single

Říkáš až cca 50%?
.. tak to vyžaduje i větší hardware, aby se tolik informací stačilo zaznamenat. Holt důchodkyně-hackerky asi ještě nedorostly...

"V dánské Kodani je padesát procent domácností tvořeno právě jedním jediným členem, v Berlíně je to 47%. A u nás? Ve věku 25-29 let je to neuvěřitelných 53% mužů a 32% svobodných žen."
Těžko říct, kolik z nich zůstane singlem celý život. Nakonec bude singlů tolik, že budou divní ti v rodině a drbání bude naopak. :-)

Ty vesnické drbny modlářské fakt nesnášim.
Tomuto venkovskému předávání informací se lidově říká "drbání".
A vzhledem k tomu, že singlů už je kolem 50%, si při drbání dotyčná osoba musí dát pozor na nebezpečné poškrábání.... :-)

Když ještě žila moje babička (v obci cca 1 500 ob.), přesně věděla, kdo s kým jak a proč. Na "staré panny či mládence" se opravdu jinak pohlíželo (a většinou to byli svým způsobem podivíni či podivínky).

Frollo, ty jsi asi nikdy nebyl na vesnici, viď?

Ono když je singlů kolem 50%, tak už to začíná být poněkud méně divné. ;-)

Dnes i na vesnicích žijí mladí lidé kolem třicítky+ single a neřeší to nikdo z okolí, je to prostě jejich volba. M
ožná se nad tím opravdu pozastaví jenom pár důchodců, kteří pro nedostatek jiného rozptýlení sledují vývoj mravů....

Promiň Jůlie. Ale zamilovanost je vědecky vzato dáno obsahem jisté sloučeniny v krvi. Stejně tak "schopnost starat se o miminko". Ta prudce vzroste u každého komu do krve dáš oxytocin. Pokud tělo tyto hormony přestane vylučovat, změní se i chování člověka. :-/

No, já mám dobrý pocit, když jsem zamilovaná, když nejsem, tak jako by mi něco chybělo :-)
Ale stěhovat si do bytu kvůli tomu nikoho nebudu.

Pokud se povede milovat a být milován, je to krásné. Ale zřejmě se to nedaří čím dál tím většímu množství lidí...

...single...

To, to že je někdo singe přece neznamená že nemiluje, není milován nebo že neprožívá lásku jako ostatní, třeba miluje i více...

Pokud se mu v 50 letech postaví o čemž pochybuji,v 50 letech už se chlapům nepostaví

Každý ať si vybere podle svého .jistě názor říct můžem, ale proboha nikdy nic nevnucovat ... Na to jsem alergická.
Ale zastávám svoje, je to jen můj názor, že je krásné milovat a být milován...

Také se domnívám, že valná část těch, kteří se pro takový způsob života rozhodli, nemá žádná traumata ani netrpí žádnou duševní chorobou. Prostě jsou jinak ustrojeni a život bez rodiny jim vyhovuje.

Není třeba se v tom nějak zvlášť patlat.
Já jsem single (více se mi líbí označení starý mládenec) věkem blíže ke čtyřicítce než ke třicítce.
Jsem spokojený, nemám žádné trauma z dětství, netrpím nenávistí k ženám (mám je moc rád), ani žádnou podobnou výstředností. Prostě mi to tak vyhovuje. Lidé by si měli zvyknout, že žít se dá všelijak a skutečnost, že někdo je či není single je zhruba tak stejně podstatná, jako to zda někdo jí či nejí koprovou omáčku. Není to nic k řešení a je to věc jenom toho dotyčného.

Ctnost není být samotný, ctnost není být v páru.
Je to rozhodnutí, nebo třeba nedostatek příležitostí daného jedince se seznámit. Podle mě u obou pohlaví se s časem zvyšují kriteria pro případného partnera. Sedmnáctiletý kluk se zamiluje skoro do každé, ne tak třicátník. Ženy do svazku nutí to, že jim tikají biologické hodiny rychleji, než mužům. Muž může, teoreticky, mít děti i po padesátce. Proto muži (většinou) na nic netlačí.

Znám pár singles žen a pár singles mužů.
Některé ty ženy nejsou takto v jádru úplně spokojeny, mužum to, naopak, spíš vyhovuje, tedy většinou.
Ale možná je to tím, že ženy nemají takový problém o svých pocitech mluvit. Naopak muži dělají ze samoty ctnost a nepřiznají to.
Muj názor je ten, že spíše muži, po špatných předešlých zkušenostech, volí raději tuto cestu, než ženy. Ženy přece jen pohání touha jakéhosi ukotvení a proto nejsou tolik ovládány STRACHEM, zkusit to znovu, s jiným člověkem.
Ale občas zůstavají single, než kotvit za každou cenu s někým, kdo za to nestojí.
Pánové se uzavírají víc než ženy. A tak tu máme single žena a hrdé nebo bojácné uzavřené muže.

Pozor na ty analogie s přírodou, bývají dosti ošidné. Občas považujeme za přirozené to, co vidíme v přírodě, přesněji řečeno v přírodě kterou nám vymodelovaly školní učebnice a kde jsou poněkud zavádějící příklady. Chci tím říct, že příroda obsahuje většinu tzv. lidských úchylek, akorát že lidi obvykle znají jenom pár savců a pak začnou tvrdit že jejich chování je přirozené. Příroda má taky homosexuály, transsexuály, věrné, nevěrné, monogamní, polygamní, masturbanty, prostě všechno. A hlavně - příroda je single par excellence. Tam je těch singlů opravdu hodně. To znamená, že sameček opravdu potřebuje smaičku, ale žít mohou i nadále jako single, jak tomu často v přírodě je. A že se protiklady přitahují? No to je takové trochu už kýčovité mluvení, protože nejen že v přírodě se většina protikladů nepřitahuje ani omylem...

Normální je, že sameček potřebuje samičku .... a naopak ... to mi nevymluvíš ....A že mužský a ženský svět je naprosto odlišný??? Nooo právě a to je ono!Proto se tyhle protiklady táák vzájemně přitahují a doplňují ... Je ale pravda, že ne každej je zvědavej na komprromisy, který jsou ve vztahu nutný.
Ano vztahy jsou složité ovšem neznamená pokud se spálím ,že jsou všichni stejně špatní ... Je to o povaze a porozumění ... Když se berou mladí lidé uvažují jinak .. Někdy si říkám, že v určitých věcech (mít ten rozum, co mám teď) bych jednala jinak ....