Počet kuřáků ve světě i v ČR se snížil

Každý rok předčasně na kardiovaskulární choroby způsobené kouřením umírají tři miliony lidí, celkem tabák zabíjí ročně sedm milionů lidí.

Zatímco v roce 2000 kouřilo 27 procent světové populace, v roce 2016 to byla pětina, řekl na tiskové konferenci v Ženevě Douglas Bettcher, ředitel WHO pro předcházení nepřenosným chorobám. V průmyslově vyspělých zemích se přitom počet kuřáků snižuje rychleji.

Cíle vytčeného WHO, tedy snížení počtu kuřáků o 30 procent mezi lety 2010 a 2025, zřejmě dosáhne jen americký kontinent, řekl Bettcher. Neplatí to ovšem o Spojených státech, kde kampaň brzdí spory o varovných nápisech na krabičkách cigaret a nedostatečné daňové zatížení.

V západní Evropě se částečně projevuje stagnace v počtu kuřáků, což platí hlavně o ženách. Na Blízkém východě se dokonce počet kuřáků zvyšuje. Největší počet jich je ovšem v Číně, kde kouří podle WHO 307 milionů lidí. V Indii je 106 milionů kuřáků a v Indonésii 74 milionů.

Kuřáků v Česku mezi roky 2016 a 2017 ubylo o 3,5 procenta. Loni jich bylo 25 procent, za posledních šest let ubylo šest procent. Asi o pět procent více lidí také chce přestat kouřit. Vyplývá to z průzkumu Státního zdravotnického ústavu, který kouření v populaci sleduje každoročně. Před rokem začal platit zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zakazuje kouření v restauracích. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má zákon na pokles počtu kuřáků vliv. Podle údajů ministerstva financí však loni výběr spotřební daně za tabákové výrobky vzrostl.

“Obecně se prevalence kouření v populaci snižuje. Nejvíce kuřáků je ve věku 15 až 24 let. Ze všech průzkumů vyplývá, že pokud tito mladí začnou kouřit, tak se závislosti těžko zbavují. A většinou začínají kouřit v různých barech, na diskotékách nebo v restauracích,“ vysvětlil ministr. Vítá proto zamítnutí snah o zmírnění protikuřáckého zákona.

Tito mladí kuřáci vykouří průměrně pět až devět cigaret denně, starší dospělí mezi 15 a 24 cigaretami denně a senioři od deseti do 14 denně. Podle studie adiktologů z 1. lékařské fakulty UK vykouřili sledovaní kuřáci od zavedení zákona průměrně o 2,1 cigarety denně méně.

Z průzkumu podle Marie Nejedlé ze SZÚ také vyplývá souvislost mezi vzděláním a kouřením, nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním. Asi třetina kuřáků v posledních 12 měsících projevila zájem s kouřením přestat. Odborníci ale varují před tím, že úspěšnost je velmi nízká. Zvyšuje se, pokud závislý vyhledá odbornou pomoc včetně léků.

Lékaři upozorňují na to, že přestane-li kuřák cigarety užívat, výrazně se sníží riziko, že onemocní chorobou, kterou kouření vyvolává či zhoršuje, jako je rakovina, cévní nemoci nebo infarkt. “Pokud pacient po infarktu přestane kouřit, je to nejlepší prevence, aby se infarkt neopakoval,“ řekl předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.

Průzkum dále ukázal, že téměř pětina populace je doma vystavena tabákovému kouři, nejvíc mladí mezi 15 a 24 lety. Mezi lidmi, kteří doma dýchají cigaretový kouř, je asi polovina nekuřáků. Kolem deseti procent nekuřáků dýchá kouř na pracovišti.

Podle vyjádření ministerstva financí se však loni výběr spotřební daně z tabákových výrobků meziročně zvýšil o 3,3 procenta, letos pak za první tři měsíce o 9,9 procenta. Do budoucna by se však měl protikuřácký zákon ve výběru daní odrazit kvůli menší spotřebě cigaret. Že by se snížila spotřeba cigaret, nepociťuje ani česká pobočka Japan Tobacco International, která vyrábí například značku Camel. “Domácí trh cigaret dlouhodobě mírně klesá, takže se lze jen dohadovat, zda je tento pokles zapříčiněný dalšími vlivy na trhu,“ uvedl mluvčí firmy Jiří Hauptmann. Podle něj to zatím vypadá, že protikuřácký zákon neměl očekávaný dopad na výraznější snížení spotřeby.

Podle Světové zdravotnické organizace WHO je po deseti letech, kdy člověk přestane kouřit, riziko rakoviny plic zhruba poloviční než u kuřáka. Po 15 letech bude riziko vzniku ischemické choroby srdeční stejné jako u nekuřáka, už po roce poloviční než u kuřáka. Po pěti až patnácti také u cévní mozkové příhody, lidově zvané mrtvice. Některé benefity se ale projeví mnohem dříve. Do 20 minut klesne srdeční frekvence a krevní tlak, do 12 hodin hladina oxidu uhlenatého v krvi na normál, do dvou až dvanácti týdnů se zlepší srdeční oběh a funkce plic.

Náměstkyně ministra Alena Šteflová připomněla, že polovina kuřáků na nemoci kouřením způsobené umírá, po vysokém krevním tlaku jde o nejčastější příčinu úmrtí. Na světě jde asi o sedm milionů lidí ročně, milion z toho kvůli pasivnímu kouření. V Česku zemře asi o 16.000 lidí ročně. V zemi se vykouří asi 21 miliard kusů cigaret. Stát podle ministra kouření stojí asi 100 miliard korun ročně, počítají se nejen náklady na léčbu, ale také nemocenská či invalidní důchody a také ztráta ekonomické aktivity u lidí, kteří zamřou předčasně. Na spotřební dani z tabáku se vybere méně.

Podíly kuřáků v populaci dle průzkumu SZÚ v letech 2012 až 2017

zdroj: průzkum SZÚ

Zdroj: ČTK