Vědecká léčba aterosklerozy, diabetu II, hypertense, autismu, demence...

Někdo má na blbiny čas, někdo ne.

Jaký má smysl kopírovat...ja jsem to precist zvladnul :-)

Jaký má smysl kopírovat sem rozsáhlé bláboly, které stejně nikdo kvůli neúnosnému rozsahu nebude číst?

Význam vitaminů při snižování hladiny
Homocysteinu.

Zvýšená hladina homocysteinu v krvi se v současné době považuje za ukazatel rizika srdeční ischemie, infarktu myokardu, onemocnění cév, hypertenze, vzniku rakoviny, předčasných potratů, poruch ve vývoji nervové soustavy a některých dalších vývojových
vad. Homocystein je neurotoxický, takže se podílí na poklesu mentální kapacity a vývoji demence.
Mnohé studie z poslední doby ukazují na jeho roli v etiopatogenezi autismu i demence
a AN (Alzheimerovu nemoc). V průběhu mnoha studií se ukázalo, že hladina homocysteinu v krvi je silně ovlivnitelná dietou. Poslední studie prokazují účinnost tria vitaminů B6, B12 a kyseliny folové (folátu - kyseliny listové - vitaminu B9) při snižování hladiny homocysteinu. Pochopení procesů metabolismu homocysteinu poskytuje rovněž vědecké vysvětlení toho, proč podávání vyšších dávek vitaminů B6, B12 a folátu funguje jako prevence neurodegenerace a demence i při zlepšování symptomů autistických poruch. Tyto nové poznatky mají velký význam pro prevenci zmíněných onemocnění, některých komplikací v těhotenství a možná i rakoviny.
Homocystein není v seznamu dvaceti aminokyselin, které se podílejí na stavbě bílkovin lidského těla. Vyskytuje se v buňkách i tělních tekutinách člověka, živočichů i rostlin jako aminokyselina, která je na křižovatce přeměn aminokyselin obsahujících ve své molekule síru. Pokud jsou všechny procesy "homocysteinového cyklu" v rovnováze, hladina homocysteinu v krvi (plazmě i séru) se udržuje v poměrně úzkém rozmezí.
U dětí do 15 let by neměla přesáhnout 12 pmol/l, u dospělých by měla být nižší než 15 pmol/l. Jeho normální hladina s věkem stoupá a dosahuje u seniorů nad 65 let až 20-25 pmol/l .

Vitamin B6 a hořčík

Neexistuje žádný jiný biologický lék na autismus, který by měl tak silnou podporu ve vědecké literatuře, jako je užití vysokých dávek vitaminu B6 podávaného s doplňkem hořčíku. Od roku 1965 bylo publikováno 18 studií, které nezvratně ukázaly, že vysoké
dávky vitaminu B6 přinášejí prospěch asi polovině autistických dětí i dospělých, u kterých byl zkoušen.
Ačkoliv neznamená vyléčení, přináší vždy velký a významný rozdíl. Desetitisíce
lidí, včetně tisíců autistických dětí i dospělých, braly v 60. -80. letech minulého století velké dávky B6, aniž by byly pozorovány jakékoli škodlivé účinky. V současné době se ukazuje,
že vitamin B6 má velmi dobré účinky u seniorů. Zpomalí, nebo dokonce zastaví vývoj demence a Alzheimerovy nemoci. Elluis a McCully publikovali v roce 1995 práci o starších pacientech, kteří denně brali 100-300 mg B6 po několik let. Snížilo se u nich riziko koronárního onemocnění (infarktu myokardu) a průměrná doba jejich života byla o 8 let delší než u věkově srovnatelné skupiny z téže oblasti. Klinické studie z poslední
doby doporučují užívat 20 mg B6 denně jako prevenci demence a AN.
Vitamin B6 se vyskytuje v banánech, fazolích, v hovězím i vepřovém mase, v játrech, vejcích, v rybách, jako je losos a tuňák, obsahují ho ořechy, kvasnice a brambory. Bohatým zdrojem jsou i pšeničné klíčky. ODD v hodnotě 1-2 mg B6 denně můžeme získat,
když sníme jeden velký banán, 170 gramů kuřecích prsou a brambor uvařený ve slupce.
Jestliže se však rozhodneme pro terapeuticky a preventivně vysoké dávky, pak se obracíme k doplňkům nebo vitaminovým pilulkám (Pyridoxin od Zentivy obsahuje
20 mg v jedné pilulce, magnesium lacticum 500 mg 1 tableta).

Vitamin B12

Vitamin B12 nazývaný kobalamin, je pro člověka důležitý při krvetvorbě a zejména pro správnou funkci nervového systému, udržování paměti, soustředění a učení. Opakovaně se potvrzuje, že je důležitý v metabolismu homocysteinu. Tím, že snižuje jeho hladinu, je důležitý i v prevenci mnoha civilizačních nemocí. Jeho molekula je zajímavá tím, že je největší ze všech vitaminů a obsahuje kov kobalt.
Vitamin B12, který přijmeme v potravě, je v procesech trávení uvolněn a vstřebáván
v tenkém střevě. V tenkém střevě také vzniká vitamin B12 činností bakterií. Zatímco v potravě a suplementech přijímáme cyanokobalamin, v tenkém střevě vzniká forma použitelná pro organismus - metylkobalamin. Z tenkého střeva je vitamin B12 vylučován do žluči , odkud zase recirkuluje do těla. V těle je tak B12 skladován a používán po dlouhou dobu, takže jeho nedostatek se projeví nejspíše při neschopnosti organismu uvolňovat ho z trávicího ústrojí nebo při nedostatku kobaltu .
Opakovaně se uvádí, že zdrojem B12 jsou živočišné produkty a že vegani jsou ohroženi jeho nedostatkem. DDD vitaminu B12 můžeme získat, jestliže sníme kuřecí prsa, jedno vařené vejce a jeden šálek jogurtu. Avšak vitamin B12 můžeme získat i snědením
100 gramů zelených fazolových lusků, hrášku, červené řepy a mrkve nebo hrsti hrozinek.
Lidské tělo by mělo být nezávislé na vitaminu B12 z potravy, avšak v posledním desetiletí vytvořili výrobci potravinových doplňků představu toho, že každý člověk musí v zájmu zachování svého zdraví dbát na příjem vitaminu B12 nejlépe ze suplementů nebo injekcí. Porucha v tvorbě vitaminu B12 může být způsobená antibiotiky, pitím alkoholu a silným kouřením.
Pro B12 nebyly naštěstí zjištěny žádné vedlejší nebo toxické účinky ani při mnohonásobně
vyšším příjmu, než je DDD.

Kyselina listová - vitamin B9

U matek, které mají zvýšenou hladinu homocysteinu, je větší riziko, že se jim narodí dítě s vývojovou vadou nervové soustavy. Zjistilo se, že tyto matky mají nízkou hladinu kyseliny listové v krvi. To vedlo státní zdravotnické instituce v U SA k doporučení
konzumovat v době těhotenství 400 pg kyseliny listové denně.
Aby byl zajištěn dostatečný přívod kyseliny listové, zavedli v USA v roce 1996 fortifikaci potravin: kyselina listová se přidává do mouky a mnoha potravin z cereálií v procesu jejich výroby.
Fortifikace potravin kyselinou listovou probíhá i v mnoha jiných zemích, v zemích EU však dosud zavedena nebyla. A jak získáme DDD (doporučená denní dávka) kyseliny listové? Jejím zdrojem je čerstvá listová zelenina, jedlé houby, játra a třeba i červená řepa.

ČERPÁNO:
1. Prof. RNDr. A. Strunecká, DrSc. a RNDr. J, Patočka, DrSc. Kniha Doba jedová
2. WIKISKRIPTA http://www.wikiskripta.eu/index.php/Metabolick%C3%BD_syndrom