Reklama

Prožitky blízkosti smrti (NDE)

Jana (Pá, 28. 11. 2014 - 08:11)

Loni v srpnu jsem mela uraz. ...Vy byste mohla dělat spisovatelku.... moc se díváte na televizi, to Vám opravdu nežeru.

ali (St, 17. 6. 2009 - 12:06)

Nevím proč já z toho celého mám příjemný zážitek a pocit!Ale který si do dnes neumím vysvětlit!

Návštěvník (St, 17. 6. 2009 - 11:06)

Z toho vztávají vlasy na hlavě!!!!!

ali (St, 17. 6. 2009 - 11:06)

Ijá mám za sebou něco podobného čemu se říká klinická smrt ale jsem živá a zdravá!bylo to před3roky měla jsem zdrav.potíže a při jednom výkonu jsem lékařum padla do bezvědomí a asi za hodinu jsem se probudila na ARU kde jsem si pobyla ještě10dní ale za tu hodinu co jsem o sobě nevěděla jsem se setkala se všemi známímí příbuznými ale háček je vtom že jsou všichni po smrti bylo mi s nimi tak dobře seděli jsme u jednoho stolu a cosi slavili a pak kdosi řekl máš dopito tak utíkej... přesně si vybavuji že jsem říkala pojdte se mnou ale oni že né že by se knám nevešli tak apoté jsem se probrala na ARU tak toje můj zážitek dodnes si nemohu vybavit jak a co vlastně ale s těmi mrtvími vím že mi bylo dobře a teplo byli hodní a jsem ráda že mně poslali zpátky a taky věřím že se zase někdy sejdem u toho stolu...!

axy (Út, 16. 6. 2009 - 21:06)

Loni v srpnu jsem mela uraz. Behem dne urazu jsem byla nekolikrat v kratkem bezvedomi, i v sanitce.
Kdyz jsem se pak na chirurgii (po trech dnech na prevazu) ptala sestricky, jak se jmenovala
celym jmenem sestricka ze zachranky, ktera se mnou byla v sanitce a kterou jsem do detailu popsala
a i jeji krestni jmeno jsme rekla, protoze mi ho sestricka v sanitce sdelila, tak mi bylo receno,
ze nikdo takovy u nich nepracuje. Sestricka v sanitce mi stale rikala, mluvte se mnou, mluvte se mnou ...
Vzdyt my dve se zname, pamatuji si i Vasi dceru, kdyz byla jeste mala. Ja ji rikam, ja Vas neznam a ona porad,
vzdyt ja jsem Helena, my se prece zname.
No a na te chirurgii jsem jim toto vse licila a hlavne s tim, ze chci sestricce a doktorovi ze zachranky podekovat.
Jeste jsem jim sdelila, ze sestricka ze zachranky byla moc hezka, jako andel, strasne mila, vstricna, blondate vlasy ze mela, atd. ...
A odpoved znela, takova ironicka ...tak to jste asi opravdu videla andela, protoze nikdo takovy tady na zachrance nepracuje.

To byla jedna vec a druha ... jeste ten den urazu jsem se v bezvedomi dostala za hranice reality.
Dostala jsem se tam, kde bylo moc krasne. Byla tam nadherna, slovy nepopsatelna priroda, videla jsem nadherne, pro me zcela nezname rostliny jasnych barev. Nevim ani, jak byly vysoke, protoze ja jsem se ocitla mezi nimi. Byly rostle velice huste vedle sebe, jedna na druhe a ja si tam mezi nimi rikala, tudy nemohu prece projit, tam se nevejdu. A presto, bez jedineho jejich dotyku jsem se mezi nimi pohybovala, jakoby proplouvala, krasne jsem se tam vesla.
Jako nehmotna plazma (ci jak tento muj stav nazvat) jsem byla. A ten pohyb me zavedl k takove jakoby propasti. Ta propast byla take krasna. Zvlastni, ze to tak nazyvam. Na okraji byla krasna. Dal jsem nevidela. A ta propast me k sobe tak lakala, jako kdyz vabí květ vcelku, uplne me tahla jako magnet a ja se ocitla chvilku na jejim okraji, chilku od ni
a zase k okraji me neco tahlo, jako kdyby se o me neco pretahovalo a mezi tim vsim jsem dostala informaci ... kdyz se dostanes dovnitr, tak tam odtud neni navratu.
Vim jeste, kdyz jsem se napotreti ocitla na kraji propasti, ze najednou do me neco

M. (Út, 26. 5. 2009 - 07:05)

Pracuji s lidmi,dokonce je na nich poznat,že umírají,mají špičatý nos a ve tváři takový ne útrpný pohled,ale spíše smířlivý,když umřou,tak já otvírám okno a sama cítím takové mrazení po celém těle,taky se samozřejmě pomodlím, to k tomu patří,někteří to umírání nemají jednoduché!A v životě si toho hodně protrpěli.

ZÁŽITKY BLÍZKOS (Po, 25. 5. 2009 - 11:05)

Cesta tunelem, setkání se světlem a zemřelými přáteli či rodiči nebo panoramatický přehled života od dětství až po současnost. To jsou jen nejznámější, celkem pozitivní zážitky lidí, kteří prošli klinickou smrtí.

http://www.nde.okamzite.eu/

dada (Pá, 6. 6. 2008 - 22:06)

Pypy to nyc,výž kolykrát já sem se břeklepla.Nený nyc naplat,neš přát Tvé kamarátce štjěsstý a Tobjě taki.Gdiš mně poslechnete,tag jag sem tadi psala v jyných dyzkuzých,tag nemusý nygdo jen tag bro radost vládě a brezydenda a bzychyadrú a nájemních vrahú egzekutorú umřýt.Pag čekat na Kristuspána je lepší ve bezstarostním žyvotjě.

pipi (Pá, 6. 6. 2008 - 09:06)

sory za preklepy..

pipi (Pá, 6. 6. 2008 - 09:06)

me jednou kamaradka vyparavela jak se predavkovala nejakyma lekama a odvezli ji do nemocnoce,ze to pry s ni nevypadalo dobre a jak byla v bezvedomi,tak v te nemocnici videla sve telo a jak ji osetruje nejaky doktor,dopadlo to vse dobre a kdyz odchazela z nemocnice,tak potkala na chodbe toho doktora co ji osetroval a rekla:vy jste ten doktor co me zachranil,a doktor na ni koukal ,protoze to nemohla vcedet kdyz byla v bezvedomi,tak mu rekla ,ze ho videla kdyz se vznasela nad svym telem...

dada (Pá, 6. 6. 2008 - 04:06)

U NÁS V REPUBLYCE STE BLÝSKO SMRTI 24H DENĚ.TA PYČA BREZYDEND VÁM NYC NEDÁ,TAG ZDECHNETE A JE.

Prožitky blízko (Čt, 5. 6. 2008 - 22:06)

I mě se stalo když my bylo 30 let že jsem se dostal na práh života a smrti. Bylo to tak že jsem byl na dovolený v cizině u známých, jezdili jsme po výletech a a okolí. Jednou při návratu asi kilometr od obydlí v lese na polní cestě mě začali svědět kolena a najednou jsem cítil takovou slabost tak jsem jěště stačil zastavit auto které jsem řídil a za pomoci své matky vylézt z auta. Po několika krocích jsem začal vnímat že se ze svého těla pomalu oddaluju a začínám stoupat do výšky a pozoruji své tělo jak se vzdaluji již to jakoby nebylo mé. Najednou jsem se ocitnul v jakémsi tunelu který byl tmavý a po chvíli přicházela jasná zář. Najednou se zastavil a spatřil krásný třpyt a v něm postava která ke mě promluvila a pravila ještě je čas musíš se vrátit ještě musíš vykonat spoustu úkolů na zemi tě čeká. A pak začla cesta návratu najednou jsem se opět vznášel nad svou postavou kterou matka podpírala až sem najednou byl vnitř své osoby. Na jednou sem se cítil hrozně slabý, pomalu neschopnýho cokoliv učinit. Po převozu k příbuzným sem proležel tři dni kdy mi dávali všelijaké posilující prostředky. Po třech dnech se mi navrátila síla kondice nohl se vrátit zpátky domů.
Později jsem se dozvěděl že na to místě kde mě to postihlo se stalo kdysi neštěstí.
Setkání s bohem je něco krásného co nejde popsat slovy.

Jacobs (Út, 10. 10. 2006 - 13:10)

Za to bych dal 5.
A šrumec?
nevole u prodigů

Smiley (Po, 9. 10. 2006 - 13:10)

Teorie Pekla

Toto je skutečná odpověď v testu střední úrovně z chemie na univerzitě ve Washingtonu. Odpověď jednoho studenta byla tak "hluboká", že se profesor rozhodl podělit se o ni s kolegy na internetu.

Bonusová otázka:

Je peklo exotermické (uvolňuje teplo) nebo endotermické(absorbuje teplo)?

Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován) nebo nějakou variantu. Jeden student ale napsal toto:

Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy vědět poměr, ve kterém duše přicházejí do pekla, a poměr, ve kterém z něj odcházejí. Myslím, že můžeme předpokládat, že duše která se dostane do pekla, již nevyjde. Tudíž neodchází žádná duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě.
Věšina z nich tvrdí, že kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla.
Od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více
než jedné církve můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla.
Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší
v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na poměr změny objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší. To nám dává dvě možnosti:
1)Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí
duše do pekla, teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne.
2)Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a
tlak budou klesat, až peklo zmrzne. Která z možností je správná?

Jestliže přijmeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně
exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Tereza včera v noci křičela "Ach můj Bože".

Tento student jako jediný dostal 10 bodů.

Lucas (Pá, 13. 5. 2005 - 01:05)

Dobrý denVážení přátelé, je velice milé, že se o toto téma v tomto virtuálním koutku světa zajímáte, je to velice obšírné a chulostivé téma.Dodnes ještě neexistují prostředky, jak v běžné svobodné lidské vůli tyto věci lépe pochopit a předat jiným. Jistě, lidé, kteří měly zkušenost se skorosmrtí zíkali určité dalo by se říct empirické vědomosti s tímto fenoménem, ovšem přátelé jak je vidno, nikdo z nás nedokáže tyto záležitosti posunout dále, nežli do té dalo by se říct snad, populární úrovně i když by snad zažil a věděl sebevíc. Jedná se o spontánní velice surové a na naši lidksou konstituci nepřirozené inofrmace.(říkám to velice necitlivě, ale nemyslím to tak,jak to zní.)Rád bych řekl všem, kdo s NDE má nějaké zkušenosti a cítí se od světa možná nepochopen či nějakým jiným způsobem flustrován, nebuďte smutní, je to v pořádku i když je pro lidi s dobrým srdcem těžké se s ostatními nemoci podělit o něco krásného,protože podělit se o něco hezkého je jako to hezké snovu zažít, možná i víc, že, s tímto s vámi cítím. Je velice těžké tyto věci, jak se říká "držet v sobě". Již dnes jsou snahy, mnohem radikálnější, nežli v čase minulém, v nést do této problematiky trochu více světla,a správným způsobem nad tím uvažovat (bez zatížení dobového, a společenského,co je jádrem problému)ovšem nikoliv o hlubším poznání posmrtného života, nýbrž pochopení jistých souvislostí externích, které nám dnes jsou velice skryty v přirozenosti našeho světa i ve vývoji samotných nás v tomto světě.(i když vše stojí přímo před námi, ovšem když z velké hory vzhlížíš na krásnou krajinu, těžko si všimneš mravence, který ti leze po botě). Ovšem všechno je přísně anonymní, nesmí vznikat žádné kutly, žádné paralely s náboženstvím, flosofií, nebo vědou i když v mnohých paralelách je vědomí NDE právě jádrem jejich hodnoty. V literatuře se kterou jste se setkali možná ve škole ano a jak říkám, velmi správně není vidět, že možná jistá díla byla sepsána právě díky zkušenosti z NDE. V žádném známějším díle není nic takového přímo zmiňováno neboť byla snaha chápat obsah a moudrost, kterou se lidem literatura snaží dát, abychom si na světě mohli více všímat štěstí, které nám často klepe na ramena a mi si je stále jen snažíme oprášit.Když to řeknu velice hrubě, NDE se nám snažilo přiblížit třeba náboženství, ale pravým opakem.Dogmatismem byli a dnes stále jsou masy lidí díky své třeba životní či tíživé situaci nuceni nesvobodně věřit aniž by měli možnost pochopit,protže jim chybý výběr. (opět netvrdím, že je náboženství špatné, jen je katastrofálně uvedeno v praxi,díky extrémě egoistickému přistupu k životu dnešní společnosti).I když se nám třeba vnucovalo správné, ve snaze, když lidi donutím dělat věci správně nějakým nařízením, že se stanou lepšími,i kdybych měl sebedokanelší vědění, co je správné.Mnoho katastrov v minulosti je dokladem tohoto smutného přístupu. (nechci tvrdit, že víra je něco špatného, víra je v životě velice důležitá a někdy je to ta jediná a poslední věc, ktrá nám může otevřít naše skryté a nevyužité schopnosti a tím nám propůjčit klíč k té pomyslné bráně štěstí).Nebojte se o těchto věcech mluvit, ovšem mluvte velice, velice opatrně. Lidem, kteří s tímto nemají žádné zkušenosti nemůžou naprosto chápat a oprávněně v nich můžete vyvolat velkou vlnu pohrdání. Pokud si nejste jisti, mluvte o svých názorech na život, ke kterým vám NDE možná dopomohla, ale o samotné NDE mluvte zřídka a o zážitku spíše rozmlouvejte s lidmi podobných zkušeností, třeba zde. (lídé spíše budou brát vážně, že láska je krásná věc, než že láska je krásná věc,navím mi jí světelná bytost dala v jednom okamžiku neomezeně). Mnoho a ještě více věcí lidé musí pochopit, aniž by jim tyto informace byly nějakým způsobem dány třeba i díky NDE. Mnoho chaosu dnešního světa je zaviněno právě díky vědomostem, které lidstvo ještě nebylo schopno unést a díky tomu lidé byli dlouhá léta nuceni nesprávně pochopenou moudrost realizovat a tím ji v budoucnu i zavhrovat ve víře, že je špatná.Což k zamyšlení, možná by i dnes příliš vážně braná otázk NDE mohla způsobit spíše katastrofu, nežli dobro. (Monžná někteří z vás, budou rozumnět.) Následky trvají dodnes, kdy místo informací, které by se dnes mohli začít rozvíjet,mohli by nám v životě už i něco ukázat,uvést nás do souvislostí a inspirovat nás,vyvolávají vlnu nevole a naopak snůšky hloupostí a pohádek které se zdají perfektní a které se dobře poslouchají dostávají zelenou.Pokud někdo z vás prožil NDE, je to naprosto v pořádku (samozřejmě tím nemyslím, že je v pořádku, že jste se dotali do tak nebezpečné situace, že jste skoro zemřeli). Myslím tím, že když si zlomíte nohu, je v pořádku, že krvácíte, nikoliv, že se vám stal nemilý úraz.Přeji všem mnoho štěstí a ostrý zrak před kameny na té cestě životem,aby jste se vyhnuli případnému zakopnutím protože lidé s dobrým a lehkým srdcem jsou unešeni natolik, že si těch kamenů často nevšimnou a zakopnou.A pokud již zakopnete, nehledejte hnedka viníka, který vám ten kámen mohl údajně hodit pod nohy ,protože ve skutečnosti, viníků je mnohem mnohem méně, nežli kamenů na cestě.A ještě bych vám strašně rád řekl, že život není jenom vývoj a překonávání překážek,k cestě dokonalosti. Jde o něco víc,ale vy to určitě víte, jen si to mnoho znás neuvědomuje.Rád bych doporučil jednu knihu, která s NDE nemá nic společného, ale může být veleužitečným a zajímavým rádcem v životě.Dale Carnegie : "JAK ZÍSKÁVAT PŘÁTELE A PŮSOBIT NA LIDI" (orig.češký překlad 2.vydání 1934)dnes r.v.1993,1997

Lola (Po, 24. 1. 2005 - 17:01)

To se nevylucuje-neverim v evoluci,take verim v neco nepopsaneho a nepredstavitelneho,ale neverim,ze to co ti lide zazivaji je cesta na druhou stranu-jak uz jsem uvedla,mozek do sve smrti pracuje v nouzovem rezimu.A stale jeste vnima,co se deje kolem.To cele pak ma za nasledek vsechny ty udalosti.Mimochodem pocit,ze se clovek vznasi a vidi sve telo zhora,lze navodit i zaziva.Jsou takovi frajeri,kteri to umeji.Az budeme skutecne mrtvi-i s mozkem : ))mozna se fakt bude neco dit-byla bych rada,ale neverim tomu,ze je to toto.Rika se,ze svet vznikl z jedine bunky a ja si furt rikam a kdo ji to rekl co ma delat?tedy co ji dalo ty informace?To je tema do pranice.Jak rikam,nejsem bezverec-ale rozhodne ne krestan..Jen tvrdim,ze v techto stavech jde o neco jineho..

Peťulka (Po, 24. 1. 2005 - 15:01)

Lolo, Lolo 15 hodin po prohlášení za mrtvého. Tedy mozek nevykazoval žádnou činnost. A přesto se vrátil. Je to zdokumentováno - jde o ruského emigranta žijícího v USA. Ale zase pozor - Ruský člověk je ve všem vyjímečný 8-)). Ne fakt je to pravda a těch lidí je víc. Ne sice takhle extrémě ale jsou. Je to velmi přitažlivé téma neboť se nás každého osobně dotýká. Takže pokud někdo tvrdí to či ono - stejně pokus si to neprožijeme tak víme prd. Na rozdíl od tzv. zasvěcenců, kterých je ale na světě velmi pomálu. Já osobně to mám tak, že když se budu chovat tak jak mám, budu slušná a budu pomáhat lidem, tak z toho mám už teď dobrý pocit. A pokud to nějaká vyšší bytost po mé smrti zhodnotí kladně, tak tím líp. Nicméně pokud mi bude někdo tvrdit a přesvědčovat, že vše tady kolem nás je dílo náhody (a tím i my) nebo vývoje, tak mu s klidem řeknu, že je vůl. A klidně mě kamenujte, protože když se nad tím v klidu zamyslíte a propojíte si různé informace (které ovšem na Nově neuvidíte..8-) ) tak něco nad tím vším prostorem tady kolem nás musí být.

Anička (Ne, 23. 1. 2005 - 22:01)

Jen tak mimochodem, ten vzkaz byl směřovám Peťulce...

Anička (Ne, 23. 1. 2005 - 22:01)

Zdravim! Taky jsem četla knihu od Dr. Moody a přijde mi to hrozně moc zajímavé. Téměř nečtu, aletoto mě tak chytlo, že jsem si to musela přečíst asi třekrát. Zvláště konkrétní příběhy jednotlivých lidí, kteří prožili "prožitek blízkosti smrti" jsou opravdu moc zajímavé! Neznáš náhodou nějakou podobnou knihu? Moc ráda bych si o tomto tématu zase něco zajímavého přečetla, děkuju!

Lola (Ne, 23. 1. 2005 - 20:01)

Aby bylo jasno,mne by se take libilo,kdyby to bylo,jak jsem kdysi myslela,ale jak jsem se po tom pidila,tak jsem se dopidila holt k nelibivemu vysledku.

Reklama

Přidat komentář