záchvatovité přejídání

jezte dříve než máte hlad to je tak po 2 - 3 hodinách málo ne do sytosti. Poslední jídlo tak 2 hodiny před spánkem. Vypucovat lednici a pak hekat s plným břuchem je akorát na žlučník. Papat - hýbat se - kakat.

Mrkněte na blog, sama bojuju neustále s jídlem, se stravováním a sdílím ho se svými blog-kámoškami, tak kdybyste se třeba chtěly přidat :)
http://thinjill.blog.cz/1309/nauc-se-chapat-svuj-cil

Jsem na tom úplně stejně jako ty, takže nebudu tím správným rádcem, ale pokud bys chtěla kamarádku, abys v tom nebyla sama, budu moc ráda. Mé ICQ je 478872451

Bude to asi čtyři měsíce co jsem začala s dietou..Měla jsem na svých 160 cm 60 kg a tak jsem si řekla, že je potřeba s tím něco dělat..Nejdřív jsem se snažila jíst pět jídel denně po menších dávkách, hubla jsem, ale šlo to moc pomalu a tak jsem začala s přísnou, redukční dietou..Začala jsem vynechávat jídla až jsem skončila na jednom jídlu denně. Podařilo se mi za poměrně krátký čas shodit 12 kg a dosáhnout tak 48 kg. Pořád mi to přišlo moc, chtěla jsem mít 45, ale zhubnout ty tři kila už se mi nedaří. Tělo si zvyklo na malý přísun potravy. Chtěla jsem tedy začít jíst znovu 5 jídel denně, ale nejde to..vždy se to zvrtne a já místo jogurtu sním sušenky, banán, oříšky, sladkosti..prostě toho do sebe dostanu hrozně moc a přejídám se takovým způsobem, že je mi až špatně, ale prostě nejde přestat. hrozně se po jídle za sebe stydím a tak začnu dva dny hladovět, pak ale zase povolím a přejím se, pak zase hladovím..je to začarovaný kruh a já nevím jak z něho ven..Zatím se mi daří udržovat si váhu kolem 48 kg ale musím na jídlo myslet prostě pořád..achjo prosím poraďte

Trpim tim taky. Ale u me neni duvod v tom, ze bych chtela byt stihla nebo se srovnavala s modelkami.Je to tim, ze jsem pod tlakem a ve stresu (musim neco dokoncit do terminu) a propadam pocitu osamelosti. Tak si nalozim jidlo a pak si tri hodiny vycitam, proc jsem jedla, protoze to jidlo s hladem nemelo vubec nic spolecneho.Taky to souvisi s tim, ze studuju VS a nepracuju. Kdyz jsem pracovala,moje problemy zmmizely. Prací jsem se zabavila a doma me necekaly zadne problemy. Po navratu do skoly je to opet tady..a je to hnus

Holky,jdu do toho s...Zkuste se podívat na http://www.hubnuti-eft.cz, je to zajimave a asi to resi i zachvatovite prejidani Ahoj

ahoj, ja sa k vam chcem tiez...Ahoj Zuzko, přetaň se trápit nabytými kily.
Pokud na to máš, daly by se ataky obelstít hromadou zeleninových salátů, již připravených v lednici. Pravidelná strava je základ. Pohyb, cvičení by Ti prospěly fyzicky i psychicky. Zaměstnej hlavu něčím jiným než jídlem. Jest-li na to sama nemáš, je lépe navštívit odborníka. Přeji sílu se s tím porvat a být taková, jakou si přeješ být.

ahoj, ja sa k vam chcem tiez pridat. zachvatovo sa prejedam uz takmer rok, zacalo to stresmi zo skusok na vyske, ale to len 1 krat za mesiac, teraz je to uz minimalne 3krat do tyzdna. cele dni preplacem, hrozne som pribrala, je mi nanic. ako sa z toho sama dostanem? prosim, ja uz nevladzem, ja si chcem uzivat zivot ako ostatne baby a nemysliet pri tom stale na to hlupe jedlo. dakujem, zuzka

Já trpím, již od 16 let,...Zdenko, to je tedy dost dlouhá doba, co tím trpíš. Je to začarovaný kruh, který sama nedokážeš přetnout. Vyhledej dobrého psychoterapeuta. Zvracení poškozuje trávicí trakt, šťávy naleptávají sliznice, hrozí refluxní choroba jícnu... Už dávno jsi to měla řešit.

Já trpím, již od 16 let, přejídáním a zvracením. nejhorší jsou víkendy. Mám někdy období, že třeba 14 dní nezvracím, ale, pak to stejně přijde. Je mi 50let a mám strach, co bude dál. Jsem posedlá být alespoň plnoštíhlá.

Holky,jdu do toho s vámi.Jakápak ostuda,vidíte,kolik nás je(a určitě ještě bude).Ale jak to chcete praktikovat?Každý den si psát,když bude zle,psát,když bude dobře,taky psát,podporovat se a povzbuzovat.Máte nějaký návrh?Já o tom nevím nic,jak postupovat.

Ahoj děvčata,mám stejný problém,našel by se někdo,nějaká spřízněná duše,která by se podělila se zkušenostmi co s tím? Pokud se někdo takový najde,dejte kontakt,je mi přes 40.

ahoj holky,
je super vedet, ze v tom clovek neni sam. Uz sem si pripadala jako exot. Rada se k vam pridam. Me psycholog nepomohl. Ale vim ze je potreba hledat, ze kazdej je jinej. ALe radsi bych citila podporu od tech co vi jake to je.

Holky, vím o čem...Ahoj Barčo,
to je skvělý nápad, vzájemně se podporovat. Mám stejný problém a dost mi ta ztráta kontroly nad jídlem vadí. Už mě taky napadlo, že mít nějakého sparingpartnera by nemuselo být špatné. A pokud by to nepomohlo, aspoň budem chvilku myslet na něco jiného než na jídlo.
Zrovna bojuju s chutí na čokoládu, bohužel ji doma i mám (kdyby tu nebyla asi bych si na ní nevzpomněla). Jenže u zdroje je manžel a já to před níím jíst nemůžu. Takže si pak budu přát aby už šel spát a já se na to mohla vrhnout a když se to stane, tak si vyčítám, že jsem radši nešla spát první, jak jsem si to předsevzala. Ach jo...kam se vždycky večer podějí všechna předsevzetí, proč najednou nemám klid, dokud nevymyslím dostatečně pádné výmluvy pro to, abych se mohla přejíst?

mám stejný problém..zrovna teď jsem toho tolik splácala,že skoro nemůžu dýchat,radši se ani nehnu,jinak bych se pozvracela..připadám si jako cvok,stydím se sama před sebou..nechápu,co to má být..kde se to vzalo..nedokážu to ovládnout..brečím a nevím,jak dál..jednou jsem se už dokonce i donutila ke zvracení.. nevím na koho se obrátit,klidně bych i psychologa,jen nevím jakého..blízkým to říct nemůžu,je to strašná ostuda..ale potřebuju pomoct,bojím se,že se to zvrtne v něco mnohem horšího,páč mám pocit,že je to se mnou horší a horší..

Holky, vím o čem mluvíte... stydím se za to a nikomu jsem to nikdy neřekla,vlastně se stydím to přiznat i sama před sebou - ano, trpím záchvatovitým přejídáním, jeden den skoro nejím, druhý den, jen co přijdu ze školy, otevřu lednici, spíš a žeru žeru žeru... buchtu, koláče, těstoviiny, chleba, čokoládu, tyčinky, oplatky, párky... všechno, cokoliv... a skočím až když je mi špatně a nemůžu se ani hnout.. ale teď jsem se rozhodla to změnit - netradičně začnu dnes před víkendem - už žádné přejídání, místo toho třikrát týdně cvičit, jíst kromě vyslovených sladkostí všechno, pravidelně, menší porce... chci se dostat do fáze, kdy budu schopna sníst jen pásek čokolády a ne tři tabulky... nedávám si předsevzetí "musím zhubnout deset kilo", chci se vlízt do kalhot, které jsem nosila na podzim, než zase nastal ten kolotoč přejídání-nejezení... Moc by mi pomohlo, kdyby do toho šel někdo se mnou, s kým bych se psychicky podporovala... ozvěte se, budeme na to dvě (nebo víc) a společně to zvládneme, když budeme mít chuť vyžrat byt, vzpomeneme si, jak hezky to jde ostatním a že to zvládneme taky...

Ahoj.Také mám s...Rozhodně se neboj říct rodičům, že máš problémy. Můžeš zkusit i učitelku, babičku, tetu. Přestaň se snažit jíst málo, udělej si pořádnou snídani, uvědom si, že jsi mladá a krásná a je škoda ničit si zdravé tělo. Můžeš se mi ozvat na mail:[email protected], třeba vymyslíme, jak ti pomoct:-)

Jako dítě,v pubertě,...Ahoj, myslím, že nejlepší by bylo, kdyby jsi navštívila psychologa. Snaž se zabavit se nějak jinak, třeba četbou, procházkou, prací. Jestli chceš, můžeš se mi ozvat na mail: [email protected]

prosim vás co mám dělat...Ahoj.Také mám s přejídáním velké problémy.Celý den se udržuji,jíst malé porce a převážně zeleninu.A jen jak příjdu ze školy dokážu se tak přeplácat až je mi z toho špatně ! Sním sladké,slané,prostě všechno co mě jen napadne.Když se mi už dělá opravdu špatně,začnu si vše hrozně vyčítat,brečet a hledat jakoukoliv pomoc....třeba tady na internetu ! Fakt nevím co dělat ....Navštívila bych i psychologa.Ale je mi jen 15 a bojím se říct rodičům o radu psychologa! Fakt už nevím ! :-(

Bohužel mám stejný problém....Jsem na tom uplně stejně...před pár dny jsem porodila třetí dítě, několik let se přejídám..pořád doufám, že UŽ konečně z toho kolotoče vyskočím a né a né..myslela jsem, že konečně budu s miminkem v pohodě a na přejídání nebudu mít ani pomyšlení...musím říct, že jsem šťastná, opravdu...ale proč to tedy dělám???