Psychospirituální krize, nebo psychóza

ADAME,prosím Tě, vůbec se mi nedaří odeslat Ti mail, co mám pro Tě připravený - na Tvou adresu. Opakovaně se mi to vrací s tím, že to odmítá antispamový program, tak mi prosím nějak poraď, co s tím mám dělat. F.

Ahoj všichni, hlásím, že: ZÁKLADNÍ INFORMACE O PSYCHOSPIRITUÁLNÍCH KRIZÍCH jsou teď k nalezení též na: http://jonathan.mysteria.cz Mějte se dobře Jozefína

Taky jsem to tisíckrát promýšlela, a stejně je v tom spousta nepromyšlených a nedokonalých vět ! Všichni jsme nedokonalí, proto jsme tady a hledáme způsob, jak být lepší. Nejde o to, napsat "do stínu stromu" ten nejdokonalejší příspěvek, ale o to, že ty stránky jsou dost známé a zavítají na ně možná i lidi, kteří mají vliv na to, jak se v českém zdravotním systému bude přistupovat k duševním nemocem ! Běžte se někdy podívat na "help 24" - pro mě osobně to byla nejsilnější motivace pro zveřejnění jedné části mé krize. Čím víc autentických příspěvků tam bude, tím je větší naděje, že psychospirituální krize (která je významnou součástí většiny duševních nemocí) přestane být "léčena" antipsychotiky !Ahoj JVS

Honzo, dík za podporu a pochopení, myslím si, že tohle je TAK citlivé a intimní téma, že by každá neuvážená a nepromyšlená věta uvedená na tvých stránkách mohla třeba ublížit nebo splést, zmást. Na textu pracuji, promýšlím jej, měním, a určitě, až budu s jeho podobou spokojena, napíšu. Něco jiného je chat a něco jiného už zobecněná pravda, byť moje, ale nějaká pravda, která má sloužit nějakému účelu a já si ten rozdíl jasně uvědomuji. Ještě jednou díky za pochopení. Jana I.

Jani, myslím si, že až v tom budeš mít úplně jasno, tak už vůbec nebudeš mít potřebu nějaké diskuse. Budeš sama vědět, co a jak. Držím palce ať to dokážeš!PS. adresu jsem zjednodušil na travel.to/india3

Ahoj,i já se nakoukla do stínu stromu a i já zaváhala, zda vůbec mám právo někde publikovat své často rozporuplné, měnící se názory, závěry. Možná cítím zodpovědnost, možná sama nemám tak jasno, jak se může zdát. Takže, až si to všechno vyřeším, až mi třeba dojdou další souvislosti s mým současným životem, odhalí se skryté pravdy, často raději neviděné, určitě se tam sejdeme.Mějte se hezky, držím palce vám i sobě. Jana I.

AHOJ ještě tady,první příspěvek "ve stínu pod lipou" mi trochu vyrazil dech, čímž chci říct, že se mi moc líbí.Chystám se tam také vyrazit, ale mám dojem, že bych ještě na rozloučenou měla něco napsat zde.Koukla jsem na to, co jsem tu mnohdy narychlo a bez velkého přemýšlení vyplodila a chci k tomu ještě něco dodat:Totiž: Zazněla tu a to i z mých úst jedna věc: že k úspěšnému průchodu psychospirituální krizí, by to chtělo někoho, kdo takovou zkušenost má za sebou, sám už si to protrpěl a tudíž se do podobných poutníků bloudičů může dobře vcítit a může jim pomoci tím "začarovaným lesem" projít. A že taková postava se špatně hledá. Je to asi vlastně volání po určitém duchovním učiteli nebo šamanovi. A pak tu ale zaznělo taky to, že doba žáků a učitelů v pravém slova smyslu, možná už pomíjí a taky to, že si nejlepším učitelem mučitelem (jak to napsala Jana I) jsme my sami. Chci říct tohle: já lítám tou mojí krizí už hezkých pár let, celou tu dobu jsem stále hledala kudy ano a kudy ne a kdo by mi co poradil ... no a občas z toho byl i pěkný průšvih. Ale potkala (či našla) jsem cestou taky několik lidí, kteří mi pomohli

Ahoj,čtu si tyhle stránky od začátku, ale zatím mi nepřipadalo účelné ozvat se nahlas. Před asi deseti minutami jsem pracně dotvořila úvahu o smyslu toho, o čem se tady mluví, a když jsem se ji pokusila odeslat, kousl se mi internet a všechno se smazalo. Beru to jako "pokyn shora" :-), asi nemám zbytečně mluvit a přejít k jádru věci. Proto teď odcházím do stínu stromu. Kdo chcete, pojďte taky.Případné rozpory můžeme probrat později.JVS

Honzo, JÁ JSEM se ocitla na konci cesty. Byl stvořen univerzální lék ... "Děcka", co si představíte pod pojmem R-Á-J na Zemi ??? Kiss Pavlína

Ahoj, chci se jen omluvit Honzovi, že jsem pokomolil jeho jméno ve svém předešlém příspěvku (tj. mylně Petr Benda). Jméno jsem psal z paměti, měl jsem se raději kouknout. Adam

Tak fajn. A co kdo říkáte na Honzovu iniciativu - přesunout se do stínu stromu??? Já se pro začátek přesunu k nějakým užitečným uzemňujícím činnostem,typu vaření a uklízení, abych tu tolik nekecala a pak zas nakouknu, co se děje tu či tam. Ahojte Fína

Josefíno, rozumím, je mi naprosto jasné, o čem píšeš. Cítím to stejně, jen vím, že na tyhle stránky jdou lidé, kteří poctivě hledají a ti potřebují slyšet, číst, že se nepletou, že to, co cítí, co prožívají JE: Že nás to oslovuje a že je jedno, jak tomu říkáme. Hlavně, že se sejdeme v tom prožívání a cítění. A ti lidé, kteří se chechtají a považují nás za blázny, mají taky svou cestu a jsou mi volní.Naučila jsem se je respektovat, tolerovat, přijímat, vždyť i oni mají svou pravdu a i na jejich úrovni se dá žít. Vůbec nejsem povýšená, spíš naopak, ale jsem si vědoma síly, co si mě našla a co mě provází životem a jsem ráda, že to tak je. Ona mi neublíží. Ublížit se můžu jen já sama. Měj se hezky. Jana I.

Jano, promiň. Já teď - chápu, že to co popisuješ, je taky "pěkné". A celkově to vyznívá, že jsi jeden z těch, co o nich psal Honza, že to už nějak akceptovali a naučili se s tím spolupracovat. U mne to jde cestami, že si tímhle nejsem skoro nikdy jista, zda s tím už umím žít nebo zda dělám vážné chyby. Ani nedokážu posoudit, zda se v tom moc utápím nebo ne, já fakt nevím. Mívá to asi jasně u různých lidí různou intenzitu. Víš, já tu teď nechci být hodně konkrétní a to ačkoliv mám s Tebou některé věci společné. Mám k tomu docela rozumné důvody - dávat si pozor, třeba v mailu bych to mohla vysvětlit, takhle ne. Taky jsem si ty zážitky nevyvolala nějakým naprosto nezodpovědným cvičením, alespo? myslím. Pro lidi je někdy možná těžké najít společnou řeč, i když je něco spojuje. Ono je to asi i slovníkem, každý jsme jiný, vyjadřujeme se jinak ... já jsem třeba obvykle dost racionální tvor, což mi někdy pomáhá někdy ne, ale obtížně a málo se před lidmi vyjadřuji o bohu, lásce ... jsou to tak silné věci, že se bojím, aby se v těch slovech neztratily a bojím se hlasitě sdělit, že vím, že to co mi pomáhá je to To, snad je, doufám. Snad se nerozplynu v samých pochybnostech, ale je fakt, že v tomhle se bojím něco sebejistě vyřknout. A druhý to udělá a je to třeba upřímné a pravdivé a pro něj přirozené. To chápu, jen jsem jiný typ. No a pak ještě existují lidé, kteří mají těch krásných slov plná ústa, ale po čase člověk zjistí, že jsou to slova bez obsahu. Tak i proto se bojím. Leckde leckdo toho napovídá a ještě se ti lidé "vroucně" objímají a přitom, když je pak poznáš ..., však to asi taky znáš. Tak jsem v těchto věcech radši úsporná a možná je to někdy na škodu. Tak se Ti ještě jednou omlouvám a snad jsem se trochu vysvětlila. Měj se hezky J.

Fíno, Jano I., Adame a ostatní. Vytvořil jsem diskusní fórum na stránkách Stín stromu (http://go.to/benda, resp. http://www.webpark.cz/honza-benda/krize/forum.html). Věřím, že dříve či později se to tam rozjede. Chcete-li, napište. Vše dobré všem hledačům, H.

Josefíno,máš pravdu v tom, že moje zážitky asi nebudou tak intenzivní jako tvoje. Možná se v nich snažím neutápět, jen je přijímat, nepitvat. Možná se ti jevím jako dokonale nad věcí, sama se utvrzuji v tom, že TO mám za sebou, ale co si budememe povídat. Všichni dobře víme, že tyhle stavy jsou cesta. Ta moje trvá dobrých 8 let, v poslední době mi začíná nabourávat vztah s manželem, protože on mi přestává rozumět. Jsem jiná a jak jsem jiná se mu bojím říct, protože by mě zavřel do blázince. Znám sny, co mi ukazují hromadné dopravní nehody - a ty se pak stanou, znám stavy, kdy vím, že někomu blízkému jde o život a zatím jsem jej uměla vždy varovat a uchránit. Znám kontakty s "duchy" atd.. . Naštěstí už po těch letech vím, co za těmi mými stavy stojí a umím si kontakty regulovat a zvládat. Jedem v tom dva a jsme naštěstí zatím rozumní. Ale není cesty zpátky. Své stavy jsem nikdy záměrně nevyvolávala, nezkoušela jsem žádná speciální cvičení. Prostě to přišlo. Je fakt, že mně nestačí materiální svět, že toužím žít na duchovní úrovni, nejlíp, jak to jde. Kdybych věděla, co mi to přinese, asi bych tak hrr nebyla a držela se při zemi.A možná taky ne! Teď je pozdě. Jediné co zbývá, je věřit, vědět, že nenesu víc, než unesu a snažit se to zpracovat a užít. Ahoj, mějte se hezky a věřte, že to má smysl! Jana I.

Za málo. A třeba by vznikla zajímavá společnost.J

Hmmm... no, to má logiku. Věřím, že by se to mohlo chytit. Že mě to nenapadlo dřív. Lidi mi píšou průběžně... Zkusím zjistit, jak to technicky udělat. Snad se k tomu dostanu příští týden. Dík za podporu. H.

Honzo, děkuju. Aha, tušila jsem, že je to takhle nějak, že jsou všichni, o nichž se ví, vlastně stále na cestě, asi to je třeba tak brát. Knížku Jyoti znám, toho dědečka Oge ne, podívám se po něm. Napadla mne jedna věc - nebylo by tedy dobré vytvořit možnost takovéhle diskuze na těch Tvých stránkách? Nebo na to založit jiné, ale přímo s touhle tématikou? Že by se právě třeba ti lidé, co píšou Tobě nebo sem, mohli trochu seznámit a pokecat, taky se mi to zdá dobrý nápad. A vidělo by se, zda by to fungovalo. Tohle vzniklo spontánně, ale je fakt, že jde o prostor, kam chodí i mračna lidí naprosto opačných názorů a je možná zbytečné se tu s nimi dohadovat, zda Něco je či není. Těch pochybovačů je všude víc než dost. Kdyby to bylo zarámováno třeba těmi Tvými stránkami, tak by se tam asi objevili převážně lidi hledající či trpící těmi zážitky, ti stejně na Tvé stránky chodí. Možná by to mohlo být dobré, ne? A jestli se nikomu nechce do uveřejnění příběhu, tak takhle by to do jisté míry mohlo vzniknout spontánně, vždyť přece není nutné, aby to byla hned celá autobiografie a nutně pod vlastním jménem. Tohle tady taky zůstává, určité zveřejnění to tedy je a třeba Adam své zážitky popsal dost hodně. Prostě že bys tam (nebo někde jinde)měl takovou psychospirituální "hospodu"?:-)Že by šlo o výměnu informací a terapii vzájemným vypovídáním se? A navíc je skvělý, že ty to máš nastudováno.No a něco by lidi mohli probrat takhle veřejně na té diskuzi a pokud by tam uvedli mail na sebe, tak ve zbytku si mohou povídat-psát soukromě. Mně by se to zdálo fajn. Omlouvám se za tu ukecanost, dalo se to napsat jednou větou. Co si o tom myslíš? Ahoj J.

Ahoj Jozefino, dík za odpověď. Vím, že v naší kultuře není snadné se s krizí vypořádat, když většina lidí, ale i odborníků to patologizuje. Po přečtení práce M&S mi napsalo dohromady už asi několik desítek lidí (přesně jsem to nepočítal), kteří často něčím takovým procházejí. S pár jsem se setkal face to face. Neznám ale nikoho, pro koho by to byla úplně uzavřená záležitost. Psal jsem si ovšem s takovými, pro které ten proces přestal mít charakter krize, protože se přestali bát, že jsou blázni, nějak to všechno přijali a vydali se řekněme "na cestu". Četlas Jyoti: Anděl zavolal mé jméno? Myslím, že ani pro Jyoti to není vyřízená epizoda. Nebo Dědeček Oge od Brzákový. Prostě se začal učit... Takže nehledám ani tak někoho, kdo je z toho úplně venku, ale spíš někoho, kdo z toho už nemá strach a učí se s tím žít a třeba mu to i leccos přináší. A dokázal by to sdílet - ku prospěchu svému i dalších. No nic, každopádně držím palce. Vše dobré, H.

Ještě - Jano I, já Ti moc přeju, že je Ti tak dobře, jak píšeš a tuším, že ty cesty a cestičky jsou různorodé a všelijaké a intenzita prožitků při hledání se - probouzení je taky všelijaká. A jak mně to připadá, píšeme asi každá o trochu jiné té cestičce nebo intenzitě zážitků, což je asi normální, každý je jiný a pro každého má osud nachystáno asi věci jinačí.Čímž chci říct, že nejen z mé vlastní zkušenosti, ale i třeba ze zkušenosti jedné mé kamarádky vím, že někdy jsou ty prožitky takový horor, že by člověk hledal pomoc téměř kdekoliv, přestože věří v Boha a přestože cítí vedení. A je to i v těch knížkách (třeba v Grofech), že je to někdy zatrápeně silné. Pro ilustraci tu mohu zmínit taky třeba tuto adresu: http://www2.webpark.cz/osp/kundalini.htmna níž je, dost zajímavý popis zážitků s uvolněnou kundalini. Netuším, kdo ten text psal, ale mně se zdá hodně dobrý. Zhruba popisuje, že doopravdy uvolněná kundalini může člověku ze života udělat dlouholetý očistec a těžko s tím něco moc nadělat. Ona má zřejmě vlastní program a vlastní časový harmonogram (někdy bohužel 5, 10, 15 let). Zasahovat se do toho zřejmě dá jen omezeně, takže člověku asi nezbývá ...než si na ni udělat čas, ber kde ber. Měj se hezky. J.