Reklama

single

milkyway (Ne, 20. 3. 2022 - 19:03)

Setkali jste se vy singláci s diskriminací ostatními páry? Změnili se vaše mezilidské vztahy po tom, co jste se rozvedli nebo poté, co si někdo vám blízký našel partnera, zatímco vy jste pořád single? Stalo se vám, že se na vás najednou někdo z okolí začal dívat přes prsty? Byli jste vyloučeni z kolektivu, protože teď už je zábava jen pro páry a kdokoli single by do party přece nezapadnul? Začala se na vás ženy třeba dlouholetá kamarádka dívat přes prsty a chovat se povýšeně, protože ona je konečně ve vztahu a už je přece někde úplně jinde než vy, protože s tím svým vyvoleným plánuje svatbu a budoucnost? Připadaly jste si, že jste najednou ženským pohlavím vnímané jako hlavní nepřítel a nebezpečená konkurence, protože musíte být podle měřítek zadaných úplné zoufalky, které budou útočit ze zálohy se snahou odloudit jejich dokonalé partnery? Jaké jsou vaše osobní zkušenosti?

Jediný SINGLE (St, 17. 2. 2016 - 20:02)

Je Láďa Vít :-)

Tom (St, 17. 2. 2016 - 19:02)

Praktikuji to asi 2 roky....Co k tomu všechno potřebuješ?Mimo katetru

Holky (Pá, 3. 10. 2014 - 18:10)

představa, že lidé musí...Bohužel z vás mluví lakota a samolibost a bohužel vypočítavost.Život není jenom o pohodlí a hmotných statcích.Karel Landa.

Ivčo (Pá, 3. 10. 2014 - 17:10)

To tě v tý pipně někdy nezasvrbí aby si vymetla pavučiny.Klára pořád při chuti.

Linda (Po, 15. 3. 2021 - 10:03)

Když svrbí tak máte prsty.

Inka (Pá, 24. 7. 2009 - 16:07)

představa, že lidé musí žít v páru je z mého pohledu neopostatněná. Každý by měl žít tak, jak mu to vyhovuje, po zralé úvaze. Na životě single není nic nepřirozeného.

Tereza (Pá, 24. 7. 2009 - 16:07)

mně je taky 45 let. Být single je v mých očích dnes něco jako velký přepych a luxus. Dala bych mnoho za to být " aspoň občas single ". Po práci dělat co mně baví, vybrat si, zda půjdu do kina, do sauny, s kamarádkou na kávu nebo s knížkou do postele. Ženám, které prohlašují, že jim vyhovuje být single, absolutně věřím, hlavně těm, které ve vztahu třeba i dlouho žily a mohou srovnávat - po rozchodu, rozvodu ... já mám muže, děti, práci - a v mém věku už jsem z toho kolotoče povinností strašně unavená. Vše co dělám, dělám pro druhé, pro rodinu, ta to bere jako samozřejmost, vždy je to bráno jako samozřejmost. Do práce dojíždím, brzy vstávám, druhou práci dělám o víkendech, protože potřebuji vyřešit určitou chvilkovou finanční krizi v rodině, stejně tak se honí můj muž. Sami na sebe a relax a volno čas nemáme. Mezi pracemi pak péče o dům, zahradu, tři děti, které zatím bydlí s námi a studují, žaludky a svršky členů rodiny. Pozdě večer padám únavou do postele. Do toho kdekdo kolem mně tak nějak něco pořád potřebuje, jedni rodiče, druzí, byť jsou v důchodu a v dobré fyzické kondici a cestují, dost kňourají, odvykli povinnostem, vše je pro ně problém a zneužívají nás i toho, že jsme nikdy neuměli odpírat pomoc a říkat ne. Potřebují umýt okna, gruntovat, něco přivézt, odvézt, zařídit a nepřemýšlí o tom, že toto všechno musíme stíhat i my, kteří máme práci, daleko za ní dojíždíme, tři děti a už taky své roky a občas zdravotní problémy. Naše únava je nezajímá. Jo, musíme to začít usměrňovat, brzy bychom padli na ústa a to si dovolit nemůžeme. Život single je pro mně něco úžasného, co bych chtěla zažít aspo? chvíli - nemuset nic, jen se starat sama o sebe ... nevěřím, že by ženy byly stejné slípky jako dříve, kdy když nebyla žena do určitého věku vdaná, pak měla starosti ona a hlavně její okolí do toho vrtalo. Dnes jsou ženy přece finančně soběstačné a ne každá potřebuje trvale žít v domácnosti s chlapem, kterého by chtěla opečovávat a být jím i omezována ve svých představách. Vztah může být i rovnocenný, ale ne vždy to tak je.

Návštěvník (Pá, 24. 7. 2009 - 16:07)

Na samotě není nejhorší vlastní samota, s tou se dá srovnat, ale tlak a případné urážky okolí. Označení "stará panna", myslím, každou ženu zabolí. "Starý mládenec" není tak strašný jako "stará panna".

A. (Pá, 24. 7. 2009 - 16:07)

Jednou mluvil mluvil v radiu jeden psycholog. Říkal, že až 7 % populace se nehodí pro soužití v páru a že společnost vůči těmto lidem musí být tolerantnější.

Švejk (Čt, 23. 7. 2009 - 16:07)

Hm. Já znám přesně takovýjhle chlapy. I ty silácký řeči seděj.

no (Čt, 23. 7. 2009 - 15:07)

ja zase znam zensky, ktery strasne vsude prohlasujou jak je skvely bejt single a jak jim to vyhovuje, nezavislost, atd...a pak zjistite ze za tema silackejma recma je zoufala snaha nekoho sbalit a prazdnej ucet na konci kazdyho mesice...

Daniel (Čt, 23. 7. 2009 - 15:07)

Na co takovýhle skorovědecký pojednání... Někomu to vyhovuje, někomu ne!
To je všechno.

BBB (Čt, 23. 7. 2009 - 15:07)

Ó!

TF (Čt, 23. 7. 2009 - 15:07)

Dle mého názoru je bytí single personou dnes naprosto přirozené a vyplývající ze způsobu života našeho, neboť ku rozvinutí společenského vztahu chybí minimálně jedna důležitá veličina a tou je čas.

V našem předrahém česku není předpokladem produktivita, ale naplnění časového, denního rozsahu daného pracovní smlouvou.

Člověk Český tudíž neklade efektivnost na první místo, neboť v drtivé většině případů pro něj neznamená benefit ve formě odchodu z práce po splněném úkolu, ale setrvání na místě, předstírajíce činnost, nudící se, či dokonce zaúkolován projekty svý liknavých kolegů. a to samozřejmě za stávající platové ohodnocení.

Tudíž je zcela přirozené, že pracovní čas je fragmentován a vyplněn například bezúčelovými diskusí nad společenskými tématy na žena.cz.

Tuto "metabolickou" liknavost a myšlenkovou roztříštěnost si přenášíme domů, kde socializující se rodina vnímá naše pomalé a nesoustředěné mlčení jako nežádoucí.

Někteří se vzpamatovávají u televize, někteří u knihy, někteří u piva, ale ruku na srdce kolik z nás přijde natolik emotivně rozdychtěných z práce domů, že manželka, přitulkyně, či případné dětičky, znamenají pro nás cosi nezbytně důležitého.

Můj názor je, že mnozí žijí spolu pouze ze zvyku. "Osamoceni" by přežili též. Jen změnit způsob myšlení.

Růže (Čt, 23. 7. 2009 - 14:07)

Světluška - souhlas!
Ale pozor, čím více jsi jiná než ostatní, tím hůře se bude hledat někdo kdo půjde tvým směrem. Můžu se zeptat, kolik je ti let? nezdá že by z tebe mluvily hormony:-) hádám tak 24!? :)

Světluška (Čt, 23. 7. 2009 - 14:07)

Ale přijde ;-) Vystopovat sama ho nemůžu, on je to totiž takový vzácný typ, že ani není jasné, kde ho hledat, proto se musí prostě objevit... Dříve či později, kdo si počká, ten se dočká:o)

Mango (Čt, 23. 7. 2009 - 14:07)

nečekej, nepříjde ... tyhle týpky jsou velmi vzácné exempláře, ty si člověk musí vystopovat sám .-)))

Standa (Čt, 23. 7. 2009 - 14:07)

Mluvíš mi z duše...lépe bych to nenapsal

Světluška (Čt, 23. 7. 2009 - 14:07)

Jsem single, protože ještě nepřišel ten pravý, tedy vhodný, neočekávám od něj dokonalost, ani já nejsem, ale chci, aby měl stejné hodnoty a životní směřování jako já. V lásce, ač to zní paradoxně, se snažím uvažovat rozumem. Zamilovanost pomine, hormony se odplaví a pak už zbyde holá skutečnost, manžel takový, jaký je a já taky. V zamilovanosti člověk často neřeší, že jeden chce vpravo a druhý vlevo, ale pak zamilovanost odejde, a až se to stane, tak chci, abychom šli stejným směrem a šlo nám o stejné věci a mohli si tak rozumnět i jako přátelé. Takže když se zamiluju do někoho, o kom vím, že by to časem neklapalo z důvodů zásadních rozdílností, tak do takového vztahu raději ani nejdu, raději se budu trápit chvíli teď, než potom hodně. Nabídky jsou, ale zatím odmítám. Možná vypadám náročně, ale...

Reklama

Přidat komentář