Ve třiceti sama

Ať si každý žije jak chce sice zní hezky, populisticky, jenže dost nezodpovědně. Kde pak jsou ty konce pro národ? Málokterá z těchto feministických cerebrodepilovaných fitnesskokodák offroaddriverek má víc než jedno dítě. Takže tenhle singlestyl je beznadějnou cestou do nikam. Bez přesahu. Bezútěšný marxisticko-feministický materialismus.

ja si to myslím taky tak. Psala výše Agi "Holky, FANDÍM vám!!!Svět je přelidněný, ne každá musí mít děti! Ale každá by měla být šťastná" to se to kecá, když má dvě už dospělé děti. To jsou pěkně blbé kecy, jsem zvědavý kdyby ty děti neměla a trápila by se tím. Možná to myslí jako chlácholivou podporu, ale neměla by to prezentovat jako uspěšný standart

Ať si každý žije jak chce sice zní hezky, populisticky, jenže dost nezodpovědně. Kde pak jsou ty konce pro národ? Málokterá z těchto feministických cerebrodepilovaných fitnesskokodák offroaddriverek má víc než jedno dítě. Takže tenhle singlestyl je beznadějnou cestou do nikam. Bez přesahu. Bezútěšný marxisticko-feministický materialismus.

Pre xxx
Nemyslím si, že som ved?a ako tá jed?a. Ani nejsom buran ze zapadlé vestnice ale žijem v 100 tisícovom krajskom meste.A moje názory sú tak liberálne (aj v sexu), že by si sa asi divila. A zmeny v živote tých bolo habadej. No a to Tebou tak ospevované cestovanie? Nuž patrím v svojom oklolí za nadpriemerne zcestovaného. Len tak mimochodom navstívil som skoro tri desiatky štátov v troch kontinentoch. No napriek tomu, sa nepovažujem za nijak zvlášť úspešného. Proste len prispôsobujem potreby možnostiam. Nemyslím si však, že žena ktorá nemala štastie, alebo je tak neprispôsobivá, že nemá partnera sa môže vyhlasovať za úspešnú. Človek je tvor párový a preto aj páry tvoria drvivú väčšinu obyvate?stva tejto planéty.
Je zaujímavé sledovat, ako sa ludia snažia ospravedlniť svoj neúspech. Ved aj celé téma v tridsiatich sama... je tu preto, lebo spoločnosť nepovažuje za šťasných osamelých ?udí. No a prečo tá tridsiatka? Nuž je to nejaká tá spoločenská konvenkcia, ktorá hovorí, že je najvyšší čas naplniť genetický odkaz, či tikajúce biologické hodiny. Žia? týka sa to len Vás žien. Nikdy som nepočul, že by neajký chlap po tridsiatke niečo spomínal o bilogických hodinách.Práve u Vás u žien je túžba po dietati tak výrazná. Na danú tému by sme mohli popísať ďaleko viac, ale kde je záruka, že to bude niekoho zaujímať. Ak chceš môžeme popísať.ivco.o"seznam.cz

Pro Tid - popovídat si. Jsem pro.Žiju v Brně.A ty ? Odkud jsi?

Tak až bude ten Klub B.J.,tak dejte vědět,já určitě přijdu :-)

Možná by nebylo na škodu,založit si nějaký ten kluk třicátnic..Moje dermatoložka,skvělá ženská-40let,rozvedená,1dítě mi tuhle vyprávěla o své kamarádce,ktere už táhlo na 40l a měla obdobný problém...Prý navštěvovala nějaký spolek v Praze,kde se schazely chlapy,žensky po 30l,kteří byli svobodní...Našla tam manžela a ted už mají malé...To jen tak pro pobavení..Vždycky si s ním hezky a rozumně popovídám,většinou se víc nasmějeme než probíráme mastičky..Další fakt je že ač tak nevypadám,jsem docela uzavřený člověk,nikdy jsem se nedrala dopředu,nikdy jsem nebyla bavič..Jsem tak trošku filosofka-jen trošičku-hrozně ráda cestuju,ted když jsem sama bych někam jela,ale kamarádky nemají peníze nebo už mají děti a to na nějakou dovolenou do afriky ci jinam nemaji peníze ani cas..Takže plány by byly ale samotné se mi nechce..A co se týká chlapů-prostě samozřejmě nějaké to pozvání sem tam je..ale ja za ty skoro 2roky nebyla s žádným nikde..Kromě nekolika kamaradu..Spíše bych brala nejakého hrozne fajn kamose,ale pouze na kamaradství,ale tomu taky moc neverím,..vždycky tam je potom ten stín toho sexu...jinak mam kamaradku,chodila 10let s přitelem ten nakonec cekal dite s nekym jinym..rozesli se ona si nasla po nejake dobe dalsiho,který byl její 2partner,prisla do jineho stavu behem par mesicu,po porodu to zacalo skripat,dnes je už 3roky uplne sama s ditetem,jeji ex má nekolikatou partnerku..a ona je sama na dite,zije na pokraji soc.minima...vyhlidky docela neradostne,bydli v panelaku u rodicu,otec dost pije atd...takze clovek se rozhlizi a vidi i smutnejsi pripady...jde o to aby ten zivot jsme si alespon z casti prozili trosicku po svem...drive nasi rodice nemeli moc moznost volby-v tom mame ohromnou vyhodu a zalezi na kazdem z nas...Ja mamince mohla alespon zcasti vratit její peci o nas,dopravam ji hezke dovolené,vylety a snazim se..manzelstvi je u ni po 25letech uz spise prezitek,ale zustava v nem jako spousta dalsich maminek ci tatku,ktere znam..ale je to asi o veku..clovek pak uz samozrejme nema silu ani vek na to aby sbalil kufry a odjel do australie pracovat..no ale to uz jsem odbocila hodne...

Step-moc pěkný příspěvek a spodní polovinu jako bych psala sama.Vím své o tom,jak nejednoduché to je,pokud máš určité "nároky" na partnera a sama máš,co nabídnout..ale taky věřím,že pár exemplářů na světě ještě je :-) Přeji hezký den všem

Ahoj, jsem na tom stejně, chceš se sejít osobně? To by bylo lepší, vypovídat se.

Ano, Terezo,stejně je lepší mít děti, až když stojíš na svých nohou jako dospělá žena.---U mne to ale dopadá dobře, vlastně se vše v mém životě vynahradilo. Děti se vrací po měsících a jen na čas, a já až teď jsem mladá holka, co bydlí sama.Protože jsem nedělala souvislou kariéru, musela jsem improvizovat a zvládla jsem snad 12 všemožných profesí. Teď třeba učím angličtinu ve škole - čirou náhodou. Dělám si, co chci. Odmítám vážné nápadníky, už 11 let.
Maluju, jako holka jsem byla moc nadaná, po bytě mám rozseté bloky, kreslím si, co mě napadá. Už mne memoří žádné umělecké ambice jako dřív, jen to tvoření mě těší! Nějakým zázrakem se mi vrátilo mládí, kdepak, to není ta usoužená 35 letá paní před rozvodem!
To, oč jsem přišla, stejně nastalo. Svoboda. To není samota.Až mne to udivuje. Jak to, že je mi tak dobře? Bydlím na konci města. Vyhlídnu z okna na měsíc nad lesy a jsem šťastná. Ahoj !

Ne, ani v Olomouci nejsou normální chlapi.Je mi 21 let, mám za sebou jen jeden vztah a i když bych ted strašně ráda poznala chlapa, který by mě miloval a byl relativně "normální", nejde to.Žádný se zde nenachází.

agi-----také se mi líbil tvuj příspěvek..O tom to je..Každému to nevyjde stejně naplánované..Já také plánovala,bohužel dnes už vím že špatně a zaslepeně..Nechci prožít život bez pocitu být matkou,naopak,můj mladší bráška se narodil když mi bylo 13let,mamka pracovala,ja ji pomahala s malým a jeste dalsím sourozencem..vlastne až doted pomáhám mé¨mu braskovi,kteremu už je 20let,ale ponevadž nase rodinná situace byla velmi komplikovana a ne moc stastna,snazila jsem se mu být oporou..a otevrit mu trosku mentalitu aby videl ze je také neco jiného než nase malé mesto,dost semnou cestuje,naučila jsem ho řídit-vim,zní to hloupe,ale místo mého bratra jsem ho to ucila ja,aby v té autoskole která trva par dní už měl zaklady,snažim se mu radit co dal atd..je mi 34let a vekově se začínám cítit ,stara,..ne už tak mentalne ci fyzicky,sportuju,jsem vysoka a ne snad oskliva,výdy jsem se lisila od mych známych-nevím-hodne sním,líbí se mi a snazim se mít můj ,okruh, vedomosti sirsi..a do toho cekam že snad potkam nekoho...ja vlastne porad zila ve vztazich akorat bez deti a papiru..nyni jsem vlastne poprve od svých 18let sama..proste obracene..ale co s tím nadelam..??? Nebudu se preci vrhat do hledání chlapa jen abych s někým žila a založila rodinu..Doufam že na me nekdo čeka a je fakt že jsem finanč.nezavisla,mám své jisté a tak nechci chlapa,který bude na pracaku bez snahy neco v zivote dokazat,ale take nechci karieristu,který se honí jen a jen za penezma..a do toho spousta jiných vecí,které komplikují že ženská která je trosku samostatná a ma to v hlave trosku srovnané,najde nekoho volného...také je tu kult ze chlapy blazní za mladyma...No a co s tím nadelame?? Hlavne aby nevymreli ti charakterni...nevim kde jsou a jestli jich je dost,ale snažim se verit,že snad ano...takze ti drzim palce a uzivej plnými dousky ted když jsi ,volnejsí,...

Ivco,jsi mimo,úplně.

Agi,je moc hezké co jsi napsala.O tom to celé přece je-nikdo nemluví o upřednostnění kariéry,jen o tom,co koho z nás udělá více šťastného.Určitě ti tvé děti dělají radost a to je přece ta kariéra, ne? :-) je zajímavé,jak často se skloňuje slovo "kariéra" v tom negativném smyslu když se mluví o ženách a dětech.Ale z mé zkušenosti je to spíš tak,že pokud se žena rozhodne pro profesi,není to pro "kariéru",ale pro pocit,že ji ta činnost naplňuje.Šplhání po žebříčku a opojení penězi je mnohem častější u mužů-jsem advokát a vím,o čem mluvím.U chlapů je to navíc ještě trochu jinak-přijdou domů a tam je mimo ženy ještě i dítě,většinou už napapané, umyté a spokojené.Nemyslím to zle,ale i když muž pomáhá,jak může,jeho život se nijak zásadně nezmění,pro něj to tak zásadní rozhodování prostě není.Takže na rozhodnutí má žena plné právo,to její život se převrátí vzhůru nohama.Já si cením každé,která se dokázala správně rozhodnout-naplnit život starostí o děti nebo tvůrčí prací je pro mě stejně hodnotné.

pro Moniku:V Brně jsou fakt divní chlapi.Vážně, ti odjinud jsou tak nějak vydařenější.Musíš trochu pocestovat.Ostrava,
Olomouc, doporučuju!

Měla jsem dítě ve 23, další v 26 letech.pak teprve jsem dokončila školu.-S dětmi doma 7 let. manžel dělal kariéru, některé roky byl třeba i 250 dní mimo domov.Mimo jsem se octla i já, když se tak ohlédnu.Z dětí se stali mí nejlepší přátelé, dodnes.Ale pamatuji chvíle, kdy jsem propadala skutečnému zoufalství z izolace.Jaká byla MOJE kariéra, lze snadno domyslet. Od 39 navíc s dětmi sama.--Dcera, 27,pracuje a cestuje po celém světě. Vydělá si dost, poznává lidi a proměnlivé kultury, pouště i Himaláje a o dítěti zatím nesní. Má otevřenou, nezamindrákovanou povahu a je šťastná. Holky, FANDÍM vám!!!Svět je přelidněný, ne každá musí mít děti! Ale každá by měla být šťastná!Po svém.

pro ivcu: ivco nezlob se ale co ty zenské které deti mít nemuzou??? nebo ty chudaci deti,které byly přivedeny na tento svet a ponechany ruzně po detských domovech ci ustavech???? je to to samé jako s homosexualitou-zila jsem dlouho venku a po navratu do cr zjistuju že zejmena na mensích mestech se na homosexualní lidi jeste dneska kouka jak na zjeveni...proste nekdo se narodi tak jiny onak..to same s materstvím-...nikde není zakodovano ze jsme tady proto abychom předavaly vsichni sve geny jako na bezicim pasu.-....naopak obdivuju ty,kterí jsou schopni zivot pochopit a zit trosku jinak nez vetsina smrtelníku...klasika...vzdyt zivot je tak prostorny-da se delat a poznat tolik veci..ale clovek musi chtit....no prijde mi ze bez urazky.-budes ten pripad,mensí mesto,uzavřena mentalita a skoro cely zivot klasika-bez zmen,bez velkeho cestovaní,zit mezi stejnymi lidmi a domy cely zivot..tak nejak si te predstavuju podle tvych nazoru a kdyz napises,ze to tak není,nebudu ti verit ..tvuj omezeny a uzavreny projev je toho dukazem..a ja se moc nepletu...studovala jsem to a dokazu lidi dost dobre odhadnout...ver mi že ti nezavidim...mimochodem ja jsem také po 30l a bezdetna

Aj keď sa ma tento problém netýka, njesem ženská, dovolím si pár poznámek. Ono mi to tak vychádza, že ste v škole moc usilovné neboli, lebo inak by ste si museli pamätať rozprávku o troch grošoch. Nevdojak ma napadá myšlienka, ak by naši prekovia uvažovali obdobne ako dnešné "moderné" ženy, kde by sa asi zastavila evolúcia. Mudrovať, že deti mi nič nevravia je prachsprostý blábol. Každý tvor na tejto zemi ma zakódovanú potrebu odovzdávania svojích génov ďašej generácii. Iste, sú ženy na ktroré sa šťastie neusmialo a nenašli toho správneho partnera na splodení potomstva. No ale robit si stoho zásluhu? Tak to je milé dámy scestné! Umenie žiť je to najväčšie. Ale ten kto neodovzdal svoju genetickú informáciu ďa?šiemu pokolenieu, tak ten toto umenie nezvládol. Klásť cestovanie pred deti, no milé dámy to nepotrebuje komentár. Záverom by som rád pripomenul slova klasika: Nikto neni tak silný aby mohol žiť sám.

Pro.: díky za tvůj příspěvek,je pro mě hodně zajímavý.Nacházím se asi v podobné situaci,jen (zatím) bez toho dítěte.Mé manželství skončilo před půl rokem,teď jsem s prima přítelem,který děti nijak neřeší.Já sama to mám úplně stejně jako ty-nikdy jsem po dětech nijak zvlášť netoužila,to neznamená,že mi nepřijdou někdy roztomilé,ale na plný úvazek,to je něco jiného,že...mám hodně náročnou práci,která mě ale moc baví,a taky dost jiných aktivit.Občas zaváhám,jestli je to všechno ok,ale myslím,že je to spíš tím tlakem ze strany rodičů (a taky bývalý manžel si rodinu přál),já sama to prostě necítím.Biologické hodiny minimálně zatím nefungují a já si říkám přesně to co ty-když to člověk necítí opravdu srdcem tak,že bez dítěte jeho život nebude naplněný,mám obavu ten krok udělat,abych nelitovala.Na příkladu svých přátel vidím,že se pak totiž změní úplně všechno.No ale co když jsem teď spokojená a nic měnit nechci? abych pak třeba jednou nelitovala, jak říká moje máma? no jo, ale co když začnu litovat hned po porodu? asi je to spíš o tom,že člověk prostě nemůže mít všechno-buď dítě nebo svoboda, a vždycky mu to druhé bude někdy chybět.Jen se správně rozhodnout,co je pro každou z nás to důležitější,málokdy je to úplně černobílá volba, spíš asi tak 40:60.

Milá Alto,chci ti jen napsat,že naprosto chápu Tvé postoje a souhlasím s Tebou.Jsem ve velmi podobné situaci,kdy mám dobrého kamaráda,který má hodně kladů ve svém charakteru a kterého mám moc ráda,ale pouze jako kamaráda a není tam žádná fyzická přitažlivost ani jiskra,a to ani malá.Nechci to tu obšírně popisovat,ale je to velmi podobné jako u Tebe,s tím,že on respektuje naše přátelství, i když vím,že by chtěl víc.O svých citech jsem mu na rovinu řekla,takže od začátku ví,na čem je,přesto mě nechtěl ztratit jako člověka-kamarádku,což mnoho mužů vůbec nedokáže a pochopila bych to,protože vím,že to není lehká role.
Vím také jedno,že kdybych do toho vztahu šla,ublížila bych jemu i sobě,nedokážu žít bez skutečné lásky (a fyzično je její součást stejně jako povahové vlastnosti) a až by se objevil někdo,kdo by mě přitahoval i fyzicky,mělo to by to špatný konec.
Celkem nechápu,jak tu někdo může radit,aby ses s kamarádem vyspala a nebo to zkusila,myslím,že člověk může být jakkoliv "dobrý" charakterově,ale pokud chybí cit,láska,která se rodí nejen díky vlastnostem partnera,ale i na základě fyzické přitažlivosti,tak to nemůže dobře dopadnout.Myslím,že sex je důležitou součástí vztahu a pokud Vás někdo nepřitahuje,těžko si představit jiné doteky,myslím,že v tom mi dá většina za pravdu.To,že se vztah časem může přerodit v přátelství,úctu a jiné hodnoty,o tom nepochybuji,ale na počátku je "chemie" potřeba,je to dle mého,kromě podobných postojů k životu a hodnot, součást vzniku dobrého a plnohodnotného vztahu.

Ja nikdy na deti moc nebyla a tvrdila jsem ze si zadne neporidim..zila jsem hodne volne a pak jsem se zamilovala a dloooouho premyslela jestli chci miminko.Nakonec se mi narodila holcicka ktere je nyni rok/me je 31 let/.Nastvu asi vsechny zaprisahle matky ale me se po starem zivote sytska je to velka zmena chybi mi volnost, lehkovazny zivot, plno casu, pohoda, neomezovani.Mam sve dite moc rada ale mockrat me uz napadlo jestli jsem si nemela trvatna svem a zustat bezdetna nebo dite mit az treba v 35 letech a vic i za cenu ze by se treba zadne nezdarilo a ja zustala bezdetna.Pokud se na to nikdo neciti nemel by se nutit.Vzpominam si ze jsem to taky resila i na "roky" ale je to kravina.Kazdy jak chce a ja mam plno kamaradek co jim je pres 30 let a stale rikaji ze dite minimalne zatim ani nahodou.Je to velka zmena a jestli si nekdo mysli ze na deti treba tak moc neni a ze az se narodi bude to samo ok tak to rozhodne ne.