Krill olej získávaný udržitelně z drobného korýše krunýřovky krillové (Euphausia superba) žijící v čistém prostředí Antarktického oceánu obsahuje pro tělo velmi prospěšné látky.
Podle různých předpovědí nebude rok 2022 lehký. Přesto nás může posunout kupředu k lepší budoucnosti a pomocníky můžeme nalézt všichni uvnitř sebe. Jsou to:
Zánětům plic souvisejícím s nemocí COVID-19 může podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pomoci předcházet rybí tuk a vitamin D. Navýšení jejich hladiny v těle může trvat šest týdnů až šest měsíců, uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.
Hlásit podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu vakcín. Lékaři a všichni zdravotničtí pracovníci mají zákonem danou povinnost hlásit na SÚKL svá podezření na tyto závažné či neočekávané nežádoucí účinky. Hlásit nežádoucí účinky vyplněním formuláře však může i sám pacient.
Dobrou zprávou zůstává, že většina lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, se z ní po několika dnech úspěšně zotavila a relativně rychle se vrátila do běžného života. Co se děje s tělem, když odezní akutní fáze nemoci covid-19? Jak urychlit rekonvalescenci z této choroby?
WHO vydala informační oznámení pro diagnostické laboratoře detekující SARS-CoV-2 pomocí PCR testů.
Od starověku se byliny používají jako přírodní léčba různých nemocí, včetně virových infekcí. Zatím jsou jejich účinky bohužel podepřeny pouze limitovaným počtem vědecných studií na lidech.
Velká balení jsou ekonomicky výhodná. Vyplatí se zejména pro lidi s vyššími nároky na vitamíny, minerály a živiny. Mezi ně patří lidé s chronickými onemocněními, se stresující prací, vykonávající vrcholový sport, studenti ve zkouškovém období, ženy na mateřské dovolené, děti s oslabenou imunitou a senioři.
Aloe v podobě šťávy bude mít vždy charakteristickou silnou chuť. Ale je to asi stejně nepříjemné, jako když poprvé okusíte pivo nebo gin.
Stromy jsou naší největší zbraní v boji proti klimatickým změnám. Na světě je nyní přes 3 biliony stromů. Dokáží zadržet 400 gigatun emisí. Pokud bychom vysázeli 1,2 bilionu nových stromů, mohly by pohltit antropogenní emise z příštích nejméně deseti let. To vyplývá ze studie vědců ze švýcarského institutu EHT Zürich. Nestačí však stromy pouze vysazovat, ale je nutné zajistit i jejich ochranu, protože faktorů, které stromy poškozují je mnoho.
Stránky
Reklama
