Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem

nepovídej,že máš...Víš,co píšeš o depresi,to mám,ale když mám silnější ataku,tak mám myšlenky ublížit svým nejbližším,myslím na to,že by se mi snad ulevilo,přitom je všechny miluju.

Laktační psychóza je velmi...Jsou to zvláštní psych.problémy.Tu laktační psychozu u nás ve městě také měla jedna paní a do té doby byla úplně zdravá,spustilo se jí to hned po porodě.Je to hrozné,když to pak oznamovali tatínkovi.Zajímalo by mě,čím to vlastně vznikne,jestli třeba i hodně těžkým porodem,který maminka neunese.

Laktační psychóza je velmi...Jsou to zvláštní psych.problémy.Tu laktační psychozu u nás ve městě také měla jedna paní a do té doby byla úplně zdravá,spustilo se jí to hned po porodě.Je to hrozné,když to pak oznamovali tatínkovi.Zajímalo by mě,čím to vlastně vznikne,jestli třeba i hodně těžkým porodem,který maminka neunese.

Pozdravujem zo slovenska. Tiez sa v tom babrem uz par rokov. Teraz som mal niekolko mesiacov klud ale zase mi zacala epizoda. Sedim v aute vedla znameho a len tresni ho, tresni mu jednu. Totalna trtkovina. Podla mna vsetko je hlavne v sebavedomi a sebaistote. Akonahle zapochybujete pri jednej jedinej myslienke a zacnete to v hlave rozoberat a vyhovarat si to, tak to udrie naplno. No teoriu uz mam zmaknutu, horsia je prax :) :)

Stál jsem u dětských...nepovídej,že máš deprese,to je člověk sklíčený,smutný,nic ho nebaví,ale to co popisuješ,to je schizofrenie.Při depresi člověk nechce třeba žít,už ho to na světě nebaví,ale nemá nutkání druhému ublížit.

ahoj nevim jestli to sem patri ale asi pred 4 dny jsem vydela v tv neco o zneuziti deti. jednou v noci jsem nemohla usnout a napadlo co kdybych ja nejak sahla na svou dceru a v tom se mi udelolo zle skoro ani nejim myslim na to porad jak me takova kravina mohla vubec napadnou. bojim se stim nekoumu sverit protoze se bojim ze mi nekdo rekne ze jsem treba uchyl nebo neco a to bych nezvladla a asi bych si ublizila svou dcerku miluju je to to nejlepsi co v zivote mam ale proc proc me to napadlo vubec nevim co delat uz se stoho asi zblaznim

Stál jsem u dětských pokojů a myslel na to,jak bych mohl zabít děti a manželku,máme se nesmírně rádi,o to to bylo těžší,tekly mi slzy a musel jsem utéct ven,když to trvalo delší dobu,vydal jsem se za psychiatrem,těžká deprese a okp,léčba,ale po čase se to vrátilo a dneska?Když se v noci probudím,nemám hlasy,ale šrotuje mi to v hlavě,uškrť ji,uškrť ji,moc manželku miluji,psychiatr mi říká,že se mu v praxi,asi 30let,ještě nestalo,aby s těmi myšlenkami někdo ublížil,při shizofrenii by to bylo horší.Ale je nepříjemný takto žít.Jestli by mi pomohlo mluvit o tom se známými,nevím.

Laktační psychóza je velmi nebezpečná pro vás a pro dítě. Musíte se léčit v léčebně intenzivně několik týdnů. Víte kolik takových vyskočilo s děckem z okna?

Dobrý den. Mám úplně ten samí problém. Velmi se zato stydím. Jestli chcete tak mně můžete kontaktovat. [email protected]

Dobrý den, , taky mám...kacenko :) kdyby jste mi dala na sebe kontakt muzem si zavolat poslete mi e-mail ja vam napisu a dame si tam třeba tel cisla muzem si zavolat a podporit...

Dobrý den,
před 4 lety se mi stal podobný problém. Chovala jsem v náručí miminko mých přátelů a napadla mě myšlenka, že bych mu ublížila. Udělalo se mi špatně, obviňovala jsem se, že jsem zrůda, že mě může něco takového napadnout a když mě to napadá, znamená to, že jsem toho schopná? Bála jsem se, že ublížím svému manželovi, kterého nesmírně miluji. Když jsem uviděla nůž, měla jsem nutkavé pocity ho do někoho nebo do sebe bodnout. Nebyla jsem schopná celé dny na nic jiného myslet než jen na to, jestli bych byla schopná někomu ublížit. Moc jsem se styděla za své pocity, říkala jsem si, že s tím nedokážu žít. Potom jsem se svěřila své mamce a ulevilo se mi. Nicméně mizerně jsem se cítila dál. Říkala jsem si, že budu muset požádat o odbornou pomoc, protože jsem začala přemýšlet i nad tím, že už dál žít nechci, abych někomu neublížila. K psychiatrovi jsem se naštěstí nedostala. Nakonec se mi pořádně ulevilo, když jsem se na tenhle problém zeptala léčitele za kterým jsem chodila přes 10 let, který když se na vás podívá, tak všechno o vás ví. Řekl mi, že bych nic takového neudělala, že bych maximálně ublížila sobě a já tomu uvěřila. Byl to pro mě ohromný zvrat v mém myšlení. Asi nejde o to, jestli mi lhal nebo říkal pravdu, ale o to, že jsem v tu chvíli uvěřila v samu sebe. Nedokáži si představit, jak to musí být těžké, když to někoho napadne u vlastních dětí. Chtěla bych jen vyslovit názor, že u mě zabrala změna způsobu myšlení. Přečetla jsem v té době knížku Radikální odpuštění od Colina Tippinga. Tato knížka mi také moc pomohla. Na konci knížky jsou i praktická cvičení. Nazvala bych to sám sobě psychologem. Nebo Miluj svůj život od Louisy L. Hay. Přijmout to, že nás může napadnout cokoli, ale jsou to jen pouhé myšlenky, nedávat tomu význam, potom zase odplují. Přijmout i své špatné já. Občas mě tyto myšlenky ublížit někomu také napadají, už mě to ale neděsí. Snažím se té myšlence nedat takový význam. Říkám si, že to zase odezní… Přeji všem, kterým se toto stane, aby zase nalezli pevnou půdu pod nohama a překonali tyto obtíže!!!

OCD MYSLIENOK.NO ZRAZU...Ahoj. Aj ja mam OCD a uz nevladzem. Mam dve deticky nadherne 4 a 2 rocne ale mamu s ocd si nezasluzili. Uz neviem ako dalej. Len tolko som chcela . Nech sa ti dari. Ako sa mas teraz ? Je to lepsie? ...

Dobrý den mám hrozný...Dobrý den, , taky mám stejný problém. :(Beru AD ale moc to nepomáhá.Ještě chodím na psychoterapii.Je to hrozná nemoc.:(Pokud budete chtít tak se ozvěte .Mužem se navzájem podpořit..:)

Dobrý den mám hrozný problém před pár dny mě napadla myšlenka ublížit své holčičce je to strašné. Myslím na to od rána do večera že jí něco udělam pak se z toho zhroutím že jsem zrůda :( ... jsem z toho úplně na dně mám strašný strach nemá někdo podobnou zkušenost a jak to dopadlo? .. Na psychoterapii jsem se objednala a dneska jsem si vzala první prášek na nervy. Měla jsem to už jednou ale hned to odplynulo teď se toho nemůžu zbavit.

Lenka,cakam na Tvoju odpoved,napis prosim.dakujem

Alenka,tak to uz je naozaj...Děkuji Sido, po novém roce se na to chystám.Tobě taky hodně síly .

je to 2 roky co jsem byla...ahoj Lenco,chcem sa Ta opytat,ci by si mi mohla o tom ako si sa uzdravila povedat viac,ja som sa tiez rozhodla pre cestu s Bohom a jedine v co uz verim je zazrak,ze pride a uzdravi ma,to a moje deti su jedinym svetlom v tejto temnote :(

Taky mám tuto...Alenka,tak to uz je naozaj dlha doba,roky zivota,tazke roky,viem,co prezivas.Chcem Ti len povedat,ze lieky niesu vsetko,ale dost pomozu v tych najhorsich chvilach a verim ze maju aspon nejaky ucinok plus k tomu intenzivna psychoterapia dobrym psychologom dokaze vo vacsej miere pomoct.dnes je ina doba ako bola kedysi,su dostupne ine lieky a liecebne postupy,preto sa pokus este raz si nejak pomoct,aby sa Ti aspon trosku ulavilo a mohla si viac uzit radosti zivota.Sucitim s kazdou jednou z vas,je to nesmierne tazky kriz,vela sily prajem.

Taky mám tuto poruchu,začalo to před cca 20 lety v době,kdy jsem měla horečku a chřipku,měla jsem nastoupit do jiného zaměstnání a v tu chvíli jsem se začala bát. Postupně se to rozvinulo na všechno negativní co jsem slyšela, něco vzít v obchodě, někomu ublížit, ublížit sobě. Přitahovalo mě to a v tu chvíli jsem měla strach, že to opravdu udělám. Byla jsem na tehdy i na psychiatrickém oddělení v nemocnici, prášky vše snad ještě zhoršovaly,psychoterapie nic moc. Prý to bude ubírat na intenzitě. Tak se s tím plácám už takovou dobu, je to lepší, ale zas ne moc. Pokud přijde nějaká změna, třeba má přijet vnučka,těším se do té doby, než mě napadne, abych ji neublížila a tak si to s ní neužiju a oddychnu si až v pořádku odjede.
Kdybyste si chtěli se mnou popovídat, což bych byla taky ráda, zde jsem si založila mail.
[email protected]

je to 2 roky co jsem byla uzdravena, soucítím s vámi, protože jsem myslela, že už nikdy nebude dobře,
posílám odkaz (20 příběhů plných naděje), který ukazuje tu správnou cestu:
https://sites.google.com/site/nejotazky/kornelius-novak/krizem-krazem