Závislost na sportu?

Já jsem sport nesnášela. Vždy a za každé situace jsem se tomu snažila vyhnout. Pak jsem tomu ale přišla na chuť, a to vlastně díky tomu, že jsem si pořídila chytré hodinky od armodd .cz, které mi dokáží sledvat moje kompletní výkony sportovní a vše pak taky zaznamenávat do aplikace v telefonu, kde to mohu všechno sledovat. 

Ahoj, také jsem vždy sportoval, ale pozor na jojo efekt v případě zranění třeba ploténky, kolene, nebo intenzivní práce a studia, kdy nemáte chuť a přestanete intenzivně cvičit, tak to většina sportovců zajídá kvůli enforfinům podobným látkám po jídle a odnese to dost tělo měníci nadváhou.

Hm... když na to tak koukám. Říkáš, že si připoadáš závislá na sportu a cvičíš 2-3x týdně? Já cvičím téměř každý den (někdy i 2-3 hodiny denně). Jsem na VŠ - na kolejích cvičím skoro každý, ale jezdím jednou za 14 dní domů a o víkendu zase necvičím vůbec (pá,so,ne). Taky chodím na aerobik + chodím do posilovny. Většinou obojí. Ale nepřipadám si nějak závislá. Neupřednostňuju cvičení např. před schůzkou s kamarádkou nebo s přítelem. I když je fakt, že se snažím nějak cvičení do denního programu vtěsnat. Ale už je to můj způsob života. Co si o tom myslíte?'

Já tě plně chápu, co jsem začala tančit v taneční škole Cooldance, tak jsem se do tance zamilovala a vše se točí jen kolem něj. Mrkněte na jejich kurzy www.cooldance.cz

Určitě je to závislost, pokud to upřednostňuješ před relativně důležitejma věcma a pokud na to musíš myslet, v případě že nejdeš do posilky a vyčítáš si to, je to závislost. Jakkoli je sport zdraví, a možná může být po fyzické stránce zdravá i taková závislost (i když pokud ze to zvrtne v závislot není to zdravé ani po fyzické stránce, vzhledem k tomu, že je to závislost začneš ignorovat svoje tělo). Po psychycký stránce ti třeba posilovna taky něco dá, ale pokud si závislá je to svazující a ten život pak, pokud se tý závislosti zbavíš, a to se asi zbavíš jen pokud s tim přestaneš, poznáš že bez tý závislosti je mnohem lepší, je spousta krásných věcí na světě a my tu nejsme věčně. I když si momentálně myslíš, že tvůj život je momentálně, a to i díky závislosti na fitku skvělej. Poznáš že nebyl. Nicméně sport určitě nevynechat, když máš čas sportuj. Ale jen když máš volný čas, měj to jako koníčka. A určitě se neupínej na jeden sport. Každá prsvidelná činnost de-facto vede k závislosti. Třeba se většina lidí každý večer sprchuje a tak by bez toho ani neusla, nebo by se necejtila dobře pokud by to neudělali. V pravidelnosti je zrada!!'

Závislost na fysické aktivitě existuje, zkuste si zadat do googlu "Runner's High".
Využil jsem tento jev pro substituční kompensaci své předchozí, tvrdé závislosti, kterou tu nechci blíže specifikovat.
Ano, funguje to, už víc jak tucet let, stal jsem se silně závislý na pravidelné pohybové aktivitě, a když se jí musím z nějakého důvodu dočasně zříci, dostávám zcela regulérní absťák.
I tahle závislost nezůstala bez následků; zatímco kalhoty na mě začaly plandat, košile se mi staly těsné v ramenou - ale to jsou problémy spíš úsměvné.

Víš, já jsem na tom...Kašly na to ,co říkají ostatní ...ty musíš sama nejlépe vědět,jestli je to
dobře nebo špatně... důležitá je rovnováha!! To co děláš je přesnej opak ...

Podle me tohle neni ta prava...závislost na sportu existuje,uz kvůli zmíněnému endorfinu a psychika s tim má taky co delat! :) Sám sem lehce závislý! :D Nejsem zádnej rozumbrada,takže to zkrátím.... pozoruju lidi kolem sebe ... kazdý má něaou závislost ... z velké části je to totiz to co nás utváří!!! Ale sport je rozhodně prospěšnější a zdravější závislost ,než třeba televize ,počítačové hry,tráva a jiné.... platí jen jedno: " nic se nemá přehánět!!!!!!!!!!!!!"

Víš, já jsem na tom podobně, chodím do práce na dvanáctky denní i noční (jsem zdravotní sestra), spím max 4 hod. denně, a k tomu denně i před noční i po noční 3 hodiny denně cvičím aerobik i stepaerobik, a občas, když ještě nemám dost, tak hodinu na orbitreku, ze začátku jsem začala hubnout, tak mě označovali za anorektičku, tak teď denně sním 20 000 KJ ale nikdy nemám nad 55 kg, a ještě občas klesnu pod 50 kg, ale to mě naštve, protože sním i tak 2x tolik než ostatní, ale to pak na mě hledají bulimičku, a kontrolují, jestli nechodím po jídle zvracet na záchod, já prostě jenom cvičím, takže když mi váha klesne na 52 kg, tak se cpu 3 dny čokoládama i brambůrkama, až je mi z toho špatně, abych zase něco nabrala.'

Podle me tohle neni ta prava zavislost na sportu. Zavislost jako takova je ciste fyziologicka, u tebe je to spis psychicke. Mas dojem, ze kdyz nebudes cvicit, ochabnes nebo dokonce ztloustnes a z toho mas strach. Teda aspon to tak vypada, podle toho, co pises.
Sport je trosku mrska v tom, ze pri fyzicke namaze se do tela uvolnuje endorfin, ktery cloveku zlepsuje naladu. Proto, kdyz clovek aktivne sportuje, muze si na endorfinu vypestovat zavislost, takze kdyz ma pak nejakou pauzu ve sportovani (uraz, nemoc...), tak se citi bez nalady, unaveny, ospaly. Sama tohle prozivam, sice to asi nehrotim tak, jako ty, ale taky jsem zavodne tancovala - ted uz to neni, co to byvalo, ale kdyz uz ne tanec, tak aerobic, posilovani a hlavne sportovni horolezectvi - ma nova vasen :o)
Pokud ale muzu soudit, tak zavislost na sportu je ta nejlepsi a nejzdravejsi zavislot, ktera existuje. Sportu zdar! :o)

Ja si myslim ze zavislost na sportu existuje a ja ji mela a ted uz se ji zbavuju a zjistuju ze jsou i jine pekne veci. Jak uz tady nekdo uvedl, ze si tim kompenzuje jidlo, tak ja to same. Byla jsem zvykla na aktivni pohyb a hodne jist. Pak na VS jsem ze dne na den se prestala hybat a misto toho zacala parit a byla sem otekla fuj. Pred tremi roky jsem si rekla dost. Zacala jsem jezdit zase na kole a jezdila jsem denne. Dokonce jsem si nasla praci tak, abych mohla jezdit denne 25 km tam a 25km zpatky na kole. V zime kdyz to neslo tak jsem chodila plavat a bezkovat. nejlepe oboji denne. Odpoledne jsem jeste chodila makat na chalupu, abych se vecer mohla poradne najist. Zanedbavala jsem kamarady protoze predstava ze pujdu vecer treba do hospody a nebudu moci jit spat v 9 a rano nebudu moci jet na kole, protoze budu unavena....to proste neslo. Mela jsem pritele ktery byl na sportu zavisly opravdu ukazkove. Byl ing ale delal na podradnem miste jen aby mohl ve 14 domu a venovat se sportu, do prace tak jako ja jezdil na kole, pak chodil pomahat za par korun na pilu misto posilovny a to bylo stredem vesmiru. Strasne se hlidal a porad prohlizel v zrcadle hruza. Kazdy rano nez vyjel na kole, jeste cvicil kliky a tak. Rozesli jsme se protoze na me to bylo moc.Bylo mu 38 ale sport a jeho figura pro nej byly nejdulezitejsi. Zdravotni problemy jsem nikdy nemela, ale v lete najednou to zaclo. Zanety achilovek,casto jsem mela natazene svaly na stehnech. V zime na lyzich mi pak praskl krizovy vaz a musela jsem na operaci. Pul roku jsem se nemohla hnout! Byla to silena predstava nejdrive jsem vzteky brecela postupne jsem ale nachazela i jine pekne stranky zivota. Zacala jsem hodne cist, naucila jsem se varit,pect, dokonce jsem se dala na rucni prace:-) Ted mam pritele normalniho, ktery rad sportuje ale rozhodne tomu neobetuje zivot. Chodime spolu na tenis, na kolo, bezky, lyze... na kole uz do prace nejezdim, protoze on bydli v miste me prace. No a pokud je skarede tak se nepremaham a ctu si nebo klidne koukam z postele na TV a vubec nemam cerny svedomi. Par kilo jsem pribrala, ale neni to takova tragedie. Samozrejme fyzicka je nizsi. Na kole uz chlapum nestacim, ale koneckoncu jsou to chlapi, a myslim, ze az jednou budu mit treba deti tak na ten sport stejne kazdy den cas nebude. Takze ja jsem ted docela spokojena, ze snad delam vsechno s mirou a nic neprehanim.:-)

ja chodim 4x tejdne na aerobik,mame skvelyho cvicitele,tak se tam vzdycky tesim a odchazim odtamtad uplne stastne vycerpana bohuzel uz se to zacalo podepisovat i na mem zdravi zacinam mit potize s vazivem na kotnicich a to neni zadna sranda.takze chce to hodne vitaminu a fakt stahovat a stahovat ty nohy

Já nevím, jestli je to správný výraz -závislost. Já si ji právě chci vypěstovat a možná se mi to už daří.Prostě mi dělá moc dobře se alespoň 1x denně pořádně vypotit při jízdě na kole nebo šlapání na orbitreku nebo běhacím páse,případně se pořádně unavit při posilování s činkami a potýrání břišních svalů. Mám potom takový ten šťastný pocit, že jsem to dokázala a zase něco udělala pro zdraví.Nevím, jestli je to dobře, ale mě to fakt baví a pokud je to závislost, tak jen ta zdravá a správná.'

Tak já nesportuji a štve mě to ale nic mi sport jako aerobik a fitko neříká chodila jsem chvilku a sama a bylo to ubíjející ale někdo mi řekl že když to budu provozovat delší dobu a pravidelně vypěstuju si na tom tzv. závislost a pak mě tělo tzv. donutí je to tak? Dýl jak jeden měsíc jsem nikdy nevydržela a ještě jsem chodila nepravidelně kvůli mému trojsměnému zaměstnání po kterémjsem skoro furt unavená:-('

Teda závislost na sportu bych chtěla mít. Já se musím každý den doslova nutit a přemlouvat se. Každý den jezdím na rotopedu 30 minut, abych si zpevnila zadek a stehna. K smrti mě to nebaví. Ale také mě napadá, jestli je to vůbec rozumné rotopedit každý den - občas mě bolí kyčel, možná by bylo lepší obden. Co myslíte?'

Nejde o to, kolikrat tydne cvicis, ale jak o tom uvazujes. Muzes cvicit jednou tydne a byt na tom zavisla.Pokud si myslis, ze by vynechani treninku zborilo svet, pokud se kvuli tomu trapis a odmitas jej zrusit kvuli mnohdy dulezitym vecem, je na case se nad sebou zamyslet.Pokud ale pouze premyslis, zda cvicenim nezabijis moc casu, tak to se neboj.

pod=pokud

taky se mi to zda ok. hodne lidi pracovne velmi vytizenych se venuje sportu denne, je to relaxace a investovany cas se mnohonasobne vrati. pod chces tak casto cvicit, mas na to plne pravo a hlavne bud v pohode