Psychoterapeut pri sezeni spal !!!!

Ahoj nevzdávej to a hledej dál vhodného terapeuta.V manželských poradnách bývají zdarma.Mám zkušenost se dvěma psycholožkama-jedna si natahovala budík na konzultace aby věděla kdy má končit-no něco i poradila ale nic moc.Ta druhá mi vůbec nevěřila takový lidé by neměly tohle povolání dělat.Pak jsem ale měla štěstí hodný starší pán psycholog -vždy jsme dobře pokecali a zasmáli se-pomohl mi s problémem ráda na něj vzpomínám.

Reakce..Tak zkouška proběhla dobře..Chtěla jsem napsat,že pokud jsi chodila k psychoanalytikovi,píšeš,že jsi ležela na pohovce,tak tam je to běžné.Je přesně o tom,že pacient povídá neboli volně asociue,psychoterapeut do toho nemá zasahovat.To bys musela chodit na jinou terapii.Nebo na takovou,která je hrazena z pojištění.Jinak i co se týká těch,jsou to jen lidi a mam dost špatných zkušeností,oni jsou těmi lidmi opravdu otráveni,navíc jim ani neumí pomoci.Zvlášť když je toho moc.Kdo s terapiemi začíná,pacient,obvykle se bojí a má důvěru,ale kdo už něco zkusil,ví,že mu to stejně moc nepomůže.Někteří terapeuti jsou lepší,neřikám,že to nemůže v něčem pomoct,ale obecně si spíš myslim výše napsané.

Ahoj, dakujem vsetkym za...Reakce..

Pocula som, ze psychologovia viac pocuvaju ako hovoria. Sama som zazila poradkynu, ktora iba pocuvala, sem-tam sa spytala otazku, ale nic neradila ani neanalyzovala. Po tretom sedeni som tam prestala chodit, lebo tym svojim rozpravanim som prisla aj na odpovede, ktore som hladala. Myslim, ze toto je ich metoda ako potlacit cloveka k tomu, aby si sam nasiel vychodisko a odpoved na problem. Dava to logiku, pretoze ani psycholog nevie co je najlepsia opoved pre toho pacienta. Co poradi jednemu, nemusi platit u druheho a vyvola zbytocne frustracie. V tvojom pripade, Katka, zavisi na tebe, kolko energie, casu a penazi chces vlozit do cloveka, ktory ta uz sklamal. On si totiz nezasluzi tvoju energiu-hnev, frustracie a smutok. Tento clovek, ktory sa poklada za psychologa a pritom zaspava na konzultaciach, asi nema vela pochopenia a ani svedomia. Ja osobne by som uz k nemu nesla. Ak mas energiu a dokazy, ktore budes asi potrebovat, chod do toho a bojuj. Suhlasim s tym, ze takito ludia by nemali ani byt v poradni, ak nedokazu vypocut pacienta, no nikdy som nebojovala proti byrokracii a systemu a neviem ako to chodi. Mozes napriklad poslat clanok do novin? Nevrati ti to tvoje peniaze, ale jemu to poskodi povest a viac ludi si zacnu davat pozor. Vela stastia pri hladani samej seba. Vacsinou sa clovek musi pozriet len do seba a tam najde vsetko, co potrebuje.

Ahoj, dakujem vsetkym za reakcie!Pravda,ja by som to rada nenechala len tak a chcela by som pozadovat peniaze spat. Len neviem, ci mam to prava a ako na to...Ale ako pise Gabca, asi by to chcela niaky dokaz! Ale to by znamenalo, ze by som tam musela este chodit a cakat na to, az zaspi...A to si bude teraz uz asi, (aspon niaku dobu) hlidat. Neviem, ako sa zariadit, uz som telefonicky dve hodiny zrusila bez udania dovodu, ako to robim normalne, ked je treba...Nic som zatial niak viac neriesila. Viem, ze by slo - jednoducho tam uz neprist, ale to úprave nechcem !!!!!! Dakujem, Katka.

Ahoj, dakujem vsetkym za reakcie!Pravda,ja by som to rada nenechala len tak a chcela by som pozadovat peniaze spat. Len neviem, ci mam to prava a ako na to...Ale ako pise Gabca, asi by to chcela niaky dokaz! Ale to by znamenalo, ze by som tam musela este chodit a cakat na to, az zaspi...A to si bude teraz uz asi, (aspon niaku dobu) hlidat. Neviem, ako sa zariadit, uz som telefonicky dve hodiny zrusila bez udania dovodu, ako to robim normalne, ked je treba...Nic som zatial niak viac neriesila. Viem, ze by slo - jednoducho tam uz neprist, ale to úprave nechcem !!!!!! Dakujem, Katka.

přesně prostě to zdokumentuj a řeš to! kdo ví možná to dělá i jiným klientům ale ti se bojí ozvat...měl by za to pikat

Když jsem chodila s jedním psychologem, řekl mi, že někdy už ty lidi nevnímá, oni povídají a on je nevnímá!Mandarinko, můžeš ho při tom chrápání natočit, třeba mobilem?Víš, abys měla pro své tvrzení důkaz.Co ti udělal, je hrozné, ale myslím, že když nebudeš mít důkaz, nic nezmůžeš.

Nejsem vůbec schopen slova,tohle je hyenismus a zneuctění etiky člověka vůbec.Myslím,že máš právo požadovat zpět všechny své výlohy,informuj o všem jeho nadřízeného a pokud budou k Tobě lhostejní,existuje právní poradna i po internetu.Nedej se,budou mít strach abys to někde nepublikovala,nedej se zastrašit.

Najdi si jiného terapeuta, tenhe nestojí za nic, a co hůř ... ještě si za své "usínání při sezení" bere nekřesťanské peníze...

Dobry den, stalo sa mi nieco, o com by som si myslela, ze sa moze stat akurat v zlom sne :-(...Asi rok a pol navstevujem psychologa, v ktoreho som verila, ze mi pomoze dostat ma z mojej bezutesnej situacie, pocitov bezcennosti, beznadeje...Trvalo mi dlho, nez som sa po "samotrapeni", pre tento krok rozhodla. Bala som sa tiez toho, ze ma tento "fakt" nelichotivo onalepkuje...Situacia sa pre mna vsak nevyvijala nijak lichotivo a ja som citila, ze sa bez pomoci odbornika z toho asi nedostanem. (Hovorim o pomoci v zmysle ze ma nauci niekto vazit si samu seba, svoj zivot, pomoze mi vyviest ma z mojich omylov, nasmeruje aby som sama bola schopna sa so svojim zivotom "poprat", zacala zit! (O detailoch mojho pribehu sa asi nema cenu na priestore tohoto clanku rozpisovat)...Ide o to, ze kazdy, kto uz psychologa vyhladal vie, ake je tazke sa pred cudzim clovekom vyjadrit o mnohych veciach. Vobec je tazke, uvedomit si ich, aby sme dokazili o svojom zivote, (problemoch), zmysluplne hovorit. Snazila som sa tomuto cloveku co najvernejsie svoj zivot sprostredkovat, co v praxi znamenalo, ze som mu rozpravala o veciach, ktore moc bolia, ktore ozivuju to, co by ste radsej ponechali zapomenute, casto veci vyvolavajuce stud, slzy, triasku...O vas, o vasej rodine, najblizsich, proste tie najintimnejsie a najneprijemnejsie veci...A to vsetko v akejsi nadeji, ze mozte tomu cloveku verit a tato dovera ma charakter naliehavejsi! Za ten rok a pol (hodina,-dve kazdy tyzden), som investovala do "tohto vztahu" mnoho nadeje, ocakavania, dovery, ale taktiez kopec (mne drahocenneho) casu a dost financi. (V case finanej tiesne slo o moje posledne peniaze.) Vsetko toto bolo zlomene. Jednak, nevedela som, ako terapia vypada, co mozem od nej ocakavat, ako sa v nej chovat... Mala som vsak niake ocakavania, ze by mi mal pan psycholog pomoct. Nemyslela som ani konkretne rady, ale aspon to, ze ma navedie na to, aby som zmatok vnutri seba pochopila...Predstavovala som si, ze by hodina mala prebiehat formou interakcie... Totizto, pan bol od zaciatku ticho a ja som nevedela, co sa odo mna ocakava a ako postupovat a tak som si sama postupom casu vytvorila akysi system - a to, ze budem rozpravat o veciach, ktore sa udiali za uplynuly tyzden a ktore ma trapili. Ono to vsak bolo stale o tom, ze ja som sama so sebou viedla "dlhe monology", do ktorych on ani nevstupoval a na nic nereagoval...Casto, ked som urobila pomlku -marne som sa ho snazila vtiahnut do diania , zavladlo v miestnosti trapne ticho a tak som po niakej dobe znova zacala omielat to same....Skoro jedine, co som od neho pocula bolo, ze mi na konci hodiny oznamil, ze "uz je koniec". Marne som sa snazila hladat v tomto sposobe terapie nejaky system - pokusala som sa ospravedlnovat si jeho pocinanie tym, ze tak robi preto, aby nevnasal do mojej terapie jeho subjektivne tvrdenia...No ale i napriek tomu vo mne stale "blikala cervena kontrolka". On mi vlastne nic nedaval! Jedine, co som z toho "mala" bolo, ze som sa vyrozpravala a za to dobre zaplatila... :-(Po par pokusoch vniest ho do hodiny, reagoval na moje otvorene otazky tak, ze zacal analyzovat, preco sa ho pytam na jeho nazor a z tohto ucinil predmet nasej diskusie! On ma snad dovtedy vobec nepocuval?! Skutocne problemy zostali bokom. Uz tri krat som sa rozhodovala s "seknut", citila som sa byt vo viacerych strankach byt nim manipulovana...Avsak moja slusnost voci nemu a urcite i smutok nad tym, co vsetko som do sedeni uz "vlozila", mi nedovolovali len tak zavolat, ze na buduce uz nepridem...A tak teda vzdy strhol pozornost na neexistujuci problem a uchlacholil ma. No viete, ja nie som hlupa, ale ide o uplne specificky vztah a vy neviete, ci budete este niekomu niekedy schopni to vsetko, co ste za ten cas stihli,tak dobre popisat. Ved uz ste predsa tak daleko...A nehovorite kazdy den ludom o tychto veciach !!!...Co sa vsak nestalo, par krat som pocula, ako pan psychoterapeut za mnou pochrapkava...No, neuniklo mi nikdy, ze ked pred koncom hodiny "stavame"- ja z pohovky na ktorej lezim a on z kresla, ktore ma umiestnene za mojou hlavou, (takze na neho nevidim), casto popadava "rovnovahu" a rozlepuje oci...Prisudzovala som to vsak tomu, ze sa so mnou do mojho dojimaveho rozpravania natolko vzival...No s cim som mohla porovnavat? On bol panom miesta a ja som bola ta, co potrebovala jeho pomoc...To, ze som ho pocula chrapat, ma strasne vydesilo- vydaval zvuky, ako ked niekto upadava do spanku, hlava mu klucka a potom sa nahle preberie k vedomiu...Ani som nemala odvahu sa na neho podivat a pevne som verila, ze to tak nebude...(V case ked som sa triasla a plakala).Zburala by sa mi v sekunde vsetka dovera a nadej na pomoc...Ono sa tato zkusenost vsak opakovala a tak som sa odvazila k nemu vzhliadnut - s otverenou "hubou" si spal !!! Mojim problemom o ktorom som mu rozpravala, bol totiz strach zo socilanej komunikacie, pocit menejcennosti v jednani s inymi ludmi a strach pohliadnut im do oci..............Veduci toho centra ma poziadal, aby som sa cez to preniesla a navstevovala jeho hodiny dalej..(V zmysle, ze tato skusenost bude pre mna prinosom...)Chapete vsak tomu -preco ja by som sa mala valit po praci kus cez Prahu, hodinu cakala a zaplatila mu za to, budem s nim diskiutovat o tom, ze voci mne hrubo porusil "lekarsku" etiku? Som tiez studujuca, casu mam malo, a tie hodiny nie su najlacnejsie! Najhorsi vask na tom celom je POCIT FRUSTRACIE A ZBYTOCNOSTI co som si z tej zkusenosti odniesla! Veci, ktorych som sa chcela za jeho pomoci zbavit, s avo mne este utuzili¨. Ukazal mi, ze na tom, ze ludia ku mne nechovaju respekt, nie je nic zle...Poradite mi prosim, ako v takejto sitacii dalej postupovat. Chcem sa postavit osudu a dokazat, ze ma na viac! Nemoze mu to urcit eprejst tak, ze ja odidem a zivot bude plynut, ale s inymi ludmi, takto dalej! Ako apon ciastocnu satisfakciu za tuto premrhanu liecbu, chcem pozadovat spet svoje peniaze. Na koho sa mozem obratit? Mae niekto podobnu skusenost? Dakujem Vam za rady a dufam, ze sa pocet negativnych zkusenosti so psychologmi bude eliminovat! Co je totiz bolestivejsie ako "rana" od toho, co najlepsie pozna vase slabosti?