je to začátek alkoholika?

myslis ze kdyz si ted na googlu vyhledam tema o lkoholu tak uz jim musim byt?mam strach.piju uz rok denne.a jinak vikendove asi 15 let.mam strach protoze se nedokoazu kontrolovat a rano si misto kafe dam pivo.jsem uz tak daleko ze se muzu stydet za seb.mimochodem mam uz zase vina pul lahve.

Spousta lidí si neuvědomuje kdo je a kdo není alkoholik. Člověk, který pracuje, plní své povinnosti, neřeší alkoholem své problémy, neopíjí se do němoty, nestupňuje svou spotřebu alkoholu apod. ale každý den chodí do hospody posedět s přáteli a vypít si pár piv NENÍ alkoholik. Je to možná piják, ale určitě ne alkoholik.Problém je, jak už tady někdo zmiňoval, že některým lidem "dává" alkohol mnohem více než jiným. U těchto lidí opravdu hrozí alkoholismus a ten se projevuje třeba tak, že chodí do hospod, barů a je mu fuk, jestli tam sedí sám a ani mu moc nezáleží co pije - jestli pivo nebo raději něco tvrdšího.Rozhodně tady nechci pijáky nějak obhajovat, ale mezi alkoholiky je řadit nemůžeme. Pokud chybí soulad ve vašemu životnímu stylu a vám vadí, že každý den pije, kouří, rybaří, sedí u počítače atd. nemá smysl se s takovým člověkem sbližovat. Vždycky tady bude ta touha žen uvázat si partnera a pak si ho chtít vychovat, překovat podle svých představ, ale troufám si říct, že taková snaha vyjde většinou naprázdno a trápí se pak oba dva.Mí rodiče chodí téměř každý den do hospody za přáteli. Otec vypije 3 a máti 2 piva a jdou domů. Takhle to už je drahně let a těžko by mezi něma někdo hledal problém.Tady ještě k těm alkoholikům:http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoholismus;Kdo_je_tedy_vlastn.C4.9B_alkoholik.3F

Madla to napsala naprosto přesně

Májo,moc dobře vím, o čem píšeš. Můj otec byl alkoholik, stejně jako jeho dědeček, ale šel na léčení a už 15 let abstinuje. Moc dobře si pamatuju, jaký to bylo, když chodil domů opilý, ty nervy. O to víc si vážím toho, že to dokázal překonat. Ale zpět k Tvému problému. Nedávno jsem se seznámila s klukem, který taky normálně pil pivo, chodil do hospody, byl na to zbyklý. Za to já ne. Vzhledem k alkoholické minulosti mého otce mi to prostě nesedělo,t ak jsem mu to napsala mailem. Jeho reakce byla, že v tom nevidí nic špatného, jeho rodina měla hospodu a on "u nich se ví, kdypřestat pít". Problém nebyl v tom, že by byl alkoholik, i když já si myslím, že jeho spotřeba by se časem stupňovala, ale v tom, že mi to vadilo a měla jsem zatraceně špatné zkušenosti, abych to dokázala překousnout.A připadá mi, že v tvém případě je to podobné. Nelituj, že se s s ním rozešla, stejně by ses jenom strasovala, kolik toho zase dneska vypije...A navíc jeho reakce po rozchodu taky o něčem svědčí.Přeju Ti, abys našla partnera, se kterým nebudeš muset tento problém řešit.

jsou staříčci, kteří pijí celý život denně slivovičku, nebo vínečko (a ne málo, zato stálou dávku), ale nikdy se neopijí a jsou v pohodě. Jsou lidé, kteří mohou pít jak chtějí a alkoholiky se nikdy nestanou, prostě, jak to přeženou tak mají na čas pokoj.Z druhé strany, někomu stačí jen málo a už v tom jede. Roli hraje věk, ale i rodové dispozice a celková úroveň osobnosti.Kdesi jsem četl, že problém závislosti (obecně závislosti, jako takové na cokoli)je v tom, co nám dělá "až příliš moc" dobře. A protože jsme každý jiný, tak někdo to vypije na chuť, jiný na uvolnění a další do doho spadne, protože jeho mozek je z toho nějak víc rozhozený, či nahozený a tak po tom nadměrně prahne. Stejné je to i s léky, drogami i jinými závislostmi.

to patrilo romeovi

Kretene..tvoje prezdivka se fakt hodi teplousi

Nejsem odborník,ale pouze abstinující alkoholik a podle svých zkušeností na takhle položenou otázku jsi jiná kategorie než přítel Petry.Nemyslím si,že jsi na tom tak,aby jsi propadal obavám.Pokud se ovšem 2krát týdně nepropíjíš do němoty.

2krat tydne si dam nejake to piticko po 9 vecer.jsem alkoholik?jinak funguji zcela normalne.

Každý má na závislost svůj názor,ale trochu mi Petro připomíná Váš příběh to,co jsem prožíval před nástupem na léčbu a přestože jsem asi nedosahoval denní spotřebu Tvého přítele a zdraví mám asi v pořádku,musel jsem to začít řešit radikálně.(a ze začátku moc dobrovolně ne).Přítel evidentně žije asi v nějakém napětí a stres si odbourává alkoholem.Třeba se nebude muset jít léčit,ale pokud něco nezmění a nepřibrzdí v pití,tak to neukope.Myslím,že by to chtělo odbornou radu a to je hrozně těžkej krok.To je přiznání a k tomuhle kroku většinu z nás donutily problémy.Teď si ještě Tvůj přítel neuvědomuje,že je má.Odborník by Ti jednoznačně bohužel potvrdil,že je to na léčení.Pokud se chce zachránit,neměl by dlouho přemýšlet.Pak Tě to semele a nejde to zastavit a někdy to končí hodně špatně.Poznal jsem dost lidí,kteří to museli řešit.Tohle jsou moje zkušenosti a protože jsi požádala o názor,tak píšu. Nevěš hlavu ,ale když to necháte volně pokračovat,tak to určitě nebude lepší a je to jen otázka času,kam až to dojde.Proto něco změnte,začněte dělat třeba ambulantně,ale jenom kecy jsou k ničemu.Věř mi,že to stojí za to a jednou na to přijde možná i přítel.Přeju Vám oběma hodně úspěchů,lepší život bez alkoholu a jestli Ti Tvůj přítel za to stojí,tak vydrž a buď mu dobrým parťákem,protože to hodně pomáhá.Ale on si musí přiznat,že už není pouhý konzument,ale bohužel alkoholik.Navštivte odborníka.

páchá sebevraždu a neví o tom.jediná šance je ho přesvědčit aby šel k psychiatrovi.Zase: řepík mu trochu prodlouží život, ale řešení to není.

jestli mu budes varit řepík, tak mu trochu prodlouzis zivot, ale ne moc.Je to zavislost,kdyz je to vic jak dve piva denne.Zavislost je nedostatek uspokojeni.psychiatri to leci antidepresivama.Da se to vylecit, ale asi jen v lecebne, pokud spolupracuje a je vnimavy k tomu,co proziva.

Je tezke na dalku posuzovat problemy druhych, ale mam z Vaseho prispevku pocit, ze tim alkoholem si pomaha uvolnit se po velkem pracovnim vypeti.

Ahoj Petro,napíši ti svůj názor, protože mě tvůj případ zaujal. Dva roky je krátká doba, abys ho mohla odhadnout i pochopit. Jestli jsi s ním jinak spokojená, vydělává hodně, takže kvůli pití nestrádáte, myslím, že bys ho měla nechat být. Nepíšeš nic takového, že by se nezřízeně opíjel, že by dělal ostudu atd., nechala bych ho tedy žít podle jeho představ. Nevím totiž, jakým způsobem bys padesátiletého člověka mohla předělat. Asi to k životu a ke spokojenosti potřebuje. Horší je, pokud má už špatná játra, ale užívá na ně něco, takže si je toho vědom a asi ani přes tuto skutečnost s ním nic nezmůžeš. Za celý život jsem si všimla, že jsou lidi, kteří alkoholu dost rychle propadnou a jde to s nimi z kopce po všech stránkách. No a jsou takoví, co pijí celý život, chodí do hospody si hlavně popovídat s kamarády a na rodinu to žádný neblahý vliv nemá. Mám takového švagra, teď už tam nechodí, už je starší, kamarádi většinou umřeli nebo mají jiný důvod už do hospody nechodit. Nikdy to u švagra nebylo tak, že by tím rodina trpěla. Když to bylo potřeba, tak ten den prostě do hospody nešel.Takže Petro, samozřejmě ti píši názor podle svých zkušeností a nemusí totéž platit u vás. Sama jsem absolutní abstinent a manžel si občas dá štamprli, pivo se u nás nepije vůbec. Můj názor vznikl spíš z pozorování okolí. Měj se fajn a ať tu situaci dobře zvládáš. Dva roky je fakt krátká doba, a co bude do budoucna, to ti určitě nikdo nemůže říct, ani přítel.

Ahoj, žiji 2 roky s přítelem, je mu skoro 50 a po celou tu dobu chodí denně do hospody. Jde tam vždy po práci, a je tam min. 1,5 hod. Ze začátku našeho vztahu vypil tak 4 piva denně, teď je to kolem 10-ti. Když jdeme někam na akci, vždy se pořádně opije, pokud je doma flaška tvrdého, tak ji max. do 3 dnů vypije. Po těch 10-ti pivech není nijak opilý, spíš takový připitý. Nebo to možná jen já na něm tak nepozoruji, když ho tak vidím pořád. Většinou je pak moc milý, někdy se ale spíš zveličí nějaký problém a pak kritizuje a je nepříjemný. Má výborné zaměstnání, vydělává nadprůměrně hodně peněz, takže do peněz jeho pití neleze, v práci mu taky nevadí. On má flexibilní zaměstnání, musí být pořád na telefonu. Pokud má práci večer, když už něco pil, tak ho ke klientovi prostě zavezu já nabo klient přijede pro něj. Je ve svém oboru hodně uznávaný, tak to nikomu z klientů nevadí. Dokonce si večer poslední dobou začal i brát pivo do postele, prý aby se mu líp usínalo.Když na toto téma zavádím diskuzi, tak říká, že mu to pití nijak v životě nevadí, nezpůsobuje mu to žádné problémy, tak proč by přestával. 5íká, že do hospody nikdy nepřestane chodit. Přitom myslím, že má i špatné játra, protože neustále jí nějaká homeopatika na játra.Mám strach, aby se to vše ještě nestupňovalo. Odejít od něj nechci, ale takhle se mi to taky nelíbí. Přemýšlím, proč vlastně tak pije. Budu ráda, když mi napíšete svůj názor.Díky Petra

Teď z povzádálí můžeš pozorovat, která ženská se ho chytne a na jak dlouho. Pokud nezažije zdravý rozum jako ty, tak uvidíš jak bys dopadla.

No Majo, jestli Ti volal a místo nějaké snahy o usmíření a domluvu Ti opravdu řekl co píšeš, tak si myslím, že nemusíš litovat rozchodu. Oni lidé sice v afektu řeknou často spoustu špatných věcí, ale pokud je to vyřčeno, tak to uvnitř v tom nitru bylo uloženo. Hlavně si musíš Ty sama ujasnit, jestli by Ti jeho životní styl dlouhodebě a hlavně při pravidelném soužití vyhovoval. Já nechci moralizovat, ale o lidech, kteří pravidelně vysedávají po hospodách, a opravdu musí mít každý den alespoň nějaký alkohol, mám velice nízké mínění.

A teď mi volal.Dozvěděla jsem se, jak jsem ubohá,že to sama nikdy nezvládnu, že si na jeho slova ještě vzpomenu,že ho ještě žádná ženská neopustila a já toho budu trpce litovat a že on se bude smát poslední,až já budu na dně.Že jsem mu líto.Trochu mne to štve, protože já teď žiju už pár let sama a nikdo mne takhle neponižoval, ale doufám, že ho to přejde.Naštěstí bydlí 100 km ode mně a telefon můžu kdykoliv vypnout, jen jestli to všechno dělám dobře.

..ale je mi to přeci jen líto......nebyla jiná možnost, mám děti a těm bych to nemohla udělat:-((

Dobře jsi udělala,nic dobrého by Tě s ním nečekalo.Přece nežiješ proto,aby ses obětovala alkoholikovi.