Proč žít?

Mám jich rovnou 60 :3 http://www.jenpromuze.cz/start/mixer/11852-60-duvodu-proc-stoji-za-to-zit?page=0,0

Nebo si žijte v staropanenském bytě s kočkou.

Pořádnej chlap zahřeje,potěší a pomůže.Takže než si odvyknete žít v pohodlí sama,tak si nějakého najděte,nebo budete žít jak stará pana a takové znám.

Tak si najděte jiného lepšího.

To je těžká situace. Jak...Pampeliško, jsi to Ty z diskuse Jak se odmilovat? Přijď zas a vezmi s sebou Leni, tam přijde na jiné myšlenky...
:-)

Dneska jsem zaslechl v tramvaji dobrý hovor.
Mladá žena povídá s mužem a rozebírá práci a ženy,které taky zrovna řešily vztahové krize.
SPíš bych řekl,že vztahové krize zažívali ty muži s nimi,ale to je jedno.

Jak zit dal,kdyz vas partner...Žij pro sebe a budoucího partnera, který bude jeste lepší než ten minuly... Uvidíš :)

http://www.tv7.cz/?vid=873

Jak zit dal,kdyz vas partner...To je těžká situace. Jak dlouho jste spolu byli? Máš ponětí, proč tě opustil, nebo jsi to vůbec netušila?

Tenhle život je plný utrpení. To je pravda. Ve skutečnosti lidská bytost tady není od toho, aby byla lidskou bytostí, ale aby se navrátila na svou nebeskou pozici kde jsou bytosti šťastné a kde netrpí hladem, nemocemi, únavou, zimou, depresemi a nepáchají sebevraždy. Aby se člověk vratil zpátky do nebe a mohl žít skutečný život pro který byla jeho duše zrozena, musí nejdříve splatit karmu a hříchy z minulých životů. Navíc musí kultivovat charakter a pročistit se tělesně i duševně. K tomu slouží kultivační metody spravedlivých kultivačních škol. Jenom v budhismu je
84 000 kultivačních škol. V taoismu jich je kolem 3 600. Moje kultivační škola se jmenuje Falun Gong a kultivujeme tělo i mysl. Proto je tato metoda jedna z nejsilnějších a člověk dělá rychle průlomy v úrovních. Kultivace vám navíc dodá moudrost, mír v duši a zbaví vás všech duševních a fyzických onemocnění. Pokud by jste se chtěli dozvědět více informací o této kultivační metodě, tak mi napište na email: [email protected]

Už samotná nevědomost, proč člověk trpí a co se s ním děje je také druhem utrpení. Tenhle svět je odpadkovým košem celého vesmíru a konči zde bytosti, jejichž charakter se v průběhu času začal křivit a skončili na této nejnižší úrovni iluze. Samozřejmě jsou tací, kteří zde přišli dobrovolně, aby tyto lidi zachránili, učili a pomohli jim se dostat zpátky do nebe.

Díky tomu, že jsou lidé v iluzi a utrpení, tak právě proto se můžou kultivovat a navrátit se zpátky domů do nebe.

Nic si tady nevymyšlím. Prostě říkám jak to je.

Jak zit dal,kdyz vas partner opusti?Pro me uz zivot prestal mit smysl.Nevim jak dal a proc zit.

Nejhorší je, že vám jeden život skončí amáte před sebou další. :-(

Šalamoun napsal:

"Marnost nad marnost, všechno je marnost!
K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?
Jak jen jsou úmorné všechny ty věci..., člověk to ani nemůže vyslovit!

Já Šalamoun jsem byl izraelským králem. Rozhodl jsem se vynaložit svou moudrost, abych vyzkoumal a vyzkoušel vše, co se děje pod nebem.
Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.

Pomyslel jsem si: Měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! A hle – i to je marnost.
O smíchu jsem řekl: Pomatenost! O radovánkách: K čemu to?
Rozhodl jsem se holdovat vínu a osvojit si ztřeštěnost, nadále se však v srdci řídit moudrostí, abych zjistil, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech života pod nebem.
Proto jsem podnikal nemálo věcí:
Vystavěl jsem si paláce,
vysázel jsem si vinice.
Zakládal jsem parky a zahrady,
plnil je stromy s rozličným ovocem.
Zbudoval jsem si vodní nádrže.
Měl jsem dostatek domácí čeledi.
Shromáždil jsem stříbra i zlata hromady.
Opatřil jsem si zpěváky a také zpěvačky,
lidských rozkoší jsem užil s množstvím konkubín.
Nač padlo mé oko, nic jsem si neodepřel, žádné radosti jsem se nevyhnul. Všechno to pachtění mi přinášelo radost – jedinou odměnu za všechno pachtění.

Pak jsem se ohlédl na všechno své počínání, na všechno pachtění, jímž jsem se zabýval: Hle, vše je marnost a honba za větrem! Není nic smysluplného pod sluncem!

Zaměřil jsem se na to, abych posoudil moudrost a také hloupost a třeštění. Viděl jsem, že moudrost je lepší než hloupost, tak jako je světlo lepší než temnota.
Moudrý má oči otevřené,
hlupák však bloudí v tmách.
Nyní ale sám poznávám, že stejný osud čeká oba dva!
A tak jsem usoudil, že i to je marnost.
Po moudrém ani hloupém památka nepotrvá věčně. Vše minulé se v budoucnu zapomene – jak moudrého, tak hlupáka čeká smrt.
Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem!
Omrzelo mě všechno to pachtění, kterým se pachtím pod sluncem a které po mně zdědí můj následník. Kdo ví, zda bude moudrý, anebo bláhový? Tak či tak získá vše, pro co jsem se lopotně pachtil a nač jsem vynaložil svou moudrost pod sluncem. I to je marnost.
Došel jsem k zoufalství nad vším tím pachtěním, jímž jsem se pachtil pod sluncem. Někdo se pachtí moudře a zručně, svůj úspěch však odkáže tomu, kdo se s tím nepachtil. I to je marnost a hrozná věc.

K čemu je člověku všechno to pachtění, všechno to usilování, kterým se pachtí pod sluncem? Po všechny dny zakouší muka, trápí se při všem, čím se zabývá, takže ani v noci nemá klid. Co z toho všeho člověk má?

Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal – vždyť to je jeho údělem.

Jez radostně svůj chléb
a zvesela pij víno své,
Ať jsou tvé šaty vždycky bílé.
Užívej život se svou milovanou ženou
po všechny marné dny svého života,
jenž ti byly darovány pod sluncem.
Všechny své marné dny si užij –
vždyť to je tvou odměnou, dokud žiješ, ve všem tom pachtění, kterým se pachtíš pod sluncem.

Jak sladké je světlo; vidět slunce je tak příjemné!
Jakkoli dlouho člověk žije, ze všech těch let ať se raduje.
Raduj se, mladíku, ze svého mládí;
ze srdce vesel se, dokud jsi mlád.
Jdi, kam tě vede tvé vlastní srdce,
za tím, co vidíš svýma očima.
Buď si však vědom, že s tímto vším
před Božím soudem budeš stát.
Zármutek si k srdci nepřipouštěj
a všechny potíže drž si od těla –
vždyť dětství a mládí je marnost prchavá!

Pamatuj na svého Stvořitele, dokud jsi ještě mlád, dříve než přijdou zlé dny a roky, o kterých řekneš: Nemám je rád!

Pamatuj na svého Stvořitele, než se prach vrátí do země, kde býval,
a duch se vrátí k Bohu, jenž ho daroval.

Ahoj Milane,
když jsem...Ahoj Milane,
Sama na to hledám odpověď, takže ti asi nepomůžu. Ale souhlasím s Antoniem. Ještě bych zkusila nějaký antidepresiva - možná se ti zlepší nálada. Ale rozhodně to bych to nikomu neřekla. Všichni by se na tebe dívali jako na nějakého... O to zas tak nejde, ale dávali by na tebe asi hrozný pozor a kdybys pak chtěl zkončit probudil by ses v nemocnici a pak rovnou do bázince...

Ahoj Milane,
když jsem...Nesouhlasím s Antoniem, to jsou jen nic neříkající plky. Jsou lidé, kteří o tom nijak moc nepřemýšlí a ti žijí v pohodě a "normálně", tak jak se asi má žít. Najdou si partnera, užívají si života, někdy v dobrém, někdy v horším, založí rodinu, vychovají děti, pak jsou z nich babičky a dědové, vnoučata vyrostou a život se opakuje s další generací.
Přemýšlivější lidé, stále pochybující, se složitější povahou, si to musí srovnat sami. Většina si to po čase nějakým způsobem srovná. Jsou ale tací, kteří se s něčím nikdy nesmíří a rozhodnou se z toho světa odejít. Každý má právo i toto udělat, pokud se k tomu rozhodně, že je to pro něj jediná cesta, "vysvobození".
Souhlasím jen s tím, že někteří mladí si zbytečně berou život z nešťastné lásky a pod. Přitom všichni víme, že kdyby to neudělali, za rok už by dávno byli zase v pohodě. Škoda jich, tam prostě je oslabený pud sebezáchovy, který jinak všichni máme. Je to dificilit (závada)v psychice a proto to udělají. Jejich "neštěstí" převáží pud sebezáchovy i vymaže myšlenky na nějakou budoucnost-že život půjde dál a je dlouhý.

Tak si jen tak z deprese...Ahoj Milane,
když jsem tvůj příspěvek poprvé četl, myslel jsem, že mi někdo nakouknul do hlavy a vypsal mé myšlenky v období dospívání. Naštěstí jsem již o trošku starší, a proto se Ti pokusím poradit. Máš vzásadě 2 možnosti (alespon mě známé).

První možností je smrt. Zní to cynicky, ale je to nejspolehlivější řešení. Sebevrahové se dělí na 2 druhy. Ti hloupý, kteří se zabíjejí kvůli pitomostem nebo své životní situaci, kterou mohou změnit. Avšak poté jsou i inteligentní sebevrahové, kteří mají naprosto stejný pohled na svět jako Ty, a prostě v něm nechtějí žít. Jinou možností je dobrovolně se přihlásit do ústavu, kde Ti dají uklidnující prášky, po kterých je každému dobře. Říká se tomu také smrt zaživa, protože sice budeš pořád fyzicky existovat, ale velice brzy přijde ztráta osobnosti a naprostá apatie.

Druhou možností je vmísit se mezi lidstvo. Dobrovolně se budeš muset zařadit do řady oněch ''hloupých, omezených, zlých, nevěrných'', snad jen s tím rozdílem, že Ty budeš ještě mnohem více zlý. Budeš cynik který způsobí spoustu zla a bolesti, a bude Ti to jedno. Bude Ti to jedno, protože víš, co jsou lidé zač. Výš že si to zaslouží, už kvůli své podstatě, kvůli svým vlastnostem, kvůli své povaze, kvůli svému jednání. Nenech se zmást, když se Ti někdo zalíbí (zvláště u žen), je stejný jako ostatní, jen je více vypočítavý a své pravé vlastnosti nedává na odiv. Takový člověk se zdá být dobrý, ale dřív či později Tě stejně zklame. A hlavně (a to je nejdůležitější) si pamatuj, že Ty jsi úplně stejný. Můžeš se sebou bojovat jak chceš, stejně jsi úplně stejný jako lidé, mezi něž se zařadíš. Jsi snad ještě horší, protože ses mezi ně zařadil dobrovolně, i když jsi na rozdíl od nich věděl o jiné možnosti. Zničíš spousty lidí, než se najde někdo, kdo zničí Tebe. To je podstata žití.

Já žiji, abych mohl milovat, a chránit své přátele... Nemáš-li vlastní cíl, služ cílům ostatních. I když si to nezaslouží ;)

Ale z tou školou to je pravda....zdá se mi to stráta času..stejně tomu nerozumim a rodiče mně nutěj na něco co nemám

No tak to je fakt maras, buď...Myslim si že život má nějaký duvod....jen na samotném člověku záleži jestli ho v sobě objevý

tvl celej zivot je na hovno skola je na hovno tvl vsechno me uz sere