Stresy v práci (stresy z práce?)

Tak do práce nechoďte a nemusíte mít nervy v kýblu !!! Není umění vydělat prachy-prací, je umění je vydělat-bez práce !!

Nedovedu si představit, že bych pracovala v nějaké stresové práci. Stačí mi, když se musím denně modlit za to, aby se mému chlapovi něco nestalo. On je totiž opravář televizních vysílačů. Denně stoupá do výšky 80 m a více… S pracovními a ochrannými pomůckami od https://www.uvex-safety.cz/ mu to podle jeho slov jde snadno. I tak mám ale strach.

co děláš za práci a kolik hodin denně?'

Úplně s vámi souhlasim, žijem v hrozné době a hrozném státě, kde vládne jen právo silnějšího, tedy mocnějšího. Jako velmi mladý jsem nebyl nějak levicově politicky orientovaný, zvlášť kvůli komunismu, ke kterému mám odpor, ale časem jsem zjistil, že kapitalismus takový jaký tu je teď, je snad ještě horší, on je to toiž vlastně komunismus přebarvený na modro, je to úplně stejné zlo a to doslova, vždyť se jen podivejme, kdo nám vládne.

Magdaleno,naprosto s tebou souhlasím.Přesně tak to je.U nás funguje kapitalismus v té nejhorší podobě a lidi jsou bezmocní vůči veškeré té sebrance,vládou podporované.Dokonce bych si troufla tvrdit,že Česko je v tomto vyjímečné.Okrádání,využívání, hrabání "pod sebe" bez schopnosti rozlišit,kdy už mám dost,to je vzor současného zaměstnavatele.'

anonyme, každý občan této země nemůže podnikat - to by pak podnikatelé nebyli, víš ? Neměl by jim kdo dělat. I zaměstnanci holt existovat musí. Jinak by nic nefungovalo. Ale to ty víš. A blbí nejsou, oni nemají mnohdy absolutně volbu.Já jsem zaměstnanec a dělám za třicítku v hrubém, bohužel dost peněz projedu v benzínu a firma šetří a přestala ho proplácet. Výše důchodu, do kterého bych měla jít za dvacet let mně absolutně nezajímá, nedožiju se ho totiž. Důchod je opravdové science fiction - i kdybych náhodou byla naživu, nikdo mi nepřizná žádný, nebude je z čeho platit, důchodci budou mít smůlu. Dobře dopadli jen ti současní. A Pavla nestraš. V důchodu má člověk dluhy splacené a životní náklady minimální. To spíš tady budou chcípat hlady jednou ti pracující s dětmi a úvěry než důchodci. Bude jich brzy taková armáda, že politikové u koryt polezou do zadku jim, aby je volili a zajistili jim dál poklidné chrochtání v Senátu i Parlamentu.'

Inzeráty na prácu mám skoro všude ale zatím žádná nabídka.Kdybych neměl uvěr tak mi věř že tam už dávno nedělám.Jestli víš o ňáké práci tak napiš.Jsem z Brna.'

no tak si to hodíš až ti z těch přiznaných 9 000 Kč vypočítají důchod. Jen makejte na kapitalisty když jste blbí.'

Díky,budu se snažit.Já dělám za 9000 přiznaných a dohromady se stravenkama 15tis.Nedej bože že se mě něco stane protože být doma na neschopence za 5-6tisíc bych si mohl hodit věšák protože banku to zajímat nebude.Díky moc a měj se.'

Pavle, řekla bych, že zaměstnavatelů, kteří jednají se zaměstnancem jak s hadrem, přibývá. I díky své profesi - jsem dost ve styku s lidmi, mám dost známých, vím, co lidé říkají, jak žijí. Je krize, špatná situace na trhu práce a toho mnozí podnikatelé zneužívají. Chtějí kvalitní práci, přesčasy, nasazení, loajalitu - a platí mizerně. Navíc jsou mnozí arogantní - nelíbí se ti, můžeš jít, na tvou pozici mám deset jiných - tento přístup je častý. Nezaměstnaných bude přibývat a mně už napadlo, zda nebude přibývat i těch dobrovolně nezaměstnaných a pak i lidí, kteří budou mít ze stresu v práci zdravotní problémy, především psychické a budou muset na neschopenku, aby se nepoložili - vyčerpáním, v důsledku neuroz, depresí. Co je to špatně spát v důsledku stresu z práce znám, znám i uzkost a nechutenství a žaludeční potíže - a to všechno má společného jmenovatele - pracovní vytížení, absolutně žádný čas na relax. Síly a energie ubývají a není jak je doplnit, samy se neobnoví. Mám známého, který má spedici. Má neskutečně mnoho peněz, doma v baráku piraně v akvárku, plazmu v každé z deseti místností, lesopark kolem vily, několik aut v garáži, porsche vedle tereňáku - jeho řidiči jezdí do zahraničí a jsou za volantem řadu hodin - vyčerpávající. Bere je k sobě na práci prý za jedenáct tisíc - přijde mi to šílené. Z toho mají živit případně rodinu ? Trpký chlebíček - kapitalismus jak vyšitý. Drž se Pavle !'

S tou trpělivostí je to pravda ale jsem normální člověk a né něčí otrok.Byl jsem u jedné firmy kde jsem vydržel 6 let než jsem se skoro sesypal.Jak píše paní Magdalena,podáte ruku a urvou ji celou.Měl jsem pak problémy že jsem ani nemohl chodit protože mě bolela třísla.Myslel jsem že mám kylu,pak slepák,bolelo mě břicho a ono to bylo se stresu.Byl jsem, asi 2 měsíce doma,několik vyšetření a nic.Pomohlo mě trochu to volno ale už se to zase vrací protože firmu ve které jsem nemužu ani citit.Jsou to lidi kteří si neváží nás zaměstnancu a jen nás využívají.Závidím lidem co mají praci která je baví a vedení si jich váží.Měj te se a díky za odpovědi.'

S tou trpělivostí je to pravda ale jsem normální člověk a né něčí otrok.'

Ahoj Danaj - taky jsem už myslela na to, co píše Martina - je v tom kus pravdy. Znám ve svém okolí pár lidí, kteří pracovali, začali trpět depresí, šli na neschopenku, brali antidepresiva, dostali se z deprese a do práce se nevrátili. Žijí celkem v pohodě z invalidních důchodů a jsou spokojení-dělají si co chtějí a co je baví, žijí v klidu a bez stresu. deprese je svinstvo. Ovšem svůj život si bez své současné práce dovedu v pohodě představit. Jenže pak je tu na druhou stranu fakt, že děti ještě studují a jsme pětičlenná rodina, která to s hypotékou na dům z jednoho platu neutáhne. Na jedné straně vyčerpání, na druhé zodpovědnost za rodinu, děti a jejich finanční zajištění. Těžké dilema. A plat žádní bomba. Po zdanění ... když má pracující táhnout hypotéku, děti, dělat na důchodce a některá etnika, pak moc na život v dnešním Česku nepodnikatelům nezbude - a v tom je ta obrovská demotivace - nezaměstnaný a důchodce má jen o pár stovek míň než já, která padám na hubu a jsem v práci od rána do večera - to bere sílu, chuť, energii se snažit a dřít ....'

Ahoj Danaj a Florencie - rozumím vám bezezbytku. Dělám něco podobného jako Danaj, od osmi ráno do pěti odpoledne a k tomu dojíždím, vracím se denně kolem půl sedmé domů a to už nemívám sílu na druhou směnu. Dům, zahrada, manžel, tři dospívající děti. Po večerech stíhám nejzákladnější - péči o rodinu, o víkendech se věnuju restům, práci v domě a kolem něj a plotně a nikdy nekončícím kupám prádla k praní a žehlení. Kdyby mi manžel poslední dobou nepomáhal, nezvládla bych to. V práci jsem ukázala ochotu a snahu a po roce tam ( měnila jsem práci před rokem a něco ) se všchni obracejí na mně, byť by mohli i na jiné - ale ti moc ochotní nejsou, jsou to samí chlapi. Sice mi přidali peníze, ale já už nemám žádnou radost, jsem šíleně vyšťavená, bez energie, totálně utahaná. Taky už nejsem nejmladší, je mi 46 let. Nemám žádné volno ani koníčky, není na ně čas. Brzy budu muset k doktorovi pro prášky na spaní a bojím se pomyslet na to, že by mně mohla sklátit deprese, cítím, že na ni mám náběh. Manžel dojíždí denně devadesát km, tady u nás prostě práce není. Jsem v začarovaném krhu, nevím, jak z toho ven. Moc všem, kteří jsou na tom podobně, přeji sílu a snad i možnost změnit svůj život.'

Jak to řešit!Každý pracovní den stávám ve 4h ráno.V tu chvíly mě popadne deprese.Jsem zaměstnán jako řidič.Práce mě baví ale nemužu snést vedení a jejich zbytečnou buzeraci lidí vč. mě.Odešel bych hned ale je tam problém a to hypotéka a výdělek který mám.V dnešní době každej na lidech šetří ale platit musíme všichni takže kdybych mohl tak uteču ale kvuli báráku nemužu.Znáte někdo radu?Děkuji všem.'