Život po 50tce

a že tě teda nikdo nechce?

Tak zase nějaká chudinka se za mě vydává. Ten příspěvek 10:37:32 jsem nepsala já. A ty, obtěžovaná loudily, si alespoň vymysli nějaký nick svůj.
Sem se ale rozčílila při pátku.

neotravuj, sexuálních loudilů mám v okolí dost!

Ale houby, já a druhou mízu. To manželka se zamilovala na dovolené a nedala jinak, že musí za hlasem svýho srdce. Po pěti letech ji vykopnul a teď se potlouká po světě od chlapa ke chlapovi. To já jsem taky soběstačný a hlavně spokojený. Tak pojď na kafe, třeba tě budu chtít zrovna já.

Fousi, Ty jsi taky tenkrát chytil druhou mízu ? Nebo to byla manželka ? V každém případě, ten, kdo to chytne, se chová jak smyslů zbavenej, neboť se mu mozek přestěhuje někam níže. Já mám mízy dost a myslím si, že mě nikdo nechce, protože jsem naprosto soběstačná a spokojená. A to muži nemají rádi, chtějí totiž droboučké křehule, aby je mohli ochraňovat a utěšovat. A to já nejsem.

To jako já? Moje bejvalá je Jana. Jano, ty lasičko, ty máš taky mízy dost. A těch kteří by o ni stáli jsou hromady. Akorát jsou životem zdrblí a netroufají si. Zlatý doby kdy byli dohazovači.

Nebo jako můj bejvalej.

jo chlapi po padesátce chytají druhou mízu třeba náš Paroubek :-)

Dobrý večer všetkým,
dobre sa to číta,ako sa dá užívať život aj po 50.Ale chlapi v tomto veku sa k tomu akosi málo priznávajú...

jéééé, konečně skutečná ženská
všechno OK Marie a taky si užij dnešní svátek. Blahopřeji.
Zdravím ostatní...Jani zase bude dobře, ne-li líp.

Marie, Ty se máš, umíš si užívat života. Ale přeju Ti to. Jak jsi to dokázala. Já jsem momentálně v porozvodových sračkách, takže dole.

je mi 54, jezdím na koni, běhám se psem a začal se mi líbit sex.Mám milence o 20 let mladšího, jezdíme spolu na dovolenou/platí on/, a nestydím se za to, je mi fajn a na nějaké řeči nedám. Většinou nás považují za manžele, tak se tomu zasmějem a je nám oběma fajn. Užívejte života, dokud to jde, hrozně utíká.

je mi 54, jezdím na koni, běhám se psem a začal se mi líbit sex.Mám milence o 20 let mladšího, jezdíme spolu na dovolenou/platí on/, a nestydím se za to, je mi fajn a na nějaké řeči nedám. Většinou nás považují za manžele, tak se tomu zasmějem a je nám oběma fajn. Užívejte života, dokud to jde, hrozně utíká.

Hezký večer,
tak koukám že těch 50-sátníků moc není
a to nám ještě zvedají důchodovou laťku
nahoru

Jo, moji zlatí, každé životní období má něco do sebe, ale důchod - důchod je to nejlepší, co mě mohlo potkat! :-) Jsem už 8 let vdova, mám bezvadnou rodinu, spoustu přátel a zajímavé koníčky (esoterické nauky). Pracuji na zkrácený úvazek, abych si mohla dopřávat to, co předtím: knihy, CD, počítač, velký byt v centru... Život je nádherný a fascinující tím, že stále poskytuje něco nového, objevného, překvapivého. Všem těm, kdo se obávají budoucnosti, mohu jen připomenout, že ve vesmíru je všechno jen energie o různých vibracích. Tu všeprostupující sílu lze nazvat Bohem. Bůh je všechno ve všem, není NAD, jak si mnozí myslí. Naše myšlenky jsou rovněž energie; máme svobodnou vůli, a tak mohou být takové i makové. :-) Ovšem vše, co vyšlete, se vám vrátí jako bumerang. Proto nemějte negativní myšlenky, emoce, skutky... a budete do života přitahovat jen to dobré. To vám přeji v den výročí tragických srpnových událostí.

Krásný den, zřejmě jsou všichni na dovolené tak se mějte dle libosti.
Když už jsem vzpomínala na dětství, dnes je 21.srpna a tehdy v ll -ti letech jsem pobývala v dětské ozdravovně. To ráno nás vzbudilo drnčení telefonů kolem půl čtvrté. Všude zmatek, žádný řád, který se velmi dodržoval, jinak následovaly přísné tresty.Tak jsme toho chaosu patřičně využili a řádili na pokojích, jak nás napadlo. Mohli jsme si dělat co chtěli. Vůbec jsme nechápali co se děje. Personál se natlačil k rozhlasu po drátě,
okřikovali nás ať jsme zticha, že neslyší hlas z rádia. V rádiu odsuzovali vpád sovětských vojsk na naše území.Říkala jsem sestřičce "proč tedy pan prezident souhlasil, když teď všichni pláčete" a ona mi řekla "ty hloupá, pan prezident o tom nevěděl".V hlavě mám kolotoč. Pan prezident neví, že jsem v ozdravovně, nemůže ani věděti, že k nám přišel někdo cizí...
Už jsem se víc neptala. Řekli nám, že volali rodičům, aby si pro nás dojeli.
Byla jsem ráda, že pojedu domů,protože jsem tam přes celé prázdniny. Maminka už takovou radost neměla. Všechny nástupiště byly zamalované, musela mít cestu vypsanou na papíře, aby nezabloudila. V Brně na nádraží,uprostřed vestibulu,ležele obrovská hromada květin , kolem těžké kovové řetězy a nad ní cedule "Zde leží otec se synem, kteří byli zastřeleni při roznášení letáků proti okupantům".
Tolik moje dnešní vzpomínka. Bylo toho samozřejmě víc, ale nechám prostor pro Vaše zážitky.

Zdravím všechny átníky. Když jsem byla ještě dítě, často rodiče říkavali, "až budeš velká", "jsi ještě malá" a tak jsem se těšila až dovrším patnáct, budu mít občanku, budu dospělá.
Pak jsem měla občanku a stále mě nepovažovali za dospělou a navíc filmy byly až od l8 let. Tak jsem si přála abych už měla osmnáct, to už určitě budu dospělá.
Pak už jsem si nepřála nic a všechno přišlo tak nějak samo. Svadba ve 20-ti, 2 děti po roce, práce, studia, odchod dětí z domova, rozvod, svadba, vnoučata.... za celou tu dobu mě na mysl nepřišlo, "chci být dospělá". Znamená to tedy, že už jsem?
Že už jsem velká? Abych to neprošvihla.

jej, oprava pohodoví

Tak to tady čtu a docela se těším, až mi bude těch ... sát. Jenom si přeju, aby vydrželo zdraví. Zdá se, že všechno ostatní má pak člověk pod kontrolou. Tak se mějte, všechni pohodový padesátníci a padesátnice.

MUŽI napsal jsi to krásně, jsme na tom doma podobně.