Trapasy,trapásky,trapásečky:)Podělte se o ně:)

Také jsem měl takový trapásek.
Jezdil jsem na kole jedno dopoledne letapáně mi bylo asi 15 roků a předemnou šla jedna dívka se psem,já si samozřejmě myslel že to je spolužačka a tak jsem nani hvízdal jako oživot aby se zastavila,no a když jsem jí dojel a zjistil že jsem se spletl a na jejjí dotaz "Coje" jsem zareagoval "Nic" a pokračoval v jízdě.
Tehdá jsem se sám před sebou styděl,že jsem se nedokázal ano omluvyt a ještě jsem mohl navázat nové přátelství.Tak a to je vše.

TO MUSELA BEJT HRUZA A DES.CHUDAK BOUSEDKA BYLO TOHO NA NI MOC

Stačí málo. Jednou tak jdem se školou na nějakou výstavu, nebo co, mám žízeň, otevřu si colu a nahodím takovýho žlučovitýho dědka co se mezi nás neurvale cpal a ten se z toho div nepo:). Znáte toho dědka jako umělce Zoubka:)No není to trapásek jak ruskej tank?

Trapas, ale fakt trapas, světovej trapas!!! když jsem se v létě sprchovala za garáží po tom co jsem vylezla z bazénu a myla psa, který zrovna někde prolezl asi hnojem a on mě začal najednou olizovat zadničku a stáhl kalhotky a zrovna nám vletěla do dvora sousedka, že jí k nám uletěla slepice. Když to viděla, začala řvát něco o Pekle a hnusu a mávat rukama a pes si to vyložil jako útok a tak vyskočil a pak se jí pověsil na ruku! No a já jsem tam stála hambatá, červená jak rak a neschopná ani zařvat aby pustil:((((

Největší trapas jsem zapasala na Dušičky. Jedna babka, kterou jsem dřív znala jako nositelku nějakýho vyznamenání za budování státu z Desky cti ve fabrice nám sprostě chtěla ukrást z hrobu věnce a lampičky. Jistěže měla kabelu plnou kradených blbinek ze hřbitova, snad chtěla mít ukázkově vyzdobený rodinný hrob. No tak jsem ji vyfotila mobilem a následně se známou zjebala jak Alíka...No a druhej den si připravuju, jak napíšu do místního periodika článek o zapšklém člověku-hrdinovi bývalého režimu, který ještě žije podle hesla, že kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu, prohlížím tu fotku a přijde synek a diví se, proč si prohlížím tu funkcionářku z Konfederace Politických Vězňů, která jim tůhle ve skautu vyprávěla, jak ji komunisti píchali plutoniový injekce a nutili čistit kanále a žrát polívku s hajzlpapírem:) No, já se přiznám, já smíchy skoro spadla ze židle:))))

Policajti to je největší trapas této republiky, no a advokáti a soudci to je třešnička na pomyslném dortu trapasů!!!

Největší trapas jsem zažil akorát dneska. Připomínám trochu Dejdara:) a policie si mě spletla prej s nějakým pošukem, který je mu taky podobný:) a včera zavraždil nějakou ženu která venčila pejska , prej za to, že ho ten pejsek počůral, nebo co to. No a já se vracel z vejletu, právě se rozloučil se svou holkou a neměl jsem ani občanku. Nevím, proč po mě chtěli aspoň pas, ten už jsem teprv neměl. To je docela nakrklo. No už to tak vypadlo, že mě čeká 20 natvrdo ale nakonec mě nechali jít. No teď je to prča, ale vypadalo to na posrání.

Trapas? Když se vzdávala pocta Palachovi a mě prdla guma u gatí a sjely a já se ještě shejbl pro ty gatě takže byly vidět pod slipama skoro celý půlky a zrovna to někdo fotil. Ještě, že to byl jeden strejda a né NOVA:)

Největší trapas? Když jsme jeli v autě mé holky a vezli babičku. Něco začalo hořet v popelníku a hasící přístroj tam nebyl, ani sodovka, báby vřeštěly jak o život. Tak jsem to počůral. To si pište, že ta bába to rozhlásila kde jen mohla a bylo po plánech na svatbu:(

Chodili jsme "za totáče" kouřit za školu k řece. A někdy nás tam sjela jak fréza jedna taková pomatená paní a hned by volala policajty, nebo psala do školy, jak prý si ten socialismus představujeme. No a tak jsme se na ni domluvili a natáhli tam špagát. Ta letěla jak raketoplán a do největších sr***u břehu. A my jsme se jí, jak se tak táhla domů jako Jožin z bažin, sborem nádherně smáli jako šílenci!!!!

Ten trapas, když jsem ji pár let po Sametce, už jako vážená úřední osoba, potkal jako významnou funkcionářku Konfederace politických vězňů!

Byli jsme se skautama na takový "lesní bojovce" a já jsem si odskočil ze svýho stanoviště v lese do křoví. A co tam nevidí,mladou a celkem pěknou učitelku svého syna, velkou křesťanku o které jsem se podle jejích názorů na život domníval, že děti jí snad napršely:) . No ale kdyby tam třeba čůrala, ale dřepěla na jednom mladým vyvinutým komediantovi, co před pár dny přijeli s kolotočem:)
Trapas, protože mě hned poznala. A druhý den ve škole si vylila všechen vztek na syna, který ani nic neviděl, protože lítal s ostatníma po lese.

Jsem s přítelem 2roky a když jeden den u mě spal tak si lehl do postele a cekal na me.Ja hledala nake pyzamko a on me zatim chtel prekvapit a cely se svlekl do naha.Když jsem se na neho otocila,v tu chvili odhrnul perinu a chtel se mi ukazat v cele sve krase,ale v tu ranu zrovna prilezla ma mamka do pokoje a cela vydesena na neho kouka a stoji a nic nerika.Az ji to doslo tak rekla:Nemam tu noviny?!No proste trapas nejvetsi! :)))

S kamarady jsme se u rybnika koupali a opalovali nahy. Nikdo jinej tam nebyl, tak jsem si odskocil za cesticku do krovi vycurat a kdyz jsem se vracel tak jsem narazil na svou ucitelku, ktera tam sla s manzelem na prochazku. Ucila jeste jednoho z tech kamaradu a pak nam bylo desne trapny se po prazdninach vratit do skoly.

to mě se stal jeden, taky ještě na vysoké. Po předešlé proflámované noci jsem na přednášce dosti podřimoval. V tu dobu ale na mě začaly jít větry a já se ze spánku z ničehonic probral hlasitým nezaměnitelným zvukem vlastního prdu. Myslel jsem , že se hanbou propadnu.

si pica bez becet

No, když jsem studovala v Praze na škole, při jedné z prvních konzultací nám vyučující profesor sdělil, že cokoliv budeme potřebovat, máme ho navštívit v jeho kabinetu. Po ukončení přednášky jsem se vydala za ním, abych se ho na něco zeptala. Viděla jsem ho na konci ne moc dobře osvětlené chodby vstupovat do dveří, tak jsem tam vtrhla za ním. No a on tam stál a čural. Byly to pánské záchodky...

no to je trapas, ale vážně, nic k smíchu....

No a já přihodím jeden....Asi vám nebude připadat jako trapas, ale já se v tu chvíli chtěla hanbou propadnout do země.
Je to asi 2 roky, bylo léto a já jsem šla s kamarádkou do města.V tu dobu jsem byla hodně zamilovaná do jednoho kluka, ještě jsme spolu nic neměli, ale psali jsme si a byli spolu párkrát venku.No a jak si tak pochodujem po tom městě, já na sobě bílé 3/4 kaltoty a pěknou halenku.Všude spoustu lidí a najednou jsem uviděla právě onoho kluka ještě se svými třemi kamarády.Nevěděla jsem jistě,protože blbě vidím a tak jsem pořád zírala do boku.Konečně jsem si byla jistá,že je to on, protože na mě zamával.V tom najednou jsem ucítila tupou ránu do břicha a v dalším okamžiku jsem ležela skácená na zádech na zemi.....Protože díky tomu, že jsem tak zírala, jsem si nevšimla tyčky přes cestu, která měla zabránit vjezd vozidlům do ulice a která dosahovala přesně do měho pasu.Tím ostrým nárazem mě skolila k zemi a já tu ted ležela jak široká tak dlouhá a viděla jsem kámošku, jak se jen směje.Prý mi to neřekla,protože viděla jak zírám na toho kluka a tak chtěla vidět, jestli si té tyče všimnu.Já myslela, že ji v tu chvíli zabiju, nejen, že jsem myslela, že mám roztrhlé vnitřnosti, ale i ten trapa předevšemi...
No a jak to dopadlo s tím klukem?Přišel tam, strachoval se o mě, i když se teda smál a my pak spolu začali chodit.

Jeden z mých nejpikantnějších trapasů se udál před několika lety kdy jsme byli na rekreaci na jedné chalupě. Při jedné procházce přírodou jsem pocítil ne silnou, ale naprosto akutní a neodkladnou potřebu na velkou stranu. No, v přírodě žádný problém. Stačí si kousek odskočit do křoví a hotovo. Asi všichni znají ten pocit, že když už se ta možnost ulevit si od naléhavé potřeby blíží, tak schopnost svěračů plnit svoji funkci pomalu ale jistě polevuje a je třeba neotálet ani vteřinu. To byl přesně můj případ. Zkrátka a dobře když jsem dostihl potřebné zátiší a doslova raketovou rychlostí si rozepínal pásek a spouštěl kalhoty na půl žerdi, tak ve stejném okamžiku mne již opouštěly nedůstojné zbytky předcházejícího hodokvasu. Dosedl jsem do podřepu a dokonal libé dílo.
Po návratu na chalupu jsem neustále cítil nepříjemný zápach, jakoby se mi cosi přilepilo na boty. Zevrubně jsem si prohlédl obuv ze všech stran, ale nic jsem nenašel. Jelikož zápach neustával, prohlédl jsem si ještě nohavice, nic. Důkladně jsem si již poněkolikáté umyl ruce, zdálo se, že zápach zmizel. Pouze však do té doby, než vyprchala vůně mýdla. Pak se objevil znovu. Vtíravý, neodbytný. Nedalo se před ním nikam utéct, doslova se za mnou táhl jako smrad. Začínal jsem z toho být již mírně nervózní.
Druhý den když jsem si chtěl obléct kalhoty, smrad se objevil znovu. Tak to už nebylo samo sebou. To už bylo kdo z koho. Povšiml jsem si, že smrad se objevuje když nějak manipuluji s kalhotami. Začal jsem tedy s jejich důkladnou prohlídkou. Nikde nic. Nakonec jsem zdroj zápachu však přece jenom odhalil a s ním i vysvětlení. Jak to minulý den šlo v křovíčku ráz naráz, tak trus, který šel v prvním sledu, se dostal mezi opasek a pas kalhot. Po zapnutí opasku zůstal dokonale skryt a maskován, avšak dával o sobě vědět jaksepatří, rošťák jeden. To se mi ulevilo.

no to jsem smichy z toho vedle!