Reklama

Vzpomínky dětí na své minulé životy

Jana (Pá, 9. 1. 2009 - 13:01)

Poradíme Vám jak zdravě, bezpečně a dlouhodobě zhubnout. Přizpůsobíme se Vašim potřebám i životnímu stylu. Garantujeme Vám dosažení cíle, veškeré informace, 7 denní kurz hubnutí zdarma, registrace na: www.snama.cz/dieta :-)

Natura (Pá, 9. 1. 2009 - 06:01)

Takže nakonec pomohla, i když to bylo bolestivé.Podruhé bys do toho nešel. Jakou bys tedy dnes volil cestu, jaký způsob terapie?

Dekado (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Natura: ano řekla mi že ted musim prekonat strach a obavy ,že to co jsem viděl je už pryč a daleko. Neměl jsem z toho nijaké trauma vzbudil jsem se jen jako po špatnem snu. Hledali jsme další souvislosti které by mohly zapadat k tomu co jsem prožil. Dál jsem k ní chodil. Byla kamarádkou mé matky takže jsem jí vídal často.Dnes už můžu jít v pohodě přes velký dav lidí ale vždy si vpomenu na tento zážitek. Sice mi to nepomohlo natolik abych byl naprosto schopný být neomezeně mezi davy lidí, ale určitě je uspech že jsem už schopný do davu vstoupit a projít. Minulost byla sice otresná ale jsem rád že už je to za mnou a nemusí se to opakovat. Už bych do toho znovu nešel

Natura (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Zajímá mě, jak jste tenkrát ukončili to sezení u psycholožky, jestli Ti vysvětlila o co jde, že teď už Tě nic neohrožuje, a jestli Ti to pomohlo.

Dekado (Čt, 8. 1. 2009 - 15:01)

Zdravim ! Bylo mi Tenkrát 8 let když mě k ní naši přivedli. Chodil jsem vlastne jenom na takové ty pokeci .... jak se máš co ve škole co spolužáci co doma co jinak atd ... naši chtěli vědět okamžitě co je příčinou mého strachu z lidí. Do regrese mě psycholožka uvedla až když mi bylo patnáct let. Použila schodištovou hypnosu kde jsem měl jít po schodech pořád dolů a nakonci se objevit v minulém životě. Na Konci schodů jsem se objevil jako Gladiátor. Okamžitě jsem se poznal a věděl jsem že to jsem já že to musím být já. Jako bleskem se mi vybavilo mé dětství, jméno a smysl kdo jsem a co se děje a co se má stát. Všude bylo neskutečné vedro , kolem me spousta lidí a křik. Byl jsem přivázaný řetězi k takovému kameni který byl v zemi nemohl jsem se hýbat. Všichni kolem mě byli přivázaní ke kamenům takto. Stráže nás ještě pořezali a kopím bodali. Pak se otevřela brána a byli na nás vypuštěni vyhladovělí lvi. Procházeli se kolem nás a začínali pomalu utočit. Vedle mě byla přivázaná nějaká žena s dítětem v náručí na které jeden z nich dorážel. Zena to dítě nechtíc upustila. To co se pak stalo o tom nebudu mluvit bylo to hrozné. Byli sme odzouzení křestané.Zhruba rok na to jsem měl uraz a řezné rány se mi vyryli i na ruku kam mě tehdy stráž pořezala.

Natura (Čt, 8. 1. 2009 - 07:01)

Dekado,a to tě jako rodiče zavedli k té psycholožce na regresi? Jako dítě? To by vůbec nikdo z dospělých neměl dopustit, na dětech se takové praktiky dělat nesmějí (až na vzácné výjimky).

Fialka (St, 7. 1. 2009 - 18:01)

Dekado, kdyby to šlo, napsal bys, co se stalo díky té psycholožce? Reinkarnace existuje, ale záměrně nevíme, kým jsme byli, až na vyjímky.

Dekado (St, 7. 1. 2009 - 14:01)

našel jsem toto forum náhodou a tak mi to nedá a zareaguju. jsem přesdvědčený že jsem minulý život prožil jelikož se mi vybavilo stejně jako když jsem včera čekal večer na autobus z práce. Jako dítě podle vyprávění jsem se bál lidí , prý se mnou naši nemohli nikam kde byly davy. Tenkrát v našem domě bydlela nějaká psycholožka která se zajímala o minulé životy a naši jí to věřili bohužel. To co jsem pak prožil nepřeju ani svému nepříteli už bych to nikdy nechtěl zažít. nejhorší na tom je že to je moje minulost a ted ji musim nést do konce života

Natura (Pá, 2. 1. 2009 - 07:01)

PetřeRegresní terapie, jak probíhá?To by se možná hodilo spíš odpovědět ve vlákně s názvem Regresní terapie, než zde.Ale napíšu stručně, o co jde.Terapeut Tě uvede cílenými relaxačními pokyny do uvolněného stavu se zavřenýma očima.Pak spolu hledáte situace v životě, které mají něco společného s Tvým problémem, který řešíš. Obvykle se najdou v tomto životě (vytlačené vzpomínky)nebo v prenatálu, a není nutné jít do minulých životů.Formou asociací se pak postupně skládá souvislý příběh. Někomu se odehrávají obrazy rovnou a mají svůj děj. Většině lidí to ale funguje jen jakoby "náhodné" a asociativní sřípky, díky nimž tě terapeut dostane tam kam potřebuje. Je nutné mu zcela důvěřovat, a hlavně je nutné si vybrat toho nejlepšího možného terapeuta. Protože podvědomí se musí pak zase řádně uzavřít.

Petr (Čt, 1. 1. 2009 - 21:01)

Po přečtení předchozích příspěvků bych se vás chtěl zeptat jak probíhá regresní terapie kdo ji vede.Nejsem spokojený se svým vlastním životem a chtěl bych vědět proč takovýto život musím žít.Co jsem komu v minulém životě udělal že můj život je takový jaký je.

borec velki (Čt, 20. 12. 2012 - 11:12)

ja jseem bil muflon cekajicy na valec a ten bil ve vseem urcyte sem byl velmy schopny jak tet.

alisi (Čt, 20. 12. 2012 - 05:12)

ještě než jsem se narodila,moje matka stavěla puzzle byla už těhotná nevím v kterém měsíci, a přišel k ní můj táta a něco jí říkal, a já jsem tuto scénu viděla tátovýma očima, jak jé to možné?

xyz (Čt, 13. 12. 2012 - 14:12)

Dobrý den... Chtěl bych se...a to ti jako řekl kdo? Nejprv se srovnej s tím, že jsi za tyhle řeči zřejmě zaplatil. A ten, komu jsi platil, chtěl být zajímavý a jaksi si peníz zasloužit. Co taky má všem těm lidem říkat

Šimon Štokrdlic (Čt, 13. 12. 2012 - 13:12)

Dobrý den... Chtěl bych se zeptat... Je možný ,že když je dítě ještě ve věku batolete... Aby se mu nějaký duch či démon snažil ublížit... Protože s ním má z minulého života nevyřízené všechny věci? mě se něco takového stalo. ve věku asi tří let jsem si záhadně popálil ruku i když v místnosti nebylo nic o co by sem se mohl popálit a po druhé jsem téměr vypadl z pátého patra... Protočila se semnou zavřená vyklápěčka a vysel jsem je za přezky kšand ... Pak už jsem měl klid... Do nedávna dokud jsem necitil divné věci kolem mě... Vlastně něco jako ,že jsem věděl o přítomnosti ducha... Bylo to všechno celý nějaký divný... Tak mi to nedalo a zašel jsem na srt ... očištění svého vyššího já... A dozvěděl jsem se ,že žiji svuj pátý život a mám dvojitou karmu.Protože jsem byl puvodně z dvojčat. Ale to druhé zemřelo ve 3 měsíci těhotenství.Tak jeho karmu jsem převzal.Tak ale V těch mynulích životech jsem nic dobrýho nedělal a ovládal jsem černou magii ... Nu prostě nedělal jsem nic dobrého a právě ,že jsem se musel potýkat z paranolmálnímy jevy zrcadlového světa(démony atd)... Ale jedinou věc nevím jestli mě tyhle věci z minulejch životu mužou pronásledovat dál...

D.A.B. (So, 4. 2. 2012 - 08:02)

Musím také napsat, ač nechci. Pamatuji si útržky jednoho z mých minulých životů, konkrétně ze Starého Egypta. Jako dítěti se mi čas od času stávalo, že se mi ve snech ukazovaly výjevy z nějaké cizí země, lidé byli jinak oblečení a vůbec, vše bylo jiné, ale pro mne ne neznámé...naopak, tam jsem byla šťastná. Jak jsem rostla, nacházela jsem v knihách a vídala v televizi různé podobné věci z těch snů a když jsem si přečetla, ze které země to je, vždycky se jednalo o Egypt. Z věku asi 4 let si pamatuji sen a příhodu, kterou nezapomenu nikdy: jednou se mi zdálo, že mi můj otec přivezl z nějaké výpravy malého lvíčka. Pod okny kráčel ohromný dav lidí, který se táhl na kilometry daleko a tam někde byl prý i můj otec. Bylo tam strašně moc lidí - a někteří z nich byli evidentně cizinci a také hrozně moc zvířat - pamatuji si na žirafy...lidé v zástupu nesli i různé stromy a moc moc dalších věcí...Když jsem se probudila, ptala jsem se mé matky, kde mám toho lvíčka a kde je otec, že jsem ho dlouho neviděla a dostala jsem strašně vynadáno, že si vymýšlím hlouposti. Na chvilku byl jeden čas útlum, ale v dospívání se vše začalo opakovat, nedalo mi to a začala jsem více pátrat po příčině a číst knihy o starém Egyptě. Byla jsem čím dále tím více šokovaná, protože mi vše bylo tak moc blízké. Známí mi dokonce několikrát řekli, že když jsem něco malovala, připomínalo jim to styl Egypťanů, nebo když jsem vyprávěla o Egyptě, že kdyby mě neznali, řekli by, že jsem tam musela to všechno vidět a prožít. A spousta takových střípků postupně začala tvořit mozaiku...Navíc se tu od dětství cítím vyloženě jako cizák, vyrvaná z kořenů...Když jsem se rodičům svěřila o všem v domnění - vlastně ani nevím čeho - považovali mne za lhářku a blázna a problémy s rodiči se jenom prohloubili. Nakonec mě úplně zavrhli a nestýkáme se. Jedním z důvodů byla i má láska k Egyptu a přesvědčení, že jsem tam musela někdy v minulosti již žít. Já si nyní žiji svůj život a konečně už i chápu, proč jsem si pamatovala útržky z mého minulého života v Egyptě...pomohlo mi to nastartovat mou cestu životem a v konečném důsledku to vše mi hodně pomohlo v mém profesním, osobním a konec konců i duchovním životě. Bylo by to na strašně dlouho...jenom bych chtěla říci všem - ne vše, o čem vám vaše děti povídají, jsou výmysly, nebo pohádky. Mějte své děti rádi takové, jaké jsou. A poučení pro ty, kteří vědí,nebo tuší, kým byli - hodně pečlivě zvažujte, svěříte-li se s tím někomu a také komu, jelikož zdejší lidé tak běžný zákon, jakým je zákon opakovaného rození a umírání, nechápou, popírají jej. Ale smrtí nekončí nic. Reinkarnace je běžná tak, jako východ a západ slunce.

Elizabeth (Pá, 3. 2. 2012 - 22:02)

Můj názor na regresní terapii je takový, že pokud jdete ke zkušenému člověku, může to opravdu pomoci. Ale asi k tomu musí člověk tak nějak "dospět" a cítit, že by jí měl z konkrétního důvodu podstoupit. Pak si myslím, že je velká šance, že mu může s jeho problémem pomoci. Manžel po prvním sezení viděl příčinu našeho jediného problému v jinak idylickém vztahu. Nevím zda se ta příčina odstraní, na to je ještě brzy, ale alespoň víme z čeho to pramení a to nám žádný doktor/psycholog vysvětlit nedokázal. Já podstupuji regresi příští týden a vím, že jdu k velmi zkušenému člověku, který pomohl hodně lidem a věřím mu. Před měsícem bych ale o této metodě dost pochybovala, ale když si člověk zjistí více informací a reakcí lidí co to s úspěchem podstoupili - tak je to fascinující...

Dáša (Pá, 23. 12. 2011 - 16:12)

Děkuji za radu. Pokusím se...Za zkoušku právě někdy dáte hodně moc! pomhlo by Vám vědět, že jste v minulém životě někoho zabila? mně tedy ne. Pocity výčitek, které teď do jisté míry mohu potlačit (řeknu si, že se snažím vědomě nikomu neubližovat a minulost mě nezajímá)mohou nabýt kosmických rozměrů. Když si to člověk odpykal a zjistil to zároveň při regresce, ok. ale když na odplatu nenarazíte, tak co? Budete na ní čekat teď a tady? to z člověka akorát udělá paranoika! možná na to koukám moc černě, ale čím víc do toho šťourám, tím víc mám pocit, že nemám právo do toho šťourat a že máme žít teď a tady... Možná to vidím moc černě, je opravdu dost lidí, komu regreska pomohla. Ale počítejte, že tam pojedete třeba taky desetkrát, zaplatíte 20, 30 tisíc a bude Vám ještě hůř. Jasně, třeba ne, ale cítím, že je mou povinností Vás na to upozornit..

Dáša pokračován (Pá, 23. 12. 2011 - 16:12)

a vlastně po tom ani nepátrám. někdy to je ale dost nepříjemné. Léky na uklidnění ani antidepresiva se mi brát nechce, řekla bych, že to nic nevyřeší... Začala jsem své stavy řešit pomocí bylinných směsí, které mám od ženy, které důvěřuji. Kdy mi bylo nejhůř a měla jsem pocit, že se ze všeho užuž zblázním, navštívila jsem jí. P rozpravě s ní je mi o něco lépe, přes to mám ale pocit, že jsem se dostala na tenký led. všechny příspvky o Reiki jsou tak "přepozitivnělé", až mi je skoro hamba! vůbec netvrdím, že je Reiki špatné, naopak může určitě pomoci, ale tak nějak... asi není pro každého. já se na něj teď necítím. Je to navíc hra s energií a přestože to hra má pomoci všem zúčastnělým, přemýšlím, jestli máme právo se do něčeho takového pouštět. Navíc s každým dalším předáváním Reiki se mi prohlubuje vhled do podvědomí a mě připadá, že na nějaké odpovědi vážně nejsem připravená. proto jsem i přestala jezdit na regresku. Jasně, oboje mě změnilo, ale na můj vkus dost razantně během 2 měsíců. Jsem neustále vážná, zahloubaná, zhubla jsem asi 5 kilo (už před tím jsem byla dost hubená), někdy mám žaludeční neurózu a hlavně... nemám si o tom s kým pokecat. Máma a přítel mají vzek, že jsem tam lezla, ale tímto se nic nevyřeší. Opravdu se snažím odnést si z toho to pozitivní, uvědomila jsem si na sobě spoustu ZÁSADNÍCH chyb. Ale připadá mi, že moje vytoužené miminko se mi tím na hony vzdálilo. Chtěla bych ho, ale můžu si dovolit otěhotnět? a co bych vykládala psychologovi? prostě se musím poprat sama. Připadá mi, že toho duchovna na mě bylo až příliš a začínám se sama v sobě ztrácet. ano, tato cesta vede svým způsobem k sebepoznání, ale dost rychle a strmě. navíc není cesta zpět... kdyby mi někdo napsal svůj názor, jak z toho ven, budu jen ráda... Přítelova maminka je ze mě na nervy, když vidí, jak se někdy tvářím... i fyzioterapeutka byla v šoku, jak mám rozhozená záda.. Asi jsem si moc naložila. Ale chci se s tím co nejodpovědněji poprat, ale BEZ VHLEDU DO MINULÝCH ŽIVOTŮ, pokud je to tedy možné.

Dáša (Pá, 23. 12. 2011 - 15:12)

Nedá mi to sem nenapsat. Odmalička jsem byla velmi vnímavá a s bujnou fantazií. Mamka by řekla labilní :-) ale něco na tom je... Snadno upadnu do depresivních stavů a pocitů beznaděje, špatně snáším psychickou zátěž. O to lépe ale fyzickou zátěž a (krátkodobou) bolest, na to rozhodně padavka nejsem. Také jsem dost ovivnitelná, což je můj velký problém.No, ale vždycky jsem intenzivně prožívala i bouřlivé veselí, zamilovanost a hezké věci. Už 5 let se těším na miminko, ale docela dlouho jsem studovala (do 25). Příští rok mi bude 27 a nedávno (přes půl roku nazpět) jsem prodělala potrat. Zezačátku jsem se smířila celkem rychle (i když jsem byla 2 dny hystericky plačtivá, ale to bývá asi dost žen), jenže po šestinedělí jsem začla mít depresivní stavy. nechtělo se mi být sama, ke všemu jsem se po premiéře filmu Lidice začala velmi zajímat o židovskou problematiku za 2. světové války, přečetla o tom dost příspěvků, knihu o Osvětimi... No a s tím se mi samozřejmě moje nálady začaly ještě víc zhoršovat. Definitivně jsem vyloučila alkohol. no a když jsem to meziřečí zmínila své kosmetičce (mívala jsem dost problematickou pleť), navedla mě na Reiki, že by to pro mě nemuselo být špatné. Ona je mistryně a přímo zasvěcuje. Nic jsem o tom nevěděla, tak jsem jí věřila a šla tam. Jenže očistné období, které má trvat 21 dní se u mě protáhlo. Tak jsem své nenálady a fobie začala řešit pomocí regresní terapie (též kontakt od oné kosmetičky) a po 3 sezeních (stálo to 7 tisíc) jsem na tom spíš ještě hůř. Dostala jsem se až do porodu a prenatálu, čímž jsem pochopila, že veškeré moje fobie, deprese a strachy pramení z minulých životů. Ale už se mi tam nechce... Nejde o peníze, ale... Kolik traumat jsem si prožila, třeba 10, 50? a co když s každou další návštěvou můj stav bude horší a horší? už teď mám pocit, že se mi začaly odkrývat negativní prožitky z minulých životů, sice nic konkrétního, ale záblesky kdysi dávných snů... mám třeba pocit, že se mi utopilo dítě, ale nejsem si jistá

Boř (Po, 10. 10. 2011 - 20:10)

Minulý život jsem byl...Tos mě rozesmál :D

Reklama

Přidat komentář