNEMOCI-duchovní,psychol.,alternativní

Ahoj, je opravdu krásné číst řádky od lidí, kteří dokázali zvítězit. Víte, že jste hrdinové? Pro mě velcí. Ještě mě zaujalo povídání o přátelství. Já se snažím stále zapadat mezi své letité přátele, ale někdy si dávám oddych. Asi jako to napsal Coroner. Věci, které jsou středem jejich zájmu mi mnohdy znějí nevýznamně. A tak občas dávám oddych sobě i našim přátelům. Na Doktorku jsem si přišla pro nové kontakty s lidmi řešícími podobné problémy jako mám já. A podařilo se mi dokonce navázat jedno krásné přátelství a to mě moc moc potěšilo. Tak vás všechny zdravím a pro dnešek se loučím. S.

Děkuju Coronere za odpověď. To je zajímavé, že jste prošli také tím počátečním chaosem. Měla jsem ještě problém třeba v tom, že strava třeba řešila některé otázky výživy a zdraví a jiné věci zas jiné, ale také jsem měla (mám)rodinu-manžela, dítě. Máte rodiny? Teď mluvím za sebe, já jsem komplexní pomoc na všechny problémy našla v Písmu. Fakt je, že jsem slovům Ježíše skutečně v srdci uvěřila. A to je asi ten klíč.A k té nemoci, nešlo o žádné spontání uzdravení, to ne. Jen najednou šly věci, které dřív nešly, nejčernější situace a prognózy lékařů se obracely k lepšímu atak. Každopádně mě ta nemoc zastavila v životě, který jsem dosud vedla (nic zvláštního jsem nedělala) a obrátila k hlubším hodnotám. A to, jak píšete, mě odděluje od hodně lidí kolem, prostě nerozumí, jsem jiná...Naštěstí uvěřila i moje rodina a mám dost nových stejně smýšlejících přátel. Tak vám přeju mnoho nových objevů v hledání pomoci na možné i nemožné problémy.

Diano, moje anabáze trvala asi šest let, kdy jsem také zkoušel všechno možné i nemožné, což je asi běžné, když chce člověk přežít - a nemá předem ty správné informace.Když už to v mém případě začalo nabývat neúnosných rozměrů, kdy jsem měl pomalu dojem, že začínám být více nemocen z poznávání různých léčitelských směrů a duchovních učení než z vlastní nemoci, začal jsem se - duchovno neduchovno - chovat vyloženě racionálně.Tím racionálnem bylo např. to, že každý den se musím především najíst, aby ostatní snažení mělo perspektivně ještě vůbec smysl.Začal jsem se tedy věnovat studiu diet, což se dalo ihned uplatnit v praxi. Tak jsem také zjistil, že není tak úplně jedno, co se na talíři každý den objeví. Zároveň mně také časem došlo, že i v dobře zásobené prodejně zdravé výživy je pojem zdravých potravin velice relativní. Klidně si tam můžeme "uhnat" stejnou rakovinu jako v případě, že nakupujeme v supermarketu.Já osobně jsem žádné přátele nestratil, ale tak nějak mě jejich životní styl a problémy už neoslovují, což výjde bohužel skoro nastejno.Na to je snad jediná pomoc, aby si člověk našel přátele v okruhu lazarů, kteří mají podobné problémy. Kontakty s takovými lidmi by se neměly omezovat na vzájemné poplakávání na rameni, ale hledání nějakého východiska. Vím, že se to lehko řekne, ale hůře již realizuje - obvzláště v malém městě a na vesnici, kde takovým exotem s RS můžeme být třeba jediní, protože tam je méně příležitostí, jak se k ní propracovat.Studujeme-li energie potravin, lze se s trochou sebezapření a dohodě s kuchařem najíst i v normální hospodě.Když v restauraci neobjevím nic poživatelného, nechám si menu sestavit z příloh, protože rýže, nějaká zelenina a trocha kyselého zelí se vždy najde.Slaný energetický harmonizátor lze v lékovce nosit pro takové případy s sebou.S vhodnými a nevhodnými energiemi prostředí to také není nutno zrovna přehánět - zvláště pokud jsme majiteli mobilního telefonu a jídlo si připravujeme v mikrovlnce.Na naše zdraví bude mít také rozhodně větší vliv síťový přívod u lampičky na nočním stolku, než návštěva nějaké přírodní lokality s energetickými anomáliemi.Co k tomu ještě dodat...? Když Tě oslovila bible - a hlavně pokud Ti opravdu "hmatatelným" způsobem pomáhá - jedná se ve své podstatě o jeden z principů homeopatie, kdy zasáhneme nemoc ještě na její nemateriální (duchovní) úrovni. Bible, jako kniha se silným duchovním nábojem, může být třeba jedním z léků. Tím druhým může být třeba láska, jak napsala Martina.Takové dílo si totiž nese určitou energetickou informaci, která je u některých lidí schopna nemoc zlikvidovat.

Ještě bych připsala, že z té vážné nemoci jsem už vyléčená, ale mám ještě dost zdravotních problémů. Ty jsou hodně následkem celkového vyčerpání jak fyz. tak psych.. Nevím, zda budou stále nebo ne, Bůh to ví. A také se mi moc na životě víry líbí, že mohu být opravdová. Dřívější život a někdy i nynější je dost náročný, když něco jiného cítím a něco jiného musím žít. Nebýt žena "dvou či více tváří" mi vyhovuje, aspoň to nebere síly. Ale tady v tom nevím, zda je to srozumitelné, zda jste to někdo také tak prožil. Tak zatím...

Ahoj Sonjo, dík za odpověď. Ano, pro mě se stala Bible (slovo, které v ní je)po určité době a zkušenostech a ověřování jedinou věcí, o které věřím, že se nezmění. Vše kolem mě se může změnit, zmizet i když to vypadá nevímjak stabilně. A to mi přinášelo strach a nejistotu. Psala jsem už o své vážné nemoci. Když jsem však uvěřila Bohu, tak jsem se začala opírat o něco, co nemá původ tady a je velice stabilní. Záleží asi taky na ochotě člověka nechat si od Boha ukázat sám sebe. (I na odvaze, protože pýcha a ješitnost je asi u každého vyvinutá - aspoň u mě dost). Řekla bych, že Bible je takové zrcadlo, které nám ukazuje, jak si doopravdy stojíme, záleží na tom, jestli to chceme slyšet nebo ne. Tak snad jsem to moc nerozvedla. Jinak přeju hezký den a hodně sil.

Ahoj, s potěšením jsem si přečetla příspěvky a navážu na Coronera, protože tu opravdu zavládla příjemná atmosféra. A tu já vyhledávám, ba jsem jí lačná! Agresivní okolí mě hodně unavuje. Dnes se mi dostala do rukou nová Regenerace a tak jsem si článek, na který Marťa upozornila, mohla celý přečíst. No a k tomu mi přišly vhod Coronerovi další informace. Když jsem už zmínila tento časopis, tak musím říct, že se mi ještě moc líbil rozhovor se Štěpánem Rakem. Diano, ačkoli Tvá otázka směřovala na Coronera, snad nebude vadit, když napíšu pár slov také já. Též jsem si prošla obdobím, kdy jsem pro rozpis čajů a dalších preparátů pomalu nedělala nic jiného než hlídala, abych na něco nezapomněla. Ale nepotkalo mě to jen ohledně alternativ, ale i ohledně lékařem naordinovaných léčiv. I magistra v lékárně se tehdy pousmála, že mám od rána do noci o zábavu postaráno: "Tyhle tabletky před jídlem, tyhle během jídla, tady ty a tyhle nesmíte pohromadě, no tady ty dvoje můžete spolu..." Někdy je to složité, zachovat si zdravý úsudek a nezbláznit se z toho všeho. Klíč bude někde tam, kde si člověk uvědomí, že není pupkem světa a že nic se nemá přehánět, protože všeho moc škodí. Tedy i té péče. Já jsem si to ani tak neuvědomila sama, ale jeden milý člověk mě k tomuto náhledu jen tak mimochodem postrčil. Hodně mě oslovilo, že jsi nakonec doplula do klidného přístavu Bible. To máme společné. Při samostudiu (bez vlivu církevních výkladů) jsem v ní našla řadu odpovědí na své otázky a také útěchu. Té mám občas nedostatek, protože se snažím působit na okolí jako silný člověk a málokdo tedy vyčte, že i přes svůj postoj k životu útěchu potřebuji, zvlášť když se zdravíčko opakovaně zhorší. Zatím se loučím. Mějte se! Sonja.

ahoj, chtěla jsem se zeptat na jednu věc. Když jsem se zabývala léčitelstvím, jin a jang apod. nakonec se stalo, že jsem každý den dělala spoustu různých úkonů, vařila různé čaje, jídla, cvičila fyz. i duchovně a stále studovala nové a nové věci, které kdosi objevil apod.. Byla jsem tak vytížená, že jsem už nevedla normální život, přerušila kontakt s lidmi, nemohla nikam jet, protože by mi tam chyběly moje potraviny, energie by tam mohla být špatná atak.. Píšu to trochu zjednodušeně. Jak se s tím vypořádáváte vy? Nebo nemáte takovéhle obtíže? Ptám se třeba "coronera".

Snad by bylo ještě dobré k té masážní bedně poznamenat, že by měla obsahovat kulaté nebo oblé oblázky, které mají průměr 10 až 30 mm.Podíl oblázků na celkovém množství je asi následující: 10 mm 60%, 30 mm 20%, zbytek 20% tvoří pak oblázky mezi 10 a 30 mm.Výška oblázků v bedně by měla být kolem 15 cm, aby se chodidla bořila do vrstvy, která se "propadá", kdy jsou chodidla zároveň masírována stranově.Stranová masáž chodidel je velmi důležitá, protože zde jsou umístěny reflexní plošky páteře a celého pohybového systému.Výška bedny by měla přesahovat asi o 5 cm navršené oblázky, aby nám nevypadávaly ven. V bedně se šlape tak, aby se minimalizovala případná bolest.Při nezvladatelné bolesti je vhodné bednu ihned opustit, aby nedošlo k nevolnosti (týká se zejména starších lidí).Janča doporučuje následující časový postup, který by měli dodržovat zejména starší oslabení lidé:- Každý den přidávat postupně po půl minutě šlapání do celkového času 10 minut.Tedy 1.den 0,5 minuty, 2. den 1 minutu, 3. den 1,5 minuty atd..- V případě, že se některý den dostaví nevolnost, vrátíme se o půl minuty zpět a u příslušného času setrváme další 3 dny.- Pokud se problém opakuje 4. den, kdy jsme si přidali 0,5 minuty, vrátíme se opět o 0,5 minuty zpět na další 3 dny.- Nejsou-li potíže, tak si zase přidáváme každý den po 0,5 minutě.Janča uvádí, že dosažení 10 minut šlapání je maximum, pak se učinek nezvyšuje.Uvedené masáže fungují na principech reflexní terapie. Nejedná se tedy o akupresuru.

ahoj všem, pročetla jsem si články a jestli jsem dobře pochopila, tak někteří zde jste vážně nemocní. Tak trochu vím, jak se člověk cítí. Asi před 8 lety se u mě projevila velmi vážná nemoc a začal velký kolotoč hledání jak uzdravení tak odpovědí na smysl života, smrt apod..Můj život se naprosto převrátil, setkala jsem se s věcma, o kterých jsem neměla ani tušení a byl to velký psychický nápor. Jednalo se o léčitelství, různé náb. směry apod.. Musím přiznat, že tváří tvář smrti se člověk chce chytit čehokoliv, co pomůže, na druhou stranu, však ho to nutí zavrhovat všechny berličky, které by se mu sice líbily a hodily, ale skutečně mu ve chvíli nejhorší nepomůžou. Každý máme svoje zkušenosti a moje je, že na konci mého hledání byla bible, kterou jsem vzala jako slovo od Boha pro každého člověka. Nešlo to ze dne na den, ale pomalu bylo vidět výsledky. Tolik můj příspěvek. Hezký den.

Dámy, také jste si všimly, jaký je na tomto fóru božský klid, když tu nejsem...Zaujala mě kamarádka Martiny, která při vaření stojí občas v míse s kamením. Já toto při vaření praktikuji už asi šest let zcela pravidelně.Člověk tím získá (lokalizací bolestivých míst) alespoň základní informace o stavu svého organismu, zároveň se i léčí - a ještě dělá něco užitečného.V zaměstnání lze něco podobného realizovat (nenápadně) na uších prostřednictvím vypsané propisovačky, což je spíše vhodné pro diagnostiku, kterému orgánu jsem tím vařením zrovna ublížil.Jinak mísa s kamením se nazývá oficiálně masážní bedna.Měla by být vyrobena z energeticky neblokujícího materiálu - dřevo.Používá se (prostřednictvím chodidel) jako "rehabilitační" pomůcka pro celé tělo - aktivace zlenivělých orgánů.Pro pacienty s určitými energetickými blokádami (RS, CFS) je nedocenitelná. Pro neinformované pozorovatele může vytvářet spíše asociace o nesvéprávnosti toho, kdo v ní přešlapuje.

Chtěla bych Vám teď napsat dva

Marti, možná se trochu zasměješ tomu, co jsem si vymyslela já ve vztahu k chození bosky. Je to moje civilizační improvizace. Loni jsem také četla o stimulaci refl.plošek při chůzi bez bot a hned jsem to při krátkých procházkách realizovala. Jenže mě potom hrozně štvala špína, která vzdorovala i kartáčku a v sandálkách moje noha vypadala neesteticky. (Jsem už holt na tyhle věci vysazená.) Tak jsem začala chodit v ponožkách a teď mám na to speciální vlněné ťapky od babičky...hlavně v těch ponožkách si lidi mysleli, že jsem cvok a zapomněla jsem se obout. Ve vlněnkách jsem spokojená - trochu švihlý? že jo? Ale chci ještě napsat vzhledem k naší nemoci...víš, že jsem s chůzí bez bot měla nejdřív docela potíže? Jako by se mi hůř držela rovnováha. Někdy je to lepší, někdy výrazně horší. Boty mojí sabilitu zlepšují. Ale to už patří do tématu CFS. Zatím ahoj. S.

V nové srpnové Regeneraci jsem si přečetla článek o CHOZENÍ NA BOSO. Hned jsem si uvědomila, jakou chybu vlastně v životě dělám/e/, a to hned na dvou úrovních. Sama k sobě, ale i ke svému dítěti. Hned jsem si vzpomněla na čerstvou situaci, kdy syn chtěl jít bos z jedné pláže u jezera na druhou a já jej nabádala k obutí bot, protože by si mohl někde něco na cestě píchnout do nohy. On se neobul, protože bosá chůze instinktivně patří k dítěti, na což mě musel upozornit až článek. My jsme tak neskutečně odděleni od přírody, až se ani nedivím existenci všech zákeřných nemocí, ale i zákeřných mezilidských vztahů. Teď vím, že bych i já občas měl chodit kosa. Nemám zahradu, tak uvažuji, kde a jak to provést. Jediná možnost, kromě při koupání, mě napadá procházka se psem. Prostě si v polích nebo na trávníku v parku zuji na chvíli boty

Jak vidím, je zde prostor a tak ho využívám k přepsání hezkého přirovnání, které jsem nedávno četla. Tady je: Když o vánocích zdobíme stromek, snažíme se zavěsit ty nejkrásnější ozdoby, aby nám vánoční strom přinesl domů nádhernou sváteční atmosféru vánočního klidu.I v životě vybíráme

Marti, navážu na Tvoje slova tím, co už jsem napsala i jinde. Učit se žít v souladu se sebou samým a se svým okolím neznamená, že už nikdy nevyřknu žádný názor. Ze strachu, že ublížím, bych už musela pod tíhou zodpovědnosti celý život pouze mlčet. Je lépe se vyhýbat zbytečným konfliktům, ale hodně lidí si takovou věc vysvětluje jako slabošství a začne se roztahovat čím dál víc, až úplně zničí rozpravu lidem, kteří z ní měli potěšení a užitek. Je dobré si uvědomit, že i když diskuse není moderovaná, přesto ji založila Martina s určitým záměrem. Je tedy na místě tento záměr respektovat a nesnažit se vyvolávat napětí a zbytečné výměny názorů, které souvisí spíš s vlastní hrdostí, než s tématem. Já se moc těším na to, že si přečtu zajímavé příspěvky, které mě nějak obohatí, protože nemám to štěstí, abych ve svém okolí našla lidi, které zajímá duchovno. Jsou tu kvalitní lidé, ale jejich zájmy jsou: kariera, cestování, sportování apod. Jsou zdraví, nabití energií a já mám též potřebu komunikovat i o něčem jiném. Jistě to souvisí i s mým zdravotním stavem. Proto jsem přišla sem, abych měla možnost hovořit také s lidmi, které zajímá právě spiritualita. Byla jsem teď hodně upřímná a strašně si přeji, aby moje slova byla pochopena. Moc bych si přála, aby se připojili lidé, kteří mají k tématu co říci. Kteří dokáží pozvednout ostatní hledající výše. Nikoho nepodceňuji, ale prosím, respektujte Martinu. Respektujte směr, který vytkla tomuto diskutování. Sonja.

Původně jsem na slova Moniky nechtěla reagovat, ale zeptám se jí bez jakékoli hořkosti:

"Nad nikým se nepovyšuj, před nikým se neponižuj"...to je myslím z Mrazíka. Moniko, nikdo se nepovyšuje. Vždyť to je přece jasné. Když něčemu nerozumím, tak se snažím porozumět a nikoli napadat lidi, kteří si chtějí popovídat o tématu, které je zajímá. Pokud něco považuji za bláboly, tak si půjdu diskutovat tam, kde se povídá rozumněji. Vždyť už to tu někdo přede mnou jasně napsal. Co je na tom povýšeného? Nechápu. S.

Kdyz jsem byla mala, nesnasela jsem kdyz dospeli rikali."To neni nic pro tebe, tomu nemuzes rozumet, na to jsi jeste mala". Myslim, ze plno deti dokaze porozumet mnohemu a mozna necemu rozumi lepe nez dospeli.Je jasne, ze lide jsou na ruzne urovni a ze ve vyvoji se neda nic preskocit.Presto si nemyslim, ze nikdo z nas nema pravo posuzovat do jake tridy "skoly zivota či ducha" prave kdo patri a uz vubec ne podle par radek napsanych do site. Urcite tez Jezis rikal, ze se nikdo nema nad nikoho povysovat a nikdo pred nikym ponizovat.Jedno zakladni duchovni pravidlo tez rika, aby clovek nihoho a nic neodsuzoval.Jana treba zrovna mela depku a hledala pomoc a jelikoz se v zivote nesetkala s terminologii jang a jin, tak ji to prislo trochu ulitle a trochu nestastne "zacla placat". Kdo vi, treba by ohledne jine oblasti duchovni ci psychologicke pomoci mohla byt prospesna, kdybychom ji dali sanci. Treba ne, aleexistuje i duchovni zakon, ze nic neni nahoda. Vse dava nejaky smysl. Takze to, ze se tady objevila a trochu placla "mimo misu", by melo mit take nejaky smysl. Tot muj osobni nazor.

Ahoj Ájo, moc se mi líbilo Tvé přirovnání ke třídám ve škole. Přesně tak to mezi lidmi bylo, je a bude. Upozorňoval na to každý velký mistr, ať už to byl Ježíš, nebo Hermes Trismegistos... Nejdříve je třeba plně pochopit A - a až po té se snažit využít B,C... Kdo nepochopí A, nikdy nepochopí B, natož pak Z. K tomu je zapotřebí umět naslouchat a myslet. Myšlení a naslouchání vyžaduje ticho. Kdo stále vyrušuje a překřikuje druhé, nic nepochopí a nevyplyne tak pro něj žádný užitek. Ježíš říkával v závěru svých příběhů

Ájo, plně s Tebou souhlasím a zjišťuji, že ani na duchovním tématu se člověk nemůže