Reklama

Ztráta chuti do života

Lenka (Út, 17. 9. 2019 - 16:09)

Ano jasně, kamarádka mi doporučila doplněk stravy orthomol cardio, který je směsí vitamínů, pro správnou funkci organismu a srdce. Opravdu hodně ji pomohl, doporučuji vyzkoušet.

Rob (Čt, 19. 9. 2019 - 08:09)

Tomu by se dalo věřit, kdyby si to tady nenabízela stále dokola na různé zdravotní potíže. Scénář vždy stejný, nejprve dotaz, po čase odpověď na "skvělý" orthomol.

Hanka (Po, 16. 9. 2019 - 10:09)

Ztráta chuti do života může souviset s různými nutričními nedostatky - častý je např. nedostatek železa.

Martina (Ne, 15. 9. 2019 - 18:09)

Mohu se prosím zeptat, co Vám přesně ta kamarádka poradila? klidně bych to vyzkoušela....

Lenka (Pá, 13. 9. 2019 - 18:09)

Cítila jsem se úplně stejně, hlavně s příchodem vnoučat, to mne opravdu hodně unavovalo, řešila jsem to s doktorkou, ale nakonec mi poradila kamarádka doplněk stravy, který ji také vrátil sílu a chuť do života.

! (Čt, 12. 9. 2019 - 08:09)

Je to asi "krize středního věku". Vím dobře o čem píšeš. Mě to postihlo ve věku asi 50-55 let. Dobré je mít před sebou nějakou perspektivu, třeba odchod do důchodu, kdy se budu moct naplno věnovat svým zálibám a kdy nebudu nucen chodit pravidelně do práce, na kterou už pomalu přestávám stačit.

Martina (St, 11. 9. 2019 - 17:09)

Ahoj holky, prosím odkážete mi poradit, jak bych mohla zase dostat chuť do života? v poslední době jsem hodně unavená, je mi 55 let, nikdy jsem s tím neměla problém, ale teď už se mi nechce ráno ani vstát z postele.

Lenka (Po, 31. 10. 2016 - 20:10)

Je mi dvanáct let ve škole...Ahoj Sáro, věřím, že to máš těžké. Nemocná jsi asi právě z toho stresu a asi i kvůli napětí doma máš špatné známky. I když teď je toho na tebe moc a určitě to bolí, tak věř, že toto blbé období jednou pomine. Zlus is najít něco, co by tě bavila a co třeba by si jednou chtěla dělat. Můžeš jít na střední školu nebo učiliště s internátem, dostaneš se do jiného prostředí, budeš mít nové přátele a svět bude opět hezký. Každý někdy v životě musí přetrpět určité období, kdy mu připadá, že život je nespravedlivej a hnusnej. Ty ho máš teď. Ale špatná období vždy jednou skončí. Tak vydrž. No a uklízet se bohužel musí. Znám to od dcer, které jsou jsou hrozné bordelářky a já se kvůli tomu stále hněvám a opakovaně je nutím po sobě uklízet.

Sára (Po, 31. 10. 2016 - 19:10)

Je mi dvanáct let ve škole dostávám furt špatné známky rodiče se rozvádějí furt jsem nemocná děda mi umřel už to nezvladam mamka chce abych furt uklizela nevím co mám dělat

Hitokage (Čt, 25. 4. 2013 - 19:04)

Co říkáš na tohle:...Vše, co se žene do extrému je špatně. Vždycky. Na druhou stranu mohu říct, že jsou lidé, kteří extrémně prožívají své emoce (maniodepresivní psychóza).
Možná ti to nejde na první pokus, to neznamená, že t nefunguje. Člověk, který není zvyklý praktikovat podobné věci a žije neustále ponořen v ten svůj materiální svět, kterým se obklopil může mít velké problémy s nalezením svěžího vzduchu a cesty ven z toho všeho.

Já například jsem začal meditovat, tak trochu podle východních asijských filosofií, i když se hlásím ke katolické víře. (popravdě si myslím, že se tyto dva směry navzájem moc nevyvrací) To je jedna možnost, ale cest jak se osvobodit je mnoho.

Všem lidem, kteří se podobně cítí bych doporučil nějakou duchovní literaturu či film. Tam jsou podobné návody podány většinou mnohem zábavnějším a působivějším způsobem.
Mezi mé oblíbené patří například:
Paulo Coleho - Alchymista
Dan Millman - Cesta pokojného bojovníka
nebo Exupéry - Malý princ
jinak z filmů třeba Celestinské proroctví

René (Čt, 25. 4. 2013 - 16:04)

Co říkáš na tohle: "Odosobnění; člověk postižený patopsychologickou depersonalizací si stěžuje na pocit, že je odcizený nebo že ,,tu ve skutečnosti není“. Jedinci si např. mohou stěžovat, že jejich emoce, pocity nebo vnitřní prožitky jsou oddělené, divné, nejsou jejich vlastní, jsou nepříjemně ztracené, anebo se jim zdá, že jejich emoce nebo pohyby patří někomu jinému, nebo že mají pocit , že hrají v nějaké hře."

Je zde řeč o nějaké psych. poruše, která je dosti nepříjemná, skutečně si myslíš, že se dá najít ta rozumná míra
depersonalizace?
Ale abych byl upřímný, zkoušel jsem se na sebe dívat jako na vzdálenou horu, ale nějak mi to nefunguje. Nevím jak na to.

fughi (Čt, 25. 4. 2013 - 15:04)

Ahoj severusi, trochu mi to připomnělo mě.Je mi 28. Asi ti neporadím, ale taky nevím, co by mi mohlo dávat sílu - nebo spíš co je mým smyslem. Životem tak nějak proplouvám a není nic, co by mě nějak nadchlo. Studoval jsem vš, ale nedokončil, protože mě nebavila (technika it). Minulý rok jsem zkoušel přijímačky na pschologii taky dálkově, ale nevyšly mi tsp. Přítelkyni mám. Dlouho jsem byl bez práce, nemohl nic najít a nebo se mi spíš nechtělo jít dělat "jakoukoliv" práci. Teď momentálně dělám přes 2 měsíce v jedné fabrice a zatím to není nejhorší, ale jako dlouhodobou práci to rozhodně dělat nechci. Celý život se taky hledám a nemůžu najít - asi proto chci dělat tu psychologii (která je jedna z mála věcí, co by mě bavily). Přátel moc nemám (alespoň ne takových těch "pravých") protože jsem spíš introvert a nějak to nevyhledávám. Ani nevím v podstatě, co chci poradit.

Hitokage (Čt, 25. 4. 2013 - 12:04)

Svůj život vidět jako...Někdy je právě to potřeba. Odosobnit se. Samozřejmě, může to přinést i různá úskalí. Myslím si, ale že většina problémů podobného rázu je způsobena právě moc velkým uplíváním na svém egu a zaslepeností.
Ti lidé, kteří prožili podobné zážitky při klinické smrti, většinou změnili svůj život k lepšímu, právě pro to co zažili.

René (Čt, 25. 4. 2013 - 09:04)

Někteří tomu říkají...Svůj život vidět jako vzdálenou horu? A nehrozí tam trochu odosobnění, jako tomu třeba při klinické smrti, kdy lidi mají pocit , že opustili své tělo a dívají se na sebe ze stropu jak leží na lůžku

Hitokage (Čt, 25. 4. 2013 - 09:04)

Hitokage, co myslíš tou...Někteří tomu říkají osud, někteří duše, někteří Bůh, prostě tu vnitřní cestu. Jakoby smysl svého života.
Když člověk nalezne vnitřní klid, tak spatří nové věci, které předtím neviděl. Nalezne cestu, po které se má vydat. Nalezne "nový" smysl života a novou sílu jej žít.
Zkus se prostě podívat na vše z dálky. Jakob ses na svůj život díval, jako na vzdálenou horu.
Já mohu z vlastní zkušenosti pro podobné meditace doporučit procházky lesem o samotě, ale můžeš to praktikovat kdekoliv.
Jde o to, probudit se ze sna ^_^

severus_ (Čt, 25. 4. 2013 - 09:04)

Hitokage, co myslíš tou jiskrou, buď prosím konkrétnější.

Hitokage (Čt, 25. 4. 2013 - 09:04)

Podle mého názoru jsou podobné problémy vždy způsobeny povrchním životem. Člověk nežije, ale přežívá. Zkus se prostě podívat kolem sebe a uvědomit si, jak neuvěřitelně dokonalý svět máš všude okolo. Potom se podívej sám na sebe, ne do zrcadla, ale do svého nitra.
Zajdi si někam do lesa, prostě pryč ode všeho a přemýšlej, medituj o sobě a o životě. Najdi v sobě jiskru života, která tě povede.

APČ (Čt, 25. 4. 2013 - 08:04)

Umět milovat znamená umět vše.

Helena (St, 24. 4. 2013 - 20:04)

já myslím, že tě ubíjí ta práce. Koneckonců pochopila jsem dobře, že zhruba od doby nástupu do tohoto zaměstnání se datují tvé potíže? Baví tě, to co děláš? Není to pro tebe příliš psychicky náročné nebo naopak stereotypní? Já taky mívám takové dny, kdy si říkám - tak jo, chodím do práce, uživím se, mám pár známých - a to má být všechno? takhle už to bude celý život? No asi jo, musím se smířit s tím, že mě už žádné zázraky nečekají. Někdy mívám takovou depresi a jsem tak psychicky unavená, že se ani s těmi přáteli nescházím, radši si zalezu doma k televizi a jen tak vegetuji, přežívám. Takže vím, jak se asi cítíš - navzdory tomu, že tvoje situace je oproti mojí objektivně asi tak o devadesát procent příznivější.

Hele (St, 24. 4. 2013 - 19:04)

a není to tou prací? Možná tě neuspokojuje, nebaví tě a moc tě vyčerpává. Přece jen v práci člověk stráví víc než třetinu života a tak hodně záleží na tom, jak se v té práci cítíš. Možná máš taky podvědomý pocit, že takhle už to bude furt, jen práce (protivná) a únava. Můj názor je ten, že pokud jsou rodiče ochotni tě ještě živit rok na studiích, měl bys toho využít, dostudovat v klidu magistra a pak si najít práci podle svého vkusu.

Reklama

Přidat komentář