Rozbitý Gáliový teplomer

Proto jej používáme

Na úklid galia z teploměru mám následující postup: 1, utřít co nejvíc galia papírovým kapesníkem (vznikne šedivá skvrna). 2, vzít gumu na gumování obyčejné tužky a skvrnu chvilku "gumovat" (nelekejte se - vznikne ještě tmavší skvrna). 3, tuto skvrnu snadno a beze zbytku setřete papírovým kapesníkem namočeným do technického lihu. Vyzkoušeno na dlažbě i na parketách.

Podarilo sa nám rozbiť...Mohu přispět praktickou zkušeností.
Pokud se vám to vyleje na keramickou dlažbu, tak nedoporučuji pokoušet se to setřít nebo vysát papírovým kapesníkem, rozmaže se to a vpije do pórovitéhu povrchu dlažby.
Větší množství se doporučuje vysát vysavačem(http://www.rgmd.com/msds/msds.pdf), ale mě to kapky nevysálo, spíše dále rozmazalo. Nakonec to šlo vše setřít vlhkou hadrou se saponátem, kromě místa, kde jsem to rozmazal nasucho, tam malinko zůstalo už napořád.

Toxikologické informace o kovovém galiu jsou velmi chudé. V CAS 7440-55-3 jsou uvedeny pouze dráždivé a leptavé účinky. Je asi méně jedovaté než rtuť, protože se zkouší jeho používání do zářivek místo rtuti. Jinak se používá (přesněji používalo) pro konstrukce teploměrů pro vysoké teploty (z křemenného skla až do 1200 st. C). Jeden takový uchováváme v laboratoři jako technickou kuriozitu z dob dávno minulých (dnes se měří vysoké teploty pomocí termočlánků).

Podarilo sa nám rozbiť galiový teplomer, práve počas toho namáhavého sklepávania. Viete mi poradiť ako to správne uklidit? Vytečenú striebornú tekutinu sme pozbierali a utreli liehom. Rozbité sklo vysáli.

Je tu nejaké riziko ako pri rtuti ? Prípadne nejaké opatrenia ? Ďakujem