Trestani dospelych deti

Alenko, ale o označování kohokoliv jako zrádce v mém příspěvku nebylo ani slovo. A ve vztahu k roku 1968 už vůbec ne. Ta moje poznámka na okraj se týkala konce roku 1989 - a to už ta emigrace byla opravdu směšná.
Styl psaní mi určitě nevadí. Ale cit pro jazyk je něco jiného. Naprosto otevřeně - tahle diskuze se celá asi přečíst nedá. Ale i těch pár stránek, které jsem absolvoval celkem jasně vypovídá o tom, že možna nadpoloviční většina příspěvků není míněna vážně. Ale Ty na takové příspěvky naprosto bezelstně reaguješ. A to je Tvá absence "citu pro jazyk", o které jsem psal. Prostě ani tady není běžné mlácení dětí na ulici, v autobuse. A ani doma už to není, co bývalo kdysi - naštěstí. Ale těch 40 let nesmyslného režimu se podepsalo určitě na všech a chce to jediné - čas.
Měj se fajn.

Ahoj Tomasi, ty jsi mi dal par otazek a i kdyz momentalne nemam moc casu, ti napisi, ze napriklad se mi zda moc smesne nebo i divne, kdyz lide kteri se rozhodli odejit v 1968 jsou oznaceni zradcema.
Udelalo by se tem neodeslym lepe kdyby zustali a trpeli v tom spatnem rezimu spolecne?
Vim, ze mnoho lidi by odeslo, ale museli zustat z rodinych duvodu.
Ti co odesli byli vetsinou mladi lide touzici po poznani noveho a zklamani nepravdivym rezimem v Cesku. Poznali bohuzel ze nemaji silu nic zmenit. Ja osobne jsem snila o cestovani svetem od malicka a v te dobe vyuzila moznosti.
Ale pred tim jsem take lezla po sovetskych tankach a mluvila s mnoha cleny armady. Take byli z ruznych prevzatych statu ze Sovetskeho svazu a uz se domneli, ze oni byli poslani jejich vladou nas potrestat.
Ale ve skole nam nebyla dana moznost mluvit nasi pravdu a ucili nas, ze ty armady jsou pratelskyho umyslu a byly k nam pozvani. (Ale nikdo nerekl kdo je vlastne pozval a kdo by vlastne stal o ozbrojene navstevniky..) Tak uz jsem mela toho vseho dost a zadnou zmenu pro lepsi jsem v CSSR nevidela.
A pak co se delo je primo neuveritelne- Cesi zacali trestat sve obcane, ktere meli pribuzne v zahranici a nebo trestali osoby co minule se stavili za lepsi system. Jaka to narodni ostuda.
Myslim ze hrdost a umet se postavit za pravdu je velmi dulezite a tak by se meli deti vychovavat a ne ponizovanim.
A pak i lidi ve vyssich mistech by nemohli zneuzivat sve pozice, jelikoz by byli nauceni pro cineni dobreho.
Jinak jsem vyrostla v te zemi a i dost dobreho prozila a samozrejme se te zemi budu zastavat. Nedavno v novinach zde psali o profesoru z university a jak byl obliben. Take byl oslavovan jako hrdina a jeho jmeno bylo R. Vrba. Jako mladik utekl z koncentracniho tabora za nebezpecnych podminkach a dal zpravu ce se tam vlastne delo a hlavne chtel varovat ostatni. Coz se mu podarilo zachranit nekolik sto tisicu madarskych zidu. Byl to vyznamy clovek a podobnych Cecho Slovaku se urcite najde mnoho a me to dela hrdou.
Jinak Cesko je to hezka zem a navstevnici se vraceji s nadsenim co objevili.
Pardon za styl psani

xxx.
Taky jsem si to sám pro sebe takhle vysvětloval - nejméně špatné řešení v dané situaci. A dobré prostě neexistovalo.
Poslední dvě věty bych jenom opakoval, takže je "podepisuju" :-)

Tomáši: dost jsem přemýšlel o tom, co jsi napsal v souvislosti s rodiči a minulým režimem. Osobně zastávám názor, že někdy jsou všechny řešení špatné. A rodiče asi vybrali to nejméně špatné z nich. Ale osobně si vůbec nedovolím tu situaci komentovat, sám nevím jak bych se zachoval. Nejsem fanatik ani v jednom směru, ale automatické vychvalování fyzických trestů mi dost vadí. Jak má někdo ve všem jasno, tak jsem hrozně nedůvěřivý.

xxx.
Tak tak, trpaslíci. Svatá pravda :-)
Stejně je zajímavý, jak se v těch historkách často opakuje to "nejhorší bylo ...".

Alenko, trošku už mi to Tvoje moralizování začíná vadit. V zásadě s Tebou souhlasím, ale nevím, k čemu konstatování "já prostě nechápu" je. Trochu mi to připomíná jednoho bývalého kamaráda, který v říjnu 1989 statečně utekl před bolševiky do Kanady. A když se za dva roky přijel podívat, prohlásil, jak to tady máme všechno strašně šedivý a zanedbaný a že nechápe, jak tady můžeme žít. A tam u nich je to lepší. Moji otázku, jaký je jeho přínos pro to, že "tam" je to lepší, moc nechápal. Ale to jen tak na okraj.
Zkritizovat situaci v jiné zemi umím taky. Já taky nechápu, že třeba v mnoha zemích se na školách povinně vyučuje náboženství. Ale taky jim to na netových diskuzích nevyčítám.
Schválně, kdy jsi byla naposled v Česku?
A nakonec, myslím, že Ti docela chybí cit pro češtinu. Takže pak těžko rozlišuješ, co je skutečnost a co "spankingová fantazie". Jen můj dojem ...

Ivo: Jak psal tomáš, nejhorší jsou trpaslíci ..... .

Ja proste nechapu, jak se tu tvrdi ze jen vyprasky pomahaly.
Ja jsem nikdy nemela duvod sve deti bit i deti co znam z okoli se chovaji dobre. Cim to je?
A take fackovani v autobuse by se v zemi kde ziji neignorovalo.
Asi hlavni vec bude, ze deti zde mohou klidne komunykovat sve nazory a dostavaji od malicka vice ucty nez jak v Cesku. Maji vetsi svobodu, ale i tak vetsina se nedostava do prusvihu. Bych rekla, ze se tu zije v klidu, ale i tak vyjimecne pripady ublizovani detem se tu take vyskytnou a to je vetsinou od nenormalnich, mentalne postizenych lidi.
Jinak si myslim, ze deti se vetsinou vychovavaji v ucte a to pomaha i k inteligenci coz az vyrostou vetsina bude znat jak se chovat spravnym zpusobem ve spolecnosti. A ne jak lidi v Cesku se chovali v komunystycke dobe.. Nekteri se vetsinou klepali strachy od podrezaku.
I zde kde ziji neni vse perfektni, ale je tu nesmirny rozdil jak lidi premysleji o vychove deti. A lidi se tu neboji mluvit pravdu

Lado, Evo a Jitko souhlasím s Vámi a je vidět, že ani nezáleží na tom jestli je někdo bit na holou a nebo né, ale důležité je zda se s tím umí vyrovnat. Někomu určitě přiměřený výprask v pravý okamžik pomůže překonat krizové období a je to asi nejlepší způsob. Na mne v 14 a 15 letech žádné domluvy neplatily, nevěřil jsem rodičům a spíše dělal naschvály. Táta mne několikrát nasekal zadek a já si začal dávat pozor, abych už další bití nedostal a najednou jsem začal zjišťovat, že je lepší začít omezovat průšvihy a dokonce jsem si našel i jiné kamarády. Dnes vím, že domluvami by se to asi nepodařilo. Díky táto !!!

Já jako dospělá dostávala dost často na holou od táty a moc jsem se styděla, ale nejhorší bylo, když u nás byl někdo na návštěvě, to bych se nejradši propadla hanbou.Teď už jsem vdaná a od táty bití nedostávám /zatím/ :)

Alenko, já fakt nevím, co je normální pro většinu inteligentních lidí v Česku. I v tak malém státě se těch inteligentních lidí pár milionů najde, a já neměl tu čest se poznat s více, než několika stovkami z nich (ty ano?). Ale když budu předpokládat, že mé okolí je statisticky aspoň trochu reprezentativní, pak si myslím, že pravdu nemáš. Tenhle "způsob výchovy" je viditelně na ústupu. S dobou před takovými 30 lety je to těžko porovnatelné.
Takže já holt zůstanu u svého osvědčeného nenásilného stylu. A budu ho i ve svém okolí propagovat. Ale nebudu si přitom dělat iluze, že život a svět kolem mě je černobílý, NENÍ :-).

Urcite i v jinych zemich se bije, ale nechapu, ze pro iteligentni lidi v Cesku vychova bitim je jeste v tomto stoleti normalni. Myslim ze pro vetsinu.
Znam dalsi zemi velmi intymne a i kdyz maji take vyjimky, celkove mohu rici, ze mysleni lidi je zcela jine.

Pro Tomáše:
Ano, myslím, že to bylo oprávněné. Takto se mluvit nesmělo, aby z toho nebyl průšvih. Co měli rodiče rychle udělat, abys byl zticha? Udělali správně.

Alenko, ja si teda spi myslim, ze v jinych zemich se fyzicke nasili na deti pouziva taky, jen se o tom nemluvi, protoze je to v tech zemich brano mnohem hur. U nas je to tak nejak "normalni". Ale jinde by rodic, o kterem se vi, ze da obcas svemu diteti pohlavek, odsuzovan, takze se vsichni tvari, jako ze se jich to netyka.
Verim, ze tam existuje spousta rodin, kde se to nepestuje, mozna je jich vic nez u nas prave proto, ze je to u nich spolecensky neprijatelne, ale urcite takove existuji a neni jich malo.

Ja myslim, ze v nenormalnich situacich plyne nenormalni chovani. Jinak jsem si jista, ze v jinych zemich si deti nemysli, ze si zasluzuji vyprasky a fackovani.

Samozrejmne ve vyjimecnych pripadech, kdyz dite ohrozuje svym chovanim zdravi ci zivot sobe nebo nekomu jinemu a neni mozne ho usmernit se musi k deckovi telesne zakrocit.

vzdyt jste vsichni magori

Trochu se zpozdenim reaguji....v situaci, kterou jsem popsala, si stojim za to, ze to byla asi jedina metoda, jak me umlcet. Sice rozmluva by treba taky pomohla, ale ne v dane chvili, treba bych si to uvedomila, ale asi az pozdeji, az bych trochu z te nehjorsi puberty vyrosla, coz by bylo v radu nekolka mesicu, nebo i nejaky ten rok. Dnes se za to stydim, ze jsem to tatovi rekla, protoze na to byl tenkrat vazne precitlively - ne proto, ze by byl precitlively na to, ze uz je mu tolik, ale bral to spatne proto, ze se na duchod jeste necitil, jeste nechtel "sedet doma a soupat backorama" (pritomni duchodci prominou, nemyslim to zle :o) ), ale chtel byt jeste prospesny, coz mu znemoznovalo hlavne to, ze byl po uraze. Kdyz se tohle vsechno secte a podtrhne, tak je z toho mindrak jako prase a ja uderila hrebicek na hlavicku, coz jsem delat nemela. Proto ta facka a rozhodne byla na miste. Zaroven jsem uz nikdy vuci nemu nic podobneho neudelala a snazim se byt chapavejsi i k ostatnim lidem. A frekvence takovych vystupu byla u nas opravdu jen velmi mala. Myslim, ze by se dalo spocitat na prstech jedne ruky, kolikrat jsem dostala vyprask nebo facku. Proto tento zpusob vychovy neodsuzuji, protoze byl opravdu umirneny a kdyz uz na neco fyzickeho doslo, tak jenv ramci snesitelnosti a spis tak pro vystrahu.
Jinak co se tyce spontannich reakci, predhazuji k diskusi jeste jednu vec, zajimal by me vas nazor:
V normalni lidske spolecnosti je naproso nepripustne, aby muz uderil zenu, at uz v hadce nebo vlastne kdykoli. Ale tak nejak je brano jako ze se to "smi", kdyz zena reaguje na urazku nebo nevhodne chovani muze tak, ze mu jednu natahne. Prijde mi to divne. Kde by zena mela brat pravo bit muze? (predestiram, ze jina situace je, kdyz ji muz fyzicky napadne, nebo fyzicky obtezuje, to bych asi kopala, mlatila a skrabala, ale to je neco jineho). Co si o tom myslite?

Janko, ze všeho nejhorší jsou trpaslíci. Malý, červený - ty mrchy zalezou úplně všude a nejde se jich zbavit. A to už mi je skoro ... o dost víc, než tobě.

Alenko, máš určitě pravdu v tom, že šlo o vyjímečnou sitaci. Absurdní situace v absurdní době. Ale mě by fakt zajímal Tvůj (i jiných samozřejmě) názor na oprávněnost té facky, nebo třeba pochopení či omluvitelnost. Se zřetelem k dané situaci.
BTW neurážíš, ale Tvůj odhad je naprosto mimo. Ty facky by se daly spočítat na prstech jedné ruky, a to i po jednom neopatrném použití cirkulárky. Takže na tu dobu to byla docela "nouze" :-). I tak se mi nelíbily.
Takže ještě jednou: bylo či nebylo to oprávněné (omluvitelné, pochopitelné)? Dík za odpověď.

Nejhorší je ponižování při a po bití. Já doma dostávám přes zadek a před bitím si vyslechnu ortel a musím si stáhnout i spoďáry a pak mi máma nebo táta naseká a potom musím ještě klečet a teprve pak si mohu natáhnout kalhotky a to už mi bude skoro 18.