Společné bydlení

Už jsem zde dřív psal,...Sice bych jako matka měla ráda déti v domě ( kéž bych ho měla :-) ani skříně bych neřešila) ale vyzní mi líp varianta u babičky....Barák u rodičů by byl váš....no sestra může časem " namítnout" jaktože ona má 3/4 a já jen 1/4 ? Voda na 4 lidi...no podle povahy lidí ale často slyšim oni si tu protáčí a myslí že pojedeme fifty fifty ? Hl?dání jsem taky neměla a zvládla jsem to (ani bývalý nepomohl) . Jde o to aby nikdo nerušil pohodu mezi váma dvěma....jestli je babča pohodovä možná bych volila ji. Je ale pravda že vše se vyjeví až to bude realitou. Co tvá partnerka? K čemu se přiklání ? Kdyby jste vyplatili tu tetu bude dům taky váš chápu to dobře?

Už jsem zde dřív psal,...Máš to všechno dobře sepsané. Rozhodnutí musíš samozřejmě udělat sám. Ale vzhledem k té propracovanosti-pro a proti ti tam něco podstatného chybí. Už jste spolu bydleli? Nejdříve si to vyzkoušej a pak se rozhoduj. Ačkoli tomu nevěříš co teď píšu, možná po půl roce společného bydlení tvůj zájem bude jinde. Je to veliká změna. Dokud to nepoznáš, nerozhoduj o ničem tak vážném. To je má rada a věř, vím co píšu:-)

Chceš, abychom za tebe řešili technické detaily společného bydlení? Zvaž si sám, co je pro tebe snesitelné.

Už jsem zde dřív psal, ale abyste to nemuseli hledat, nastíním situaci, která se trochu změnila a kdyby byl někdo schopný nám dát nějakou radu a opravdu bych prosil o postřehy, co vás napadnou, protože my to řešíme z jedné a druhé strany a nemůžeme se rozhodnout - předem moc díky za každou radu. (prosím, hloupé a nemístné komentáře si někteří nechte od cesty, děkuji) Já 30 let, práce pod agenturou(chci požádat a smlouvu na dobu neurčitou), přítelkyně pracuje normálně na smlouvu, oba bydlíme u svých rodičů. Chceme bydlet spolu, k možnosti zrekonstruovat si horní patro u přítelkyniných rodičů přibyla ještě možnost rekonstrukce horního patra u mojí babičky, která v baráku žije sama a má celkem velký barák i velkou zahradu a dvůr a velké podsklepení (velká prádelna, 2 nějaké tech. místnosti, další velká místnost s kotly a ještě "garáž".) U babičky je v horním patře jeden průměrně velký pokoj (pokojíček-na ložnici?), další větší místnost(kuchyň+obývák?), jedna menší místnostka (zamýšleno pro koupelnu) a ještě relativně velká místnost pro záchod (ta by se snad dala zmenšit a spojit s tou jednou větší místností) a ještě dveře, za kterýmá se leze po žebři na podkroví(časem předělat na ložnici?obytné místnosti??). Babičce je 73, je ale vitální a všechno si zařídí sama bez problémů. Takže teď řešíme toto dilema - rekonstrukce u přítelk. rodičů (oba přes 60 let) nebo u babičky (přes 70). VÝHODY U PŘÍTELKYNINÝCH RODIČŮ: 1)hlídání (až bude dítě - hlídání asi budem potřebovat,vyzvedátat ze školky atd.-přítelkyně dělává často i do 5-6 hodin, 3-4 i 5 služeb v měsíci(dvanáctka), čekačka atd.) 2) Asi relativně nízké náklady na "pořízení" bydlení (polovinu baráku by jí (nám) přepsala mamka, druhou polovinu by otec prý rozdělil mezi přítelkyni a její sestru, která už bydlí s manželem zase u jeho rodičů a pak bychom museli vyplatit tu 1/4 baráku - tedy sestřin podíl(cenu zatím nevíme a ani jsme to ještě neodhadovali) a barák by pak "byl náš")3) Barák na vesnici - klid, zahrádka, dvůr..4) Režijní výdaje na bydlení (voda, elektr. atd) by se dělily mezi 4 lidi - ušetření.5) Jejím rodičům by se "muselo pomáhat" (sekat trávu,nákupy(do města to mají daleko a ani jeden neřídí) různé práce atd. - protože přítelk. otec je po úrazu a už skoro nic nezvládá) tak bychom nemuseli k nim furt dojíždět tyto práce dělat- asi bychom se střídali s její sestrou)NEVÝHODY U PŘÍTELKYNINÝCH RODIČŮ: 1) Otec přítelkyně je člověk, se kterým "nikdo nevydrží". (Má sice i své pohodovější dny, ale znáte to - kverulant a tvrdohlavý a rozkazovačný)2) Asi pocit, že nám "budou furt za zadkem?"(bytové jednotky bychom si ale rozhodně chtěli úplně oddělit)3) Přítelkynina mamka řeší, kam dá skříně s šaty, které má v horním patře(ložnice), kde bychom si to rekonstruovali (dole není tolik místa)4) Oba bychom museli mít auta - já i přítelkyně do práce a do města.VÝHODY U BABIČKY:1) Pár kroků od mé nynější práce a přítelkyně sjede 200 metrů na hlavní cestu a jede po cestě rovnou do práce (z její vesnice v zimě občas problém)2) Na vesnici, relativně velký klid, babička je v pohodě, bezproblémová.3) Velká zahrada, velký barák (což je možná i nevýhoda, vezmu-li v potaz, že asi nebudem mít moc času obhospodařovat to a ani bychom to asi moc nezvládali - těžko říct)4) V podstatě pár kroků do městaNEVÝHODY U BABIČKY: 1) Nemá svedenou jímku (musela by se vykopat a napojit na odvod) 2) Nedaleko baráku jezdí vlak (v noci buzení, po nočních atd . - neklidný spánek)3) Je to obrovský barák - horní patro jsem popisoval, dolní, kde je babička je obývák, ložnice, pokojík, záchod, koupelna, kuchyň(obhospodařovávání, opravy, nevyužití místa?)4) Obrovská zahrada a dvůr (sekání,starání se)5) Babička má státní vodu (přítelkyně se ráda koupe) - prodraží se to..6) Museli bychom jezdit "pomáhat" přítelkyniným rodičům (jak bylo zmíněno výše)A ještě doplnění k "vyrovnání" peněz u babičky. Barák má babička (děda už není) - dědici jsou moje mamka a teta. Mamka by nám svou část dala a my bychom museli vyplatit tetu. První polovinu vyplacení tety(části po dědovi) by nám naši zaplatili a jak by se řešilo přepis druhé poloviny baráku po babičce, tak to bychom museli vyplatit tetu (už "ze svého"). Každopádně by nás to vyšlo "relativně" levně ale momentálně bychom dávali peníze do rekonstrukce. Našetřeno zatím nemáme nějak moc, takže by asi hypo muselo být, ale rozhodně bychom nechtěli jít do stavby nového baráku - neporovnatelně větší náklady, dlouhý čas stavby atd. - a to bychom asi nezvládali.Takže toto teď řešíme - jak to vidíte vy? - A prosím, jen názory k věci, ne urážky. Děkuji moc...

Je mi jasné, že mi každý...No vzhledem k pozdní hodině to zkrátím. Já jsem od rodičů dostala dům darem. Mám ještě dvě sestry které jsou vyplacené bydlím tedy v rodném domě ale moje mamka je cholerický člověk a ustavičně mě komanduje je mi 35let a sama mám 3 děti. Když se navažela do mě stlačila jsem zuby a útrpně jsem to snášela ale vdala jsem se než se mi narodila třetí dcerka a teď se mamka naváží i do mého manžela. on ovšem od svých rodičů dostal darem taky dům. můžeme se teda přestěhovat. Jenže je mí líto mého taťky protože jestli odejdeme (je v pohodě)bude z toho špatný má slabé srdce a půjde to s ním z kopce. Jsem celkem klidná osoba ale všeho moc škodí...nemůžu brát ohled pořád na ostatní a moje manželství by šlo tím pádem do háje...Takže jediná možnost jak mít klid je poslechnout mého muže a v klidu se přestěhovat do jeho domu. a to taky uděláme. Podotýkám že tam sice žijí jeho rodiče ale s nima si udělal pořádek. Takže jestli ti můžu radit nejjednodušší bude pronajmout si byt abyste měli soukromí a při společném soužití zjistíte jestli spolu zvládnete i horší věci než je zapšklý a nerudný tatík. Protože je taky možné že se sestěhujete a zjistíte že spolu nemůžete žít. mám pocit že Honza měl na mysli že holek je dost a 50% je půl na půl. Tzn že se můžeš a nebo nemusíš rozejít... podotýkám ze na rozchod je vždycky času dost:=))))

A proč to sem cpeš?...A je tohle diskuze o NEROZHODNÉM a nebo o SPOLEČNÉM BYDLENÍ ty vemeno jedno nevydojený?Ty jsi blbej jak daleko vidíš a že vidíš až za roh!

A proč to sem cpeš?...Jen píše svou zkušenost,a chce se podělit.Nic na tom není,i když to Nerozhodnému nepomůže tak je ten příspěvěk zcela na místě.

Záleží na lidech.Já bydlím s manželem u našich v dvougenerační vilce kde jsem se narodila a prožila celý svůj život a manžel se k nám nastěhoval ještě v době kdy jsme spolu jen chodili.Po asi dvouch měsících chození začal u nás dost přespávat aby po necelém půlroce u nás bydlel už nastálo.Za další rok jsme se brali protože jsem přišla do jiného stavu a letos tu bude 7 let co takhle ve spolek žijeme a nebyl jediný problém.Naši i manžel spolu vycházejí skvěle a i kvůli hlídání dcerky je super když jsou babka s dědou v domě.Dokonce jsme spolu byli i předloni na dovolené u moře.

Já jsem agesivní a mam v životě naprostý pořádek,zato ty jsi klidný a jsi v prdeli.Takové otázky dávali 18-ti letí SALLY do Mladého svéta a ne 30-letí staří kozly.Ty se vůbec nestydíš,ptát se ve svém véku na takové véci.U tebe je jedno jestli ti to napsat kulantně nebo natvrdo,vůl zůstane vždy volem.A mysli si o mě co chceš.

Honza ti to vše jasně...Máš recht!

Je mi jasné, že mi každý...Protože víc jak 50% manželství se rozvádí - a ty lidi, kerý sou jenom takzvaný partneři, se rozcházej.No a jelikož ty manžel nejseš, tak tě čeká jenom rozchod, he he. Neni to vo tom, jestli se to stane, nebo ne, ale je to vo tom, kdy to bude.A už je celkem jedno, jestli na to přijdeš v baráku u "tchyně a tchána", nebo v garsonce. Rozdíl je ale v tom, že v baráku u "tchyně a tchána" bys na to přišel zadarmo, zatimco v garsonce na to přijdeš za peníze, he he.Takže jestli ti to takle, jak to je ted', nevyhovuje, tak jedině vokamžitej rozchod.

Petro, Markéto, Martino - díky za vaše názory a zkušenosti. Milane - zklidni se, jsi moc agresivní - ventiluj si to jinde, prosím.

I kdyby rodiče byli svatí tak bydlet pod jednou střechou není dobře. Naši jsou fajn, jeho rodiče taky, bydleli jsme rok u našich, pak pár měsíců a jeho. Konflikty žádné, ale také pocit žádného soukromí. Jsme sami čekáme mimčo, navštěvujeme se vzájemně, bydlíme i v jednom městě.Je to tak lepší.

Honza ti to vše jasně napsal.Co ještě nechápeš?Pořád tady fnukáš a potom napíšeš že si to vyřešíte sami.Potřebuješ kopnout,ne do prdele,ale do hlavy aby ses zavčas probral.Když má tvoje baba takový příjem a přesto chce být u rodičů,tak tady něco smrdí.Uteč od té rodiny dokud je čas a nic tě to nestojí.Jinak tam budeš celý život za obtížný hmyz.Už přestan fnukat jak děcko a začni s tím něco dělat.

Absolutne souhlasím s Petrou... S rodiči v zadnem případe nebydlet.... Zavazovat se do hypotéky je též za tvé současné situace nesmysl... Pronajmete si garzonku a šťastné žijete dokud se situace nějak dal nevyvrbi (osobni, finanční)... Nikde není psáno, ze musíte hned bydlet ve vlastnim... Do hypoteční pasti uz spadlo plno lidi, co vydelavaly slušné penize a nakonec přišly o vše...popřípadě budete mít též větší čas najít něco finančně výhodného ke koupi a v místě, kde jednou budete s dětmi žít... Ono se muže stát plno věci... Třeba jednou budete žít na druhem konci republiky a nebo se opravdu rozrejdete... Vázat se hypotékou ma smysl, až když fakt víte, kde budete žít, kolik budete mít děti a ze na to opravdu vydelate nebo popr. Vám někdo pomůže ...

Je mi jasné, že mi každý poradí co by udělal on sám - o to mi taky šlo - asi jako každému,kdo se na něco ptá. Jde o to, jestli někdo nezažil/nezažívá něco podobného a jak to řešil a tak. Samozřejmě že si to vyřešíme nějak sami, ale názor druhých lidí, kteří už něco zažili mi pomůže na to získat pohled z více stran. A proč si myslíš, že je 50% šance, že se rozejdeme - to nějak nechápu - jen se ptám.

Od čeho mám utéct? Jako od...Koukám, že těch problémů máš víc. No ale nejseš jedinej.Co bys jako chtěl poradit, když každej člověk je jinej, a tim pádem ti každej muže poradit jedině to, co by udělal von?Když uděláš cokoli, at' už na základě něčí rady, nebo z vlastní hlavy, tak si tady za ňákou dobu budeš stěžovat zas na něco jinýho. A budeš chtít poradit zas.Já pro tebe taky žádnou spásu nemam. Snad jenom voznámení, že hypotéka jsou milióny, zatimco vokamžitej rozchod s tou holkou je zadarmo.´A co si budem povidat - je víc než padesátiprocentní šance, že byste se stejně brzo rozešli. Tak proč to neudělat hned?To jsem ti asi moc nepomoh. Ale to se nedá nic dělat.Je to vo tom, co jsem psal - že ti každej poradí jenom to, co by udělal von. No a co bych udělal já? No já bych se právě s tou holkou rozešel.

Rychle od toho uteč dokud je...Od čeho mám utéct? Jako od bydlení s jejími rodiči? Já se do toho dvakrát nehrnu, ale co jiného nám zbývá?

Rychle od toho uteč dokud je čas.Biologické hodiny nemilosrdně tikají,aby ses potom nemlátil do hlavy.Chtěl jsi radu,nalož s ní jak uznáš za vhodné.Pak už si ale nestěžuj,budeš za blbce.

,