Ve škole naboso

Dřív ano,ale dneska jsou...A taky by mě docela zajímalo,jestli o zdravých účincích chůze naboso v dnešních školách vůbec něco říkaj.Ted mám ale na mysli chůzi naboso v přírodě,nikoliv po škole.

Zajímalo by mně, jestli...Dřív ano,ale dneska jsou prý na některých školách předpisy,které to dokonce zakazují z hlediska bezpečnosti a snad i hygieny.
V minulosti lidé přemýšleli jinak,ale nadměrný strach a úzkostlivost přišel až s civilizačnim vývojem.
Ale jak píše přezouvač o tom Švédsku a Novém Zélandě,tak tam ta společnost je vůči tomuhle v pohodě.
To je právě ten rozdíl,tady se bosý nohy dost lidí kouká negativně,neboli zápory(hygiena,úraz,neslušnost) vítězí nad jinými pozitivními věcmi,které chůze bez bot člověku přinese(například pocit volnosti,nespocené nohy)a mnoho lidí už dneska ani neví,že chodit naboso je zdravé,což je ovšem na pováženou.

Na Novém Zélandě se ve škole chodí bosky celkem běžně.Nedávno jsem viděl na nějaké stránce školní třídu ve Švédsku s bosými žákmi (neměli ani ponožky) počas vyučování-a to bylo v okně zasněženo!Nedovedu si to rozumně vysvětlit,ale vypadalo to dost divně.Za mé éry ve škole byli bosí jen ti co si zapoměli přezutí (80ta léta).Dnes pokud dobře vím,se na školách žáci někdy ani nepřezouvají.

Zajímalo by mně, jestli někdo chodí ve škole úplně bosky, bez bot i ponožek. Dřív to bylo celkem běžné protože nebylo na boty a nikomu to nevadilo.

http://vcelka21.rajce.idnes.cz/Konec_roku/#P4140081.JPG

http://www.zsstrz.cz/index.php?option=com_joomgallery&func=detail&id=5623&Itemid=64

Pro Pavla: Řekl bych, že očkováni nebyli. U toho prvního (co zemřel) si nepamatuju podrobnosti - byl jsem příliš malý (v 1.třídě). Ten druhý byl známý silák, kterého si lidé rádi najímali na těžké práce, v civilu závozník Uhelných skladů, rád se napil čehokoli v čem byl líh. Ten byl léčen v nemocnici, silně ho to vzalo (zhubl) a doktoři mu při propuštění rovnou řekli: Vás zachránil jedině ten chlast.

Zdravím Kamilu (už jsme si...Myslíš,že ti chlapi nebyli očkovaní?Záleží,kdy to bylo.Pokud očkovaní byli,tak se tomu divím.
Jenže ta změna je především v lidech a jejich přístupu k životosprávě apod,každá nemoc vzniká na základě špatně fungujícího imunitního systému.

Zdravím Kamilu (už jsme si psali jinde); nevěděl jsem, že už jsi na střední škole :-). Líbí se mi, že přehlížíš ty blbé kecy - já poslouchám pravidelně ty samé a ještě jiné, dokonce nejvíc z vlastní rodiny. Ty máš správně tolerantní maminku (měl jsem taky takovou).

Martino, vystihla jste to naprosto přesně, souhlasím s každým Vaším slovem. Taková je prostě realita.

Pavle, já bych to nebral tak paušálně (jó tenkrát!) - změnili se nejen lidé, ale změnilo se i prostředí. Rodiče mi vyprávěli, že neslyšeli (ani na venkově!) o onemocnění tetanem. Já jsem hned v dětství zažil dva chlapy, kteří dostali tetanus - jeden za strašných útrap zemřel, druhý se jako zázrakem zachránil jen díky enormě silnému organismu. Protože jsem vždycky rád chodil bos, strašlivě mě to vyděsilo a jako obrovský dar jsem uvítal povinné očkování; jinak nevím, co bych asi dělal - doktor ti dal jen jednorázovou injekci, když ses fakt zranil do krve a kdo by se každý den kontroloval jako hypochondr...

Patřím k těm kteří rádi chodí bosky, v létě se občas projdu bosa po městě i v přírodě a ve škole chodím trvale bez bot už od deváté třídy v základní škole. Na základce jsem měla trochu problém s učitely kteří měli často kecy jakto že nemám přezůvky, mamce se to také nelíbilo ale nezakazuje mně to. Teď jsem třetím rokem na střední a ve škole je to vpohodě, tady to učitelům a učitelkám nevadí, jen občas si musím vyslechnout nějaké blbé kecy od kluků a holek z jiných tříd že jsem socka nebo vesničanka že nemám na boty nebo že jsem prase ale to mně nevadí. Když byly horka v červnu tak jsem byla ve škole úplně bosa, jinak chodím v ponožkách protože bez nich by to bylo studený, ponožky si sundavám jen na tělák, to je praktičtější být úplně bosky. Teď v zimě je ve škole víc špíny a soli z ulic protože ne každý se přezouvá a trochu se mně ta špína dostane na nohy i přez ponožky, ale doma si nožky umyju a někdy si je namažu mastí na ruce a je to vpohodě, se špínou žádné problémy nemám. Ani zima od podlahy mně není, ponožky trochu chrání před zimou a pocit mám také skoro jako bych byla bosa. Kdybych chodila v bačkorách a žila jako skleníková květinka, nemyslím si že bych byla víc odolnější vůči nemocem a okolním vlivům.

Učitelé mají úplně...Paní Martino,já chodím například naboso po venku všude už asi 10 sezon a nemám žádné problémy s plísněmi,exzémy a tak podobně.Lidi,co nosí neustále boty by mi to zdraví nohou mohli někdy závidět.To je moje praktická osobní zkušenost.Určitě se v této diskuzi najdou i jiní s podobnými zkušenostmi.
Existují vědecké výzkumy,které tvrdí,že jistá špína posiluje imunitní systém organismu.

Jinak je mi jasné,jak by se spousta dnešních opatrných,neznalých věci a někdy i přemoudřelých rodičů,dokázala zachovat.
Jo,když si člověk vzpomene na vyprávění babiček a dědečků,jak za mlada chodili všude naboso,tedy i do školy,dost často i ve sněhu,tak jeden nevěří,jak je dneska všechno oproti minulosti obrácené vzhůru nohama.

Mrzí mne, že se do... Učitelé mají úplně jiné starosti než přemýšlet v souvislostech o přezouvání dětí. Obecně platí, že ve škole je tolik špíny, že jen nemyslící pedagog může dětem tolerovat nenošení přezutí. Nehledě na to, že i kdyby riziko přenosu chorob mezi dětmi běhajícími naboso v určitém prostoru společně bylo menší než si myslíme, našlo by se dost rodičů, kteří by tuto toleranci považovali za hygienické pochybení a dali by to škole sežrat. Část lidí je zásadně i proti chození bosky doma! Cestou nejmenšího odporu a nejmenšího rizika střetu s rodiči je tak školní řád zakotvující povinnost přezutí i mírná tolerance občasné přítomnosti ve venkovní obuvi, pokud si žák přezutí zapomene a nemá na nohou zrovna traktory od bláta. Věřím, že ve školách vyspělých zemí, kde mají mladší děti předměty vyučované naboso, se tak děje v prostorách, kde je hygieně věnována vyšší pozornost než je naším standardem.

Já mám zkušenost, že děti dokonce potřebují být občas bez bot. Začátkem září jsem viděl na jednom lehkoatletickém stadionu, jak si tam dva kluci hrají fotbal v ponožkách. Pak k nim přišel další, a taky si zul boty. A jeden tam přiběhl a ještě během běhu pozbyl bot a v ponožkách vyskočil na doskočiště skoku vysokého, aby si užil chvíli bez bot. Takže 4 kluci tam byli bez bot dobrovolně. Bylo jich tam víc, ale jen ti 4 byli v ponožkách. Nikdo ale úplně bos. Já jsem je pozoroval. Měl jsem jen sandály bez ponožek, a docela jsem měl chuť za nimi na to doskočiště taky bos přijít. Ale věkově jsem o hodně starší a taky nevím, jestli by se jim líbilo, že nemám vůbec ponožky.

Mrzí mne, že se do racionálních diskusí více nezapojují jiní učitelé. Myslím si, že pokud o funkcích těla hlouběji přemýšlejí, musí si otázku našeho vztahu k dolním končetinám občas položit. Jejich redukce na nástroj stání, chození a běhání v pohodlných botech s jen výjimečným jiným využitím není ideální a přinesla, bohužel, také řadu neracionálních předsudků i zbytečně přeháněnou intimitu.
Jak nohu bereme v dětství, tak s ní (obvykle) zacházíme v pozdějším životě. Malé děti se za nohy nestydí, v pubertě se postoj mění právě proto, že být bos není společensky ve většině situací standardní. Takže přejdeme ke stereotypním návykům, které končí v pozdějším věku četnými deformitami spojenými s bolestmi, které by nemusely být (tak brzy).
Dle mého by učitelé mohli být v tomto směru osvětovou autoritou.
A ještě bych poznamenal jednu věc. Je to pře s argumenty, že chození naboso více lidí ve společných prostorách je nehygienické a je zdrojem přenosu Bůh ví čeho všeho. Nemám k dispozici vědecká fakta, ale selský rozum mne nutí ptát se, proč tedy nepožadujeme také rukavice a dotýkáme se (společně) holýma rukama tyčí v tramvajích, peněz, tlačítek ve výtazích či si dokonce podáváme! holé ruce.

Pročetl jsem si znovu pozorně úrodu příspěvků od začátku školního roku a zkusím ještě reagovat na pár drobností.
Jednak bych chtěl poopravit mínění, že v drama lessons na anglických školách je cvičení naboso vynucováno ve stejném rozsahu jako v dance lessons nebo P.E. Dramatická výchova je součástí učebních plánů obvykle až od K2 (Y4-Y6) nebo i později, tj. K3 (Y7-Y9)/high school, příp. jim odpovídajících jiných školách. U těchto starších dětí se obecně od hodin na boso v minulých letech hodně ustoupilo. Pokud budeme studovat zveřejněné školní dokumenty, objevíme, že bare feet v drama lessons jsou většinou pouze možností, když děti nemají jinou vhodnou měkkou obuv. Určité typy stránek bych nebral moc vážně..., resp. dříve tomu bývalo jinak, i P.E. lessons tam byla naboso až do pozdějších ročníků.
Benevolenci k ponožkám a měkké obuvi mají i v jiných anglosaských zemích, kde je dramatika vyučována jako součást základní školy.
Dle mne to nemá plnou logiku. Pohybově naukové předměty, kam dramatika patří také, pracují s tělesnou posturací jako základním nástrojem a zde je význam maximální senzibility odvíjející se od dolní končetiny nediskutovatelný. Když se má dítě učit stát rovně, na špičkách apod. je nervosvalová práce při omezení citlivosti chodidla méně efektivní.
Jinak řečeno, kvalitní tělesnou výchovu v širokém slova smyslu dává právě kombinace P.E., tanečně-pohybové výuky a dramatiky - a všechny tyto tři aktivity mají větší efekt naboso než v jakýchkoli botách či ponožkách, pokud je to učitel schopen využít.
Dá se jít ještě dál - až ke zkoumání vlivu rozvoje jemné motoriky chodidla a prstů na noze na celkovou práci s vlastním tělem. Tím se právě zabývají činitelé japonských barefoot school. Závěry jsou zhruba takové, že to není jen o prevenci plochých nohou. Nicméně věnovat část hodin výtvarné či pracovní výchovy využití chodidel by bylo také rozumně zdůvodnitelné - ale na to asi nejsme připraveni.

Pro Zingyho: Z jiných diskusí vím, že Dustojník někdy úmyslně přehání, takže se nepozná kdy to myslí vážně a kdy ne.

Já jdu na to cez vlasté zkušenonsti,ale je dost možné,že jsou i jiné.Ono sice jak sem byl potrestán,ten zážitek byl dost negativní,ale mnohdy účel světí prostředky,a tak alespoň bylo čisto ve škole.Tehdy sem to bral ako buzeraci,no musim připustit,že jako metoda disciplíny to fungovalo dost spolehlivě.Dnes mám určité zodpovědnosti ve společnosti a stáva se,že když se schází mnoho lidí,mnozí nerešpektují psanou výzvu u vchodu a přesto i když je možnost výběru přezout,návleky či zout,mnozí vchází na koberce v botách z venčí i když je bláto.No a to poté to vypadá!Několikrát sem už vyhlásil,že ti co chodí v botach na koberci,budou je čistit ale nepomohlo to.A to vám povím,to je práce-sám sem si to vyzkoušel.Musim se přiznat,sice nejsem zástancem donucovacich metod,ale tresty které jsou účinné je zapotřeby.A dnes zcela určitě disciplína chybí-a to se mnou učitelé souhlasit jisto budou.

A já si zase stojím za... Návrat k rákosce mi osobně připadá naprostý nesmysl. Absurdní mi ovšem také připadá, když se zákonem zakazuje v podstatě jakýkoli tělesný trest, čímž se do toho zahrnuje i výchovné napomenutí mírným pohlavkem. Myslím si, že existují jiné způsoby udržení na uzdě sadisticky orientovaných učitelů než vyhrožovat soudem každému, kdo se fyzicky dětí dotkne. (Omlouvám se za krátkou reakci mimo téma).
Ale zpátky k myšlence o trestání stáním naboso na hanbě. Nerozumím moc tomu, proč podporovat postoj, že bosá noha je cosi zvláštního, potažmo něco, za co by se člověk měl/mohl stydět. Stydíme se za své ruce? Uši?
Nepopírám ale, že historicky se kolem bosých nohou formovaly různé postoje. Obuv velmi často vyjadřovala sociální status jedince a vynucený zákaz obouvat se býval namířen k otrokům, vězňům či jako doklad pokory. Pokud jsem správně pochopil, např. v Thajsku požadují po zatčených (nevím zda ve všech nebo jen v určitých případech), aby před soudem byl zatčený bos a ještě k tomu v okovech. V Africe bývalo také častým jevem, že před poténtáty určité úrovně se lidé zouvali (myslím, že v Lesothu to platí stále). A mohli bychom jmenovat další relikty tohoto kulturně vžitého postoje.
Jde tu též o to, jak trest chápeme a jak jej chápe trestaný. Podstatou trestu by neměla být odplata ani negativní "odměna" za nějaké jednání. V první řadě je to důrazné vyjádření nesouhlasu s tímto jednáním, ve druhé odčinění chybného jednání. Budu-li chápat veřejné stání naboso jako formu uznání chyby určitým výrazem pokory, potom snad ano, mohlo by to v tomto směru fungovat. Ale je nezbytné to takto dětem (zlobivému i těm ostatním) vysvětlit. Jinak by takový trest fungoval za cenu toho, že bychom podpořili vnímání bosé nohy dětmi jako cosi principiálně hanbivého, což se mi opravdu zdá být někde úplně jinde než kam bych předpokládal směrování diskuse.
Anebo má důstojník právě tento názor, což zároveň znamená, že normální a slušné je chodit vždy obutý.

A já si zase stojím za svým názorem.Tento trest bych prostě zavedl,místo mockrát navrhovaného návratu k rákosce do škol.Klučina,který zlobil,si stoupne za trest před tabuli,vyzuje pantofle,sundá si ponožky a stojí bosý na hanbě.A bude v tom vždy rozdíl,mezi chůzí naboso po škole a testem.

Plus bych se chtěl ještě dotknout výše zaslaných příspěvků. Je opravdu nelogické se za bosé nohy stydět a už vůbec jsem proti tomu, aby se to, že se někdo takto stydí využívalo k trestání. Být bos mi připadá ve většině situací přirozenější než být obutý a podle toho by mělo vypadat společenské vnímání. Vím, že to problém je - a tak by asi bylo dobré, kdyby se třeba někteří učitelé naučili pronášet pozitivní hodnotící poznámky, když už někdo bos je.
A k tomu, zda známe nebo neznáme někoho, kdo by byl nadšen z toho, že musí být bos - myslím si, že část dětí ráda je. Vyplývá mi to z toho, že kdekoli jsem v životě při práci s dětmi vytvořil cíleně situaci, kdy se někdo či pár lidí vyzulo, přidali se posléze další jedinci. Odhadoval bych to tak na 30 % dětí, kterým připadá nevhodné být bosy samy nebo v úzké menšině, k větší skupině se již přidají, ale když je to pro všechny povinné, jsou nejraději. Možná i proto, že v takovém případě nemusejí řešit sebe sama.