ustoupit vždy nebo ne??!!!

U autorky diskuse je jednoznačná odpověděď neustupovat, protože s jejím přítelem evidentně není možné se rozumně dohodnout, nezávisle na tom, kdo udělal chybu.
Co se týče ustupování/neustupování, tak si myslím, že by se to do rozepří nemělo vůbec dostat. Chyba je vždy na obou stranách, není podstatné kolik procent na té a kolik na druhé. Při schopnosti kompromisu, domluvy na nápravě, uznání chyby nenastane situace, kdy jeden z partnerů ustoupí s pocitem ponížení a druhý s vítězným úsměvem prohlásí "tak vidíš".

Podle výzkumů bych se zrovna neřídila, každá situace je jiná a každý partner je jiný.Někdo je temperamentní, jiný mírnější.V každém případě by ani jeden neměl být narcis a neměl by mít pocit, že nad jeho názory není.Vtah je jeden velký kompromis a protože dva úplně stejní jedinci ve vztahu, se asi těžko najdou,oba by měli mít své ucelené názory, ale zároveň musí umět oba uznat svou chybu.Jinak vztah dříve, či později skončí.

Eowyn: podle výzkumů, které vědci dělali mezi spokojenými manželskými páry bylo zjištěno, že ve většině vztahů rozhodují více ženy - především co se týče vztahu, dětí a jiných rodinných záležitostí. V takových záležitostch přicházejí ženy s řešením, připomínkami a podněty ke změně a muži většinou uznávají pravdu svého protějšku, souhlasí, nebo ustupují. Muži rozhodují většinou ve věcech investic, svého auta a své práce.
Padl tím předpoklad, že jen vztahy, kde je to 50:50 mohou být spokojené a fungující.

Dle mého... ustoupit vždy když vidíš svou chybu. Co to je za rady, lidi...!!! je vidět jak jste všichni ješitný. Je to snad vztah a nikdo není dokonalý a oba dělají chyby. Takže žádný 50:50 ale prostě pokud to je Tvá chyba, tak rozhodně ustup. Pokud není... pak neustupuj.

Mám podobný problém opačně... partnerka za mnou nikdy nepřijde s tím, že udělala chybu. vždy musím přijít já. I když se pak shodneme, že to nebyla má chyba, tak ten první krok musím udělat já :-/.

Ustoupit pouze v té chvíli pokud jasně vím, že je to má vina... ne 50:50 ani 60:40. To je přece nesmysl. Pokud je druhý v právu, tak rozhodně si bude cenit tvého uznání viny a opačně.

Já mám zase opačný problém. Ač přítelkyně udělá chybu a víme to oba dva, já musím přijít s urovnáváním sporů. Sice se shodneme, že ona udělala chybu, ale já jsem ten kdo přijde s tím, že to chce řešit. Taky mě to nijak nebaví. (Nechci tím říct, že já chyby nedělám, ale já nemám problém pokud to je má vina svou vinu uznat).

A jinak... pryč od něj... není to dobrý přítel.

Samozřejmě, že neustupovat. Rozhodovat vše 50:50 nebo alespoň 60:40. Jinak to není partnerství, ale otroctví.
Já osobně bych ale asi taky "ustoupila navždy".

No takhle to teda v normálním vyrovnaném vztahu nefunguje. Asi tak byl vychován a měl takovou maminku, když to vyžaduje. Osobně bych od něj prchla, nejsem přece něco podřadného, nějaký hadr na podlahu. Záleží na tom, co ti vyhovuje.
Vztah je o kompromisu, ne o ustupování.
Takže já odpovídám na tvou otázku NE!!!!!!!

Tahle otázka je myšlena vážně? Já narazit na takového partnera, tak ano, ustoupím. Ne vždy, ale navždy. A do vzdálenosti několika kilometrů.

Ahoj všem!!! mám problém s partnerem!!! Vzal si do hlavy že vždycky při hádce musí ustoupit žena. Že když se kluk sebere a odejde tak holka musí vždy přilést. Myslí si že když je chlap tak ve vztahu většinou záleží na tom co řekne on!!! zajímalo by mě jak je to ve vztahu u jiných. Předem díky za odpovědi!!!