Reklama

Zpověď jedné labilní lesby

Luděk (Pá, 17. 6. 2016 - 13:06)

A i mě, stejně přitahuje pěkná voňavá pička. Proč to nepřiznat?

Bartalmission (Čt, 16. 6. 2016 - 10:06)

má svůj vlastní pomník v...Souhlasím. Jak s nickem Hepnarová, tak i s nickem Ernesto. Oba mají hlubokou pravdu. Zabít úmyslně 8 nevinných lidí je samozřejmě zrůdovina, za kterou labilní lesba Hepnarová právem skončila na šibenici. Dobře to bylo ukázáno ve filmu Já, Olga Hepnarová, který měl premiéru v letošním březnu. A i mě, stejně jako Ernesta, přitahuje pěkná voňavá pička. Proč to nepřiznat?

Ernesto (Po, 25. 8. 2014 - 22:08)

Nevím jak začít. Vždy...Moje slova, taky nemám rád penisy. Musím s tebou souhlasit, není nad krásně zvlhčenou pičku...

Hepnarová (Po, 25. 8. 2014 - 21:08)

má svůj vlastní pomník v diskusi "Oprátka za 8 mrtvých". Jasně že je to chyba zdravotnictví, ale když někdo zabije úmyslně 8 nevinných lidí, těžko se na to dívat nečinně jako na projev demokracie.

Bartalmission (Po, 25. 8. 2014 - 01:08)

bacha na ni, jako by to psala...Ad/ Mike: Dobrý postřeh. Ale s trochou nadsázky. Hepnarová sice byla taky lesbička, ale to samo o sobě nepodmiňovalo její touhu ublížit lidem kolem sebe a tím zprostředkovaně i sobě. Hepnarová sebe samu musela taky vnímat podobně, ale jelikož měla poruchu osobnosti, tedy byla těžkým psychopatem, tak byla svému okolí a sama sobě nebezpečná. Projevovaly se u ní i Rysy autismu. Vytvořila si sama o sobě a tedy především pro sebe svůj vlastní příběh o tom, jak jí všichni ubližují, nechápou jí a ubližují jí. To bylo její subjektivní vnímání sociálních interakcí, které měla. V reálu to obvjektivně s tím ubližováním jí nebylo až takové horké. Pokud byla pro své okolí problematická, asi jí to to sociální okolí dalo různým způsobem najevo. To však nemohl být důvod ospravedlňující vícenásobnou vraždu, na kterou se psychopatka Olga připravcovala dost cílevědomě. Zklamalo tehdejší zdravotnictví. Měla být dávno někde v ústavu na uzavřeném oddělení a nemuselo dojít k tak hrozné tragedii.

mike (Ne, 15. 1. 2012 - 09:01)

bacha na ni, jako by to psala hepnarová !!!!

Slavomir (Pá, 13. 1. 2012 - 23:01)

Nevím jak začít. Vždy...Prečo si nenájdeš priateľku rovnako orientovanú?
Kto hľadá, nájde ...

XYZ (Pá, 13. 1. 2012 - 22:01)

Nevím jak začít. Vždy...Holka nesmutni, nevím zda ti to pomůže, ale já jsem taky na holky. A to jak jsi psala o pojmu manželka a odporu k penisům - cítím úplně stejně. Taky jsem v pubertě si beznadějně myslela, že se mi chlapi prostě musí líbit, a prdlajs čím víc jsem se na chlapi soustředila tím víc jsem sama sebe nechápala. Je mnohem lepší se umět přijmout sama sebe taková jaká jsi. Já se tak přijmula sice nedávno, ale přeci. člověk si pak sebe mnohem více váží. Zkus to přijmout tak jako já a uvidíš, že svět je hned jinačí. Navíc homo ani bi nejsou odpadem společnosti, společnost je rozmanitá a do společnosti patří zkrátka i tito lidé, nežijeme dříve kdy to bylo zcela jiné.
Já ti rozumím fakt, že jo podobné deprese jsem také mívala a věř mi, je mnohem hezčí když člověk znovu najde chuť do života.
Určitě ještě napiš :)

Judita (Pá, 16. 12. 2011 - 12:12)

...než si budeš někde vázat špagát, tak se hlavně zamysli: nesoustředíš se příliš na to, co nebudeš nikdy mít (a ani nechceš) a neuniká ti všechno to, co mít můžeš a budeš?
Píšeš o mateřství: a mě napadá, jestli spíš není výhoda děti nechtít v homosexuálním vztahu. Jsem si jistá, že mnohým párům spíš ublíží touha po dítěti! Skutečnost, že děcka nechceš je snad u tebe výhodou, nebo ne?
A proč se deptat tím, že se ti muži hnusí? (pro všechny vtipný na tomhle fóru sem píšu fakt, že jsem heterosexuální!) Prostě to tak je a já nechápu proč se tímhle trápit. Víš co chceš, víš co je pro tebe dobré a o homosexuálních vztazích vím jen to, že mají delší trvání než ty naše hetero.
Navíc studuješ, tzn. máš před sebou šanci na kariéru, úspěch, krásný život.
Nějak mi nedochází, proč se trápíš? Strhává tě tolik "nepsaný diktát" společnosti, přání tvého okolí být taková jako většina lidí? Nebo se jenom pereš s rozčarováním, že se prostě budeš vždycky odlišovat?

lom (Čt, 15. 12. 2011 - 19:12)

to nebude tak horký. nějakou prima holku najdeš, věř tomu. Proč bys měla být odpadem společnosti co pomýšlí na nejhorší ? možná by jsi měla zkusit si o tom v reálu s někym popovídat, tenhle web ti možná moc nepomůže - teda jestli ti nešlo jen o to někam svůj příběh napsat.
Zkus najít trochu jiné hodnoty než zásadně řešit orientaci, vztahy. Věř že to přijde samo časem. co myslíš ?

Tak (Čt, 15. 12. 2011 - 19:12)

Nevím jak začít. Vždy...ty seš dobrá piča tvl,dementní kráva!

Excel Saga (St, 14. 12. 2011 - 20:12)

Nevím jak začít. Vždy jsem si přála být normální holka, snila o klucích, partě, kámoškách... jakmile jsem ale začla dospívat, zjišťovala jsem že to prostě nedokážu, víc strachu než chtíče(strašná výchova, psychické problémy), asi nic pro mě ... po čase jsem zjistila že to, že jsem se vždy koukala na kluky a třeba se mi i líbili nemá nic společného s tělesnou a sexuální přitažlivostí. Nemohla jsem to přijmout a do dneška nemohu. Po teroru s matkou jsem se v 17ti začala bouřit a chtěla poznávat zakázané ovoce. Experimenty s drogama, hodně alkoholu, kouřila jsem...což mi nepříjde tak hnusný jako to že jsem začla zkoušet i chlapy. Pořád jsem si říkala že se mi to musí začít líbit, i přes velký odpor k penisům jsem si vždy s každým dalším klukem/mužem říkala "no tak zvládla jsem to jednou, zvládnu to i po druhý" .. nikdy to se mnou nic nedělalo, to jsem si odůvodňovala tím, že ten to neuměl, tak dalšímu to třeba půjde líp. Až po pár jedincích jsem si uvědomila, že už dál nemůžu. Přišlo mi to odporný, už nikdy v životě to nechci vidět, odpor k tomu všemu mám teď ještě větší, říkám si jak jsem to mohla někdy dělat? Víc mi to vzalo než dalo, lituju toho, moc...

Začla jsem vyhledávat jen slečny, ale akorát mi ublížily, byly to jen hnusný bisexuální holky co už nevěděly co v posteli novýho zkusit tak chtěly experimenty s holkama. Z nich mi bylo tak zle že jsem s nimi nemohla mít žádný vztah. Čekám teď na tu pravou a chci poznat lásku a vztah s holkou..

No ale o čem jsem přemýšlela a k čemu jsem vlastně chtěla dojít? Nemůžu mít děti.. přemýšlela jsem o tom a.. kdybych měla chlapa, nedokázala bych to, furt s ním jenom píchat, kdykoliv by si řekl, vařit mu, uklízet po něm a žehlit mu jeho posraný trenýrky - vařit neumím a pojem manželka je pro mě jinými slovy služka, kterou podvádí chlap. A děti samotný (hlavně dokud jsou malý) vypadají všechny stejně hnusně, nechtěla bych nosit 9 měsíců to obří břicho a následně bych se styděla tlačit kočárek. Nechci dopadnout jako ty ostatní ubožačky, které se můžou pominout z toho, jak mají krásné miminko. Je to fakt těžký, život je těžkej, hnusnej a tolik nespravedlivej. A to jsem nikdy nechtěla nic víc než jen být normální a šťastná .........a ted vím že nebudu ani jedno z toho... Nedokážu si "hrát" na to, že jsem stejná jako ostatní. Byla by to jen neupřímna přetvářka. Nevim jak jednou dopadnu.

Takoví lidé jako já... by měli chcípnout, zabít se, ufetovat nebo aspoň zavřít někam do blázince. Je mi to líto, že jsem odpad společnosti.. že vám ty vaše normály a normy kazím, jsem tu navíc, nezapadám a cítím se hrozně.... nevím co se životem, nechci žít, nechci si vydělávat na živobytí abych chodila denně do práce a z těch peněz co si vydělám, stejně si za ně štěstí nekoupim....

Nyní jsem už na vysoké škole, ale beztak ten titul bude sloužit jen jako dekorace meho nahrobku, až spáchám sebevraždu. Nenavidím všechny lidi i celej svět a nejvic z toho sebe!!!

Robert (So, 17. 7. 2021 - 00:07)

Ahoj, je to už 10 let co jsi psala tuto zpověď takže nevím zda má smysl ti psát dlouhý dopis. Žil jsem 2 roky s lesbičkou, kterou týral fyzicky i psychicky fotr a máma se tahala s chlapama. Maruška nikdy nepoznala jako dítě lásku, nikdo jí nepohladil, nikdo jí nedal pusu. Měla 3 pokusy o sebevraždu a jednou se jí to dokonce málem povedlo protože jsem nebyl nablízku. Utekla za mnou protože jí máma vyhodila z bytu když si našla chlapa a neměla kde bydlet. Byl jsem pro ní jediný blízký člověk, který ji měl opravdu rád. Sám jsem jí hledal partnerku v lesbické komunitě až jsem potkal Danu, která o ni měla zájem a Maruška se odstěhovala. V lesbické komunitě jsem potkal Elišku, která měla před ostatními velkou autoritu a všem dala lásku a porozumění. Tehdy mi řekla: ""Roberte, stýkám se s děvčaty, které otec bil, pálil je cigaretami, mlátil mámu apod. A nebo ožralá máma si vodila domů chlapy, dítě spalo vedle a když slyšelo ty zvuky tak si myslelo, že ten chlap mámě ubližuje. Nebo se máma o holku nestarala vůbec, nedala jí najíst a živili ji příbuzní nebo sousedi, prostě holka z ulice. A spousta holek je z pasťáku, ve kterým je nikdo nepohladil a ani třeba jim nikdo nedal pusu. Jedna byla dokonce jako nezletilá znásilněna. Zažily v dětství jen úzkostné stavy, strach a jiná traumata. Já tě potřebuju protože je nutný aby holky viděly, že se nemusí bát všech chlapů". Pokud tě to zajímá, odepiš na rnature1 zavinac yahoo.com. Měj se.

Reklama

Přidat komentář